Jarní vegan pizza

Jestli už jsi četl/a moje předchozí příspěvky, tak víš, jak velký jsem milovník pizzy. Bez nadsázky jde o moje nejoblíbenější jídlo vůbec. Pojďme se seznámit s veganskou pizzou, která zatím u všech strávníků sklidila všeobecný úspěch!

Dlouho jsem žila v přesvědčení, že pizzu přece nemá smysl připravovat doma. Ta z listového těsta přece není pizza, "pravé" těsto dá moc práce a bez pece s vysokou teplotou to stejně nikdy nikdy nebude úplně ono. Proto jsem raději zašla do restaurace, občas si ji objednala domů, nebo aspoň koupila kousek do ruky. Když jsem se začala stravovat rostlinně, bylo mi docela líto, že si tak významný prvek svého života odepřu. #trochudramatizuju Věděla jsem sice, že existují i přirozeně veganské pizzy, jenže ty na mě působily dost chudým dojmem. Pouhé pomodoro s rukolou, kde nic, tu nic... Rozhodla jsem se jednat. Vyštrachala jsem starý, osvědčený recept na těsto pro domácí pizzu, udělala větší nákup a pustila se do práce. A výsledek? Naprosto předčil očekávání. Chutnala všem, dokonce i masožravcům s předsudky - a to už je, pane jo, něco!

Na těsto jsem potřebovala:

• 100 g hladké pšeničné mouky
• 100 g celozrnné špaldové mouky
• 1/3 kostičky droždí
• 125 ml teplé vody
• pár lžic olivového oleje

...a na navrch:

• ostrý kečup/protlak
• oregano nebo koření na pizzu
• 1 balení uzeného tofu
• 100 g vegan plátkáče (tentokrát jsem kupovala kauflandu)
• 50 g sójového nářezu (taky z kauflandu - najdeš ho v chlaďáku poblíž oddělení, kde mají tofu)
• 1/2 sáčku mraženého špenátu NEBO hodně čerstvého špenátu, kopřiv, cokoli listového zeleného...
• asi 300 g čerstvých žampiónů
• černé, vypeckované olivy ve slaném nálevu
• 1 cibule

Těsta se nelekej, je jednoduché, když ho zvládnu i celkem snadno i já. Mouky ve větší nádobě prostě smíchej, trochu osol, rozdrob tam droždí, přidej tak dvě lžíce oleje a 125 ml TEPLÉ vody. Pak to nějak vařečkou zpracuj (to je celkem vopruz), aby z toho byla homogenní hrouda. Přikryj utěrkou a nech odpočívat.
Na oleji osmahni žampiony (sámo očištěné, nakrájené na plátky a zbavené vrchní slupky), pak k nim přidej špenát a nech cca 10 minut dusit. Mezitím možná stihneš nastrouhat tofu a nakrájet cibuli, sója-nářez a olivy. To stihneš právě do té doby, než bude těsto "odpočinuté".

Těsto opatrně vytvaruj do placky na pečící papír a vydatně potři předem okořeněným kečupem (pokud se řadíš mezi ostré hochy jako jsem já, přidej ještě nějaké to chilli). První vrstva bude nakrájené tofu a cibule, pak přijde plátkáč, nářez a nakonec špenát se žampiony a olivy.
Nechej péct na 200 stupňů, postačí 15-20 minut. Nejlíp to chutná v pátek večer u nějakého cool seriálu #atmosféra, takže ne abys to jed/a ve středu v poledne nad klávesnicí počítače v nějakém zatuchlém kanclu! To by bylo zneuctění, no fakt!

Poselství veganské pizzy: ŽIJ A NECHEJ ŽÍT
Každý má své osobní výzvy. Neexistují dva lidé s totožným životním úkolem - každý máme svůj, jedinečný, právě nám na míru šitý Vesmírem. Záměrem Života je rozmanitost, a ta může být projevena jen ve vzájemném respektu. Buď věrný/á své pravdě a respektuj pravdu druhých. Obojí je naprosto v pořádku.

Zahřívací co-dům-dal z jednoho hrnce /BL/

Jídlo, při kterém ušpiníš minimum nádobí. Jídlo, ze kterého se dobře najíš a přesto Ti není těžko. Jídlo, které skvěle zahřeje. A ani netrvá moc dlouho. Žádný lepek, žádné koření, žádná laktóza. Příliš mnoho požadavků? Tentokrát ne!

"Nevýhoda" tohohle jídla je snad jen ta, že mi těžko uvěříš, že může chutnat dobře. Tak ještě nabídnu jeden argument. Nemám moc ráda brambory, zejména vařené. A základem jsou vařené brambory. Nevím, jak je to možné, ale takto připravené je miluju.

Základ pro 2-3 porce:

• asi 6 středně velkých brambor
• 4 cibule
• řepkový/olivový olej
• sůl

Volitelné:

• 4-5 zelených paprik
• a/nebo 1/2 dýně hokkaido
• a/nebo batáty, květák, cuketa, mrkev...dle fantazie a stavu ledničky
• mořská řasa na sushi (není podmínkou)

/BL/ = bezlepkový

Tentokrát jsem zvolila brambory a hokkaido, minule to bylo samotné hokkaido, jindy zas brambory a zelené papriky. Uvidíš, že stačí pouze dvě ingredience (s cibulí tři) a chuť bude více než překvapivá, ale pokud preferuješ pestrost, klidně přidej ode všeho trochu.

1. Všechno nakrájej na malé kostičky (brambory i se slupkou, musí být proto dobře očištěné; pokud použiješ dýni, tak tu raději bez slupky).

2. Do většího hrnce dej pár lžic oleje, sůl přiměřeně k množství, všechny ingredience a vodu, aby byl obsah hrnce tak ze 2/3 ponořený.

3. Vař částečně přiklopené 20-30 minut, dokud se nevypaří téměř všechna voda. Lze podávat s mořskou řasou.

V jídle mi nechybí žádné koření ani dochucovací prostředky, což je v mém případě dost podezřelé. Pokud vynecháš brambory a základem bude hokkaido nebo batáty, jako přílohu připrav jasmínovou rýži - tahle kombinace chutná taky skvěle a o zdravotní prospěšnosti nemluvě.

Poselství zahřívacího co-dům-dalu z jednoho hrnce: DOVOLÍM SI BÝT TÍM, KÝM  UVNITŘ SEBE JSEM

V každém okamžiku se přijímám se vším, co ke mně patří. Váží si sebe sama a jsem v klidu, proto jsem v každé situaci autentický/á. Být autentický/á neznamená, že v chaosu podlehnu svým zraněným myšlenkám, ale naopak to, že jsem si plně vědom/a své vnitřní bytosti - tzn. místa, kde "bydlí Já". Je to místo, kde se cítím být doma, a kde přebývá bytost, která nese mé současné jméno. Protože ať z tohoto místo udělám jakýkoliv krok, bude vždy správný a v pořádku.

Božský amarant

S amarantem jsem se poprvé setkala v jakési zdravé sušence z dm drogerie. Kdovíjak mě neoslovil, ba přímo zklamal. Podivná pachuť, zvláštně křupající malé kuličky... Znovu jsem mu dala šanci před několika lety, kdy se o něm tolik básnilo. "Všichni jezte amarant! Budete zdraví odshora až dolů! Překyselení? Amarant! Chmury? Amarant! Tvůrčí krize? Amarant je krása, amarant je světlo, amarant je odpověď!" Vzpomínáte? Ne? Dobře, trochu přeháním...

Vzala jsem ho tedy na milost a zkusila jej připravit jako přílohu ke slaným jídlům. Když jsem pak při obědě smutně hleděla na odpudivě vypadající a ještě hůř zavánějící hmotu plesknutou vedle kuřecího plátku, seznala jsem, že "se to asi nejí samotný, ale musí se to smíchat s rýží nebo tak něco". Zbytek jsem posléze nacpala do těsta na muffiny, kam chuťově sedl více. Až na to, že jeho drobná zrníčka, která se spekla na povrchu, pak praskala mezi zuby jako písek... A o to fakt nestojíš. Jenže ani tam naše společná karma neskončila. Čekala nás ještě velká budoucnost, o které jsem tehdy neměla ani tušení.

S přechodem na převážně rostlinnou stravu jsem se začala zajímat o to, z čeho načerpám hodnotnou rostlinnou bílkovinu. Kamarád, který je odborníkem skrz výživu a přípravu snadných jídel, mě upozornil, že jeden z nejbohatších zdrojů je právě amarant. A že je prý úplně nejlepší jako kaše na sladko. "Poznáš-li tajemství správné přípravy, jakmile ho ochutnáš, nedáš na něj už nikdá dopustit," pravil. Co Ti budu povídat, milý čtenáři; byla jsem skeptická a především jsem svou amarantovou epizodu považovala za ukončenou. Když jsem ale jednoho dne měla možnost ochutnat mimořádně lahodný amarantový výtvor, o kterém se mi vskutku ani nesnilo, nestačila jsem se divit a rozhodla se, že pravdu o amarantu budu hlásat dál do světa. Staň se i Ty poslem Pravdy. Poslem Amarantu. Poslem Všehomíra. Amen.

Ale dost spiritistického okénka, pusťme se do praxe!

Základ pro 1 velkou nebo 2 menší porce:

• 100 g amarantu (několikrát řádně propláchnout!)
• 3 lžíce sušeného rýžového nápoje (ideálně Top Natur)
• 2 lžíce instantních rýžových vloček

Příměsi:

• cca 40 g sušeného ovoce (nebo více) dle chuti a možností, doporučuji něco kyselého; já použila sušené plody aronie z Lidlu, která chutná skvěle (lze nahradit rozinkami, sušenou moruší, sušenými brusinkami...)

nebo

• 2-3 ks kiwi (pouze pokud jsi zvyklý/á kaši konzumovat čerstvým ovocem a nemáš problémy s trávením)

Stěžejní počin číslo jedna: AMARANT NĚKOLIKRÁT PROPLÁCHNI! Protože to, co Ti na něm, milý čtenáři, možná nechutnalo, byly právě chemikálie v něm obsažené! Nevěříš? Přivoň si k amarantu před několikanásobným propláchnutím a po něm a přesvědčíš se sám. Ideálně poprvé ve studené vodě, pak spař horkou vodou, A znovu ve studené. Já vím, je to vopruz, ale výsledek za to rozhodně stojí... Kromě toho je to celkem dobrá meditace - dívat se na představení tisíce malých kuliček tančících ve vodě a reagujících na každý pohyb vařečky.
#presentmoment #buďbuddha #užjsemasiblázen

Pokud netoleruješ ani jedinou stopu pesticidu, amarant po propláchnutí ještě nechej 6-8 hodin namočený (ideálně přes noc), naposledy slij vodu a čichovým testem se přesvědči, že vůně je příjemná. Přidej rýžové vločky, sušený rýžový nápoj, cca 300 ml vody (dávám od oka a nemám moc dobrý odhad - zkrátka tolik, aby se amarant ve vodě uvařil, nepřipaloval se a nemusel/a jsi vodu na konci slévat). Nechej asi 20 minut vařit - ke konci varu, jak bude kaše houstnout, míchej stále, podobně jako když vaříš krupičnou kaši. Úplně nakonec přidej sušené/čerstvé ovoce a je to.

Poselství amarantové kaše: TVÁ ENERGIE SE VRACÍ, AŤ JE VLOŽENA KAMKOLIV
Děláš to, co máš rád/a? Jaký je Tvůj převládající pocit, který cítíš v průběhu všedního dne? Je to radost, klid a nadšení? Nebo starost, pasivita a nuda? Vkládáš/li do každého dne jen života polovinu sebe, pouze ta polovina se Ti vrací - budeš mít pocit, že Tvá energie jede na půl plynu. Že Ti někdo energii odsává. Dáváš-li do toho, co děláš, 100 % sebe, všechno do sebe najednou začne zapadat, okolnosti začnou hrát ve Tvůj prospěch. Ty budeš jen pozorovat, jak Tvůj život vzkvétá a všechno jde hladce. Je to o sebedůvěře! Zvládneš to!

Quinoa na zeleno /BL/

Kviona. Nebo ne? Tak tedy kiona. Taky ne. Áha, kinoa! Nebo česky, merlík čínský. Pravda, trvalo mi celkem dlouho, než jsem si zapamatovala správný název a než jsem ho vůbec dokázala vyslovit. Pamatuji si, jak jsem se jednou v rámci předmětu "jakost rostlinných produktů" chlubila, že často a ráda kupuji tu KVIONU jako alternativu k pšeničným produktům nebo rýži. Nikdo se nesmál, nikdo mě neopravil, protože kromě vyučujícího nikdo nevěděl, co to vlastně je a k čemu se to používá.

/BL/ = bezlepkový

A jak by taky jo, tuhle alternativní plodinu na pultech snadno přehlédnete. A když nepřehlédnete, možná vás odradí cena. Jenže pro své vlastnosti ji rozhodně nepřehlédla OSN a označila ji jako "rostlinný produkt s mimořádně vysokým obsahem esenciálních bílkovin". Následně se stala objektem výzkumu NASA, protože byla zhodnocena jako výjimečně vhodné jídlo pro kosmonauty.  Co je na ní tak speciálního? 

1. Neobsahuje lepek. Velké plus nejen pro bezlepkáře - vždyť lepek je téměř ve všem, co běžně jíme, tak proč trávení trochu neulevit?

2. Má spoustu vlákniny. Nevím, kolik přesně, ale dost a to, aby upravila zažívání.

3. Je bohatá na esenciální bílkoviny a minerály. A to hodně. Prý se jedná o plnohodnotnou variantu masa. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že právě když se cítím slabá, mám chuť na luštěniny, quinou a amarant. A to není jen tak.

Pro vesmírný oběd, i když se do kosmu zrovinka nechystáš, budeš potřebovat:

• 200 g quinoy
• 200 g listového špenátu
• 200 g mraženého hrášku
• 100 g ořechů dle chuti
• 4 stroužky česneku
• olivový olej
• 1 lžička polévkového koření natural
• 2 lžičky kari
• kajenský pepř
• 1 lžička sójovky superior dark
• sůl, pepř

Na větší pánvičce na oleji (mírný plamen) rozehřeješ česnek pokrájený na plátky, přidáš hrášek (raději už rozmrazený), špenát (taktéž), krátce osmahneš. Přidáš ořechy, podliješ trochou horké vody, okořeníš, přiměřeně osolíš, přiklopíš a necháš tak 15 minut dusit. V mezičase připrav quinou podle návodu na obalu. Ke konci dušení zeleniny odejmi poklici, ať se vypaří zbytek vody a smíchej s uvařenou quinoou. 

Můj tip: Pro krémovou chuť přidej úplně nakonec  lžíci sojanézy.

Moje zhodnocení: Tentokrát jsem použila takzvanou quinou tří barev, která obsahovala neoloupaná semena v podobě malých černých kuliček. A jsou to pěkní hajzlíci! Vůbec mi tam nechutnaly, divně křupaly, prostě mi připadalo, že v tom jídle nemají co dělat. Quinou už budu kupovat jen normální, bílou. 

Poselstvní quinoy na zeleno: ČERPEJ SÍLU Z DROBNÝCH VĚCÍ

Stavební kameny tvého života nemusí být jen "velké" věci - práce, bydlení, dělání, tvoření... Co když je tohle všechno až druhotné? Zastav se na chvíli a všimni si, jak se vlastně cítíš právě teď. Jsi uvolněný(á)? Pokud ne, kde cítíš napětí? Utíkáš před něčím? Je něco, co nechceš vnímat? Vnímáš, že venku svítí sluníčko, nebo hvězdy? Že dýcháš čerstvý vzduch? Nebo Ti ve vzduchu něco vadí? Co můžeš udělat proto, aby ses cítil(a) volněji? Možná si nechceš připustit, že jsi unavený(á) a jen si potřebuješ jít na chvíli lehnout, možná potřebuješ malou procházku, možná se protáhnout, dát si nohy nahoru nebo dokonce změnit zaměstnání. Jen Ty víš, co právě potřebuješ - a Ty to víš. Buď k sobě pravdivý(á). Síla je v Tobě. 

Batáty z trouby /BL/

Je to něco přes rok, co jsem objevila kouzlo sladkých brambor. Panebože, jak jsem bez nich mohla žít?! Kde jsem byla, když tenhle hit do Čech přišel?! Žila jsem vůbec?
No tak dobře, trochu přeháním. Ale jen trochu. A přemýšlím, kde a kdy jsem je ochutnala poprvé... Aha, ono to tak zajímavé není. Všimla jsem si jich v knížce o zdravém stravování, prostě jsem si je jednoho dne koupila (přičemž má tehdejší studentská peněženka zaplakala) a upekla. A když jsem pak ochutnala batátové hranolky ve Forky´s a zkoušela tytéž připravit doma, bylo mi jasné, že to bude záležitost na celý život. Možná o tom jednou vydám román, tak prozatím dost básnění.

Zatím jsem batáty připravovala pouze v troubě, a to buď samotné, nebo v kombinaci s občejnými brambory, případně zeleninou. Zjistila jsem, že pokud chcete mít opravdu vypečenou kůrku, musíte zajistit, aby se jednotlivé kusy moc nedotýkaly a nechat je v troubě "sušit" poměrně dlouho (ačkoliv samotná tepelná úprava do změknutí na rozdíl od brambor moc času nezabere).

/BL/ = bezlepkový

Takže co budeme potřebovat?

• 2-3 větší batáty
• olivový (nebo jiný) olej
• 2 lžičky kari
• oregano
• sůl, pepř 

Dochucovadla na talíři: dle aktuálního stavu ledničky a vlastních preferencí sojanéza, sójová tatarka, něco červeného, hummus nebo jiný dip

Batáty oloupeš (slupka se mi zdá příliš tuhá) a naporcuješ ostrým nožem (jde to celkem blbě a pokud můžeš, povolej si odvážného siláka na pomoc). Já při tom málem přišla o obě ruce. Tvar libovolný, podmínkou je přibližně stejná velikost a tloušťka, aby nedošlo k nerovnoměrnému propečení a připalování. V míse zakápni olivovým olejem, přidej koření a dobře promíchej. Následně rozmísti na plech vyložený pečícím papírem a dej do předehřáté trouby na 25 minut při 220°.

Moje zhodnocení: Kupodivu zjišťuji, že batáty mě oslovují víc v kombinaci s obyčejnými brambory, kdy v kontrastu vynikne jejich chuť. Samotné jako hlavní jídlo budí dojem, že je příliš dobrého pohromadě :-).  Jak už jsem psala, pokud chceš mít hranolkovitější či "americkobramborovější" konzistenci, zajisti důkladné rozložení brambor na plechu a možná si i pomoz i tím, že je necháš déle troubě při nižším stupni.

Poselství batátu z trouby: ŽIVOT MŮŽE BÝT HŘEJIVÝ A SLADKÝ

Pokud kolem sebe cítíš chlad, pokud máš pocit, že život chutná příliš hořce, vzpomeň si, že všechno kolem je jenom prapodivná hra a zeptej se - "co pro sebe můžu udělat teď? Co mi pomůže cítit se lépe a vnímat radost? Jak to sám/sama sobě mohu poskytnout?" Nečekej, až Ti někdo něco dá nebo sebere. Jen Ty máš sílu udělat se šťastným.

Avotoast s žampiony

Avotoast je záležitost, kterou snad žádný vegan nepohrdne. Milovala jsem ho ještě předtím, než jsem přešla na rostlinnou stravu. A je proč! Málokdo by před ochutnáním věřil, že ten nevinně vyhlížející, na kaši rozšmelcovaný zelený plod může být tak vynikající i bez jakýchkoliv dochucovadel. (Nicméně...svůj pepř si stejně neodpustím a vzdávám hold všem pepřovníkovým polím.) Moje bývalá spolubydlící z kolejí také nevěřila. Pokoušela se ho totiž jíst nezralé. To radši nezkoušejte.

Avokádo jím nejčastěji na žitném chlebu. Když se mi nechce nic dalšího vymýšlet, tak jen se solí a pepřem, a když mám času nazbyt, tak s žampiony, s veganským sýrem, s opečenými rajčaty nebo opečenou červenou paprikou - ó, to mi připomíná, že si ji hned zítra dojdu koupit.

Můj tip pro dozrávání avodáka: Avokádo 12-24 hodin před spotřebou zabal do utěrky (nebo ponožky, svetru, čepice...) a nechej při pokojové teplotě. Uvidíš, jak krásně změkne!

Žampionovou variaci (1-2 porce) připravíš následovně:

• 1 zralé avokádo (zralost podmínkou!!!)
• 1 vanička žampionů
• veganský sýr (mně se osvědčil Violife - obsahuje kokosový olej, rýžový protein a B12; všechny ingredience jsou mi nanejvýš sympatické)
• řepkový olej (je odolný a když si dáte lžičku, budete proti lecčemu odolní také - třeba proti stresu, proti blbcům... no dobře, tak vážně - je odolný proti vysokým teplotám, takže ideál na smažení)
• sůl, pepř

Žampiony zbav vnější slupky, odstraň kus nohy a pokrájej na plátky. Vhoď na rozehřátý olej a dostatečně posol, aby pustily vodu. Na oleji opékej asi 5 minut, dalších 10 minut nech dusit (pokud žampiony nepustí dostatek své vlastní šťávy, podlij trochou horké vody). Mezitím oloupej a rozmačkej avokádo (osvědčila se nikoliv vidlička, ale šťouchač na brambory) a namaž ho na nějakej super dobrej chleba. Plátky nebo jiné tvary vegansýru přihoď na chvíli k žampionům, ať se prohřeje a rozvine chuť. Pak to prostě naskládej navrch, sůl, pepř a máš to.

Moje zhodnocení: Super rychlá záležitost, chuť vynikající. Tohle jídlo si dávám nejčastěji k večeři a ještě se nikdá nestalo, že by mi po něm bylo těžko. Základem úspěchu je plně zralé a neplesnivé avokádo. Ironií je, že právě tohle jsem kupovala za 29 Kč ve vietnamské večerce na velmi malém městě. A bylo boží.

Poselství žampionového avotoastu: RADOST ZNAMENÁ TVOŘIT SI VLASTNÍ ŽIVOT

Pokud žiješ život někoho jiného, Vesmír je o Tebe ochuzen. Každý jsme přišel na Zemi, do tohoto těla a do této doby, abychom projevili vlastní a jedinečnou tvořivost. Každý den se ptej - "je toto opravdu moje rozhodnutí"? Odpověď na Tebe čeká.

Krémové rizoto z jednoho hrnce /BL/

Doposud jsem byla zvyklá připravovat zeleninu a přílohu zvlášť, ale už dlouho mě láká něco na způsob Eintopfu v rostlinném provedení. Stačí jeden hrnec, jedna plotna, všechno pěkně pod dohledem, žádný chaos. Kompletní jídlo připravené tímto způsobem byla pro mě premiéra a musím říct, že takový způsob vaření mě velmi oslovil - šetří čas, nádobí i energie. A navíc díky spojení chutí skvěle chutná!

/BL/ = bezlepkový

Na 3-4 porce budeš potřebovat:

• 1 brokolici
• 1/2 sáčku mraženého hrášku (nebo zelené fazolky)
• 100 g vlašských ořechů
• 1 červenou cibuli
• 250 g jasmínové rýže
• 1 lžíci sojanézy
• 1 lžíci řepkového oleje
• sůl
• chilli omáčku na dochucení na talíři pro ostromily

Na plotnu postavíš dostatečně velký hrnec s cca 800 ml osolené vody a zapneš sporák. Přidáš řepkový olej. Brokolici rozdělíš na menší růžice, opláchneš a dle preferencí a šikovnosti rozkrojíš do požadované velikosti (ale radím nechat větší kusy). Cibuli rozkrájej podélně. Spolu s hráškem vše přidej do hrnce, ve kterém už se pomalu začíná vařit voda. Zatím to nech částečně přiklopené poklicí svému osudu a mezitím propláchni rýži. Zhruba po 10 minutách varu přidej rýži a vlašské ořechy, odstraň poklici a nechej vařit dalších 10-15 minut s občasným zamícháním (aby se rýže odspodu nepřipalovala), dokud nebude měkká a dokud se nevypaří všechna voda. Pokud se Ti bude zdát, že rýže ještě není hotová a voda nikde, přilij trochu horké vody a buď trpělivý/á. Po uvedených 10 minutách vypni plotnu a nechej ještě chvíli "dojít". Úplně nakonec přidej 1-2 lžíce sojanézy a máš hotovo.

Moje zhodnocení: Nemusela jsem takřka nic složitě čistit ani krájet, jídlo se připravovalo skoro samo. Recept se hodí pro všední dny a pro chvíle, kdy máš na starost příjemnější věci, než něco zdlouhavě kouzlit u plotny. Mimoto je pokrm mimořádně dobře stravitelný (jako zrozenci ve znamení Panny mi jen tak něco mi nesedne a musím si dávat dobrý pozor na kombinace jídel a nestravitelné složky). Rizoto jsem si dala v práci k obědu a po jídle necítila žádnou únavu ani sebemenší zažívací nekomfort, stejně dobře mi sedlo i k večeři.

Poselství krémového rizota: VĚDOMÝ ŽIVOT JE O POCITECH

Věnuji pozornost svým pocitům, protože každý pocit je důležitý. Pokud jim budu opravdu naslouchat, dovedou mě tam, kde je mi dobře -  k sobě samému.

Odlehčený vegan burger

Docela často jezdím vlakem delší vzdálenosti a víceméně si to užívám (pokud zrovna není tma, není výluka a není přeplněno). Když se mi poštěstí ten luxus, že mám řadu sedadel sama pro sebe, oknem prosvěcuje sluníčko, mám před sebou knížku, plánovací diář s odškrtanými úkoly a v tašce dobrou svačinu, tak je svět v pořádku. A nedávno jsem si na cestu připravila tenhle burger.

Z víkendu mi zbyl cizrnový hummus a ovesno-fazolový karbanátek. Náhodou jsem si den předtím koupila žitnou bulku a nápad byl na světě.

Takže co budeme potřebovat?

• cizrnovou pomazánku s česnekem nebo domácí hummus (recept zde)
• vegan karbanátek (recept na ovesno-fazolový zde)
• 1/3 červené cibule
• trocha kyselé okurky
• pečivo ve tvaru bulky dle možností Tvého pekaře :-)

Zbývá už jen poskládat na sebe a je to!

Můj tip: Víš, že existují veganské sýry a že bys je téměř nepoznal/a od těch "normálních"? Vyzkoušela jsem veganskou goudu a je bezkonkurenční.

Poselství burgeru: BAVIT SE JE ŽIVOT

Život je o radosti a prožívání. Pokud Tě něco tíží, věř, že z hlediska Vesmírné Jednoty je to naprosto nevýznamné. Všechno jednou pomine, tak buď tady a teď.

Špagety s žampiony a špenátem

Kombinaci špenátu a žampionů mám moc ráda. Dříve jsem připravovala těstoviny na všechny způsoby, a to především se kopou sýra nebo smetanovou omáčkou. A když náhodou ten sýr došel, porci jsem si ani nevychutnala. Od té doby, co jsem vyřadila z jídelníčku cokoli mléčného, jsem ale zpozorovala změnu chutí a každé sousto vnímám mnohem intenzivněji. Aby taky ne, když jsem doposud původní chuť zaplácla eidamem!

Na 2-3 porce potřebuješ:

• vaničku žampiónů
• půl sáčku mraženého listového špenátu
• 200 g špaget
• 4 stroužky česneku
• řepkový olej pro tepelnou úpravu
• olivový olej do hotového pokrmu
• čerstvou nebo sušenou bazalku

Ve větší pánvi na oleji krátce osmahneme žampiony zbavené vrchní slupky a pokrájené na tenké plátky spolu s česnekem (též na plátky). Přidáme špenát, bazalku, podlijeme horkou vodou a necháme 15-20 minut dusit. Mezitím uvaříme špagety. Smícháme. Hotovo!

Můj tip: Pro milovníky italských chutí do hotového pokrmu přidej lžíci pesta. Vím, že klasické pesto kvůli obsahu parmazánu veganské není, ale lze vyrobit domácí pouze z oříšků, bazalky a oleje nebo sehnat veganskou variantu.

Poselství špaget: NESNAŽ SE ROZUMĚT SPLETITOSTI ŽIVOTA

Život podléhá neustálým změnám a vývoji. Nelze zachytit a popsat každou změnu, a už vůbec ne snažit se všechno držet pod kontrolou. Nerozumět může být krásné.

Rychlý hummus

Sice docela pravidelně kupuji rostlinné pomazánky, ale zatím jsem nenatrefila na cizrnovou, která by chutnala tak, jako domácí hummus. Hummus nejčastěji mažu na pečivo a ozdobím čerstvou zeleninou, hodí se například červená paprika nebo něco zeleného. Tentokrát jsem použila polníček. Někdo hummus zužitkuje jako doplněk k "buddha bowls", někdo si ho dá samotný třeba k luštěninové placce jako bílkovinnou bombu.

Pro více lidí nebo tak, aby vám pomazánka vydržela i na druhý nebo dokonce třetí den, budeš potřebovat:

• 2 plechovky cizrny ve slaném nálevu 
• 4 stroužky česneku, pokud už dnes nikam nejdete (pokud jdete, tak radši jenom jeden)
• 2 lžíce sezamového nebo olivového oleje
• 1 lžička kari bez soli
• sůl a pepř

Cizrnu zcedíš a máš-li vhodný mixér, vhodíš ji do něj. Nemáš-li mixér, vložíš cizrnu do širší mísy. Přidáš trochu vody (nebo nálevu - tak 4 lžíce), rozmačkaný česnek, olej, koření a umixuješ, případně použiješ šťouchadlo na brambory; poslouží stejně a ještě Tě to bude bavit. A to je celý zázrak. V ledničce vydrží až tři dny. 

Posleství hummusu: SÍLA V INDIVIDUALITĚ

Každý jsme tu sám za sebe. Je v pořádku být jiný. Už sebe sama/samu přijímám a tak vzniká síla.

Kari "karbanátky" do batohu

Chystala jsem se na celodenní výlet zamrzlou krajinou a přemýšlela, co s sebou k jídlu. Něco sytého, ale zároveň snadno stravitelného a skladného. Veganské slané placky byla moje premiéra. No jo, ale z čeho je uplácat, když nemám namočenou čočku ani jinou luštěninu a do hodiny chci mít hotovo? A půjde to vůbec bez vajíčka?

Jako základ pro vydatných 8 placek jsem zvolila dvě hrsti jemných ovesných vloček a hrst polenty, která se tvářila, že svou lepivostí nahradí vejce. Sypkou směs jsem ve větší míse přelila vodou (tak přiměřeně), a nechala chvíli nabobtnat. Zatímco jsem rozmýšlela, co dál, usmála se na mě plechovka červených fazolí v chilli omáčce. Vždyť co by to bylo za "karbanátek" bez bílkovin! Přidala jsem půl plechovky. K tomu tři stroužky česneku, lžička mého oblíbeného kari, lžička majoránky, lžička gulášového koření, přiměřeně kajenského pepře (dle požadované ostrosti), sůl a pepř. Neodpustila jsem si ještě lžíci ostré paprikové omáčky Ajvar od firmy "natureta", kterou jsem zakoupila v kauflandu v oddělení se zeleninovými pomazánkami a omáčkami.

Všechno řádně promíchat a případně naředit vodou/nastavit polentou tak, aby ze směsi šla jakž takž uplácat placka. Na pánvi rozpálit horkuvzdorný olej (řepkový) a opékat přibližně 7 minut z každé strany (dokud nebudou mít zlatavou barvu), nechat zchladnout, dát do plastové dózy... a vyrazit na výlet!

Po více než tříhodinovém výšlapu v mrazivém počasí mi pořádně vyhládlo. Placky byly nejen příjemně ostré a hutné, ale i snadno stravitelné (jsem citlivá na luštěniny a nevhodné kombinace jídla, zvlášť když se stravuji ve spěchu). Tři kusy mě zasytily na další tři hodny podobně jako plnohodnotné hlavní jídlo.

Poselství karbanátku: NEBER ŽIVOT TAK VÁŽNĚ
Vážnost plodí starost, uvolnění radost. Přestav si svůj svět jako dětskou hru, protože on takový je.

Pečené batáty s karotkou a řepou /BL/

Zkombinuj správné druhy, vhodně okořeň a pečená zelenina tě nezklame. Je vhodná zejména pro chladné dny, protože v sobě kumuluje hodně tepla dlouhým pečením; dokonce mi připadá, že pocitově zahřeje a uspokojí chuťové pohárky podobně jako maso. A to chceš.

/BL/ = bezlepkový

Co budeš potřebovat?

• 2 velké batáty (nebo více malých :-) )
• 4 větší karotky (chceš-li, mrkve)
• 2 červené řepy
• 2 kořeny fenyklu
• 4 stroužky česneku
• 4 lžíce řepkového/slunečnicového/olivového oleje
• 2 lžičky kari koření
• 1 lžíce sójovky (superior dark)
• sůl, pepř
• kajenský pepř

Batáty omyj ve dřezu kartáčkem. Pokud jsi zvyklý/á je loupat, oloupej je, pokud ne, tak se na to vykašli a rovnou je nakrájej na větší kusy (batáty totiž nepotřebují tak dlouhou dobu pečení jako ostatní použitá zelenina). Karotku omyj, a pokud zrovna nemáš domácí nebo bio, tak i oškrábej. S řepou buď nekompromisní, tu jednoznačně umýt, oškrábat a snažit se při tom moc nezaprasit, protože z oblečení a dalších povrchů jde sakra špatně dolů. Mrkev krájet na celkem tenká kolečka, řepu na celkem tenké proužky (pokud to budou kusance tak velké jako ty batáty, tak z batátů budeš mít kaši a na řepě a mrkvi si vylomíš zub). Česnek normálně oloupat a stroužky klíďo nechat vcelku.

Všechno vhodit do přiměřeně velké mísy, zakápnout olejem (cca 4 lžíce, ale řiď se podle aktuálních vibrací a podle toho, kolik energie zrovna potřebuješ), trocha kvalitní sójovky (nepřežeň to), přiměřeně osolit, opepřit, dvě lžičky kari a dvě špetky kajenského pepře. Pro medvědy a pro ty, kteří to chtějí mít hodně cool, možno přidat i medvědí česnek. Promíchat vhodně a důkladně, posléze vsypat na plech vyložený pečícím papírem (který není podmínkou), ale dá se to zvládnout i v pekáči nebo zapékací míse.

V troubě by měl pokrm setrvat docela dlouho, skoro hodinu na 200 - 220°. Doporučuji tak po půl hodině zkontrolovat, co se děje v troubě, a když tě chytne panika, že se odspodu něco připaluje, trochu to prohrábnou vařečkou.Pokud to dobře dopadne, nezapomenout sníst.

Můj tip: Pokud zrovna nedržíš dietu nebo tak něco, k zelenině se skvěle hodí sojanéza nebo sójová tatarka. Mimochodem je mnohem chutnější a dietnější než ta "normální".

Poselství pečeného batátu: DOMA JE TAM, KDE JSEM SÁM/SAMA SEBOU
Planeta Země je můj domov. Cítím se dobře, kdekoli jsem, protože sebe sama/samu nikdy neopustím.

Ječný kuskus s kešu, brokolicí a kadeřávkem

Kuskus je taková rychlá klasika. A co k němu? Přece to, co je zrovna v lednici/mrazáku!

Po ruce jsem zrovna měla čerstvou brokolici, v mrazáku kadeřávek z léta a pytlík kešu oříšků z dm drogerie. Kešu v takové směsi krásně změkne a chutná skoro jako kuřecí maso. Jídlo pak není takové "hladové", lépe chutná, více zasytí a samozřejmě dožene potřebné živiny: bílkoviny a tuky.

Na 2-3 porce jsem potřebovala tyto ingredience:

1 brokolici

80 g kešu

1 hrst kadeřávku (nemáš-li kadeřávek, dej špenát; nemáš-li špenát, nedávej nic)

1 červenou cibuli (nebo bílou)

2-3 lžíce olivového oleje (budeš-li moudřejší, než já, použiješ řepkový nebo kokosový, protože ty jsou na rozdíl od panenského olivového oleje stabilní i při vysokých teplotách)

2 lžíce sójovky (nejlépe nechemickou superior dark)

kajenský pepř dle chuti

1 lžičku kari bez soli

1 lžičku polévkového koření do kuskusu

sůl, pepř tak od oka (ale hlavně ne do oka)

Okořeněné suroviny jsem orestovala (nejprve česnek s cibulí, pak na jemno nakrájenou brokolici), okořenila, podlila horkou vodou a nechala 15-20 minut dusit.

Mezitím jsem si připravila kuskus. Kuskus standardně připravuji ho tak, že přidám pouze polévkové koření, pokud to chci mít super vyladěné, ale většinou jen zaliji horkou vodou v poměru 1 : 1 a nechám nabobtnat.

Nakonec obojí smíchat a je to. Na ozdobení pro ostromily pálivá chilli omáčka (ta "s kohoutem"), něco zeleného - řeřicha/polníček a pro náročné zájemce sójanéza (k dostání ve zdravých výživách i v malých městech, je výborná!).

Překvapila mě časová nenáročnost tohoto pokrmu. Jednu porci jsem snědla hned, druhou jsem si vzala do práce a ještě mi zbylo k večeři na další den. A časová náročnost? Nejvíc času zabralo asi krájení brokolice :-).

Dobrou chuť!

Poselství ječného kuskusu: MILUJI LEHKOST POHYBU
Pohyb je změna, pohyb je příroda, pohyb je život. Překonávání vzdáleností na kole nebo pěšky je hračka.