Chalupářský „brunch“? Smaženice z bedel!

Už tu dlouho nepřistál recept na nějaké bezmasé jídlo. No, vlastně ani na tenhle si nemohu osobovat právo; vaření se zhostil můj táta, který ale umí ty nejlepší bedly na světě! Celý proces jsem zdokumentovala a nyní je asi poslední možnost letošního roku, vychutnat si naše jedinečné „plody lesa“. Právě je jich fůra, tak si je o víkendu seberte 😊 Bedly totiž mají jedinečnou výhodu – rostou převážně na loukách a pro svou barvu jsou dobře vidět, takže si je můžete "vyhlídnout" i z auta. A víte, že jsou nejen dobré, ale taky zdravé?

Levný a vydatný brunch/oběd/večeři připravíte za 25 minut následovně:

• Přesvědčte se, že jste sebrali bedly, a ne třeba Vochomůrky. Já osobně se splést nemůžu, stejně jako každý, kdo bedly sbírá a konzumuje od dětství. Pokud jste ale začátečníci, zkonzultujte raději svůj „úlovek“ s odborníkem 😊
• Vyberte pouze hezké kousky s alespoň částečně zavitým kloboučkem (ty roztažené nebo dokonce obrácené jako deštník v protivětru jsou už totiž na louce nějaký ten pátek). Že je houba stará poznáte také podle toho, že je vnitřek nohy ztmavlý.
• Odstraňte nohy (nebo podhoubí? – to se mi vždycky pletlo, mykologové se asi zděsí), konzumují se jen klobouky. Důkladně je opláchněte a poté nakrájejte. Počítejte s tím, že houby se po tepelné úpravě zmenší asi na 20 % původní velikosti, takže množstvím nešetřit.

• Vložte na pánev, zapněte sporák, vydatně posolte. Nepodlévejte! – houby po zahřátí pustí vlastní šťávu, jsou-li dostatečně posolené. Přiklopte a nechte dusit cca 7 minut.

• Následně odklopte a za občasného míchání nechte vypařit část šťávy. Přidejte máslo (min. 50 g) anebo rostlinné máslo (např. Ramu s máslovou příchutí) a smažte do té doby, než se na některých kouscích začne tvořit zlatavá kůrka.

• Přidejte vajíčko, dle chuti a množství strávníků libovolný počet ks. My měli bedel tentokrát dost, tak stačilo jen jedno.

• Vajíčko se speče a je hotovo!

Podávejte čerstvým chlebem a libovolnou oblohou, ale lehkou oblohou. Tohle jídlo je díky máslu nebo rostlinnému tuku, případně vajíčkům docela těžké samo o sobě, takže nedoporučuji přidávat sýr, ořechy ani žádné další pochutiny. A radši je nejezte na noc, jinak vás budou strašit ve snech ;-). Ale je to ňamka, co říkáte? Chápu, že někomu připadají houby nechutné, ale nikdo takový doufám tento recept nečte. Mně třeba vůbec nechutnají ty "slizké" houby (například klouzky, no fuj) a moc nemusím ani houby v omáčkách. Smaženice z bedel nebo lišek, to je ale jiná liga :-). 

A víte, že bedly jsou zdraví prospěšné? Obsahují antioxidační flavonoidy, proteiny, látky podporující imunitu i specifický druh vlákniny, která čistí střeva. Navíc jsou na loukách a na krajích lesa většinou 100 % bio 😊, takže myslím, že lepší než žampiony pochybného původu (i když na ty taky nedám dopustit). A i tou procházkou uděláte kus práce pro na svém zdraví a psychické pohodě ;-).

A jestli chcete, dejte mi vědět na instagramu, jestli jste se do bedlové smaženice o víkendu pustili a jak vám chutnalo.

Hezký předposlední říjnový víkend přeje

Elza

Jarní vegan pizza

Jestli už jsi četl/a moje předchozí příspěvky, tak víš, jak velký jsem milovník pizzy. Bez nadsázky jde o moje nejoblíbenější jídlo vůbec. Pojďme se seznámit s veganskou pizzou, která zatím u všech strávníků sklidila všeobecný úspěch!

Dlouho jsem žila v přesvědčení, že pizzu přece nemá smysl připravovat doma. Ta z listového těsta přece není pizza, "pravé" těsto dá moc práce a bez pece s vysokou teplotou to stejně nikdy nikdy nebude úplně ono. Proto jsem raději zašla do restaurace, občas si ji objednala domů, nebo aspoň koupila kousek do ruky. Když jsem se začala stravovat rostlinně, bylo mi docela líto, že si tak významný prvek svého života odepřu. #trochudramatizuju Věděla jsem sice, že existují i přirozeně veganské pizzy, jenže ty na mě působily dost chudým dojmem. Pouhé pomodoro s rukolou, kde nic, tu nic... Rozhodla jsem se jednat. Vyštrachala jsem starý, osvědčený recept na těsto pro domácí pizzu, udělala větší nákup a pustila se do práce. A výsledek? Naprosto předčil očekávání. Chutnala všem, dokonce i masožravcům s předsudky - a to už je, pane jo, něco!

Na těsto jsem potřebovala:

• 100 g hladké pšeničné mouky
• 100 g celozrnné špaldové mouky
• 1/3 kostičky droždí
• 125 ml teplé vody
• pár lžic olivového oleje

...a na navrch:

• ostrý kečup/protlak
• oregano nebo koření na pizzu
• 1 balení uzeného tofu
• 100 g vegan plátkáče (tentokrát jsem kupovala kauflandu)
• 50 g sójového nářezu (taky z kauflandu - najdeš ho v chlaďáku poblíž oddělení, kde mají tofu)
• 1/2 sáčku mraženého špenátu NEBO hodně čerstvého špenátu, kopřiv, cokoli listového zeleného...
• asi 300 g čerstvých žampiónů
• černé, vypeckované olivy ve slaném nálevu
• 1 cibule

Těsta se nelekej, je jednoduché, když ho zvládnu i celkem snadno i já. Mouky ve větší nádobě prostě smíchej, trochu osol, rozdrob tam droždí, přidej tak dvě lžíce oleje a 125 ml TEPLÉ vody. Pak to nějak vařečkou zpracuj (to je celkem vopruz), aby z toho byla homogenní hrouda. Přikryj utěrkou a nech odpočívat.
Na oleji osmahni žampiony (sámo očištěné, nakrájené na plátky a zbavené vrchní slupky), pak k nim přidej špenát a nech cca 10 minut dusit. Mezitím možná stihneš nastrouhat tofu a nakrájet cibuli, sója-nářez a olivy. To stihneš právě do té doby, než bude těsto "odpočinuté".

Těsto opatrně vytvaruj do placky na pečící papír a vydatně potři předem okořeněným kečupem (pokud se řadíš mezi ostré hochy jako jsem já, přidej ještě nějaké to chilli). První vrstva bude nakrájené tofu a cibule, pak přijde plátkáč, nářez a nakonec špenát se žampiony a olivy.
Nechej péct na 200 stupňů, postačí 15-20 minut. Nejlíp to chutná v pátek večer u nějakého cool seriálu #atmosféra, takže ne abys to jed/a ve středu v poledne nad klávesnicí počítače v nějakém zatuchlém kanclu! To by bylo zneuctění, no fakt!

Poselství veganské pizzy: ŽIJ A NECHEJ ŽÍT
Každý má své osobní výzvy. Neexistují dva lidé s totožným životním úkolem - každý máme svůj, jedinečný, právě nám na míru šitý Vesmírem. Záměrem Života je rozmanitost, a ta může být projevena jen ve vzájemném respektu. Buď věrný/á své pravdě a respektuj pravdu druhých. Obojí je naprosto v pořádku.

Zahřívací co-dům-dal z jednoho hrnce /BL/

Jídlo, při kterém ušpiníš minimum nádobí. Jídlo, ze kterého se dobře najíš a přesto Ti není těžko. Jídlo, které skvěle zahřeje. A ani netrvá moc dlouho. Žádný lepek, žádné koření, žádná laktóza. Příliš mnoho požadavků? Tentokrát ne!

"Nevýhoda" tohohle jídla je snad jen ta, že mi těžko uvěříš, že může chutnat dobře. Tak ještě nabídnu jeden argument. Nemám moc ráda brambory, zejména vařené. A základem jsou vařené brambory. Nevím, jak je to možné, ale takto připravené je miluju.

Základ pro 2-3 porce:

• asi 6 středně velkých brambor
• 4 cibule
• řepkový/olivový olej
• sůl

Volitelné:

• 4-5 zelených paprik
• a/nebo 1/2 dýně hokkaido
• a/nebo batáty, květák, cuketa, mrkev...dle fantazie a stavu ledničky
• mořská řasa na sushi (není podmínkou)

/BL/ = bezlepkový

Tentokrát jsem zvolila brambory a hokkaido, minule to bylo samotné hokkaido, jindy zas brambory a zelené papriky. Uvidíš, že stačí pouze dvě ingredience (s cibulí tři) a chuť bude více než překvapivá, ale pokud preferuješ pestrost, klidně přidej ode všeho trochu.

1. Všechno nakrájej na malé kostičky (brambory i se slupkou, musí být proto dobře očištěné; pokud použiješ dýni, tak tu raději bez slupky).

2. Do většího hrnce dej pár lžic oleje, sůl přiměřeně k množství, všechny ingredience a vodu, aby byl obsah hrnce tak ze 2/3 ponořený.

3. Vař částečně přiklopené 20-30 minut, dokud se nevypaří téměř všechna voda. Lze podávat s mořskou řasou.

V jídle mi nechybí žádné koření ani dochucovací prostředky, což je v mém případě dost podezřelé. Pokud vynecháš brambory a základem bude hokkaido nebo batáty, jako přílohu připrav jasmínovou rýži - tahle kombinace chutná taky skvěle a o zdravotní prospěšnosti nemluvě.

Poselství zahřívacího co-dům-dalu z jednoho hrnce: DOVOLÍM SI BÝT TÍM, KÝM  UVNITŘ SEBE JSEM

V každém okamžiku se přijímám se vším, co ke mně patří. Váží si sebe sama a jsem v klidu, proto jsem v každé situaci autentický/á. Být autentický/á neznamená, že v chaosu podlehnu svým zraněným myšlenkám, ale naopak to, že jsem si plně vědom/a své vnitřní bytosti - tzn. místa, kde "bydlí Já". Je to místo, kde se cítím být doma, a kde přebývá bytost, která nese mé současné jméno. Protože ať z tohoto místo udělám jakýkoliv krok, bude vždy správný a v pořádku.

Quinoa na zeleno /BL/

Kviona. Nebo ne? Tak tedy kiona. Taky ne. Áha, kinoa! Nebo česky, merlík čínský. Pravda, trvalo mi celkem dlouho, než jsem si zapamatovala správný název a než jsem ho vůbec dokázala vyslovit. Pamatuji si, jak jsem se jednou v rámci předmětu "jakost rostlinných produktů" chlubila, že často a ráda kupuji tu KVIONU jako alternativu k pšeničným produktům nebo rýži. Nikdo se nesmál, nikdo mě neopravil, protože kromě vyučujícího nikdo nevěděl, co to vlastně je a k čemu se to používá.

/BL/ = bezlepkový

A jak by taky jo, tuhle alternativní plodinu na pultech snadno přehlédnete. A když nepřehlédnete, možná vás odradí cena. Jenže pro své vlastnosti ji rozhodně nepřehlédla OSN a označila ji jako "rostlinný produkt s mimořádně vysokým obsahem esenciálních bílkovin". Následně se stala objektem výzkumu NASA, protože byla zhodnocena jako výjimečně vhodné jídlo pro kosmonauty.  Co je na ní tak speciálního? 

1. Neobsahuje lepek. Velké plus nejen pro bezlepkáře - vždyť lepek je téměř ve všem, co běžně jíme, tak proč trávení trochu neulevit?

2. Má spoustu vlákniny. Nevím, kolik přesně, ale dost a to, aby upravila zažívání.

3. Je bohatá na esenciální bílkoviny a minerály. A to hodně. Prý se jedná o plnohodnotnou variantu masa. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že právě když se cítím slabá, mám chuť na luštěniny, quinou a amarant. A to není jen tak.

Pro vesmírný oběd, i když se do kosmu zrovinka nechystáš, budeš potřebovat:

• 200 g quinoy
• 200 g listového špenátu
• 200 g mraženého hrášku
• 100 g ořechů dle chuti
• 4 stroužky česneku
• olivový olej
• 1 lžička polévkového koření natural
• 2 lžičky kari
• kajenský pepř
• 1 lžička sójovky superior dark
• sůl, pepř

Na větší pánvičce na oleji (mírný plamen) rozehřeješ česnek pokrájený na plátky, přidáš hrášek (raději už rozmrazený), špenát (taktéž), krátce osmahneš. Přidáš ořechy, podliješ trochou horké vody, okořeníš, přiměřeně osolíš, přiklopíš a necháš tak 15 minut dusit. V mezičase připrav quinou podle návodu na obalu. Ke konci dušení zeleniny odejmi poklici, ať se vypaří zbytek vody a smíchej s uvařenou quinoou. 

Můj tip: Pro krémovou chuť přidej úplně nakonec  lžíci sojanézy.

Moje zhodnocení: Tentokrát jsem použila takzvanou quinou tří barev, která obsahovala neoloupaná semena v podobě malých černých kuliček. A jsou to pěkní hajzlíci! Vůbec mi tam nechutnaly, divně křupaly, prostě mi připadalo, že v tom jídle nemají co dělat. Quinou už budu kupovat jen normální, bílou. 

Poselstvní quinoy na zeleno: ČERPEJ SÍLU Z DROBNÝCH VĚCÍ

Stavební kameny tvého života nemusí být jen "velké" věci - práce, bydlení, dělání, tvoření... Co když je tohle všechno až druhotné? Zastav se na chvíli a všimni si, jak se vlastně cítíš právě teď. Jsi uvolněný(á)? Pokud ne, kde cítíš napětí? Utíkáš před něčím? Je něco, co nechceš vnímat? Vnímáš, že venku svítí sluníčko, nebo hvězdy? Že dýcháš čerstvý vzduch? Nebo Ti ve vzduchu něco vadí? Co můžeš udělat proto, aby ses cítil(a) volněji? Možná si nechceš připustit, že jsi unavený(á) a jen si potřebuješ jít na chvíli lehnout, možná potřebuješ malou procházku, možná se protáhnout, dát si nohy nahoru nebo dokonce změnit zaměstnání. Jen Ty víš, co právě potřebuješ - a Ty to víš. Buď k sobě pravdivý(á). Síla je v Tobě. 

Batáty z trouby /BL/

Je to něco přes rok, co jsem objevila kouzlo sladkých brambor. Panebože, jak jsem bez nich mohla žít?! Kde jsem byla, když tenhle hit do Čech přišel?! Žila jsem vůbec?
No tak dobře, trochu přeháním. Ale jen trochu. A přemýšlím, kde a kdy jsem je ochutnala poprvé... Aha, ono to tak zajímavé není. Všimla jsem si jich v knížce o zdravém stravování, prostě jsem si je jednoho dne koupila (přičemž má tehdejší studentská peněženka zaplakala) a upekla. A když jsem pak ochutnala batátové hranolky ve Forky´s a zkoušela tytéž připravit doma, bylo mi jasné, že to bude záležitost na celý život. Možná o tom jednou vydám román, tak prozatím dost básnění.

Zatím jsem batáty připravovala pouze v troubě, a to buď samotné, nebo v kombinaci s občejnými brambory, případně zeleninou. Zjistila jsem, že pokud chcete mít opravdu vypečenou kůrku, musíte zajistit, aby se jednotlivé kusy moc nedotýkaly a nechat je v troubě "sušit" poměrně dlouho (ačkoliv samotná tepelná úprava do změknutí na rozdíl od brambor moc času nezabere).

/BL/ = bezlepkový

Takže co budeme potřebovat?

• 2-3 větší batáty
• olivový (nebo jiný) olej
• 2 lžičky kari
• oregano
• sůl, pepř 

Dochucovadla na talíři: dle aktuálního stavu ledničky a vlastních preferencí sojanéza, sójová tatarka, něco červeného, hummus nebo jiný dip

Batáty oloupeš (slupka se mi zdá příliš tuhá) a naporcuješ ostrým nožem (jde to celkem blbě a pokud můžeš, povolej si odvážného siláka na pomoc). Já při tom málem přišla o obě ruce. Tvar libovolný, podmínkou je přibližně stejná velikost a tloušťka, aby nedošlo k nerovnoměrnému propečení a připalování. V míse zakápni olivovým olejem, přidej koření a dobře promíchej. Následně rozmísti na plech vyložený pečícím papírem a dej do předehřáté trouby na 25 minut při 220°.

Moje zhodnocení: Kupodivu zjišťuji, že batáty mě oslovují víc v kombinaci s obyčejnými brambory, kdy v kontrastu vynikne jejich chuť. Samotné jako hlavní jídlo budí dojem, že je příliš dobrého pohromadě :-).  Jak už jsem psala, pokud chceš mít hranolkovitější či "americkobramborovější" konzistenci, zajisti důkladné rozložení brambor na plechu a možná si i pomoz i tím, že je necháš déle troubě při nižším stupni.

Poselství batátu z trouby: ŽIVOT MŮŽE BÝT HŘEJIVÝ A SLADKÝ

Pokud kolem sebe cítíš chlad, pokud máš pocit, že život chutná příliš hořce, vzpomeň si, že všechno kolem je jenom prapodivná hra a zeptej se - "co pro sebe můžu udělat teď? Co mi pomůže cítit se lépe a vnímat radost? Jak to sám/sama sobě mohu poskytnout?" Nečekej, až Ti někdo něco dá nebo sebere. Jen Ty máš sílu udělat se šťastným.

Krémové rizoto z jednoho hrnce /BL/

Doposud jsem byla zvyklá připravovat zeleninu a přílohu zvlášť, ale už dlouho mě láká něco na způsob Eintopfu v rostlinném provedení. Stačí jeden hrnec, jedna plotna, všechno pěkně pod dohledem, žádný chaos. Kompletní jídlo připravené tímto způsobem byla pro mě premiéra a musím říct, že takový způsob vaření mě velmi oslovil - šetří čas, nádobí i energie. A navíc díky spojení chutí skvěle chutná!

/BL/ = bezlepkový

Na 3-4 porce budeš potřebovat:

• 1 brokolici
• 1/2 sáčku mraženého hrášku (nebo zelené fazolky)
• 100 g vlašských ořechů
• 1 červenou cibuli
• 250 g jasmínové rýže
• 1 lžíci sojanézy
• 1 lžíci řepkového oleje
• sůl
• chilli omáčku na dochucení na talíři pro ostromily

Na plotnu postavíš dostatečně velký hrnec s cca 800 ml osolené vody a zapneš sporák. Přidáš řepkový olej. Brokolici rozdělíš na menší růžice, opláchneš a dle preferencí a šikovnosti rozkrojíš do požadované velikosti (ale radím nechat větší kusy). Cibuli rozkrájej podélně. Spolu s hráškem vše přidej do hrnce, ve kterém už se pomalu začíná vařit voda. Zatím to nech částečně přiklopené poklicí svému osudu a mezitím propláchni rýži. Zhruba po 10 minutách varu přidej rýži a vlašské ořechy, odstraň poklici a nechej vařit dalších 10-15 minut s občasným zamícháním (aby se rýže odspodu nepřipalovala), dokud nebude měkká a dokud se nevypaří všechna voda. Pokud se Ti bude zdát, že rýže ještě není hotová a voda nikde, přilij trochu horké vody a buď trpělivý/á. Po uvedených 10 minutách vypni plotnu a nechej ještě chvíli "dojít". Úplně nakonec přidej 1-2 lžíce sojanézy a máš hotovo.

Moje zhodnocení: Nemusela jsem takřka nic složitě čistit ani krájet, jídlo se připravovalo skoro samo. Recept se hodí pro všední dny a pro chvíle, kdy máš na starost příjemnější věci, než něco zdlouhavě kouzlit u plotny. Mimoto je pokrm mimořádně dobře stravitelný (jako zrozenci ve znamení Panny mi jen tak něco mi nesedne a musím si dávat dobrý pozor na kombinace jídel a nestravitelné složky). Rizoto jsem si dala v práci k obědu a po jídle necítila žádnou únavu ani sebemenší zažívací nekomfort, stejně dobře mi sedlo i k večeři.

Poselství krémového rizota: VĚDOMÝ ŽIVOT JE O POCITECH

Věnuji pozornost svým pocitům, protože každý pocit je důležitý. Pokud jim budu opravdu naslouchat, dovedou mě tam, kde je mi dobře -  k sobě samému.

Špagety s žampiony a špenátem

Kombinaci špenátu a žampionů mám moc ráda. Dříve jsem připravovala těstoviny na všechny způsoby, a to především se kopou sýra nebo smetanovou omáčkou. A když náhodou ten sýr došel, porci jsem si ani nevychutnala. Od té doby, co jsem vyřadila z jídelníčku cokoli mléčného, jsem ale zpozorovala změnu chutí a každé sousto vnímám mnohem intenzivněji. Aby taky ne, když jsem doposud původní chuť zaplácla eidamem!

Na 2-3 porce potřebuješ:

• vaničku žampiónů
• půl sáčku mraženého listového špenátu
• 200 g špaget
• 4 stroužky česneku
• řepkový olej pro tepelnou úpravu
• olivový olej do hotového pokrmu
• čerstvou nebo sušenou bazalku

Ve větší pánvi na oleji krátce osmahneme žampiony zbavené vrchní slupky a pokrájené na tenké plátky spolu s česnekem (též na plátky). Přidáme špenát, bazalku, podlijeme horkou vodou a necháme 15-20 minut dusit. Mezitím uvaříme špagety. Smícháme. Hotovo!

Můj tip: Pro milovníky italských chutí do hotového pokrmu přidej lžíci pesta. Vím, že klasické pesto kvůli obsahu parmazánu veganské není, ale lze vyrobit domácí pouze z oříšků, bazalky a oleje nebo sehnat veganskou variantu.

Poselství špaget: NESNAŽ SE ROZUMĚT SPLETITOSTI ŽIVOTA

Život podléhá neustálým změnám a vývoji. Nelze zachytit a popsat každou změnu, a už vůbec ne snažit se všechno držet pod kontrolou. Nerozumět může být krásné.

Pečené batáty s karotkou a řepou /BL/

Zkombinuj správné druhy, vhodně okořeň a pečená zelenina tě nezklame. Je vhodná zejména pro chladné dny, protože v sobě kumuluje hodně tepla dlouhým pečením; dokonce mi připadá, že pocitově zahřeje a uspokojí chuťové pohárky podobně jako maso. A to chceš.

/BL/ = bezlepkový

Co budeš potřebovat?

• 2 velké batáty (nebo více malých :-) )
• 4 větší karotky (chceš-li, mrkve)
• 2 červené řepy
• 2 kořeny fenyklu
• 4 stroužky česneku
• 4 lžíce řepkového/slunečnicového/olivového oleje
• 2 lžičky kari koření
• 1 lžíce sójovky (superior dark)
• sůl, pepř
• kajenský pepř

Batáty omyj ve dřezu kartáčkem. Pokud jsi zvyklý/á je loupat, oloupej je, pokud ne, tak se na to vykašli a rovnou je nakrájej na větší kusy (batáty totiž nepotřebují tak dlouhou dobu pečení jako ostatní použitá zelenina). Karotku omyj, a pokud zrovna nemáš domácí nebo bio, tak i oškrábej. S řepou buď nekompromisní, tu jednoznačně umýt, oškrábat a snažit se při tom moc nezaprasit, protože z oblečení a dalších povrchů jde sakra špatně dolů. Mrkev krájet na celkem tenká kolečka, řepu na celkem tenké proužky (pokud to budou kusance tak velké jako ty batáty, tak z batátů budeš mít kaši a na řepě a mrkvi si vylomíš zub). Česnek normálně oloupat a stroužky klíďo nechat vcelku.

Všechno vhodit do přiměřeně velké mísy, zakápnout olejem (cca 4 lžíce, ale řiď se podle aktuálních vibrací a podle toho, kolik energie zrovna potřebuješ), trocha kvalitní sójovky (nepřežeň to), přiměřeně osolit, opepřit, dvě lžičky kari a dvě špetky kajenského pepře. Pro medvědy a pro ty, kteří to chtějí mít hodně cool, možno přidat i medvědí česnek. Promíchat vhodně a důkladně, posléze vsypat na plech vyložený pečícím papírem (který není podmínkou), ale dá se to zvládnout i v pekáči nebo zapékací míse.

V troubě by měl pokrm setrvat docela dlouho, skoro hodinu na 200 - 220°. Doporučuji tak po půl hodině zkontrolovat, co se děje v troubě, a když tě chytne panika, že se odspodu něco připaluje, trochu to prohrábnou vařečkou.Pokud to dobře dopadne, nezapomenout sníst.

Můj tip: Pokud zrovna nedržíš dietu nebo tak něco, k zelenině se skvěle hodí sojanéza nebo sójová tatarka. Mimochodem je mnohem chutnější a dietnější než ta "normální".

Poselství pečeného batátu: DOMA JE TAM, KDE JSEM SÁM/SAMA SEBOU
Planeta Země je můj domov. Cítím se dobře, kdekoli jsem, protože sebe sama/samu nikdy neopustím.

Ječný kuskus s kešu, brokolicí a kadeřávkem

Kuskus je taková rychlá klasika. A co k němu? Přece to, co je zrovna v lednici/mrazáku!

Po ruce jsem zrovna měla čerstvou brokolici, v mrazáku kadeřávek z léta a pytlík kešu oříšků z dm drogerie. Kešu v takové směsi krásně změkne a chutná skoro jako kuřecí maso. Jídlo pak není takové "hladové", lépe chutná, více zasytí a samozřejmě dožene potřebné živiny: bílkoviny a tuky.

Na 2-3 porce jsem potřebovala tyto ingredience:

1 brokolici

80 g kešu

1 hrst kadeřávku (nemáš-li kadeřávek, dej špenát; nemáš-li špenát, nedávej nic)

1 červenou cibuli (nebo bílou)

2-3 lžíce olivového oleje (budeš-li moudřejší, než já, použiješ řepkový nebo kokosový, protože ty jsou na rozdíl od panenského olivového oleje stabilní i při vysokých teplotách)

2 lžíce sójovky (nejlépe nechemickou superior dark)

kajenský pepř dle chuti

1 lžičku kari bez soli

1 lžičku polévkového koření do kuskusu

sůl, pepř tak od oka (ale hlavně ne do oka)

Okořeněné suroviny jsem orestovala (nejprve česnek s cibulí, pak na jemno nakrájenou brokolici), okořenila, podlila horkou vodou a nechala 15-20 minut dusit.

Mezitím jsem si připravila kuskus. Kuskus standardně připravuji ho tak, že přidám pouze polévkové koření, pokud to chci mít super vyladěné, ale většinou jen zaliji horkou vodou v poměru 1 : 1 a nechám nabobtnat.

Nakonec obojí smíchat a je to. Na ozdobení pro ostromily pálivá chilli omáčka (ta "s kohoutem"), něco zeleného - řeřicha/polníček a pro náročné zájemce sójanéza (k dostání ve zdravých výživách i v malých městech, je výborná!).

Překvapila mě časová nenáročnost tohoto pokrmu. Jednu porci jsem snědla hned, druhou jsem si vzala do práce a ještě mi zbylo k večeři na další den. A časová náročnost? Nejvíc času zabralo asi krájení brokolice :-).

Dobrou chuť!

Poselství ječného kuskusu: MILUJI LEHKOST POHYBU
Pohyb je změna, pohyb je příroda, pohyb je život. Překonávání vzdáleností na kole nebo pěšky je hračka.