tag:blogger.com,1999:blog-67509798450824680622023-11-16T08:30:44.751-08:00Elza JednoCESTOVÁNÍ - SEBEREALIZACE - PLANT POWER
Elzahttp://www.blogger.com/profile/03002955821158039892noreply@blogger.comBlogger43125tag:blogger.com,1999:blog-6750979845082468062.post-46542591395952665802019-10-21T02:11:00.000-07:002019-10-21T04:03:53.090-07:00Zpět do léta: Procházka ŘímemDny se pomalu… No, spíš už dost rychle zkracují, slunce už hřeje jen v poledne a k večeru začíná být cítit ve vzduchu mlha a sněhový chlad. Trochu deprimující. N<a href="https://www.blogger.com/u/1/null" name="_GoBack"></a>ebo
patříte do týmu těch, kteří podzim milují? Ať už je to tak či onak, pojďme se
ještě na chvíli zahřát a projít se rozpálenými ulicemi města všech měst. Třeba
poznatky využijete při své příští cestě do Říma, vždyť je tam hezky od dubna do
listopadu a letenky se dají sehnat za pár korun. A co víc, nyní zapomeneme na hromadnou dopravu a vypravíme se pěšky starým Římem. Připraveni? Pohodlnou obuv a jdeme na to <span style="font-family: "segoe ui emoji" , sans-serif;">😉</span><br />
<div class="MsoNormal">
<span style="font-family: "segoe ui emoji" , sans-serif;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgsjeg1T-x-lrnyCIU4DvV1pvNZ2wWtsRiNVX0XddS2Xsuic6BJ7Bv4w1DxCK-tZ_jpI1cp20xd1r-o8_WMo-Vfl_4ZoRiqcn7ZK80bn0oB551lzCPTQK1p-CtVHe6l51_uJdObhQPLVNk/s1600/IMG_20190713_172912.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgsjeg1T-x-lrnyCIU4DvV1pvNZ2wWtsRiNVX0XddS2Xsuic6BJ7Bv4w1DxCK-tZ_jpI1cp20xd1r-o8_WMo-Vfl_4ZoRiqcn7ZK80bn0oB551lzCPTQK1p-CtVHe6l51_uJdObhQPLVNk/s640/IMG_20190713_172912.jpg" width="640" /></a></div>
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
V minulém článku<span style="color: red;"> </span>jsme se
osvěžili v Římské kavárně (<a href="http://elzajedno.blogspot.com/2019/08/italsky-coffee-post-rano-v-rimske.html" style="font-weight: bold;">zde</a>) a v tom úplně prvním<span style="color: red;"> </span>jsem popsala, jak jsme si zajistili cestu a jak vypadal náš první
den po příletu (<a href="https://elzajedno.blogspot.com/2019/08/na-skok-do-rima-13.html"><b>zde</b></a>). Vyrážíme z městské čtvrti <b><span style="color: #990000;">Aurelio</span></b>, kde bydlí převážně
Římané, směrem k <span style="color: #990000;"><b>Vatikánu</b></span>. Vatikán je prostě místo, které zaručeně
neminete při návštěvě Říma, ačkoli zrovna nemíříte do Vatikánských muzeí. Před
vstupem na náměstí vás patrně budou prudit černoši a nabízet vám jakési lístky,
ale vstup na náměstí je samozřejmě zdarma (o jaké lístky šlo, jsem doteď
nepochopila). Uprostřed náměstí se nachází majestátní sloup a
taky fontána, velmi působivé je i sloupořadí po jeho obvodu. Už
v předchozím <span style="color: red;"><a href="https://elzajedno.blogspot.com/2019/08/na-skok-do-rima-13.html">příspěvku</a></span> jsem psala, že na půdě
Vatikánu jsou jakési „good vibes“. To nejde popsat – ucítíte je až sami,
z vlastní zkušenosti. Pokud ovšem nejde o mou vlastní sugesci :-D<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhdw5dtXEXKTLmuhIC_uzIYv9G0IlYG_PG4f3bPxLt91V8mxMW0bhdwMg4o7FcY7xr8aWqDxq4X-ycRKNPA9gHuuasNsUpu9BKrbGuA2kZB6V-yPyQKtdsjtvRrkZ0cUNoOpDYn5LmmlIQ/s1600/IMG_20190713_100406.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="901" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhdw5dtXEXKTLmuhIC_uzIYv9G0IlYG_PG4f3bPxLt91V8mxMW0bhdwMg4o7FcY7xr8aWqDxq4X-ycRKNPA9gHuuasNsUpu9BKrbGuA2kZB6V-yPyQKtdsjtvRrkZ0cUNoOpDYn5LmmlIQ/s640/IMG_20190713_100406.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Pokračujeme dál, známou ulicí a nákupní třídou <b><span style="color: #990000;">Via della
Conciliazione</span></b>, směrem k řece Tibeře a Andělskému hradu. Po cestě jsou
různá lákadla v podobě stánků se suvenýry, ty jsou ale o dost dražší než
na nějakém méně rušném místě. První spočinutí může poskytnout parčík u
<b><span style="color: #990000;">Andělského hradu</span></b>. Nachází se tam i kiosek, lavičky a nedaleko taky pramen
pitné vody zdarma, což je v tomto městě skvělá věc – takřka na každém
kroku si můžete doplnit zásobu vody, aniž byste platili nehorázné peníze za
Evian v kiosku.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhu08DmVgkAwZELOnjOe93uNtWcdY6WmQxRCHR1SzgcwIpuX4_LTVcoB-PlwnC1DGjezMUCNBey7s1zAyvbeJ0U0R5u6RWISRWMWzjzVdau8K1eSd_18wlfUNoq1kMveYReVKZDLeKtx-0/s1600/IMG_20190713_130414_2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="868" data-original-width="1544" height="358" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhu08DmVgkAwZELOnjOe93uNtWcdY6WmQxRCHR1SzgcwIpuX4_LTVcoB-PlwnC1DGjezMUCNBey7s1zAyvbeJ0U0R5u6RWISRWMWzjzVdau8K1eSd_18wlfUNoq1kMveYReVKZDLeKtx-0/s640/IMG_20190713_130414_2.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Některé vyhlášené pasticcerie nemusíte poznat jen podle TripAdvisoru, ale i podle fronty lidí, kteří se předtím o jejich vyhlášenosti na TripAdvisoru dozvěděli ;-) Čekání jsme odložili na jindy...</td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal">
Z vršku Andělského hradu musí být krásný výhled, platí
se ale vstup asi 10 euro. Těch jsem si radši ušetřila na prosseco a pizzu :-D. Už <a href="https://elzajedno.blogspot.com/2019/08/na-skok-do-rima-13.html">tady</a><span style="color: red;"> </span>jsem popsala, jak krásnými
uličkami je možné jít od Andělského hradu k <b><span style="color: #990000;">Piazza Navona</span></b> – tuhle
procházku jsme podnikli už první den. Tentokrát ale pokročíme trochu jinam, a
to k místu zvanému…</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<h4>
Pantheon</h4>
<h3>
<span style="font-size: small;">30 min pěšky od Vatikánu, 2,5 km</span></h3>
<div class="MsoNormal">
Jestli má nějaké náměstíčko v Římě velmi osobité
kouzlo, pak je to určitě Vatikán, <span style="color: #990000;"><b>Piazza Navona</b></span>
a náměstí, na kterém stojí Pantheon - <b><span style="color: #990000;">Piazza della Rotonda</span></b>. Nenachází
se zde vůbec nic esteticky rušivého (až na hlavy turistů :-D ), uprostřed je
hezká fontánka a schody, na nichž se dá posedět, s výhledem na domy
středomořské architektury a starověký kruhový chrám <b style="color: #990000;">Pantheon</b>, který patří k nejvýznamnějším antickým stavbám. Vstup do něj je zdarma a jeho
návštěva je magickým zážitkem. Jestli stojí za to posedět v nějaké „lepší“
římské restauraci na těstovinách nebo tiramisu, pak určitě na tomto náměstíčku
s výhledem na Pantheon.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiTT3AuQSFqqgA-vZlzF0P-AEb3AoKQ4yY5d1p6q_KTUO5Q5p4IVJ-ky0i1TfZ7caVgGKubNc_XyK-Nl4L_vHWSYbY8jgk_F-O92szdoNzEuV8KdHL2LIqNMFocNyXvVRmXeKvI4yDGfZw/s1600/IMG_20190713_150358.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiTT3AuQSFqqgA-vZlzF0P-AEb3AoKQ4yY5d1p6q_KTUO5Q5p4IVJ-ky0i1TfZ7caVgGKubNc_XyK-Nl4L_vHWSYbY8jgk_F-O92szdoNzEuV8KdHL2LIqNMFocNyXvVRmXeKvI4yDGfZw/s640/IMG_20190713_150358.jpg" width="640" /></a></div>
</div>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg5SG9WOPZlJ4thR0JPR_cp_t-9yIW6czIdZv2p25ZoShy6oTcIIa71VyhF7336IPmcAJ8xtr5KC-yeTox-icWKAkioBOTdvowfvHjmnGaX30-NfZPSEgFZzzE74H3jHmDASnOy6tf0g6A/s1600/IMG_20190713_150355.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1201" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg5SG9WOPZlJ4thR0JPR_cp_t-9yIW6czIdZv2p25ZoShy6oTcIIa71VyhF7336IPmcAJ8xtr5KC-yeTox-icWKAkioBOTdvowfvHjmnGaX30-NfZPSEgFZzzE74H3jHmDASnOy6tf0g6A/s640/IMG_20190713_150355.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Na náměstí se nachází krásné "benátské" stavby, asi jako v celé historické části Říma, a samozřejmě Egyptský obelisk.</td></tr>
</tbody></table>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgV1Mxvw7SxSavDOsU5Rc3sdmWcgS5JphQSmDvu0GuYUWqaqJbVPffQXBrBDkRixVaZSanVV6DQzhDe5BeCZynRzXPxWo68oyr8OF4-3ptkBCmYhKCRq-oYA6gM0qr-m6vgtri0RmGwcfs/s1600/IMG_20190713_150414.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><br /><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgV1Mxvw7SxSavDOsU5Rc3sdmWcgS5JphQSmDvu0GuYUWqaqJbVPffQXBrBDkRixVaZSanVV6DQzhDe5BeCZynRzXPxWo68oyr8OF4-3ptkBCmYhKCRq-oYA6gM0qr-m6vgtri0RmGwcfs/s640/IMG_20190713_150414.jpg" width="478" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhXoguOHBKsKBpehNfq7rNdLYVHa5CypKVN68GmkrxAyXgeX6wJJnP9db5hzWAmkkD0RY6Ljlw0y2hHFZmYE2GAIXuA3zJujRyqaKQeEyASlayXe0CPGtt4HbC0OcNGT3nOF-XXHUDMFLg/s1600/IMG_20190713_150547.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1034" data-original-width="1378" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhXoguOHBKsKBpehNfq7rNdLYVHa5CypKVN68GmkrxAyXgeX6wJJnP9db5hzWAmkkD0RY6Ljlw0y2hHFZmYE2GAIXuA3zJujRyqaKQeEyASlayXe0CPGtt4HbC0OcNGT3nOF-XXHUDMFLg/s640/IMG_20190713_150547.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhQKTJaMb6S6ZSuZ4plJSJrhegRKTEGHfr3BVWo3F9SAiA4RLaq6jQQjeQT1NQHR309hZ5L6hNaUkTYM-flgAWK8GWmKZqQZ37zWse9ehbHmw8ki5ST_oeXjqAHsrIOhyphenhyphenZyAWKFdKb4BiQ/s1600/IMG_20190713_151642.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1042" data-original-width="1389" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhQKTJaMb6S6ZSuZ4plJSJrhegRKTEGHfr3BVWo3F9SAiA4RLaq6jQQjeQT1NQHR309hZ5L6hNaUkTYM-flgAWK8GWmKZqQZ37zWse9ehbHmw8ki5ST_oeXjqAHsrIOhyphenhyphenZyAWKFdKb4BiQ/s640/IMG_20190713_151642.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Jedna z restaurací naproti Pantheonu na Piazza della Rotonda, ve které jsme poseděli při mé předchozí návštěvě Římem. Moc se toho nezměnilo.</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhsb3EBKLPqUtYL2UrP-C1Qdx2XPPuDQ2Pag_wNZhzCIIbUsmnBNkT_m638b-t4XN75a-ZOUDphSR2P8Z7lA5Wuot9o9jqKIKn1rQXTWlhBuHtzacHcGH9dgqXm_6oDq4DezVUB2nvq3y0/s1600/IMG_20190713_152527.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="979" data-original-width="1404" height="446" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhsb3EBKLPqUtYL2UrP-C1Qdx2XPPuDQ2Pag_wNZhzCIIbUsmnBNkT_m638b-t4XN75a-ZOUDphSR2P8Z7lA5Wuot9o9jqKIKn1rQXTWlhBuHtzacHcGH9dgqXm_6oDq4DezVUB2nvq3y0/s640/IMG_20190713_152527.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Zástupy lidí u monumentu v červenci, ve špičce turistické sezóny.</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<h4>
Fontána di Trevi</h4>
<h3>
<span style="font-size: small;">8 min pěšky od Pantheonu, 650 m</span></h3>
<div class="MsoNormal">
…kterou už jsem sice viděla několikrát a věděla jsem, že
nelze čekat nic jiného, než zástup turistů, ale měla jsem chuť na vyhlášenou
Gelati (zmrzlinu), která je k dostání hned naproti fontáně. Ano, opět
klasika – nepokoušela jsem se fotit ani celé náměstíčko, já ty lidi fotím tak
nerada! Jestli je někde v Římě největší koncentrace turistů na m2, pak je
to určitě okolí této fontány…</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhvNE5cNy5VvRYgr_jkcSEhENT7O1Ws0017yqU3aoQmgXiXQY3Dpohx_aZjux3IIsHnWKi48-9-qYSKG_paLhLt_UJiwr0g33ajlUm7O8d6knmxzfl4FuOSMFp12wB9ha286cxVI760mik/s1600/IMG_20190713_142548.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1027" data-original-width="1369" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhvNE5cNy5VvRYgr_jkcSEhENT7O1Ws0017yqU3aoQmgXiXQY3Dpohx_aZjux3IIsHnWKi48-9-qYSKG_paLhLt_UJiwr0g33ajlUm7O8d6knmxzfl4FuOSMFp12wB9ha286cxVI760mik/s640/IMG_20190713_142548.jpg" width="640" /></a></div>
</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<h4>
Španělské schody</h4>
<h3>
<span style="font-size: small;">10 min pěšky od Fontány di Trevi, 800 m</span></h3>
<div>
Škoda jen, že<span style="mso-spacerun: yes;"> </span>se i tady tu koncentruje tolik turistů! Koneckonců, co jiného lze čekat v červenci? Ale když vyrazíte mimosezónně, třeba budete mít štěstí vyfotit si tenhle monument bez lidí. </div>
<div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgP5q_vLMPDHBPZkxai_orHQNw_EVy1ej5T8-FHLT4NNiZ9FwwKYiPjevaO6uRujBCOec_rVThzfOI_-dvgDt5qzTdntsdUqkBWtmhU099WKZq22Vx-ahWtCiFTskPrb43biTtOyDEhed0/s1600/IMG_20190713_130841.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgP5q_vLMPDHBPZkxai_orHQNw_EVy1ej5T8-FHLT4NNiZ9FwwKYiPjevaO6uRujBCOec_rVThzfOI_-dvgDt5qzTdntsdUqkBWtmhU099WKZq22Vx-ahWtCiFTskPrb43biTtOyDEhed0/s640/IMG_20190713_130841.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhy_GvOcAeoCY1Tu-n9lPqmsLOHq9zAi16BajXJx0P74vSab8K16wODMwfFZW71RWNzztq1oxFFvT_TUsScZJdJEsM10-7ZskVtcOA3vrI7HTJBuD_d8eV7ZlUQWUEpqyap6-6n-qH6oe0/s1600/IMG_20190713_131348.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="997" data-original-width="1329" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhy_GvOcAeoCY1Tu-n9lPqmsLOHq9zAi16BajXJx0P74vSab8K16wODMwfFZW71RWNzztq1oxFFvT_TUsScZJdJEsM10-7ZskVtcOA3vrI7HTJBuD_d8eV7ZlUQWUEpqyap6-6n-qH6oe0/s640/IMG_20190713_131348.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
Ještě pamatuji časy, kdy jsme v klidu posedávali na Španělských schodech a užívali si výhledu na starší městskou zástavbu. Myslím, že jsme si tam snad i rozbalili svačinu… To už bohužel možné není, město platí „hlídače“, kteří rozezleně pískají na píšťalu, kdykoli se usadíte nebo snad jen opřete o zeď.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhYFntfFmnWgjiTjuuxNXxYcM_6SWUtvtHLJPz6p_4AapokLjslE6O2gGTDaggPgo4cMc82LnIP4nM5WLS5O98d5u9oRZSHX3eJHNsE5_10Rgvw2DgvI0Diy-EhhMcE9vzj_C-TXvyCRW8/s1600/IMG_20190713_132015.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="997" data-original-width="1329" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhYFntfFmnWgjiTjuuxNXxYcM_6SWUtvtHLJPz6p_4AapokLjslE6O2gGTDaggPgo4cMc82LnIP4nM5WLS5O98d5u9oRZSHX3eJHNsE5_10Rgvw2DgvI0Diy-EhhMcE9vzj_C-TXvyCRW8/s640/IMG_20190713_132015.jpg" width="640" /></a></div>
</div>
<div class="MsoNormal">
<br />
Vyškrábala jsem se aspoň nahoru
a tam si prohlédla obelisk, jeden z mnoha v Římě. Popadl nás hlad a
špatnou zprávou je, že poblíž Španělských schodů jen těžko seženete něco
k snědku, nechcete-li navštívit restauraci, kde za sklenku vína a bagetu
zaplatíte váš denní rozpočet. Horko těžko jsme nalezli jakési rychlé
občerstvení a dali si tam aspoň nějaké pečivo, než jsme pokračovali dál
v cestě, k další pozoruhodné památce…</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<h4>
Památník Viktora Emanuela II.</h4>
<h3>
</h3>
<h3>
<span style="font-size: small;">28 minut pěšky od Španělských schodů, 2,2 km</span></h3>
<div class="MsoNormal">
Pokračujeme k rozporuplné památce, která se prý místním
moc nelíbí a přezdívají ji „psací stroj“, k velikáškskému památníku
Viktora Emanuela II. V okolí památníků je několik obyčejných minimarketů
s potravinami a taky borovicový park, který jsme neváhali využít na
piknik. Sendviče za pár korun a vychlazené pivo chutnalo po mnoha kilometrech
v nohách věru neobyčejně, a hlavně vás z pikniku nikdo „nevypíská“
(myslím, že se nesmí sedět ani na schodech vedoucích k památníku).
Občerstveny, vyrazily jsme na vrch památníku, ze kterého je krásný výhled na
Řím – a hlavně zdarma. A co víc, nachází se tam i toalety zdarma <span style="font-family: "segoe ui emoji" , "sans-serif"; mso-bidi-font-family: "Segoe UI Emoji"; mso-fareast-font-family: "Segoe UI Emoji";">😊</span>.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiPDB4JxVUhXzN5EMzvx1lBckSyhaqeBw17z_V9Uv5Ou8VzEwVgCGiYxbDUcARRSXDBxZwklHyUhA0pzt1TJn3yghzsa5vo64hRlgmVtc-XmJdRjSoKOZdKQW6JrcbFfEZkY-ujWr02LBM/s1600/IMG_20190713_165153_2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1004" data-original-width="1312" height="488" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiPDB4JxVUhXzN5EMzvx1lBckSyhaqeBw17z_V9Uv5Ou8VzEwVgCGiYxbDUcARRSXDBxZwklHyUhA0pzt1TJn3yghzsa5vo64hRlgmVtc-XmJdRjSoKOZdKQW6JrcbFfEZkY-ujWr02LBM/s640/IMG_20190713_165153_2.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh4ERz0yWgvEWwYa4R7enKzdWyC72oozsx3O1nk63vzmjJaRTHDV9sFvvpHIg0FP19DB0QlcT-brJd9a-fgYrGyeeQ9ijxm2U0C45ViPkKedUzqoExYX3z4MjALi5yrK4skYGIJLUBEuyA/s1600/IMG_20190713_165918.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="969" data-original-width="1400" height="442" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh4ERz0yWgvEWwYa4R7enKzdWyC72oozsx3O1nk63vzmjJaRTHDV9sFvvpHIg0FP19DB0QlcT-brJd9a-fgYrGyeeQ9ijxm2U0C45ViPkKedUzqoExYX3z4MjALi5yrK4skYGIJLUBEuyA/s640/IMG_20190713_165918.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhAvOM-5fHsxbvKidD57Imjdkzhz7uKpDktg7pgftqrSci9iL8g6z5mTavsJHViwG4wkVG2TKm8V48QIVTLaOrWghpUO3Vs2uI288r5siThaRPgjSwE0gvJK7n7U15_hkUYHiDY341_2-E/s1600/IMG_20190713_172532.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="873" data-original-width="1553" height="358" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhAvOM-5fHsxbvKidD57Imjdkzhz7uKpDktg7pgftqrSci9iL8g6z5mTavsJHViwG4wkVG2TKm8V48QIVTLaOrWghpUO3Vs2uI288r5siThaRPgjSwE0gvJK7n7U15_hkUYHiDY341_2-E/s640/IMG_20190713_172532.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Výhled z vršku památníku Viktora Emanuela II. Vpravo Forum Romanum a Colosseum.</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjPmW_swQIZOiXFmbDWWle-P4wsVzROpZM553ewGiNH5Z_YWVxHynZcUcyWEECqNDXDwqK5tC3MOKrU7zwWySF0gV8QXA-mdqTu99HXdbPCyjKZP57pj7Vs4quMIHLc50UAN7W2dq0b7pw/s1600/IMG_20190713_173001.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="756" data-original-width="1343" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjPmW_swQIZOiXFmbDWWle-P4wsVzROpZM553ewGiNH5Z_YWVxHynZcUcyWEECqNDXDwqK5tC3MOKrU7zwWySF0gV8QXA-mdqTu99HXdbPCyjKZP57pj7Vs4quMIHLc50UAN7W2dq0b7pw/s640/IMG_20190713_173001.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi31JjlxrZc25_SyjWWqFxKPj6BQNvItYajnIm3Z-gwM3TigYOxCuilWNZUPHDAfaUkw9rmHc4FQDOWJJ1f0gaKi1LR4r3FC8SfvM3YrwAd4a1fN1Sayi5qleWnQYAh2vSVNPppw4dm7gA/s1600/IMG_20190715_143650.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="825" data-original-width="1149" height="458" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi31JjlxrZc25_SyjWWqFxKPj6BQNvItYajnIm3Z-gwM3TigYOxCuilWNZUPHDAfaUkw9rmHc4FQDOWJJ1f0gaKi1LR4r3FC8SfvM3YrwAd4a1fN1Sayi5qleWnQYAh2vSVNPppw4dm7gA/s640/IMG_20190715_143650.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Piknik v borovicovém parku u památníku. Nevím, jestli touto fotkou holky potěším :-D</td></tr>
</tbody></table>
<h4>
<br />Colosseum</h4>
<h3>
<span style="font-size: small;">1,3 km od památníku, 15 min</span></h3>
<div class="MsoNormal">
Další štací je Colosseum. Cestou míjíme Forum Romanum – známou památku, kterou moje
kamarádka jednoduše nazvala „rozvaliny“ <span style="font-family: "segoe ui emoji" , "sans-serif"; mso-bidi-font-family: "Segoe UI Emoji"; mso-fareast-font-family: "Segoe UI Emoji";">😊</span>. Jedná se o vykopávky původního náměstí z dob dávno minulých, kde se konaly slavnosti, triumfální průvody, soudy, volby i trhy. Kolem tohoto náměstí (ještě několik set let před Kristem) začaly vznikat baziliky, chrámy, vítězné oblouky a řečniště, které teď tvoří současné "rozvaliny". Většina z nás už ve Foru Romanu dříve byla (musí se platit vstupné), stejně tak jako
uvnitř Colossea. Pokud ale míříte do
Říma poprvé, určitě si přes internet kupte vstup a neváhejte se podívat do Colossea a navštivte i Forum Romanum, určitě to stojí za to – hlavně představit, co všechno se
v tom prastarém stavení v dávných dobách odehrávalo.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi22AOQbCHYeWla6YT4yIHUDlfn45bSMjU1jVfmoe6a4DCOj5wDV8FOXtWVoqSwNAred_ChtWXhZpIQHFQ6mb8nUvm_n7YJ1Xn4AIEKtaAZ0X_pFK_W1lDuYRiSbYv54h03dGqqKKwHkSc/s1600/IMG_20190715_162755.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi22AOQbCHYeWla6YT4yIHUDlfn45bSMjU1jVfmoe6a4DCOj5wDV8FOXtWVoqSwNAred_ChtWXhZpIQHFQ6mb8nUvm_n7YJ1Xn4AIEKtaAZ0X_pFK_W1lDuYRiSbYv54h03dGqqKKwHkSc/s640/IMG_20190715_162755.jpg" width="640" /></a></div>
<br /></div>
<h4>
Trastevere, čtvrť klidu a dobrého vína</h4>
<h3>
<span style="font-size: small;">3 km od Colossea, 37 min</span></h3>
<div>
<span style="font-size: small;">Tak, a tím plejáda těch „must vizit“ z mého pohledu končí. V Římě je samozřejmě nepřeberné množství bazilik, katedrál, chrámů, kostelů, kostelíků, výstav a dalších možností, co navštívit, já jsem ale takový „maraton po katedrálách“ už kdysi absolvovala a nepamatuji si z nich vlastně nic; do paměti se mi spíš vryje hezký výhled, příjemná procházka a nejznámější dominanty Říma. Pokud tedy nesoutěžíte v počtu navštívených chrámů, doporučuji k večeru něco lepšího, a to navštívit čtvrť <b><span style="color: #990000;">Trastevere </span></b>na protějším břehu řeky Tibery...</span></div>
<div>
<span style="font-size: small;"><br /></span></div>
<div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj8QD2RKtCnAjULwz_c0DPRZUwH21do-C302aYWIfKnSSoihd89D8kqMu_Qo8Rg463bmpoRBCOEI2KvkqIHsaJjJWBgHY-w9RLoXs11ZeTX3_am1SHQXXduE2ssjLLWQ60az_MGHzrDx74/s1600/IMG_20190715_200445.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="970" data-original-width="1594" height="388" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj8QD2RKtCnAjULwz_c0DPRZUwH21do-C302aYWIfKnSSoihd89D8kqMu_Qo8Rg463bmpoRBCOEI2KvkqIHsaJjJWBgHY-w9RLoXs11ZeTX3_am1SHQXXduE2ssjLLWQ60az_MGHzrDx74/s640/IMG_20190715_200445.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><br /></td></tr>
</tbody></table>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiwjjqjUOgi2nltJ3OMZUYpNXqiIsajWpvJP-bB4DCC_kNoSDIBIZF6tEjQgkfKmCaQBpK7JfWrlRTa7L5Q06JC5nPoLwuoTHKysToIBUqGIkpPZgCiiOqv4Rp7dPdhXYeGYWj2FEZtuvc/s1600/IMG_20190715_200631.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1227" data-original-width="920" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiwjjqjUOgi2nltJ3OMZUYpNXqiIsajWpvJP-bB4DCC_kNoSDIBIZF6tEjQgkfKmCaQBpK7JfWrlRTa7L5Q06JC5nPoLwuoTHKysToIBUqGIkpPZgCiiOqv4Rp7dPdhXYeGYWj2FEZtuvc/s640/IMG_20190715_200631.jpg" width="476" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgukpgZVfWOegfbEW5X6-7WaTqmQ7HALyq4cCVoN1xqTuJpXtZGn9LpKZWWsxuhZJR-Z3nC_S9Zu0Bn-WzEuGZ0fvZ7vILi7MTGo3uXuaG1OpaOXCk5PrJhbhih8rRTXg-KUmQS9OvEFYU/s1600/IMG_20190715_200634.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="931" data-original-width="1459" height="408" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgukpgZVfWOegfbEW5X6-7WaTqmQ7HALyq4cCVoN1xqTuJpXtZGn9LpKZWWsxuhZJR-Z3nC_S9Zu0Bn-WzEuGZ0fvZ7vILi7MTGo3uXuaG1OpaOXCk5PrJhbhih8rRTXg-KUmQS9OvEFYU/s640/IMG_20190715_200634.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjZZsgj7YnXBypTwqp4bA8fxV8H_uzXVNCJZV-nHBnDvefh214gco9eMaeLsaqd9TTZXcPPS4f0IiQAbQfc6ztKDullM17S1wU-yek3-4PClm_11DXXDske3tfSmHSFv8MpoCXNhqVwfxk/s1600/IMG_20190715_200713.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1044" data-original-width="1457" height="458" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjZZsgj7YnXBypTwqp4bA8fxV8H_uzXVNCJZV-nHBnDvefh214gco9eMaeLsaqd9TTZXcPPS4f0IiQAbQfc6ztKDullM17S1wU-yek3-4PClm_11DXXDske3tfSmHSFv8MpoCXNhqVwfxk/s640/IMG_20190715_200713.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Některá místa k posezení jsou velmi svérázná...</td></tr>
</tbody></table>
</div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEje9DaP2DCx15ijiNXHM5MxWCGKK0g78XzpoPplA3mBjEAkbnQkv3E1Aen9F_leF7OMJe3iwwMx0lW3GwlTxjivRloWtDnWCbHBjw16mUDjunfOAXW6OkBuD86TtvnM90czjRwgS7H5aoU/s1600/IMG_20190713_144809.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1144" data-original-width="1526" height="478" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEje9DaP2DCx15ijiNXHM5MxWCGKK0g78XzpoPplA3mBjEAkbnQkv3E1Aen9F_leF7OMJe3iwwMx0lW3GwlTxjivRloWtDnWCbHBjw16mUDjunfOAXW6OkBuD86TtvnM90czjRwgS7H5aoU/s640/IMG_20190713_144809.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Jeden z mála kostelů, který jsme navštívili, a přesto netuším, o který jde. Zaujal mě ale interiér...</td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal">
Přešli jsme most Ponte Garibalni a vybrali příjemnou restauraci s nepřetaženými cenami, <span style="color: #990000;"><b>Carlo Menta</b></span>. Objednali jsme pizzu, džbánek vína a pak ještě tiramisu, a hlavně jsme si konečně odpočinuli. Neskutečně mě totiž pálily nohy (navzdory pohodlným sandálům), a kilometry nasbírané od rána od ubytování už byly docela znát.</div>
<div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgUpSj5mJVSD2pH5ATR46auEOJifzLrYDfJg9MuVinkykaZ6XqdyJJIbtBnmHLRquApMQlwGzirKRoinYLEOVRBXQP8pncZFuCSzgHmS2Fo6FnEUY0smC89iugyA1D6W1t72PP-khyMjeo/s1600/IMG_20190715_183446_1.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1084" data-original-width="1445" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgUpSj5mJVSD2pH5ATR46auEOJifzLrYDfJg9MuVinkykaZ6XqdyJJIbtBnmHLRquApMQlwGzirKRoinYLEOVRBXQP8pncZFuCSzgHmS2Fo6FnEUY0smC89iugyA1D6W1t72PP-khyMjeo/s640/IMG_20190715_183446_1.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhzWpei9kAOu1t8qLHEKpXGx7avPlwsWffST_UBwTx4yqmwzxUA7gJHneAQ1S-VtPG3k1dc5VC8_ZyahEbnpU6I_XM8MdBIH2mhmVDtTVMpQr0vUgeXfG7-yXmH_yELyvKVuwP9SPin810/s1600/IMG_20190715_184656.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="996" data-original-width="1326" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhzWpei9kAOu1t8qLHEKpXGx7avPlwsWffST_UBwTx4yqmwzxUA7gJHneAQ1S-VtPG3k1dc5VC8_ZyahEbnpU6I_XM8MdBIH2mhmVDtTVMpQr0vUgeXfG7-yXmH_yELyvKVuwP9SPin810/s640/IMG_20190715_184656.jpg" width="640" /></a></div>
</div>
<div class="MsoNormal">
</div>
<div>
</div>
<br />
<div style="-webkit-text-stroke-width: 0px; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: medium; font-style: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-ligatures: normal; font-weight: 400; letter-spacing: normal; orphans: 2; text-align: start; text-decoration-color: initial; text-decoration-style: initial; text-indent: 0px; text-transform: none; white-space: normal; widows: 2; word-spacing: 0px;">
<span style="font-size: small;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgUdWQQDsB1PCjETdP2qLNgRi4vUF0UidfGY37fdDPqCgzQtXi3r6ncwN9GyCJ1sEJgvuWHd-TwXSE5-UGWOaElx4hPI_IGhO7DHy5y5ZE3P9PUFsc56Hak11IqYhYKANTBf3eNAWvF6pc/s1600/IMG_20190713_200014.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1065" data-original-width="1421" height="478" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgUdWQQDsB1PCjETdP2qLNgRi4vUF0UidfGY37fdDPqCgzQtXi3r6ncwN9GyCJ1sEJgvuWHd-TwXSE5-UGWOaElx4hPI_IGhO7DHy5y5ZE3P9PUFsc56Hak11IqYhYKANTBf3eNAWvF6pc/s640/IMG_20190713_200014.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Čtvrť Trastevere má kouzlo malé vesničky (před sto lety). Bez neonových nápisů a turistických lákadel.</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgJ-4GTpO7p791W9ezd3IWGjsi4NCR-F7e4MBccrnAdRnfHSFukGiAMvEEN9Bx1h7H4iDm_ToXK3mKamdQCJe2uAjoScluLWtTfa6PW_ljPRak_41eu9DQUPC9rrw0HmzCmlOJd_zduStU/s1600/IMG_20190713_213437.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1091" data-original-width="1455" height="478" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgJ-4GTpO7p791W9ezd3IWGjsi4NCR-F7e4MBccrnAdRnfHSFukGiAMvEEN9Bx1h7H4iDm_ToXK3mKamdQCJe2uAjoScluLWtTfa6PW_ljPRak_41eu9DQUPC9rrw0HmzCmlOJd_zduStU/s640/IMG_20190713_213437.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">V Římě to žije do pozdních večerních hodin, je běžné jít do restaurace na jídlo i kolem desáté.</td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal">
Tuto čtvrť je nejlepší
navštívit k večeru, za soumraku. Vybrat nějakou příjemnou restauraci,
objednat víno a skvělou pizzu a užít si trochy klidu bez zástupů turistů.
Oprýskané domky, který už pamatují nejedno staletí, jsou velmi tajuplné,
v restauraci vás nebude čekat turistické „pozlátko“ a pastičky
v podobě předražených drinků. Jediným úskalím je, dostat se pak
z této čtvrti domů, když se u toho drinku pozdržíte. Nás pak ještě čekala
pěkně dlouhá štreka do čtvrti Aurelio, takže jsme před sebou měly dalších asi 5
km cesty!</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiH1qmZBaBSLtuk9E5cEe2Jjljfw8tcJqahrqhRfOZSUEi392pSuBxC6WRrJUeCkD6MtRFDijnD2vl3qJ1-365j0aehPUqwwXFkWjcesgtCZoFUvrGFQB83IjKMiYZjLcna9Xyt_tYUq3Y/s1600/IMG_20190713_203317.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="913" data-original-width="1217" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiH1qmZBaBSLtuk9E5cEe2Jjljfw8tcJqahrqhRfOZSUEi392pSuBxC6WRrJUeCkD6MtRFDijnD2vl3qJ1-365j0aehPUqwwXFkWjcesgtCZoFUvrGFQB83IjKMiYZjLcna9Xyt_tYUq3Y/s640/IMG_20190713_203317.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Zpáteční cesta, malé zastavení u řeky...</td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal">
Vše ale samozřejmě dobře dopadlo (jak jinak), jen si dávejte
pozor na plánování tras na mapy.cz, zejména když vás navedou přes parčík; mnohé
parky ve velkých městech se na noc zavírají (něco podobného se nám stalo i
v Londýně), takže pokud trasa vede přes nápadně zelenou oblast v mapě, tedy patrně přes park, a zároveň jde o jedinou nejbližší možnost pro pěší,
můžete se pak dostat do pěkné patálie a „zajít“ si ještě pěkných pár km, budu-li brány parku zavřené. Což
pozdě večer, po nějakých 25 km chůze, už vážně nechcete…</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEih-8DE0f8FmB2vgxUgvD5fmlvzRnf1IXWeZsRgvo_cWQqsxEJwtv7RtkJypYsFHvmfEtlxLUjylqIcRd6SBhVc_BhsQp2bjQxTKrPpecSe0wzT7dJnaodle1yvyNbdrZQKgXJyNArE-S4/s1600/IMG_20190715_205225.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="901" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEih-8DE0f8FmB2vgxUgvD5fmlvzRnf1IXWeZsRgvo_cWQqsxEJwtv7RtkJypYsFHvmfEtlxLUjylqIcRd6SBhVc_BhsQp2bjQxTKrPpecSe0wzT7dJnaodle1yvyNbdrZQKgXJyNArE-S4/s640/IMG_20190715_205225.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjCuEuoed2b5kFV-wqVU6AH2gaHINVW1QgT5z5LxR8FZNs8vkSTp9MVwYD0nCq967cU1jTcYKJOcMBKcS0Q6n9EIXG6ww_iIyGGrJAAy9xhAAt3AFwjlN2KzAXeYipKq5zlwDT9XMuMXWs/s1600/IMG_20190715_210326.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="358" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjCuEuoed2b5kFV-wqVU6AH2gaHINVW1QgT5z5LxR8FZNs8vkSTp9MVwYD0nCq967cU1jTcYKJOcMBKcS0Q6n9EIXG6ww_iIyGGrJAAy9xhAAt3AFwjlN2KzAXeYipKq5zlwDT9XMuMXWs/s640/IMG_20190715_210326.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Vatikán (bazilika sv. Petra) večer, překrásná podívaná</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjs6PYuji3YGlFPxo4AzkZVWfLTkg65yPK5bZOewonB7GG8gu9XGIOrYMmGke4KNnoIWo1V8kTIYPXWUPy_R6A4Ut8AauVebviPsP10OsHcYCNhS-xPiqU4FkbvleG8YAzfSYyrC2M18y4/s1600/IMG_20190716_001513_628.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1029" data-original-width="1029" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjs6PYuji3YGlFPxo4AzkZVWfLTkg65yPK5bZOewonB7GG8gu9XGIOrYMmGke4KNnoIWo1V8kTIYPXWUPy_R6A4Ut8AauVebviPsP10OsHcYCNhS-xPiqU4FkbvleG8YAzfSYyrC2M18y4/s640/IMG_20190716_001513_628.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
Čeho si na Římě cením a malý výlet k moři
v příštím příspěvku! </div>
<div class="MsoNormal">
Co vy a Řím? Už jste tuto krásnou metropoli navštívili,
teprve se chystáte anebo vás vůbec neláká?</div>
<div class="MsoNormal">
Hezké dny přeje</div>
<div class="MsoNormal">
Elza</div>
<br />Elzahttp://www.blogger.com/profile/03002955821158039892noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6750979845082468062.post-22807130563300070232019-10-18T02:59:00.000-07:002019-10-18T03:02:43.283-07:00Chalupářský „brunch“? Smaženice z bedel!<br />
<div class="MsoNormal">
Už tu dlouho nepřistál recept na nějaké bezmasé jídlo. No, vlastně ani na tenhle si
nemohu osobovat právo; vaření se zhostil můj táta, který ale umí ty nejlepší bedly
na světě! Celý proces jsem zdokumentovala a nyní je asi poslední možnost
letošního roku, vychutnat si naše jedinečné „plody lesa“. Právě je jich fůra, tak si je o víkendu seberte <span style="font-family: "segoe ui emoji" , sans-serif;">😊</span>
Bedly totiž mají jedinečnou výhodu – rostou převážně na loukách a pro svou barvu jsou dobře vidět, takže si je můžete "vyhlídnout" i z auta. A víte, že jsou nejen dobré, ale taky zdravé?</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjwkQIgcyQX81mY1-NHuLUxq0Ca_1zrJ3D8ZYkk3Fia_kw7IuxNS0P6dYVlI2xK4Yl2MxxX9wozUVxeR_E6xNYPgB39Ld7EpuK6raGbIGeMyg1_Pbrx7SgQQDd4O39U8nLaauEcdklDiE8/s1600/inCollage_20191018_095839779.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="845" data-original-width="1503" height="358" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjwkQIgcyQX81mY1-NHuLUxq0Ca_1zrJ3D8ZYkk3Fia_kw7IuxNS0P6dYVlI2xK4Yl2MxxX9wozUVxeR_E6xNYPgB39Ld7EpuK6raGbIGeMyg1_Pbrx7SgQQDd4O39U8nLaauEcdklDiE8/s640/inCollage_20191018_095839779.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="MsoNormal">
</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<a href="https://www.blogger.com/u/1/null" name="_GoBack"></a></div>
<div class="MsoNormal">
Levný a vydatný brunch/oběd/večeři připravíte za 25 minut
následovně:</div>
<div class="MsoNormal">
</div>
<ul>
<li><b><span style="color: #990000;">Přesvědčte se, že jste sebrali bedly, a ne třeba
Vochomůrky</span></b>. Já osobně se splést nemůžu, stejně jako každý, kdo bedly sbírá a
konzumuje od dětství. Pokud jste ale začátečníci, zkonzultujte raději svůj
„úlovek“ s odborníkem <span style="font-family: "segoe ui emoji" , sans-serif;">😊</span></li>
<li>Vyberte pouze hezké kousky s alespoň
částečně zavitým kloboučkem (ty roztažené nebo dokonce obrácené jako deštník
v protivětru jsou už totiž na louce nějaký ten pátek). <span style="color: #990000;"><b>Že je houba stará
poznáte také podle toho, že je vnitřek nohy ztmavlý.</b></span></li>
<li>Odstraňte nohy (nebo podhoubí? – to se mi
vždycky pletlo, mykologové se asi zděsí), konzumují se jen klobouky. Důkladně
je opláchněte a poté nakrájejte. Počítejte s tím, že houby se po tepelné
úpravě zmenší asi na 20 % původní velikosti, takže množstvím nešetřit.</li>
</ul>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhVAmDzhLOqL6j75e9H0BIVsawIu-yoo9lLM5nW-td53vCMrbJUY7kNHfKtAbgq5UkWzoN77QhwyO9J-n6pfTmFAWxiVqIA01VLvAB3Uv64L0LyZd80F5Tt3EX1-DdGyeVCZ9D-JkNejaE/s1600/inCollage_20191018_093405711.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="889" data-original-width="1582" height="223" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhVAmDzhLOqL6j75e9H0BIVsawIu-yoo9lLM5nW-td53vCMrbJUY7kNHfKtAbgq5UkWzoN77QhwyO9J-n6pfTmFAWxiVqIA01VLvAB3Uv64L0LyZd80F5Tt3EX1-DdGyeVCZ9D-JkNejaE/s400/inCollage_20191018_093405711.jpg" width="400" /></a></div>
<div>
</div>
<ul>
<li>Vložte na pánev, zapněte sporák, <span style="color: #990000;"><b>vydatně posolte.</b></span>
Nepodlévejte! – houby po zahřátí pustí vlastní šťávu, jsou-li dostatečně
posolené. Přiklopte a nechte dusit cca 7 minut.</li>
</ul>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh5GVv8myBnu-G-EuyoHiBYGYFcuiIL7shqEYZDqw2_6uFjdCyq4vEfJ2QheIbHb1SA3O-jWovcD-9lAEfXXyNJlk2u8QPctZj9lLQvLn-UFYsewkqC9Y3ek2oGwvUiR3UxNSp4EtUA39A/s1600/inCollage_20191018_093943690.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="223" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh5GVv8myBnu-G-EuyoHiBYGYFcuiIL7shqEYZDqw2_6uFjdCyq4vEfJ2QheIbHb1SA3O-jWovcD-9lAEfXXyNJlk2u8QPctZj9lLQvLn-UFYsewkqC9Y3ek2oGwvUiR3UxNSp4EtUA39A/s400/inCollage_20191018_093943690.jpg" width="400" /></a></div>
<div>
</div>
<ul>
<li>Následně odklopte a za občasného míchání nechte
vypařit část šťávy. Přidejte máslo (min. 50 g) anebo rostlinné máslo (např.
Ramu s máslovou příchutí) a <b><span style="color: #990000;">smažte do té doby, než se na některých
kouscích začne tvořit zlatavá kůrka.</span></b></li>
</ul>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjUQp7ENMPxfJQr7z871Lv4bpbnhuzylTz5-sc12k6AEZgyza2a2HBMn2TeW5dRAxS_-ISNo-5Zb5ygodn9WVUyL7dQEF_jciNLkLGE71YiVvPrEMmk9_ocfX0YMCquQQR9WfVVbshZqH0/s1600/inCollage_20191018_094227606.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="778" data-original-width="1384" height="223" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjUQp7ENMPxfJQr7z871Lv4bpbnhuzylTz5-sc12k6AEZgyza2a2HBMn2TeW5dRAxS_-ISNo-5Zb5ygodn9WVUyL7dQEF_jciNLkLGE71YiVvPrEMmk9_ocfX0YMCquQQR9WfVVbshZqH0/s400/inCollage_20191018_094227606.jpg" width="400" /></a></div>
<div>
</div>
<ul>
<li>Přidejte vajíčko, dle chuti a množství strávníků
libovolný počet ks. My měli bedel tentokrát dost, tak stačilo jen jedno.</li>
</ul>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgPZVhXgpEu_N-8zP-_hBV-4XE_jWNvfoF4uf19C_QGIMlcSJH_pxNWkzp-EjnU16beZmbgH5EzteftoRuC54y6lLKg13ZxfFbCQtBxaWPqqPhBHmf7la41AMg8e9oy3k-hLDdBNM0Vwk8/s1600/inCollage_20191018_095240345.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="883" data-original-width="1571" height="223" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgPZVhXgpEu_N-8zP-_hBV-4XE_jWNvfoF4uf19C_QGIMlcSJH_pxNWkzp-EjnU16beZmbgH5EzteftoRuC54y6lLKg13ZxfFbCQtBxaWPqqPhBHmf7la41AMg8e9oy3k-hLDdBNM0Vwk8/s400/inCollage_20191018_095240345.jpg" width="400" /></a></div>
<div>
</div>
<ul>
<li>Vajíčko se speče a je hotovo!</li>
</ul>
<br />
<div class="MsoNormal">
Podávejte čerstvým chlebem a libovolnou oblohou, ale lehkou
oblohou. Tohle jídlo je díky máslu nebo rostlinnému tuku, případně vajíčkům
docela těžké samo o sobě, takže nedoporučuji přidávat sýr, ořechy ani žádné
další pochutiny. A radši je nejezte na noc, jinak vás budou strašit ve snech ;-). Ale je to ňamka, co
říkáte? Chápu, že někomu připadají houby nechutné, ale nikdo takový doufám tento recept nečte. Mně třeba vůbec nechutnají ty "slizké" houby (například klouzky, no fuj) a moc nemusím ani houby v omáčkách. Smaženice z bedel nebo lišek, to je ale jiná liga :-). </div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhoSQ01p26I3Hh6buFJMJmQaFC2bD4BA3aqP7H7U8-rXrXMGRMIzsOhdKFRtdhf02dMZwaWvA7JsK9yUoBzX49a87JfPKhbY2HVEwO8mDH418bqeqhdENo4LcZ-_vO6VKGHe6qBxfZFw7M/s1600/IMG_20191017_185534%257E2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="298" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhoSQ01p26I3Hh6buFJMJmQaFC2bD4BA3aqP7H7U8-rXrXMGRMIzsOhdKFRtdhf02dMZwaWvA7JsK9yUoBzX49a87JfPKhbY2HVEwO8mDH418bqeqhdENo4LcZ-_vO6VKGHe6qBxfZFw7M/s400/IMG_20191017_185534%257E2.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="MsoNormal">
</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
A víte, že bedly jsou zdraví prospěšné? Obsahují antioxidační flavonoidy, proteiny, látky podporující imunitu i specifický druh
vlákniny, která čistí střeva. Navíc jsou na loukách a na krajích lesa většinou 100 %
bio <span style="font-family: "segoe ui emoji" , "sans-serif"; mso-bidi-font-family: "Segoe UI Emoji"; mso-fareast-font-family: "Segoe UI Emoji";">😊</span>, takže
myslím, že lepší než žampiony pochybného původu (i když na ty taky nedám
dopustit). A i tou procházkou uděláte kus práce pro na svém zdraví a psychické pohodě ;-).</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhP5b0INHa2uqyS1L9faA8-ePhdO1rU6poD-5Vhy1HEtgAJQJA98sJ5_OUQrupiojloH_wLROxV575Dml9zW7J-2n3kUOh3sQy6P8vZn1WOrBxKR_6hhOuM-p3T8geYDk4IceE-8DAKtyc/s1600/inCollage_20191018_095640054.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="798" data-original-width="1419" height="358" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhP5b0INHa2uqyS1L9faA8-ePhdO1rU6poD-5Vhy1HEtgAJQJA98sJ5_OUQrupiojloH_wLROxV575Dml9zW7J-2n3kUOh3sQy6P8vZn1WOrBxKR_6hhOuM-p3T8geYDk4IceE-8DAKtyc/s640/inCollage_20191018_095640054.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="MsoNormal">
</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
A jestli chcete, dejte mi vědět na instagramu, jestli jste se do bedlové smaženice o víkendu pustili a jak vám chutnalo.</div>
<div class="MsoNormal">
Hezký předposlední říjnový víkend přeje</div>
<div class="MsoNormal">
Elza</div>
<br />Elzahttp://www.blogger.com/profile/03002955821158039892noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6750979845082468062.post-74994831497526142602019-10-15T09:10:00.000-07:002019-10-18T02:26:49.085-07:00Podzimní Praha (a jak se tam zabavit i v dešti)<div class="MsoNormal" style="text-align: left;">
Žádná cesta není zbytečná, ani když počasí moc nepřeje. O
tom jsem se znovu přesvědčila, když jsme začátkem října vyrazili na tři dny do
Prahy. Jen tak, prostě na výlet – odpočinout si, inspirovat se „pražskými vlivy“,
jak nazývám tu specifickou pražskou příchuť, dát si dobrý kafe, koupit něco
hezkýho a přiměřeně se unavit typickým shonem. Kde jsme sehnali to nejlepší ubytování a jak si upravit program, abyste si Prahu užili i v deštivém počasí? Čtěte dál :-) </div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: left;">
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhCss97-0ZcxN2AAEdD-F43qeoA64KcXqkWjhFMoIcb3EGn5CpniXOSh4xhnyOZiOcdGqOJt6I7LMCChY10NPR-uMKByFUybXYjqh927Ldqk1q5CiBmtx7TwLTDoWzz0bSodEqbwhV5epI/s1600/IMG_20191015_141831.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="765" data-original-width="1315" height="372" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhCss97-0ZcxN2AAEdD-F43qeoA64KcXqkWjhFMoIcb3EGn5CpniXOSh4xhnyOZiOcdGqOJt6I7LMCChY10NPR-uMKByFUybXYjqh927Ldqk1q5CiBmtx7TwLTDoWzz0bSodEqbwhV5epI/s640/IMG_20191015_141831.jpg" width="640" /></a></div>
</div>
<h3>
<b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="color: #990000;"><br /></span></b></h3>
<h3>
<b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="color: #990000;">St</span></b><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="color: #990000;">rategické ubytování</span></b></h3>
<div class="MsoNormal">
<b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><br /></b></div>
<div class="MsoNormal">
Nedávno jsem dostala dotaz, jak se v Praze shání
ubytování. Je zvláštní, že vždy, když jsem si chtěla udělat výlet do našeho
hlavního města, primárně jsem zjišťovala, „u koho přespat“. Když padla možnost
nocovat u příbuzných nebo přátel, obvykle jsem výlet odložila nebo zrušila. A
proč vlastně, říkám si? Příbuzným jsem totiž často za poskytnutí jednodenního
noclehu dovezla milodary v hodnotě cca 500 Kč, a za tuto cenu se ubytujete
v lecjakém luxusnějším hotelu. Když jedu do zahraničí, jak to řeším? Přece
přes booking nebo AirBnB, tak proč si tuto možnost pohodlně nezvolit i při
cestě do Prahy?<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgRC_OcgQrx_9kYPtr4bIrE0QjAw7B4_Y-xdrJxwos86HvvpqY7coQDOP5S-wC-VCinDATceuB9cpaq7icR5wSRxGNbxOQLAglUXRiuivHrdp7Sl_98RdWurk1x8XtM-Bu4JxfBFvj2MtQ/s1600/IMG_20191010_171814%257E2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1047" data-original-width="1396" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgRC_OcgQrx_9kYPtr4bIrE0QjAw7B4_Y-xdrJxwos86HvvpqY7coQDOP5S-wC-VCinDATceuB9cpaq7icR5wSRxGNbxOQLAglUXRiuivHrdp7Sl_98RdWurk1x8XtM-Bu4JxfBFvj2MtQ/s640/IMG_20191010_171814%257E2.jpg" width="640" /></a></div>
</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Ubytování pro tři osoby jsem hledala asi týden předem na
<a href="http://booking.com/">booking.com</a>. Původně jsem chtěla vybrat místo přímo v mé oblíbené čtvrti
Vinohrady, případně na sousedním Žižkově. Prioritou byla vlastní koupelna a
vlastní vchod, čímž se nabízené možnosti značně zúží. „Hromadných“ a
komunitních ubytoven za pár korun zejména pro studenty je ve velkém městě nepřeberné
množství, zas takoví odvážlivci ale nejsme. Hezký byteček v ceně 4 000
Kč pro tři osoby za tři noci mi někdo vyfoukl doslova před nosem, a ostatní
možnosti se mi moc nezamlouvaly. Nakonec jsem zvolila docela nouzovku, a to
velice průměrně vyhlížející <a href="https://www.hoteljasminprague.cz/">EA hotel Jasmín</a> ve čtvrti jménem Libeň. Cena
300 Kč/osobu na noc i se snídaní se mi zdála docela podezřelá a čtvrť se mi
taky nezamlouvala, nakonec se ale vše ukázalo jako skvělá volba, kterou při
příštím výletu do Prahy určitě zopakuji. Všude čisto, teplo, klid a snídaně
prostě vynikající! Další výhodou bylo, že nám na recepci nabídli celodenní jízdenku za pouhých 50 Kč/osoba/den, mohli jsme proto celé tři dny neomezeně a svobodně cestovat za pár korun. Rozhodnutí vybrat "horší" hotel se překvapivě vyplatilo.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi0HHbTuhByU5YclEmklefnnyeVCijCW4cRPmGwdsN976uF5CzQLg6kBkUFZkEqq0o9H7rmr7z-zLmmVFxSSq9ofDikhcfEUV19ahPonVgYZ0gmrb36TSey4KoRIy1-0v7l2nrQziART9E/s1600/IMG_20191015_141858.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="620" data-original-width="1011" height="392" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi0HHbTuhByU5YclEmklefnnyeVCijCW4cRPmGwdsN976uF5CzQLg6kBkUFZkEqq0o9H7rmr7z-zLmmVFxSSq9ofDikhcfEUV19ahPonVgYZ0gmrb36TSey4KoRIy1-0v7l2nrQziART9E/s640/IMG_20191015_141858.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Cesta z nádraží na ubytování věru netradiční trasou :-) Mapy.cz, díky!</td></tr>
</tbody></table>
</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Hotel je nedaleko o2 arény (1 km), Divadla Pod Palmovkou (2
km), v docházkové vzdálenosti je také Libeňské nádraží (1 km) a samozřejmě
autobusová zastávka Skloněná (100 m). Za pár minut se autobusem dostanete na
Floru, kde si něco koupíte v OC <span style="font-family: "segoe ui emoji" , "sans-serif"; mso-bidi-font-family: "Segoe UI Emoji"; mso-fareast-font-family: "Segoe UI Emoji";">😊</span>
anebo přestoupíte na metro A, odkud máte celou Prahu na dosah ruky.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<h3>
<b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="color: #990000;">Ten nejlepší výhled
na Žižkově</span></b></h3>
<div>
<b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="color: #990000;"><br /></span></b></div>
<div class="MsoNormal">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjMj8Iiut9zZ7-tAiGLm2_0CPy8QKNFwUz9iZdV_9TUkPCoJpTfcWLQJYMrtW9fZRGuGcB2sdLkZGKKvEc1ktdid0Rmfd-Ott99HnbAFxSahraePu20tUN8oTxG7XQFPSNZ44h7xqC21ik/s1600/IMG_20191008_171759%257E2.jpg" imageanchor="1" style="font-weight: 400; margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="377" data-original-width="1600" height="150" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjMj8Iiut9zZ7-tAiGLm2_0CPy8QKNFwUz9iZdV_9TUkPCoJpTfcWLQJYMrtW9fZRGuGcB2sdLkZGKKvEc1ktdid0Rmfd-Ott99HnbAFxSahraePu20tUN8oTxG7XQFPSNZ44h7xqC21ik/s640/IMG_20191008_171759%257E2.jpg" width="640" /></a></div>
<b style="mso-bidi-font-weight: normal;"></b><br />
Výlet jsme započali zcela neskomně famózním výhledem, který
si užijete, i když zrovna počasí nepřeje. Na Žižkovskou televizní věž jsem
kupovala lístky dopředu, rovněž přes booking. Když si totiž koupíte ubytování
na bookingu, rovnou vám portál nabídne v dané destinaci značné slevy na
různé turistické atraktivity, výstavy apod. Toho jsem neváhala využít, sleva to
byla docela značná. Z ubytování v Libni jsme se k Žižkovské
televizní věži dostali příjemnou procházkou (2 km). Není vždy snadné odhadnout
podle mapy cestu, kudy se dá projít a kudy ne, zadala jsem si proto trasu pro pěší,
která nás vedla přes lesík Krejcárek. Cestou mírně poprchávalo, přesto se šlo
hezky a člověk si okolí víc užije, než přes zapatlané sklo tramvaje.</div>
<div class="MsoNormal">
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjlIO3n5JG44S50aqLEuQcZnqvAVAEctr4LMxiOBqdlv3GWafno6nBpIckny24q-ynPfDhl3AkHJJ0VJ6wzwwz5DvnfVY25vq9v0x2WroB6e54Fw0Gd4OrLvIjmdF7bWjlyweU5VnAL_JU/s1600/IMG_20191008_170927%257E2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1172" data-original-width="1562" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjlIO3n5JG44S50aqLEuQcZnqvAVAEctr4LMxiOBqdlv3GWafno6nBpIckny24q-ynPfDhl3AkHJJ0VJ6wzwwz5DvnfVY25vq9v0x2WroB6e54Fw0Gd4OrLvIjmdF7bWjlyweU5VnAL_JU/s640/IMG_20191008_170927%257E2.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Mohla jsem si odpustit tuto obligátní fotku? :-) </td></tr>
</tbody></table>
</div>
<div class="MsoNormal">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg4JUBaC35tuZ1LnuXjX1YpRgB1jFENgQrnqCuG9ZpJHpUJvz78s1mybIuuxIaStBjyAWriGhO-m9ARw6E2vpIVxLsDUqQr7ZBSbYJA8ybbqnPhWR6tyzFgTcIxHi8Sq1xZm0wGwAT46FA/s1600/IMG_20191008_182814%257E2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg4JUBaC35tuZ1LnuXjX1YpRgB1jFENgQrnqCuG9ZpJHpUJvz78s1mybIuuxIaStBjyAWriGhO-m9ARw6E2vpIVxLsDUqQr7ZBSbYJA8ybbqnPhWR6tyzFgTcIxHi8Sq1xZm0wGwAT46FA/s400/IMG_20191008_182814%257E2.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
Výhled to byl navzdory oblačnosti famózní. Na vršku nebylo
tolik lidí, takže jsme si celý prostor v klidu obešli, fotili se :-D a prohlédli
si pražské dominanty z krásného nadhledu. Udivila mě blízká zeleň
Olšanských hřbitovů, zejména jejich rozloha – takhle z výšky si člověk
teprve uvědomí, jak veliký hřbitov to je. Paradoxně leží v přímém
sousedství paláce Flora…. Že by střet dvou světů?! (Když jsem o něco později seděla
ve druhém podlaží OC Flóra po večeři v moderní salaterii UGO, skrz
neonové nápisy prosvítaly obrysy křížů. Zajímavé…)<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjBo69KEObWwLbuic0eZYt50Er9nxllgbbI0OBaUe3JxSyr-YK4MHXOh2J2GukfVh2TTBP0UHZ767IPqg7wQrHN2y6NydKJxbfoZAIv6IO3pJgpwf7WmvWd6H1hqSaOzM8yBc-9wxX0nQI/s1600/IMG_20191009_162800%257E2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1366" data-original-width="1025" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjBo69KEObWwLbuic0eZYt50Er9nxllgbbI0OBaUe3JxSyr-YK4MHXOh2J2GukfVh2TTBP0UHZ767IPqg7wQrHN2y6NydKJxbfoZAIv6IO3pJgpwf7WmvWd6H1hqSaOzM8yBc-9wxX0nQI/s400/IMG_20191009_162800%257E2.jpg" width="300" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Všimněte si těch odrazů. Jako kdyby něco doslova reflektovaly...</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgkL9jPwG5vLLKHBsmEepP0jlivcemSoRhote5SpAXTNMhB2g8w0TYjoDe7LUKUDQcCOdqGXniP5ndkHRLeEW-05SnzomjWS-6utIhzwKqT0GNrxQqM7BqlJaTsDQpWVLu7FbCBGv2H0s4/s1600/IMG_20191008_170351%257E2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="778" data-original-width="1186" height="418" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgkL9jPwG5vLLKHBsmEepP0jlivcemSoRhote5SpAXTNMhB2g8w0TYjoDe7LUKUDQcCOdqGXniP5ndkHRLeEW-05SnzomjWS-6utIhzwKqT0GNrxQqM7BqlJaTsDQpWVLu7FbCBGv2H0s4/s640/IMG_20191008_170351%257E2.jpg" width="640" /></a></div>
</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
O patro níž jsme si dali kafe v místní kavárně.
V této části se nachází i restaurace a dokonce ubytování – byla jsem svědkem
check-inu zahraničních hostů, kteří se rozhodli nocovat 200 m nad Prahou. Vada
na kráse je ta, že když sjedete o patro níž do kavárny, už vás výtah nepustí
nahoru na vyhlídku, čehož jsme litovali; chtěli jsme vidět ještě Prahu po
setmění, nasvícenou, tak snad jindy.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgorPq9U8JEmShuiO1hpjw7ATlc8JeVNlKY9Uj2WdYIQzsBWGMt8jjj7sFd8CplTSSfxPJJXEXP_-Hnt5A7sHACQ5IXUhA6aE886PGoBcBK7doT-XgvZd2CGHQgibzELgm1MKSnkKmdUEw/s1600/IMG_20191008_173620%257E2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgorPq9U8JEmShuiO1hpjw7ATlc8JeVNlKY9Uj2WdYIQzsBWGMt8jjj7sFd8CplTSSfxPJJXEXP_-Hnt5A7sHACQ5IXUhA6aE886PGoBcBK7doT-XgvZd2CGHQgibzELgm1MKSnkKmdUEw/s640/IMG_20191008_173620%257E2.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Výhled z kavárny o patro níže.</td></tr>
</tbody></table>
</div>
<div class="MsoNormal">
<br />
<br /></div>
<h3>
<b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="color: #990000;">Procházka po
Vinohradské</span></b></h3>
<div class="MsoNormal">
<b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><br /></b></div>
<div class="MsoNormal">
Když pominu, že Vinohradská je dost rušná silnice, která
odděluje Žižkov od Vinohrad, jde o docela zajímavou nákupní a pěší zónu. Když
se vydáte směrem dolů, tedy od Olšanských hřbitovů směrem k centru,
potkáte několik zajímavých a vyhlášených kaváren (oblíbená je například
Erhartova cukrárna s dlouhou tradicí), dům nábytku Strnad (známý
z dokumentu Manželské etudy, mají tam stylové kousky nábytku a dekorací) a
také rozmanité a originální podnikatelské záměry malých obchodníků. A hlavně, nakonec
dojdete na náměstí Jiřího z Poděbrad, což je velice hezký cíl!<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj0fEHMOh-IGe7w7mWyRvquHOHwStkqURlnxhpxk_LM2QeCSPXvi_Sz-MwO5BTJJRdJQ9Ko5vdsWSJOZNsmTAAalfdvWAUzozC68_79s00xIELhY9gnZdw4HfmgeuUIIVxebnrHFxBfa3s/s1600/IMG_20191009_104701.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="869" data-original-width="1158" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj0fEHMOh-IGe7w7mWyRvquHOHwStkqURlnxhpxk_LM2QeCSPXvi_Sz-MwO5BTJJRdJQ9Ko5vdsWSJOZNsmTAAalfdvWAUzozC68_79s00xIELhY9gnZdw4HfmgeuUIIVxebnrHFxBfa3s/s640/IMG_20191009_104701.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgR5lpUweULz1F6QTeUtBLkaGx04nKSlB6e_ZeD8YrUZPqLnzRCIQGO8099jIK5PryTfaloIxFRRz22yfww3e_wiPYSHLAnyFAi0YA2FhTvQBWJJQEtG8tAK_E1XREwrk5J9pDNNAGxurE/s1600/IMG_20191015_162043.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="795" data-original-width="1278" height="396" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgR5lpUweULz1F6QTeUtBLkaGx04nKSlB6e_ZeD8YrUZPqLnzRCIQGO8099jIK5PryTfaloIxFRRz22yfww3e_wiPYSHLAnyFAi0YA2FhTvQBWJJQEtG8tAK_E1XREwrk5J9pDNNAGxurE/s640/IMG_20191015_162043.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgmLQlxu3QAjphPiGhlpjE-7Ab4FaLSwR6mWyPqyjUvOJaY1tgKczu997OIO0QedsWv6Z7ByQGOYQqtozFaBB8UgZmTShsmkWbe2xqAUnxKC_5MbkYp-81HNKFbcbarTHRx8m0P36uVphY/s1600/IMG_20191009_105006%257E3.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="957" data-original-width="1276" height="478" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgmLQlxu3QAjphPiGhlpjE-7Ab4FaLSwR6mWyPqyjUvOJaY1tgKczu997OIO0QedsWv6Z7ByQGOYQqtozFaBB8UgZmTShsmkWbe2xqAUnxKC_5MbkYp-81HNKFbcbarTHRx8m0P36uVphY/s640/IMG_20191009_105006%257E3.jpg" width="640" /></a></div>
</div>
<h3>
<b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="color: #990000;"><br /></span></b></h3>
<h3>
<b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="color: #990000;">Trhy a kostel na Jiřáku</span></b></h3>
<div>
<b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="color: #990000;"><br /></span></b></div>
<div class="MsoNormal">
…protože na tomhle náměstí (krom toho, že je velice krásné)
se přes sezónu nepřetržitě konají farmářské a gastronomické trhy. Na každém
kroku je nějaké lákadlo, ať už máte chuť na čerstvý štrůdl, poctivý cheesecake,
pivo nebo nějakou sezónní specialitu, či chcete pořídit čaj přímo od bylináře,
přírodní dekoraci do domácnost nebo prostě jen nasát atmosféru venkovního trhu. Určitě vás zaujme také avargandní kostel, který dominuje
náměstíčku. Má asi ty největší hodiny, jaké jsem vůbec na kostele viděla.<br />
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjKeevpMMzKOhuolB5FAVzFSl1dbYF8wzCFUSFuYlohvCM8QAle3dXOLDgJOsA_ahaT3OPPP6RDm386V1U4kwa9YDmrFdA7Jv6O49AqITIe0X73R50s1ulC2h5zAMJCmS_4Vd1p6u06P2I/s1600/IMG_20191009_110558%257E2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="812" data-original-width="1510" height="344" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjKeevpMMzKOhuolB5FAVzFSl1dbYF8wzCFUSFuYlohvCM8QAle3dXOLDgJOsA_ahaT3OPPP6RDm386V1U4kwa9YDmrFdA7Jv6O49AqITIe0X73R50s1ulC2h5zAMJCmS_4Vd1p6u06P2I/s640/IMG_20191009_110558%257E2.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<span style="color: #990000;"></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhKIskkGhYy3Cm7HUBhSisQXYPfoE7ObJpWx-4gu5dy-dIfDH2SmsqkfClE2H5DNZuW5WlbrJvDka5V7962DNU6IPAsVn5qc9cYRaX9S-ByJawrBZkqvcpHB3tyS6tq5VCFtY_yEtfPNSs/s1600/IMG_20191009_111219%257E2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="751" data-original-width="1276" height="376" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhKIskkGhYy3Cm7HUBhSisQXYPfoE7ObJpWx-4gu5dy-dIfDH2SmsqkfClE2H5DNZuW5WlbrJvDka5V7962DNU6IPAsVn5qc9cYRaX9S-ByJawrBZkqvcpHB3tyS6tq5VCFtY_yEtfPNSs/s640/IMG_20191009_111219%257E2.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjA7OL4kXm0nuCLC4zK4bSNBoG3YNxIlbPowt96OvbSHr0GBsiBYWwxUUPDFuXCTiYN7IKybNUeOZPN2GbWFIeCDm_nKB3hyyZ3gwsLrrARtKfmyp9tORkUEpvRyrBk5THbtBA1prK3uXY/s1600/IMG_20191009_111300%257E2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="783" data-original-width="1205" height="414" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjA7OL4kXm0nuCLC4zK4bSNBoG3YNxIlbPowt96OvbSHr0GBsiBYWwxUUPDFuXCTiYN7IKybNUeOZPN2GbWFIeCDm_nKB3hyyZ3gwsLrrARtKfmyp9tORkUEpvRyrBk5THbtBA1prK3uXY/s640/IMG_20191009_111300%257E2.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgY5dNLVeITMMopLp-sxnibZAfu9i1uH8lt4U6ppahfQYC4_5TdoK8iB54n-FnkhgXhy_KoPelMR9q-YSo6ZBMt4YxBq_JSLVqb39mI9zE8qQnxZosfG_Q2tmBwu-iVmmgyUVFoY284GS0/s1600/IMG_20191009_111828%257E2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="750" data-original-width="1335" height="358" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgY5dNLVeITMMopLp-sxnibZAfu9i1uH8lt4U6ppahfQYC4_5TdoK8iB54n-FnkhgXhy_KoPelMR9q-YSo6ZBMt4YxBq_JSLVqb39mI9zE8qQnxZosfG_Q2tmBwu-iVmmgyUVFoY284GS0/s640/IMG_20191009_111828%257E2.jpg" width="640" /></a></div>
<br /></div>
<h3>
<b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="color: #990000;"><br /></span></b></h3>
<h3>
<b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="color: #990000;">Prostě CafeFin!</span></b></h3>
<div class="MsoNormal">
<b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><br /></b></div>
<div class="MsoNormal">
A až se budete chtít schovat do tepla, zkuste CafeFin – ale
pozor, v době oběda bývá dost často obsazeno. Je to famózní kavárna se
skvělým kafem a ještě lepším avotoastem. Nebo naopak? :-D Jde o ideální místo
na brunch, do 12 hodin tu dostanete ten nejlepší avotoast v Praze. No
nevypadá úžasně?<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhchiLiLDvbsqsgJ18DhrPxHi_ngCZ1wBJsOuruIzh-L25FpHvS9T7PpQFDgXw-v1QNUBhxVHbPp7Vo4JoYTMEW6ChTNGSxGrJ5UAsPVWR5phKp_BLJO3Xp8-F91Tv_qwLUdzRQyt5bm6k/s1600/IMG_20191009_225132_326.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1200" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhchiLiLDvbsqsgJ18DhrPxHi_ngCZ1wBJsOuruIzh-L25FpHvS9T7PpQFDgXw-v1QNUBhxVHbPp7Vo4JoYTMEW6ChTNGSxGrJ5UAsPVWR5phKp_BLJO3Xp8-F91Tv_qwLUdzRQyt5bm6k/s640/IMG_20191009_225132_326.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhkM64OFRz5O3_ISHc-giCRjSSaECg9XMu37T_QozGCBtG6bsU_e7GQGLaOhuTLO5CqMs1aOSm9yV1EEqHErhl895G3rSrUDTuFxdkNOsUgnylC9_wdE0sWvzPWeuVhjtbiAZL_Psc2xUI/s1600/IMG_20191013_164131_454.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1047" data-original-width="1047" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhkM64OFRz5O3_ISHc-giCRjSSaECg9XMu37T_QozGCBtG6bsU_e7GQGLaOhuTLO5CqMs1aOSm9yV1EEqHErhl895G3rSrUDTuFxdkNOsUgnylC9_wdE0sWvzPWeuVhjtbiAZL_Psc2xUI/s640/IMG_20191013_164131_454.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgmPr0VBDCKOle7x0Bkxk799uKnwDOD1Jh-mwBtDBE7PIZxhiqkqPeihQFJyM3nsA7ENH0kaxkGWFDa8ddt0ZdzA22GikLoaHQvQCZRN9B6shrcU1dQiBR4ZmtIZpOK5C-zvmrOul7jfKk/s1600/IMG_20191009_230050_658.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1201" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgmPr0VBDCKOle7x0Bkxk799uKnwDOD1Jh-mwBtDBE7PIZxhiqkqPeihQFJyM3nsA7ENH0kaxkGWFDa8ddt0ZdzA22GikLoaHQvQCZRN9B6shrcU1dQiBR4ZmtIZpOK5C-zvmrOul7jfKk/s640/IMG_20191009_230050_658.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
Pokud nepůjdete z Vinohradské, ale pojedete metrem,
vystoupíte na trase A na náměstí Jiřího z Poděbrad, a kavárnu budete mít
prakticky přímo před sebou (na levé straně při pohledu ke kostelu). Fajn tip je také mamacoffee, kde jsem nic k snědku nevyzkoušela,
ale dala si stejně tak dobré soya cappuccino. Prostory jsou to malinkaté, ale útulné
a s jistým kouzlem a šmrncem.</div>
<div class="MsoNormal">
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhYuMgnOLLLLmmIz_Lv33v6N9uOmsxjGh0LegoF1m65GDEazqguAsqQmaA4rB0V0RlFQJ_pxQFMa_FEegIoWxofH4O_4xSfwvJzZAn_c9EPYFC4eTEgZ5u5U-SCYwHV_Iyse1wMGqJGb5I/s1600/IMG_20191010_121610%257E2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhYuMgnOLLLLmmIz_Lv33v6N9uOmsxjGh0LegoF1m65GDEazqguAsqQmaA4rB0V0RlFQJ_pxQFMa_FEegIoWxofH4O_4xSfwvJzZAn_c9EPYFC4eTEgZ5u5U-SCYwHV_Iyse1wMGqJGb5I/s640/IMG_20191010_121610%257E2.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Kdo je taky cappucino lover jako já? :-D Tohle je se sójovo-kokosovým mlékem, a přesto se jim pěna povedla.</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg9l8HNgu421xHYeyZcg6atkzWIQo_5TVgmEdwwq4X1GAK2igziH4w0kWOMarGxok7WORpCAw2b5NX6CEAstg8qEB81XXVbdNSED7TGU6IESd_L8ZxN7s_a2BzWiALGtKRzcxIl-H1g0s8/s1600/IMG_20191015_142851%257E2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1188" data-original-width="1600" height="474" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg9l8HNgu421xHYeyZcg6atkzWIQo_5TVgmEdwwq4X1GAK2igziH4w0kWOMarGxok7WORpCAw2b5NX6CEAstg8qEB81XXVbdNSED7TGU6IESd_L8ZxN7s_a2BzWiALGtKRzcxIl-H1g0s8/s640/IMG_20191015_142851%257E2.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Útulná kavárna mamacoffee na Jiřího z Poděbrad</td></tr>
</tbody></table>
</div>
<h3>
<span style="color: #990000;"><br /><b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Podvečerní procházka
starou Prahou</b></span></h3>
<div class="MsoNormal">
<b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><br /></b></div>
<div class="MsoNormal">
Našla jsem způsob, jak si užít historickou Prahu<a href="https://www.blogger.com/u/1/null" name="_GoBack"></a> bez křečovitého proplétání se skupinkami zájezdů. A to –
vyjít si tam k večeru! Když se stmívá, hromadné zájezdy už mají většinou rozchod
a do ulic vyráží rozptýleně ti, kteří chtějí nasát jedinečnou atmosféru. Už
také nikdo tolik nespěchá, a jak se rozsvěcí pouliční lampy, okna a světla
malých obchůdků, genius loci nabírá zcela jiný nádech, než za ostrého denního
světla. Najíst se dá v centru už v kdejakém řetězci rychlého, ale i
zdravějšího občerstvení (například Bageterie Boulevard, kde jsme bohatě za 100
Kč večeřeli my), takže nemusíte platit tu stovku za lžíci polévky v pochybné
putyce pro turisty.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgGug-tZAlvve2XHXGBjvBQGyxtJCe_HB7hnbYMhSz5dGNaz7-5dZ7xKY0sHn44Gz5PUQFxYwKdIk5IdqEVJocgViZzRBIfraZzg9aus3LLmmNKsWcSweTws-v-Hl3vSL_8C89MYsoh8ZU/s1600/IMG_20191010_181711%257E2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="949" data-original-width="1265" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgGug-tZAlvve2XHXGBjvBQGyxtJCe_HB7hnbYMhSz5dGNaz7-5dZ7xKY0sHn44Gz5PUQFxYwKdIk5IdqEVJocgViZzRBIfraZzg9aus3LLmmNKsWcSweTws-v-Hl3vSL_8C89MYsoh8ZU/s640/IMG_20191010_181711%257E2.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiT-8ka48vv4HYce-tp7WFXhd33NheV3UoZlAw3Obveh9ETqnZhy_dat9UtyWizhFSwXZZnrdiNfQFZXq6rPtKvLkLgVizPlNMMQEpT_xSOmGJeIpG-N6_8-rUgJ3UURVD6of7vxlP5ZCc/s1600/IMG_20191010_171903%257E2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1590" data-original-width="1192" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiT-8ka48vv4HYce-tp7WFXhd33NheV3UoZlAw3Obveh9ETqnZhy_dat9UtyWizhFSwXZZnrdiNfQFZXq6rPtKvLkLgVizPlNMMQEpT_xSOmGJeIpG-N6_8-rUgJ3UURVD6of7vxlP5ZCc/s400/IMG_20191010_171903%257E2.jpg" width="298" /></a></div>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgb9VNheOMc5_DTfkgQtnpgIF00eeKgFSXz4hsvEGwevpzv6SSZPTJeo1PDlZ2FAeoNy71K5o57eRFWn1eP9b-GvCJDWSjbvWQbKJLv_579HnxCuzCDeAPvIDJ_vLuudWxoEoyWNZyeUcw/s1600/IMG_20191010_182214%257E2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="928" data-original-width="1237" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgb9VNheOMc5_DTfkgQtnpgIF00eeKgFSXz4hsvEGwevpzv6SSZPTJeo1PDlZ2FAeoNy71K5o57eRFWn1eP9b-GvCJDWSjbvWQbKJLv_579HnxCuzCDeAPvIDJ_vLuudWxoEoyWNZyeUcw/s640/IMG_20191010_182214%257E2.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Uličky Starého města za soumraku mají atmosféru skoro jako někde ve Středomoří.</td></tr>
</tbody></table>
</div>
<div class="MsoNormal">
Je zajímavé projít nejen Staromák, ale i spletité přilehlé
uličky, do kterých se jen tak nedostanete, a dívat se kolem sebe. Nakonec vás
ale stejně cosi táhne Karlovou ulicí ke Karlovu mostu (jako kdybyste ho
neviděli už tolikrát), odkud můžete pozorovat výletní lodě, na jejichž
střechách hosté hodují. A když přejdete Karlův most a k Hradu už se vám
nechce, hezká a netradiční procházka je po Kampě nebo Cihelnou ulicí k Valdštejnské
jízdárně. A tam se také, krom útulných hospůdek s venkovním posezením, nachází
„vlez“ na metro A (Malostranská). Takže když posedíte v jedné z hospod,
můžete se rovnou dopravit na ubytování bez složitého hledání stanice. <span style="font-family: "wingdings";">:-) </span><br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjkpOjlhBZeSup-k-WxIqkF5k1Jo61s7poAR5qoGD8RcjIHXnX5MOHFmo6LVn-wonWPVb4KtysmbngMRncr0K8Uh1nS-_JUU-VNNJdfbh2OZFqIhdiM8BtLdS235u3GtEIIXUFWV5a-SfY/s1600/IMG_20191010_181720%257E2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1051" data-original-width="1401" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjkpOjlhBZeSup-k-WxIqkF5k1Jo61s7poAR5qoGD8RcjIHXnX5MOHFmo6LVn-wonWPVb4KtysmbngMRncr0K8Uh1nS-_JUU-VNNJdfbh2OZFqIhdiM8BtLdS235u3GtEIIXUFWV5a-SfY/s640/IMG_20191010_181720%257E2.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj03HSRiSEG0iObK-WhMeMnVetLTYZbVBNX8qbcUwquqBuURuBswLu6a6ZkfpeJF8z-8hzaLfEz2aGQnenrtq1k74OSiyhRJWumlwbvAFFPJVJMyHjgOvS5rdHmhXA75-lV6Qv03ZTs_vs/s1600/IMG_20191015_141726.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="957" data-original-width="1600" height="382" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj03HSRiSEG0iObK-WhMeMnVetLTYZbVBNX8qbcUwquqBuURuBswLu6a6ZkfpeJF8z-8hzaLfEz2aGQnenrtq1k74OSiyhRJWumlwbvAFFPJVJMyHjgOvS5rdHmhXA75-lV6Qv03ZTs_vs/s640/IMG_20191015_141726.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgVKkxnZ8y8u4dEVJ72I-vx4PWtrTCfclP80WHeFldcmmitVemJsfn8bukouNyZlCEmvofS-0dwwf8kPBfVVzrNil8ali6A0qhrvf__9KQG0KyHC8q4V6V0jGZKFTEsCMnMi_vXB8BTVKQ/s1600/IMG_20191010_190547%257E2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1060" data-original-width="1413" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgVKkxnZ8y8u4dEVJ72I-vx4PWtrTCfclP80WHeFldcmmitVemJsfn8bukouNyZlCEmvofS-0dwwf8kPBfVVzrNil8ali6A0qhrvf__9KQG0KyHC8q4V6V0jGZKFTEsCMnMi_vXB8BTVKQ/s640/IMG_20191010_190547%257E2.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgQPdzEmsRPjRM21_e10iTZ4tuMBjkjtDLSt91Ka3BRfN7sZURmjLg5p9RVL4Q7SiRp8Ekn7rtrv6N1H4SZVDvmd8ZfSngcQ65kjwLj1P0WSaUz-xkg5pKhI1YceXb_t37n_HR7HB-MJ4E/s1600/IMG_20191010_200202%257E2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1297" data-original-width="973" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgQPdzEmsRPjRM21_e10iTZ4tuMBjkjtDLSt91Ka3BRfN7sZURmjLg5p9RVL4Q7SiRp8Ekn7rtrv6N1H4SZVDvmd8ZfSngcQ65kjwLj1P0WSaUz-xkg5pKhI1YceXb_t37n_HR7HB-MJ4E/s400/IMG_20191010_200202%257E2.jpg" width="300" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Hospůdka v Cihelné ulici s celoročním venkovním posezením</td></tr>
</tbody></table>
</div>
<div class="MsoNormal">
<span style="font-family: "wingdings"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-char-type: symbol; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-symbol-font-family: Wingdings;"><span style="mso-char-type: symbol; mso-symbol-font-family: Wingdings;"><br /></span></span></div>
<h3>
<b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="color: #990000;">Letná aneb Praha zase
trochu jinak</span></b></h3>
<div class="MsoNormal">
<b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><br /></b></div>
<div class="MsoNormal">
Pokud zrovna neprší a chcete si užít trochu přírody a hlavně
famózního výhledu, doporučuji dopravit se na zastávku Hradčanská. Jestli vás
ještě neomrzel Pražský hrad, udělejte si tam malou zastávku (pro mě bylo nově
objevené místo Daliborka, pevnostní věž na konci Zlaté uličky), jinak
pokračujte směrem k Letenskému profilu (víte, že se jedná o naleziště
trilobitů?), a dál k vyhlídce, odkud je nádherný výhled na Prahu.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg03jQqDEUktT9fpP90bMYG8CFJa5BMYVBOh-fZOvs-6sl0SunLO4vV-NQSilfDN0rK_a7ju3SOuYlOmRtb04hNyz6WJaKgSHHKKg4GkxQslBxI9I99xWIGk0I-Jfiu7yR2Eh27LV2cBlM/s1600/IMG_20191009_134150%257E2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="783" data-original-width="1045" height="478" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg03jQqDEUktT9fpP90bMYG8CFJa5BMYVBOh-fZOvs-6sl0SunLO4vV-NQSilfDN0rK_a7ju3SOuYlOmRtb04hNyz6WJaKgSHHKKg4GkxQslBxI9I99xWIGk0I-Jfiu7yR2Eh27LV2cBlM/s640/IMG_20191009_134150%257E2.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiIfd41MXliHBVMVCvUc9lMU6lNKfO7xGSOKr9BhWZz6DEOJaBP0EHJXTt89FmHesUJbdQ27uXMRT6C7mwYg6sLMvn24gHASbyGFZ-5bqqqEcLsMBRxrhPmGFUC_oY2UsbgTQi4Sb6X5Rs/s1600/IMG_20191009_163542_741.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiIfd41MXliHBVMVCvUc9lMU6lNKfO7xGSOKr9BhWZz6DEOJaBP0EHJXTt89FmHesUJbdQ27uXMRT6C7mwYg6sLMvn24gHASbyGFZ-5bqqqEcLsMBRxrhPmGFUC_oY2UsbgTQi4Sb6X5Rs/s640/IMG_20191009_163542_741.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
Když
půjdete podél vrchu Letná, neminete další krásné výhledy na řeku, Josefov a
Staré město pod vámi. A docela se projdete, tato trasa po „hřebenu“ Letné má
bezmála 4 km! Budete také míjet takzvaný „Stroj času“, tedy kyvadlo dominující
středu Letné, a nakonec dojdete k Letenskému zámečku. Když budete mít
štěstí, cestou potkáte otevřený kiosek, kde si můžete dát něco na zahřátí (nebo
ochlazení). Mimochodem, v těchto končinách se nachází několik muzeí (např.
Zemědělské, Národní technické, Expo 58, Muzeum her a taky Muzeum kávy). Takže
pokud počasí zrovna nepřeje a ještě není úplně pozdě, můžete si rovnou „odpočinout“
v muzeu a obohatit se na duchu.</div>
<div class="MsoNormal">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhPjFAiLGIBpQ_dv0B-ySwrgx-HL4s-qmv7ZLtuVimV4A3Xyx37MeSUBB7TDEjd9zgXbSFX4t8mOOlND9vk6S7PRvtiZe3yUw5fNrjilAnbcKIuUhc52CZ-IoWck9gX1Zgb32APCrWV6eE/s1600/IMG_20191015_160715%257E2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="762" data-original-width="1351" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhPjFAiLGIBpQ_dv0B-ySwrgx-HL4s-qmv7ZLtuVimV4A3Xyx37MeSUBB7TDEjd9zgXbSFX4t8mOOlND9vk6S7PRvtiZe3yUw5fNrjilAnbcKIuUhc52CZ-IoWck9gX1Zgb32APCrWV6eE/s640/IMG_20191015_160715%257E2.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Plácek pod "Strojem času", stejnou fotku mám tuším z března 2018...</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiRTegfwVQmWeGQuzvVmRoGt0gEIGdKaoEiej5Zn0SsPlWz_uVaq-39t3C4RsBE28ibctre-w1-p_gDa7MsbppHXu7_uy72zSnSN8s5IKDi-A1dOHW7rG54OKcr4UHhYVdXc_6eqETpclY/s1600/IMG_20191015_161026%257E2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="742" data-original-width="1600" height="296" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiRTegfwVQmWeGQuzvVmRoGt0gEIGdKaoEiej5Zn0SsPlWz_uVaq-39t3C4RsBE28ibctre-w1-p_gDa7MsbppHXu7_uy72zSnSN8s5IKDi-A1dOHW7rG54OKcr4UHhYVdXc_6eqETpclY/s640/IMG_20191015_161026%257E2.jpg" width="640" /></a></div>
</div>
<h3>
<b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="color: #990000;"><br /></span></b></h3>
<h3>
<b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="color: #990000;">Odpočinek „na
kultuře“</span></b></h3>
<div class="MsoNormal">
<b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><br /></b></div>
<div class="MsoNormal">
Praha je skvělá v tom, že „blbé počasí“ je sice smůla,
ale můžete si zařídit alternativní program. Krom muzeí se nabízí škála různých
výstav a galerií. Já se například už dlouho chystám do Národní galerie, ale
vždy jsem tak zaneprázdněna dalšími cíly, že to prostě nejde stihnout :-D. Myslím
si totiž, že na návštěvu Národní galerie je potřeba vyhradit si alespoň 3
hodiny, zejména ve Veletržním paláci v Holešovicích. Tak příště, snad to
stihnu ještě letos.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgUlfjqB1Iqi2AQXtaYccCfCtcaW8VNh2rcPtpntzmOSJAQAOA5SZaVFaWJPLWZtu5l9gctlleGea-3_NebNWanoxSeFiQssjQLaXPQYKSW1Yq75QELwiwLrBWYFgib6DZDE7Bdxg1heaA/s1600/IMG_20191010_192504%257E2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1097" data-original-width="1463" height="478" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgUlfjqB1Iqi2AQXtaYccCfCtcaW8VNh2rcPtpntzmOSJAQAOA5SZaVFaWJPLWZtu5l9gctlleGea-3_NebNWanoxSeFiQssjQLaXPQYKSW1Yq75QELwiwLrBWYFgib6DZDE7Bdxg1heaA/s640/IMG_20191010_192504%257E2.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
Z té "kultury" jsme tentokrát navštívili Divadlo Pod
Palmovkou (docházková vzdálenost z ubytování v Libni), a to
tragikomedii s Langmajerem v hlavní roli. Lístky jsme kupovali asi
týden dopředu přes internet, a měli jsme štěstí na poslední tři. Hra mě
kdovíjak neuchvátila, ale bylo to příjemné zpestření a zakončení dne. A pokud
jste příliš unavení na intelektuální činnost a zušlechťování ducha na výstavách
či muzeích, vždy si můžete zajít do kina takřka v jakémkoli obchodním
centru.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEivjcS5_jDBUAsCrNwT8GWV0cDjpfU1hyYToq3yiIfdyKIQEfp_DvI_X1lJFrPYYt5uCPac8AXkVjs3WDcboH2nFKaGmeq4Oz_eD8rujyNFm7rpX6664OVuV_jJ1SO-IEUfTWdR4uvV6cw/s1600/IMG_20191010_181926%257E2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1178" data-original-width="1570" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEivjcS5_jDBUAsCrNwT8GWV0cDjpfU1hyYToq3yiIfdyKIQEfp_DvI_X1lJFrPYYt5uCPac8AXkVjs3WDcboH2nFKaGmeq4Oz_eD8rujyNFm7rpX6664OVuV_jJ1SO-IEUfTWdR4uvV6cw/s640/IMG_20191010_181926%257E2.jpg" width="640" /></a></div>
</div>
<h3>
<span style="color: #990000;"><br /><b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Nakupování…</b></span></h3>
<div class="MsoNormal">
<b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><br /></b></div>
<div class="MsoNormal">
Co by to bylo za výlet do Prahy, když si nic nekoupíte? :-D
No jasně, pokud bydlíte ve větším městě, jste zvyklí na široké spektrum
obchodů. Já ale bydlím v městečku z omezenými nákupními možnostmi,
takže si ráda užiji luxusu, že navštívím své oblíbené řetězce, jak například
Lush, Manufaktura nebo obchůdky s kvalitními čaji. Takhle jsem si například
spontánně koupila kvalitní sáčkové čaje, sedmikráskový krém z Manufaktury a originální
zápisník zapínací na magnet se zlatými deskami, což mi udělalo velkou radost. Do
Lushe jsem se tentokrát bohužel nedostala, takže o důvod víc jet ještě do Vánoc
znovu :-D). A neminula jsem ani tradiční obchůdky; zajímavý byl třeba ten s perníčky, kde to krásně vonělo, protože je pekli přímo v obchodě.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiGggdWYWrG6uiQpMefVvi4BQWX1a-CJJH_5IhiK5TKR6QtIkimS829uRWHU3BiOIXM9l3oM5mA5T85p5oDbYWgvjyOviwrRLHEQQtwZBrJGpYaWSkv2kDFDDzDxifcmMaOVdUCE3kZ3fA/s1600/IMG_20191010_193459.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="997" data-original-width="1327" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiGggdWYWrG6uiQpMefVvi4BQWX1a-CJJH_5IhiK5TKR6QtIkimS829uRWHU3BiOIXM9l3oM5mA5T85p5oDbYWgvjyOviwrRLHEQQtwZBrJGpYaWSkv2kDFDDzDxifcmMaOVdUCE3kZ3fA/s640/IMG_20191010_193459.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
A palác knih na Václaváku? Na to vám ty tři hodiny možná taky
stačit nebudou :-D A to nemluvím o množství antikvariátů. Opravdu zajímavé
knihy mají poblíž Národní, ve Spálené ulici 53. Kdybych měla víc času, zaseknu
se tam dost dlouho. Proč jen ten čas v Praze tak rychle utíká?! A proč je
ten článek už tak dlouhej? :-D<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhZuQSfJpEa1KEwU-5dGElT-FtrA6xFyxFxDN508A0rlBDOE2L55EOdzjEQSdxwZnO9Kk9pT8WkZzLzGS5gBzGlZgm7bNlX64vmyx_eGWbQWeX35B76urpw8DRsVk5gEy9ObQDmehqPeaE/s1600/IMG_20191009_221617.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1089" data-original-width="1452" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhZuQSfJpEa1KEwU-5dGElT-FtrA6xFyxFxDN508A0rlBDOE2L55EOdzjEQSdxwZnO9Kk9pT8WkZzLzGS5gBzGlZgm7bNlX64vmyx_eGWbQWeX35B76urpw8DRsVk5gEy9ObQDmehqPeaE/s640/IMG_20191009_221617.jpg" width="640" /></a></div>
</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
No dobrá, všechno hezké jednou končí.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
To je z mého výletu vše, užívejte podzimu, nenechte se
jím odradit a CESTUJTE!</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Elza</div>
Elzahttp://www.blogger.com/profile/03002955821158039892noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6750979845082468062.post-21450115591634172812019-08-26T05:30:00.001-07:002019-08-27T23:57:15.390-07:00Italský coffee-post: Ráno v římské kavárněV minulém <b><a href="http://elzajedno.blogspot.com/2019/08/na-skok-do-rima-13.html"><span style="color: #cc0000;">článku</span></a>
</b>jsem slíbila, že vás vezmu s sebou na letní procházku Římem. Taková
procházka si ale žádá vydatnou snídani! Než zamíříme k nejznámějším pamětihodnostem
a než nasbíráme krásných 20 km starobylými ulicemi, podíváme se, jak snídají
Římané, a vypijeme si jedno pravé italské espresso. Které je ale o dost jiné,
než to „české italské“…<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiUEGedezd2yh1gUjegeNfuzaf9CUKx78QC4lmru4R2IV644BIAwS5B_lmhET2llYKt15VBEeW5XLDlp_wDD17sNtc04IrrXBMb603gb955lASVj62wWhNIG2HYEemqAoRBU3ukGc__lkE/s1600/IMG_20190826_111933_592.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1313" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiUEGedezd2yh1gUjegeNfuzaf9CUKx78QC4lmru4R2IV644BIAwS5B_lmhET2llYKt15VBEeW5XLDlp_wDD17sNtc04IrrXBMb603gb955lASVj62wWhNIG2HYEemqAoRBU3ukGc__lkE/s640/IMG_20190826_111933_592.jpg" width="524" /></a></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Probouzíme se s holkama v našem bytečku už kolem sedmé,
otevírám okno do vnitrobloku – stačí jen jeden nádech a je mi jasné, že před
námi je další tropický den! Volba „co na sebe“ je jasná – šaty, sandále a s sebou
do tašky pití. To rozhodně nepodceňovat! Snídani plánujeme venku, přesto ale neodolám a před odchodem
si uvařím jedno miniespresso z kapslového kávovaru, který máme k dispozici, a můžeme vyrazit.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjJKXBOEUzLWR3NFLaQ0nmx6bTmhA4-VWixaKkb4Xis9kLpc2a_Ao48ZEN8Msc4w_YUBTerrTIct5GNGZ9FPvNbbN8bK4yPCY9lYhHdKFMAY2LBVr0z8DXoZzHVyvlFdRcjoiposLtcXhc/s1600/IMG_20190826_112403.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1201" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjJKXBOEUzLWR3NFLaQ0nmx6bTmhA4-VWixaKkb4Xis9kLpc2a_Ao48ZEN8Msc4w_YUBTerrTIct5GNGZ9FPvNbbN8bK4yPCY9lYhHdKFMAY2LBVr0z8DXoZzHVyvlFdRcjoiposLtcXhc/s320/IMG_20190826_112403.jpg" width="240" /></a><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgx3JJ3xYwjsYURT1dYLUJavX7FIwV7gVu-2-Rtj8HZybqJfzvCmQyCcdZT-_W7oOcDJMbd5Z37BTZWmmgWJkE7fzM2F4O-P5VS9Snk6p_syPwSAu2plklX7VyZB47B4N50tTpO8LIsbrM/s1600/IMG_20190826_112252.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgx3JJ3xYwjsYURT1dYLUJavX7FIwV7gVu-2-Rtj8HZybqJfzvCmQyCcdZT-_W7oOcDJMbd5Z37BTZWmmgWJkE7fzM2F4O-P5VS9Snk6p_syPwSAu2plklX7VyZB47B4N50tTpO8LIsbrM/s320/IMG_20190826_112252.jpg" width="240" /></a></div>
<div class="MsoNormal">
</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Ta rána jsou prostě nejlepší. Nový den, stále ještě docela svěží
vzduch (a neochozené nohy). Vybíráme vhodnou kavárnu při cestě do centra a
vyhraje to hned jedna z prvních – <b><span style="color: #cc0000;">Pasticceria
Tavola Calda</span></b>. Když jsme ale uvnitř, říkám si – co je to za divný systém? A nevypadá to tu zrovna jako ve středomořských pekárnách, které moc dobře znám z Řecka. U
dveří se nachází cosi jako stánek s trafikou – cigarety, noviny a velká kasa, vpředu pult se sladkým i slaným pečivem, celá levá část prostoru vypadá jako honosná cukrárna v rakouském stylu a konečně vpravo se nachází několikametrový bar, za
kterým svižně pobíhá asi šest baristů. Oblečeni jsou ve stejném úboru se zástěrou a jakousi nóbl
čapkou, a obsluhují luxusní espressovače z nerezu. Co to ty holky vybraly – říkám si. To je asi nějaká velmi speciální kavárna v zahraničním stylu. Později ale zjišťujeme, že takto osobitě vypadá téměř každá římská kavárna a rozdíly jsou jen nepatrné. Stejně osobitý je i styl (samo)obsluhy...</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiq4E6A6jW7vcMuWWVvCe7HlTkfvVI-_z6td9koQfumGjbQ8etAF2wMSkHQXKhcn1kLlDsIJIipxShTjV5xxxnhIXRxRvzJgT-4JXdF2UcY2Q5iNoQvOKOfQD1D_e8G7wGRqPwzTH_nUSQ/s1600/IMG_20190826_111002.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiq4E6A6jW7vcMuWWVvCe7HlTkfvVI-_z6td9koQfumGjbQ8etAF2wMSkHQXKhcn1kLlDsIJIipxShTjV5xxxnhIXRxRvzJgT-4JXdF2UcY2Q5iNoQvOKOfQD1D_e8G7wGRqPwzTH_nUSQ/s640/IMG_20190826_111002.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="MsoNormal">
</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Klasická italská kavárna, kam chodí zaneprázdnění Římané
cestou do práce na snídani, se totiž skládá ze tří oddělení. Zatímco u nás v Čechách
vám barista připraví kafe, nandá na talířek croissant a u stejného člověka
platíte, tady je to jinak. Na všechno jsou zde <span style="color: #cc0000;"><b>"specialisti"</b></span>.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj9CUB3WQtO7eE-ze-X5hvy3MyGtWa3qd1HJw2_he_zIdEMSBpMe7BuQN_ApuAn3dCLf0ar-c8B_MVjQ_c3jTjQ4CRmW0oFdbsQL_Jjm5tRix9jEtVWsE_uvJC0Ujw58lD-fldLEdowRUo/s1600/IMG_20190826_104527.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj9CUB3WQtO7eE-ze-X5hvy3MyGtWa3qd1HJw2_he_zIdEMSBpMe7BuQN_ApuAn3dCLf0ar-c8B_MVjQ_c3jTjQ4CRmW0oFdbsQL_Jjm5tRix9jEtVWsE_uvJC0Ujw58lD-fldLEdowRUo/s640/IMG_20190826_104527.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
Tým baristů nedělá
nic jiného, než že přijímá objednávky na kafe, připravuje kafe a podává ho
pultík. Tým pekařů přijímá objednávky na croissanty a sandwiche, servíruje je
na talířek a rovněž podává na svůj oddělený pult (zde se roznášení nevede). A konečně člověk
za kasou, který nedělá nic jiného, než že kasíruje za položky, které mu
nadiktujete. Účtenka je tady jen symbol, na tu se nikdo nedívá. (Takže jestliže
byste si objednali například dvě cappuccina a zaplatili jen jedno nebo žádné, nikdo by
to nepoznal.) <b><span style="color: #cc0000;">Většina Římanů si objednává to nejmenší espresso za pouhé 1 euro,
croissant rovněž za (necelé) 1 euro a obojí zkonzumují rovnou u pultíku baristů.</span></b></div>
<div class="MsoNormal">
<b><span style="color: #cc0000;"><br /></span></b></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiGm8jPmjNuBMblZLhRGdx60FBOwwkTwEUdbdakJSBbZTyqnelbAO8EQ83TNvKP6hTcb2LpwuBWmF_tQfOBOvsxx6_4kHoS8ftHyPtcXI3-f7QK6_4AgSs26q_EjKe0-BMBB3Y6ETvTNmc/s1600/IMG_20190826_110552.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiGm8jPmjNuBMblZLhRGdx60FBOwwkTwEUdbdakJSBbZTyqnelbAO8EQ83TNvKP6hTcb2LpwuBWmF_tQfOBOvsxx6_4kHoS8ftHyPtcXI3-f7QK6_4AgSs26q_EjKe0-BMBB3Y6ETvTNmc/s640/IMG_20190826_110552.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="MsoNormal">
</div>
<div class="MsoNormal">
<b><span style="color: #cc0000;"><br /></span></b></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiHMAH-zb81v-4-nt7oRz7rOhuAEp8Eupt599WzDRbobjxfQGpNjX3Rx3LfhQ3Myt5e3Qq0TQ7nqlEnhXx0mbifB3ekfkjXVZyCCMdiF0RUhHtEmBhHMKqBVhlkQDH0pcCB2U7N3bUEkAg/s1600/IMG_20190826_110357.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1277" data-original-width="1600" height="510" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiHMAH-zb81v-4-nt7oRz7rOhuAEp8Eupt599WzDRbobjxfQGpNjX3Rx3LfhQ3Myt5e3Qq0TQ7nqlEnhXx0mbifB3ekfkjXVZyCCMdiF0RUhHtEmBhHMKqBVhlkQDH0pcCB2U7N3bUEkAg/s640/IMG_20190826_110357.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="MsoNormal">
</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgfSrxXTtI3BPPlpO7WSIR-nY1ahvRS7I_VEek3Gb3ivPcl7eMn_eA2MEMluIuhcIXhZsXeTtjsAKelDScFQlZwNMQjz3hQd3BcKjbwapsloCPOW5EU5Ww2rkZVdQaVIDX4h68EWwRX_aM/s1600/IMG_20190826_104623.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgfSrxXTtI3BPPlpO7WSIR-nY1ahvRS7I_VEek3Gb3ivPcl7eMn_eA2MEMluIuhcIXhZsXeTtjsAKelDScFQlZwNMQjz3hQd3BcKjbwapsloCPOW5EU5Ww2rkZVdQaVIDX4h68EWwRX_aM/s640/IMG_20190826_104623.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="MsoNormal">
</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Já si objednávám totéž – místňáci mají určitě vytříbený vkus
– a usadíme se venku, protože díkybohu nechvátáme do žádné kanceláře.<b><span style="color: #cc0000;"> Croissanty (klasické, bez náplně) jsou o dost jiné, než jaké znám z našich pekáren</span></b>; k listovému
těstu mají hodně daleko a jsou více sladké, než jsem zvyklá. Hodnotím je
průměrně, na snídani jsou ale asi nejlepší (a nejlevnější) volbou v Římě; jeden za 0,5 nebo 1 euro, a zaplácnou vás na docela dlouhou dobu.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhpgVVjSZrvpkNvTwYwxdJCIf31xrRGJcf8F3CuZfB_O-TrOfTKyFgQSfAz2OZNTZjX7QyPE8L3x01SOFl0XeLsO3TlvMdJhVdf2_qhwBSNahGJGmtmD595fQBMcPZgI4RMpfwprmukyuA/s1600/IMG_20190826_112120.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhpgVVjSZrvpkNvTwYwxdJCIf31xrRGJcf8F3CuZfB_O-TrOfTKyFgQSfAz2OZNTZjX7QyPE8L3x01SOFl0XeLsO3TlvMdJhVdf2_qhwBSNahGJGmtmD595fQBMcPZgI4RMpfwprmukyuA/s640/IMG_20190826_112120.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="MsoNormal">
</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
A italské kafe? Tak to je kapitola sama pro sebe. To, co
jsem si představovala pod pojmem „italské epsresso“, jsem celých pět dní v Římě
neviděla. Stran terminologie: pokud si objednáte normální kafe – <b><span style="color: #cc0000;">„normal coffee“</span></b>,
které pije většina Italů ráno a kdykoli během dne, přinesou vám hrníček „picollo“
(tedy ten nejmenší, jaký si vůbec dovedete představit). Ovšem pozor. On není
plný, dokonce ani z poloviny. <span style="mso-spacerun: yes;"> </span><span style="color: #cc0000;"><b>Je
plný jen z jedné třetiny!</b></span> To je kolik mililitrů? Pět?! To je vpravdě
homeopatická dávka…</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiuRGloizrtAQ7mfbgW7N4Yxs0pyqaw5nbobfBqNiU7vnsvRSdlwLYCDqJxUn2nL1_JD4gLV3Bi9oz4ewoZIdkTsiht5OoFn-8ADSJSszyEH-K1CpGNEZ9D_Jh8yu3afZF-6mM4YWaBHtI/s1600/IMG_20190826_104711.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1400" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiuRGloizrtAQ7mfbgW7N4Yxs0pyqaw5nbobfBqNiU7vnsvRSdlwLYCDqJxUn2nL1_JD4gLV3Bi9oz4ewoZIdkTsiht5OoFn-8ADSJSszyEH-K1CpGNEZ9D_Jh8yu3afZF-6mM4YWaBHtI/s640/IMG_20190826_104711.jpg" width="560" /></a></div>
<div class="MsoNormal">
</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Nejdřív jsem se podivila, jestli jim náhodou nedošla voda, a
potutelně jsem nahlížela do sousedních šálků, které na tom ale byly podobně.
Nechápala jsem, co to má znamenat. Chuť byla velmi intenzivní, rozhodla jsem se
zjemnit ji cukrem (svým zásadám navzdory). Očekávala jsem kofeinovou invazi,
která se ale nekonala. Nejintenzivnější totiž byla vůně a chuť, žádný „nakopávací
efekt“ jsem nezaznamenala (ani když jsem si během dopoledne po cestě dopřála
další dva mikrošálky). <b><span style="color: #cc0000;">Espresso je tedy na můj vkus hodně malé, ale na to si časem
zvyknu</span></b> (a po návratu mi každé malé české espresso bude připadat jako cisterna.
Vážně, nepřeháním!)</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiWhBRMTnjrq-dpmOTugfi4ahcqjC8V257olN4dDgRtWG6Y2jwWchBmrFg7x6ARRE0wIDrPiUV965KsXyoeTmLcSPSXGTfh6bh2Hu62-Th9avAVwC6ACqCz_7ti7QOs4LNs0Bpwny00T0E/s1600/IMG_20190826_104452.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="871" data-original-width="1600" height="348" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiWhBRMTnjrq-dpmOTugfi4ahcqjC8V257olN4dDgRtWG6Y2jwWchBmrFg7x6ARRE0wIDrPiUV965KsXyoeTmLcSPSXGTfh6bh2Hu62-Th9avAVwC6ACqCz_7ti7QOs4LNs0Bpwny00T0E/s640/IMG_20190826_104452.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="MsoNormal">
</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Výjimku představují zejména starší dámy u sousedních stolů,
které popíjejí klasické cappuccino. Jak se později kdesi dočtu, <b><span style="color: #cc0000;">cappuccino (klasických
150 ml) si dopřávají Italové jako první ranní nápoj</span></b>, a těch „minikafí“
na chuť vypijí během dne opravdu požehnaně.<span style="mso-spacerun: yes;">
</span>Na tento systém s holkama ochotně najedeme, a při každé
příležitosti si zakoupíme malé espresso za 1 euro (nebo dokonce jen za 0,50) skoro kdekoli v centru města.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgJ07n0KUNnxufNdL56CDFHAQEnaC1r3wkNyhdRwwrjSfxAW1M2ntHj4sJ5m6BuujuJ10yKzvLmo26-ENHIhz3Q0sYcw-nNVm7xL4ctkYhp51VNgcVL_M-z12110mzMsbDteoNyCW3BQNw/s1600/IMG_20190826_120917.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgJ07n0KUNnxufNdL56CDFHAQEnaC1r3wkNyhdRwwrjSfxAW1M2ntHj4sJ5m6BuujuJ10yKzvLmo26-ENHIhz3Q0sYcw-nNVm7xL4ctkYhp51VNgcVL_M-z12110mzMsbDteoNyCW3BQNw/s640/IMG_20190826_120917.jpg" width="640" /></a></div>
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Taky zjišťujeme, že takový multifunkční podnik se s večerem
promění v bar-hospůdku, a ráno je z něj zase pekárna. Jak důmyslné! Zatímco
snídáme, zaujme nás ještě jedna pozoruhodnost. U rohového vstupu stojí <b><span style="color: #cc0000;">černoch,
který zdraví kolemjdoucí.</span> </b>Ne každého, vybírá asi tak každého třetího. Buď jen
pozdraví, nebo se zeptá „how are you?“, kolemjdoucí s ním většinou prohodí
pár slov a pokračuje v cestě. „Asi místní blázen“, pomyslím si. Když odnáším špinavé talířky a on mne taky pozdraví, jen se ušklíbnu.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj6NvVkcMmORiNroHZSE4OMJ6Dlcy-JssBgICMKAVHu67rZxnTJ5wFuLXy20_3LRTSEIZRA8YVEgGt7TMqyxsGp-8fX2sFwcmWOgR2Fqo6z54pL8bCtj3SR_J2FvTpkOgBpUOJ55OP9pQU/s1600/IMG_20190826_111456.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="983" data-original-width="1600" height="392" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj6NvVkcMmORiNroHZSE4OMJ6Dlcy-JssBgICMKAVHu67rZxnTJ5wFuLXy20_3LRTSEIZRA8YVEgGt7TMqyxsGp-8fX2sFwcmWOgR2Fqo6z54pL8bCtj3SR_J2FvTpkOgBpUOJ55OP9pQU/s640/IMG_20190826_111456.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="MsoNormal">
</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Následujícího rána druhého dne opět navštívíme podobný "multi-coffee-podnik", a hle
– podobný „zdravič“! Zase jiný černoch, který stepuje před kavárnou a nikoho z místních
jeho přítomnost zjevně neznepokojuje. Že by si kavárna platila „profesionálního
zdraviče“? Nebo je to snad nějaký hlídač, který dohlíží na všeobecný pořádek?
Těžko říct – jestli jste informovanější, než já, určitě mi to napište do
komentářů <span style="font-family: "wingdings"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-char-type: symbol; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-symbol-font-family: Wingdings;"><span style="mso-char-type: symbol; mso-symbol-font-family: Wingdings;">J</span></span>.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhFb055aplPSNRtSIXOv7uSJrc_1WU3hWEfLwVHESFjuUFEvSkRKHui3CIP0yiPUJo5E1_44u3IRlOTdpt14i-V9ZTDvBMs86g3TGInbW8I95YNm7BlorL5Ts1d9x1JzTP4DZIMy_mC9QI/s1600/IMG_20190826_105814.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="949" data-original-width="1600" height="378" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhFb055aplPSNRtSIXOv7uSJrc_1WU3hWEfLwVHESFjuUFEvSkRKHui3CIP0yiPUJo5E1_44u3IRlOTdpt14i-V9ZTDvBMs86g3TGInbW8I95YNm7BlorL5Ts1d9x1JzTP4DZIMy_mC9QI/s640/IMG_20190826_105814.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="MsoNormal">
</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Nuže, naučili jsme se, jak se chovat v <span style="color: #cc0000;"><b>italské pekárně</b></span>
(tuto dovednost ještě v následujících dnech ještě mnohokrát oceníme). Už
brzy zamíříme nejen k nejznámějším pamětihodnostem, ale také do tajuplné čtvrti
Trestavere, kam jen málokterý turista zabloudí.</div>
<div class="MsoNormal">
</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Zatím se loučím, vidíme se u dalšího článku <span style="font-family: "wingdings"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-char-type: symbol; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-symbol-font-family: Wingdings;"><span style="mso-char-type: symbol; mso-symbol-font-family: Wingdings;">J</span></span>.</div>
Elzahttp://www.blogger.com/profile/03002955821158039892noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6750979845082468062.post-33863144185357541572019-08-23T02:18:00.003-07:002019-10-15T08:31:16.761-07:00Řím, den prvníŘím je „moje“ město. Nevím, proč tomu tak je, ale okouzlilo
mě už před lety, kdy jsem jej navštívila poprvé. Vzpomínky se slévají do
jednoho velkolepého dojmu, kdy procházíte kouzelnými uličkami s malými
obchůdky a pekárnami, kde to voní čerstvým pečivem a kávou a připadáte si jako
v nějaké malé přímořské vesničce. A z ničeho nic se před vámi vynoří
známý monument, který vám připomene, že jste přece ve městě, do kterého prý
vedou všechny cesty. V Římě!<br />
<div class="MsoNormal">
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEibKoNMjVvrnsT7PC9fuKmoVh2BrftVC9OuJYPZQLQGqiLjSvK1PeRQGY0E_NQdaPEfWtUERY07F4_LI14BQPC4ugFeK7k7o2VypO94cqCrdorU-pW_4YPhiOczjk9Feyc-xpr91-CBU9U/s1600/IMG_20190712_222823_860.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1011" data-original-width="1600" height="404" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEibKoNMjVvrnsT7PC9fuKmoVh2BrftVC9OuJYPZQLQGqiLjSvK1PeRQGY0E_NQdaPEfWtUERY07F4_LI14BQPC4ugFeK7k7o2VypO94cqCrdorU-pW_4YPhiOczjk9Feyc-xpr91-CBU9U/s640/IMG_20190712_222823_860.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
Tentokrát jsme opět sázely na individuální cestování, které
(podobně jako při loňské cestě do Londýna) zahrnovalo tři důležité kroky:
zajistit si letenky (<b><span style="color: #cc0000;">RyanAir</span></b>), ubytování (<b><span style="color: #cc0000;">AirBnB</span></b>) a <b><span style="color: #cc0000;">pojištění</span></b>, případně
parkování u letiště. Letenky jsme kupovaly asi čtyři měsíce předem, ubytování o
dost později (<span style="color: #cc0000;">protože to se sežene prakticky vždycky, na rozdíl od letenek</span>). Jelo
nás pět holek, zajišťovaly jsme si proto větší „byt“ se dvěma ložnicemi,
kuchyní a dvěma koupelnami.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEih_Hx9sxuVfjjz0im1XZ83wDcJgyoJZAfeuQcvbUuOxhjoYMAMUUy2H9BfNB32oovrpvmZmEfNpwXfkDUEls16sDpv305_D6LA1eWS3nA-ADwIS8LkwVdm0xTNHLdsbnGseUqN0j065HE/s1600/IMG_20190823_090350.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1177" data-original-width="1600" height="470" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEih_Hx9sxuVfjjz0im1XZ83wDcJgyoJZAfeuQcvbUuOxhjoYMAMUUy2H9BfNB32oovrpvmZmEfNpwXfkDUEls16sDpv305_D6LA1eWS3nA-ADwIS8LkwVdm0xTNHLdsbnGseUqN0j065HE/s640/IMG_20190823_090350.jpg" width="640" /></a></div>
<span style="text-align: center;"><br /></span>
</div>
<div class="MsoNormal">
Nadešel den odjezdu, pátek pět hodin ráno. Naštěstí jsme
měly v partě šikovnou řidičku, která vzala své auto. To jsme zanechaly na
<span style="color: #cc0000;"><b>GoParking</b></span> (asi nejlepší možnost parkování poblíž letiště). Když nás svozné auto
vysadilo u Terminálu 2, myšlenky na všednodenní život každé z nás byly pryč;
čeká nás pětidenní dobrodružství! Zavazadla jsme měly pouze „palubní“, odbavení
nás proto minulo a mohly jsme postupovat rovnou ke kontrole. Teď už se jen
navonět v parfumerii, koupit si kafe z automatu (moje letištní
rituály)… a můžeme vyrazit! Praha se s námi loučila deštěm, Římské
sluníčko zatím v nedohlednu…</div>
<div class="MsoNormal">
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj-22M5E23_E1mvTxO3Utr-VklwtI4x_IMqcRV7CSOV4wmxSnjdldUPvmUoCOr3cPBvH0RAxxDePg0UYSfc2elo4xpD4SU8-_MNVPwdoFKal4p5fjpV4g8KjJdMkQ7ch7dMW0hy3DS2_Wk/s1600/IMG_20190823_090025.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="780" data-original-width="1600" height="312" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj-22M5E23_E1mvTxO3Utr-VklwtI4x_IMqcRV7CSOV4wmxSnjdldUPvmUoCOr3cPBvH0RAxxDePg0UYSfc2elo4xpD4SU8-_MNVPwdoFKal4p5fjpV4g8KjJdMkQ7ch7dMW0hy3DS2_Wk/s640/IMG_20190823_090025.jpg" width="640" /></a></div>
</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Let do <span style="color: #cc0000;"><b>Rome Ciampino</b></span> trval asi hodinu a půl. Přímo v letištní hale jsme
si zakoupily lístky na autobus, který nás přiblíží do centra. Počasí bylo
tropické, brzy jsem se v dlouhých kalhotách a tričku začala pařit. Cesta
trvala asi 45 minut. Konečně jsme vystoupily poblíž našeho ubytování ve čtvrti
<b><span style="color: #cc0000;">Aurelio</span></b> sousedící s Vatikánem, z Vatikánského náměstí to bylo necelé
dva kilometry. Jednalo se o klidnou část, která nedisponuje mnoha hotely a kde
bydlí spíše Římané. Našimi „domácími“ byl příjemný pár, asi čtyřicátníci – ona Italka,
on Němec. Z bytu jsme byly nadšené; zářil čistotou, světlý a prostorný.
Domácí nás provedli bytem s obsáhlým výkladem, co vše máme zdarma
k dispozici (krom ručníků, mýdel apod. to totiž byla například i lahev prossecca,
kapsle do kávovaru nebo podrobné mapy s vyznačenými tipy), a nešetřili ani
praktickými doporučeními, kam se podívat, jak se tam dostat, kde se dobře
najíst. A že kdybychom cokoli potřebovaly – radu nebo pomoc, máme se na ně
určitě obrátit. Pokud se chystáte do Říma ve větší skupině (4 nebo 5 osob),
toto ubytování jednoznačně doporučuji: <span style="color: red;"><a href="https://www.airbnb.com/rooms/28424551?source_impression_id=p3_1566562010_45FdgpKoiv275b%2B8">TADY</a><o:p></o:p></span><br />
<span style="color: red;"><br /></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg7jQ8f-iFeuwtvuNABkQAJ_j-lWKIMyah3mbVjW_ubeGj8Ag7AHQBqo9IM2x3yKKyVEtKWAgsPJDKBqUTCzmL7JBHR9Nttk0wUTE51Zw-eewSxL1SSd7qjEAMXT6emBcM1EMl38g8xC40/s1600/IMG_20190823_112038.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg7jQ8f-iFeuwtvuNABkQAJ_j-lWKIMyah3mbVjW_ubeGj8Ag7AHQBqo9IM2x3yKKyVEtKWAgsPJDKBqUTCzmL7JBHR9Nttk0wUTE51Zw-eewSxL1SSd7qjEAMXT6emBcM1EMl38g8xC40/s640/IMG_20190823_112038.jpg" width="480" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhCPdQxsgxstKloesJg-XiypNO_eaeWaQZmIo_bRtIJPf2kVltJZixMWKOHBegJTjMpocD35y6R7tvAHYCMlj619BNd1epDjO8nQJfOyLN2Gwb37MpRuP3DoNFk8L_kOpUy2TUWfysXp-M/s1600/IMG_20190823_084436.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhCPdQxsgxstKloesJg-XiypNO_eaeWaQZmIo_bRtIJPf2kVltJZixMWKOHBegJTjMpocD35y6R7tvAHYCMlj619BNd1epDjO8nQJfOyLN2Gwb37MpRuP3DoNFk8L_kOpUy2TUWfysXp-M/s640/IMG_20190823_084436.jpg" width="640" /></a></div>
<span style="color: red;"><br /></span>
<span style="color: red;"></span></div>
<div class="MsoNormal">
Uff, únava po cestě byla docela znát. Vybalily jsme si věci,
daly si sprchu (hurá, dvě koupelny!) a vyrazily. Asi po patnácti minutách chůze se před námi konečně vynořila špice jedné z římských dominant... Která to asi bude? :-)</div>
<div class="MsoNormal">
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgSwzAYhOHxBRZH-PiyRbqE-RsZVbgP7PdS-bBl-HFSmIhOLswR5rf3clGAJFICFysarlhormHmSSs7WGJUxekShfdzMpjGoryiWv-lSMQ2RtfkGh17fv6a1c4t3g5l9gd77CN_vg028YE/s1600/IMG_20190823_090036.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1140" data-original-width="1600" height="456" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgSwzAYhOHxBRZH-PiyRbqE-RsZVbgP7PdS-bBl-HFSmIhOLswR5rf3clGAJFICFysarlhormHmSSs7WGJUxekShfdzMpjGoryiWv-lSMQ2RtfkGh17fv6a1c4t3g5l9gd77CN_vg028YE/s640/IMG_20190823_090036.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
Cestou k Vatikánu jsme se
zastavily jedné z mých oblíbených částí – v ulici <b><span style="color: #cc0000;">Via delle Fornaci</span></b>
jen pár kroků od náměstí svatého Petra, kde je několik příjemných pizzerií.
V jedné z nich jsme se usadily, objednaly něco na zub – co jiného,
než pizzu, a pravé italské presso piccolo.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjAY-J-dIEIcHI5WzrcRKJzXXAZKGYlODEmVyXAQ-_v0W97i8GVO8C8o8MV5rLOufzBY3YT10XghD2_I4cWtZ4KDyNKvqGViN8nM_lAqzj9FIa6HgQMUeIIlCd4DSpNBMvWt-59rFHSfmw/s1600/IMG_20190823_085922.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="898" data-original-width="1600" height="358" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjAY-J-dIEIcHI5WzrcRKJzXXAZKGYlODEmVyXAQ-_v0W97i8GVO8C8o8MV5rLOufzBY3YT10XghD2_I4cWtZ4KDyNKvqGViN8nM_lAqzj9FIa6HgQMUeIIlCd4DSpNBMvWt-59rFHSfmw/s640/IMG_20190823_085922.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhVg9ShThKAnfdX6bIuD7IHd3oVOwYcFd_DItFjsXQCFyXpMDyXZUestFwAh2bn4rI00o7EXlbmmkwb5OfRbg7t5WcbAtQIt9bhpVC1FUB9PvMKYm7uu2wM7PpRRt2NZzNMcSg97nMKt2E/s1600/IMG_20190823_084335_733.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhVg9ShThKAnfdX6bIuD7IHd3oVOwYcFd_DItFjsXQCFyXpMDyXZUestFwAh2bn4rI00o7EXlbmmkwb5OfRbg7t5WcbAtQIt9bhpVC1FUB9PvMKYm7uu2wM7PpRRt2NZzNMcSg97nMKt2E/s640/IMG_20190823_084335_733.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
Krátký odpočinek nám velmi prospěl a
únava byla najednou pryč. A když jsem po letech spatřila <span style="color: #cc0000;"><b>Vatikán</b></span>? Jako kdyby
uběhl jen nepatrný okamžik, co jsem zde byla naposledy. Když jsem vykročila
skrz monumentální sloupy, které se nachází po obvodu náměstí, jako kdybych se
ocitla ve zcela jiném světě. Nebe bylo najedou modřejší, lidí kolem méně, vzduch čistší… Čím to je? Opravdu nevím. Ale až tam příště budete,
všímejte si, co cítíte…<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhrlmuKtN1bIEI2qAe6PwXJg1TjvecbDDP9Wvb5d_e0-Hxi1YHSyuzIgpgJuf2M4CjKEsG6r8mYG1qLlFFJDxHKVjAUR5owA9Z9iMZP9fNvW1wd4f9Vdb3h_mISb-7iQQgEboLElaI15XU/s1600/IMG_20190823_085034.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1050" data-original-width="1600" height="418" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhrlmuKtN1bIEI2qAe6PwXJg1TjvecbDDP9Wvb5d_e0-Hxi1YHSyuzIgpgJuf2M4CjKEsG6r8mYG1qLlFFJDxHKVjAUR5owA9Z9iMZP9fNvW1wd4f9Vdb3h_mISb-7iQQgEboLElaI15XU/s640/IMG_20190823_085034.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjuFGPnk9pKDLH_0O3yg2ck7ClX5goodBqxrJb7i3pGrw9QhIwNLYNEOW8hKBPiqumPrcMDraMt4DWRu3dm5-dqrUquYaN2VW2edgmOGMTM2q2lu8it29dkWcSOFB1EwZVhMFWin0vPAMM/s1600/IMG_20190823_085016.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1037" data-original-width="1600" height="414" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjuFGPnk9pKDLH_0O3yg2ck7ClX5goodBqxrJb7i3pGrw9QhIwNLYNEOW8hKBPiqumPrcMDraMt4DWRu3dm5-dqrUquYaN2VW2edgmOGMTM2q2lu8it29dkWcSOFB1EwZVhMFWin0vPAMM/s640/IMG_20190823_085016.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjkRmax5ZVey_MMixf40hyphenhyphenI6tjrJChCGYFbh-MMJ65aSeQY9qS5joZgCEig4KvKvtRdh1chicliCI2hH0mPPKZy7wNcu7ZM2V0KiL5pWei366Wt8qpC9FMeXPa19M0LeNsjTB5tVQTDEZ4/s1600/IMG_20190823_085938.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="938" data-original-width="1600" height="374" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjkRmax5ZVey_MMixf40hyphenhyphenI6tjrJChCGYFbh-MMJ65aSeQY9qS5joZgCEig4KvKvtRdh1chicliCI2hH0mPPKZy7wNcu7ZM2V0KiL5pWei366Wt8qpC9FMeXPa19M0LeNsjTB5tVQTDEZ4/s640/IMG_20190823_085938.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgJ9fRR8XgKf07KOgI6WWNdTRFlfM1pk-CV0tnKqV4_RxC-kFGynUEtedxniPqDXPY5pQ5gm6FS9U6l9jMZwJwv3tDQtV192LcSRSiKE0J9Xmt7aJtUcMwlF-FZRvhaZYc8D1yIpETUsgY/s1600/IMG_20190823_084803.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1162" data-original-width="1600" height="464" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgJ9fRR8XgKf07KOgI6WWNdTRFlfM1pk-CV0tnKqV4_RxC-kFGynUEtedxniPqDXPY5pQ5gm6FS9U6l9jMZwJwv3tDQtV192LcSRSiKE0J9Xmt7aJtUcMwlF-FZRvhaZYc8D1yIpETUsgY/s640/IMG_20190823_084803.jpg" width="640" /></a></div>
</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Holky „historičky“ se odpojily podívat se do <b><span style="color: #cc0000;">Vatikánských
muzeí</span></b>, a zůstaly jsme tři, které už muzea a Sixtinskou kapli v minulosti
navštívily. Do muzeí je potřeba zajistit si lístek předem, a až se budu chystat do Říma příště, určitě už muzea nevynechám; například sbírky starověkého Egypta bych s odstupem času moc ráda viděla. Místo zkulturnění ducha jsme se ale tentokrát rozhodly udělat si podvečerní procházku k <b><span style="color: #cc0000;">Andělskému hradu</span></b> a dál k náměstí<span style="color: #cc0000;"><b> Piazza Navona</b></span>.<b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="color: red;"> </span></b>Okolí Andělského hradu u řeky
Tibery je kouzelné…<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhgMNnpiVVXHvloBGKuXbn-5_7O3qasEoHKfIg0p2ZQb_JKLbCIiHCz4o0v19cCXsqlzynVScN3LpyvE0MIUAP8JClPfajflZzfoiNXkzsHWJm3zTs1aPnZ2Ud0zkIU8YUnCJWFocyJV7M/s1600/IMG_20190823_084913.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhgMNnpiVVXHvloBGKuXbn-5_7O3qasEoHKfIg0p2ZQb_JKLbCIiHCz4o0v19cCXsqlzynVScN3LpyvE0MIUAP8JClPfajflZzfoiNXkzsHWJm3zTs1aPnZ2Ud0zkIU8YUnCJWFocyJV7M/s640/IMG_20190823_084913.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhfTgQtJqtygAi1r-DnrkZ3bOKBWzB0COgiBacCcoocW0fAazXay-auKK7P6ejonUjPJdbWHJlhPUIH_uvzAli8CbsX39L2QBT_QOsjiTyt8Ud_AEiSmHCv5A9_Hi2Fx6YdLeALYmGsUOo/s1600/IMG_20190823_084949.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1070" data-original-width="1600" height="428" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhfTgQtJqtygAi1r-DnrkZ3bOKBWzB0COgiBacCcoocW0fAazXay-auKK7P6ejonUjPJdbWHJlhPUIH_uvzAli8CbsX39L2QBT_QOsjiTyt8Ud_AEiSmHCv5A9_Hi2Fx6YdLeALYmGsUOo/s640/IMG_20190823_084949.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjAfWV9fhe6shBr5X6CBRAh1tajXIIpsAqdpVJrFhwoqOvelCECk6Es5NFbdxSwQB6ReZjXnjPRm4_AZTYkqCYqI3ksfcmLZOo3BsU0fuSXCEHnThSkWD5jbtpeXKczq_BYlxpKSMptEjQ/s1600/IMG_20190823_085619.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjAfWV9fhe6shBr5X6CBRAh1tajXIIpsAqdpVJrFhwoqOvelCECk6Es5NFbdxSwQB6ReZjXnjPRm4_AZTYkqCYqI3ksfcmLZOo3BsU0fuSXCEHnThSkWD5jbtpeXKczq_BYlxpKSMptEjQ/s640/IMG_20190823_085619.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjzo1wGxbZODRhWmBrr1-cCSQvMvr-yTtl-M0MC6Wn-BOqL55yIQXYSmgc5XF2Af39j3SfneGXq0aEW5VxVMaS-Nny1_UWac6wLqL0zq18D9FFO_uag_zxiKAFJsWTI8a34qaPuHs9Pv88/s1600/IMG_20190713_073556_903.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjzo1wGxbZODRhWmBrr1-cCSQvMvr-yTtl-M0MC6Wn-BOqL55yIQXYSmgc5XF2Af39j3SfneGXq0aEW5VxVMaS-Nny1_UWac6wLqL0zq18D9FFO_uag_zxiKAFJsWTI8a34qaPuHs9Pv88/s640/IMG_20190713_073556_903.jpg" width="640" /></a></div>
</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Přešly jsme most a zapadly do stínů starých domů s dechberoucí
atmosférou. Pokud půjdete od Andělskému hradu k Pantheonu nebo k Fontáně di Trevi, určitě si najděte cestu přes nenápadnou uličku <span style="color: #cc0000; font-weight: bold;">Via dei Coronari</span>. Opět jako kdybych nebyla v Římě, ale v nějakém malém
přímořském městečku, například v Kerkyře (která je, ač na řeckém území,
silně ovlivněna italskou architekturou). Stačí jen vnímavá procházka, aby se
člověk dostal takřka do jiných dob… Nebo světů? Život zde plyne úplně jinak,
nesvázán balastem spěchu, shodu, ctižádosti. Jako kdybyste se vrátili snad ne o
padesát, ale o sto, dvě stě let zpátky.<o:p></o:p><br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiFjhxSYpMUw8UDJconzFvTIkI9LMRL8c1JtgRHnYNE8vhJ4urqwfX8yfpgaq9_KTaurVMebrfx3pkDLok6osJIKRmtWlCPxztqJC-hsFsZJfvetnGhHNS3okDy1XkzZ75AKM30orrKVNg/s1600/IMG_20190713_074039_370.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiFjhxSYpMUw8UDJconzFvTIkI9LMRL8c1JtgRHnYNE8vhJ4urqwfX8yfpgaq9_KTaurVMebrfx3pkDLok6osJIKRmtWlCPxztqJC-hsFsZJfvetnGhHNS3okDy1XkzZ75AKM30orrKVNg/s640/IMG_20190713_074039_370.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgbgMYwb2k1wf_qEHXz-fgccrssfzFGJ2GoKBJwjV-yTc-hC_IYZWO_DHo7KJMWSeQlTz1pYomP8mI670ktDn0480zikdpn6dUa7K4r8uvxKLblEkgjqy9Yw3RDOPwMeQ_7kJmD3oYI8SU/s1600/IMG_20190823_090248.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgbgMYwb2k1wf_qEHXz-fgccrssfzFGJ2GoKBJwjV-yTc-hC_IYZWO_DHo7KJMWSeQlTz1pYomP8mI670ktDn0480zikdpn6dUa7K4r8uvxKLblEkgjqy9Yw3RDOPwMeQ_7kJmD3oYI8SU/s640/IMG_20190823_090248.jpg" width="480" /></a></div>
</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
V takových uličkách se nachází všechno, na co jen
pomyslíte. Vše se tu asi zhmotňuje rychlostí myšlenky. Pomyslely jsme na to, že
by nebylo na škodu dát si něco malého k snědku, a hle – před námi se
vynořil malý krámek s občerstvením – domácí těstoviny desetkrát jinak!
V tomto ohledu je Řím nepřekonatelný – najíte se za dostupnou cenu i
v samotném centru.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEihzGDA0p_Jcn-TstK_hA75a4NJnFUIvvJ4RA-xW8bO69MAWfc9X0zXdJhGCFCrhGWbyuOAtwBGjYNmwVrhwT2rGTDrvRHqcniYVjB0T07KQRYu7wzGlFqo8IyxRI2KYtwJcfItOseIOVI/s1600/IMG_20190823_085115.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1188" data-original-width="1600" height="474" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEihzGDA0p_Jcn-TstK_hA75a4NJnFUIvvJ4RA-xW8bO69MAWfc9X0zXdJhGCFCrhGWbyuOAtwBGjYNmwVrhwT2rGTDrvRHqcniYVjB0T07KQRYu7wzGlFqo8IyxRI2KYtwJcfItOseIOVI/s640/IMG_20190823_085115.jpg" width="640" /></a></div>
</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Pokračovaly jsme dál k<b><span style="color: #cc0000;"> Piazza Navona</span></b>, kde se nachází
monumentální fontána „Čtyři živly“ a jeden z mnoha egyptských obelisků. Tam jsme si "musely" dát zmrzlinu na osvěžení, protože síly opět začaly docházet... Jaký rozdíl od brzkého studeného rána v Praze a pozdního horkého odpoledne v rozpálených ulicích Říma!<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj2_MpsfT0DLpekf-TVDUZm5xslUsPZKdCjr-CKB4A011Zuax61OVDJxMvpjD1CBI3lSak_7lxE7IMFzNXk8wAj51zVkdkIWM60VzCjJAGWmHHcqWthMmKDbdnLIhulWZRw8aGXn7vTgps/s1600/IMG_20190823_085344.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="929" data-original-width="1600" height="370" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj2_MpsfT0DLpekf-TVDUZm5xslUsPZKdCjr-CKB4A011Zuax61OVDJxMvpjD1CBI3lSak_7lxE7IMFzNXk8wAj51zVkdkIWM60VzCjJAGWmHHcqWthMmKDbdnLIhulWZRw8aGXn7vTgps/s640/IMG_20190823_085344.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgB90o9VPYj1va-T2S0MAmxsGGYv8ixgSeS5_1n1h-At3ziLET-5zqLEN5jUTBwJJK3JY3sfqwKwNIw6OpOkh3MLsIX11Etm9WmS-xcJ7XUZ_r8F5mkq7q0WcKpAtEOKh9wdJe8NngOWgQ/s1600/IMG_20190823_085450.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="904" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgB90o9VPYj1va-T2S0MAmxsGGYv8ixgSeS5_1n1h-At3ziLET-5zqLEN5jUTBwJJK3JY3sfqwKwNIw6OpOkh3MLsIX11Etm9WmS-xcJ7XUZ_r8F5mkq7q0WcKpAtEOKh9wdJe8NngOWgQ/s640/IMG_20190823_085450.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
Slunce už prosvítalo daleko za domy, zamířily jsme se zpátky přes řeku Tiberu a
k Vatikánu, kde jsme se potkaly s holkama. Už zbývalo jen koupit něco
dobrého k pití na krátké večerní posezení před ulehnutím ke spánku. (Jedna
dobrá rada pro všechny: lahev dobrého vína se dá v Itálii zakoupit už od
dvou eur, jak jsme později zjistily v mnoha marketech.)<br />
<o:p></o:p><br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgKViuO8fVioQzrFeFHjBC7pFdX-tmWGso5bjGYKpX_kb9cbBwrbcutYL3VspW7Qw_JtalRHUZ2H9qhmcVDOmwjC3kJfFdKjzokiP37GcnNUy38DFwVoMaidLTVjX5YF-CEmMyo0ABH7CY/s1600/IMG_20190713_193405_239.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgKViuO8fVioQzrFeFHjBC7pFdX-tmWGso5bjGYKpX_kb9cbBwrbcutYL3VspW7Qw_JtalRHUZ2H9qhmcVDOmwjC3kJfFdKjzokiP37GcnNUy38DFwVoMaidLTVjX5YF-CEmMyo0ABH7CY/s640/IMG_20190713_193405_239.jpg" width="640" /></a></div>
</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh3xnB7-ae6cX1n9POLvlMrt9P93qA3ze8F6Egd4yjtwVmcE2jJkkffHxC-yz1lf8N6-kEHc6qNpUOpQf4A7tpPay5yMLGI246UTmSxU2GUsfyR6PcDiSh6nZiiDHsT5lORyX1fJ0TFp10/s1600/IMG_20190823_145502.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh3xnB7-ae6cX1n9POLvlMrt9P93qA3ze8F6Egd4yjtwVmcE2jJkkffHxC-yz1lf8N6-kEHc6qNpUOpQf4A7tpPay5yMLGI246UTmSxU2GUsfyR6PcDiSh6nZiiDHsT5lORyX1fJ0TFp10/s640/IMG_20190823_145502.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<span style="text-align: start;"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<span style="text-align: start;">Uff, tak to byl hodně dlouhý a náročný den! Každá jsme si dala sotva skleničku a chyběl už jen krůček k nerušenému spánku. V bytě byla naštěstí klimatizace, tu jsme velmi ocenily. </span>V příštím díle vás pozvu na italskou snídani, poprocházíme se Římem a taky nás čeká výlet z k moři! Těšíte se? Já moc. Jestli chcete, napište mi do komentářů, jak se vám článek líbil. Tak ahoj a brzy tady :-)</div>
Elzahttp://www.blogger.com/profile/03002955821158039892noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6750979845082468062.post-54281637673933454852019-05-15T01:39:00.000-07:002019-07-10T13:45:22.941-07:00Deštivá Šumava: Krátkodobý nekomfort posiluje!<span style="background-color: white;"><span style="font-family: inherit;">Víkend jsem strávila na Šumavě ve Volarech. Pobyt jsme kupovaly
už v únoru s tím, že v polovině května už budou určitě takřka tropy, jak tomu
bylo loni. Předpovědi tentokrát ale nevěstily nic (turisticky) příznivého, čímž
myslím celodenní déšť a chladno. Měla jsem docela obavu, co budeme ve Volarech
dělat, když je tam jen jedno malé muzeum a nula otevřených kaváren?! Pátek,
večer příjezdu, vypadal ještě celkem pozitivně, ale na druhý den mi Aladin
hlásil téměř nepřetržitý déšť…</span></span><br />
<span style="background-color: white;"><span style="font-family: inherit;"><br /></span></span>
<span style="background-color: white;"><span style="font-family: inherit;"></span></span>
<br />
<div class="MsoNormal">
<div style="text-align: center;">
<img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjs3xa6umVKM-_RcBX2AC4q5yOtz329yshEmgzs5gH44xC1ANDGONUorO779Qsh4b13NaJN5T5ZAWfsvWIrGeIu_6ugbMhyXEqpIdEsyiPn91-vu9dq9DSndE3GD1egN1EDTojgt2NO4lk/s640/IMG_20190514_095805_922.jpg" width="640" /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<span style="background: white; font-family: inherit;"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<span style="background: white; font-family: inherit;">Ubytovaly jsme se v <b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="color: #cc0000;">Penzionu
Sněžná <a href="http://penzionsnezna.cz/">(odkaz zde)</a></span></b> v malé světničce a vydaly se na večeři (polopenze byla v ceně
550 Kč/noc). Penzion nabízel vegetariánskou variantu, takže jsem dostala místo
masa „maso“ sójové, a bylo moc dobré. Po jídle jsme vyrazily na krátkou
procházku podívat se k <b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="color: #cc0000;">Volarským menhirům</span></b>,
které se nachází za obcí asi kilometr od našeho ubytování. Cestou jsme
obdivovaly alpskou architekturu místních staveb. Menhiry byly od dost menší,
než jsme očekávaly – přesněji takové mikromenhiry </span><span style="background: white; color: black; font-family: inherit;">😊</span><span style="background: white; font-family: inherit;">, ale
byl odtud krásný výhled do okolí. Rozhodly jsme se pro menší okružní procházku dál
polní cestou k <b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="color: #cc0000;">Zeleným dvorům</span></b>,
na samotu k takzvané<span style="color: #cc0000;"> <b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Meindlově pile,</b></span>
a pak zpátky do Volar. Už se stmívalo a ochlazovalo, návštěvu některého z místních
hostinců jsme nakonec zamítly, daly si pivo z minibaru na penzionu a
uložily se ke spánku.</span></div>
</div>
<div class="MsoNormal">
<br />
<span style="background: white; color: black; font-family: inherit;"></span>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjdnfaQCjT_Tkn4V5PeDS5iAY2izMJ2EW0c92Hfpy8CCO4wi2NQxTtuvJXPK0OukHPnsLRtj4atAkFt39o7kJiMcMLCJVyXdVJ8v1qzEbC1Ceh0F8YWqGGU_oz6cMvPVTv43IRb06Pr6YY/s640/IMG_20190510_193129_600.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;" width="640" /></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Spací světnička v penzionu Sněžná v rustikálním stylu</td></tr>
</tbody></table>
</div>
<div class="MsoNormal">
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhteHk57WeBU_HUq9tbe7L0HOOMtiDH7KaPf6UrOlDOddCSSCu5FXdSuXpXBWmEIQzDWtpYUx1L-HFMxYATIZWAHNCIaDv8XMK2w9vPH-axKTixRG9M2W_VspHzPdITHuOSxXevzBDUlvY/s640/IMG_20190510_221258_846.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;" width="640" /></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Volarské menhiry jen kousek nad městečkem, byl odtud krásný výhled do krajiny</td></tr>
</tbody></table>
<span style="background: white; color: black; font-family: inherit;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhteHk57WeBU_HUq9tbe7L0HOOMtiDH7KaPf6UrOlDOddCSSCu5FXdSuXpXBWmEIQzDWtpYUx1L-HFMxYATIZWAHNCIaDv8XMK2w9vPH-axKTixRG9M2W_VspHzPdITHuOSxXevzBDUlvY/s1600/IMG_20190510_221258_846.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><span style="font-family: inherit;"></span></a></span><br />
<span style="background: white; color: black; font-family: inherit;">Ráno po vydatné snídani jsme (v dešti) vyrazily do muzea (kam
jinam?), které se nacházelo v jednom z alpských domů. Expozice byla
docela poutavá, obsahovala informace o Zlaté stezce, historické artefakty
venkovského života a zejména informace o Pochodu smrti, který v roce 1945
končil ve Volarech.</span><br />
<span style="background: white; color: black; font-family: inherit;"><br /></span>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhMzOO4lBGxLsPt03wFqJ-mohyphenhyphen69NokEiclpynBZE5QSZA9LL10hg2TVvXXfaG5N4iLDZaNrVif023-W7ocYbZFMoxxma9zTXq60QutJs1rL2CN8VFrl36Oc09YCs8bRGQUEHlGELAL9xE/s640/IMG_20190511_203359_073.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;" width="640" /></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Muzeum ve Volarech</td></tr>
</tbody></table>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhMzOO4lBGxLsPt03wFqJ-mohyphenhyphen69NokEiclpynBZE5QSZA9LL10hg2TVvXXfaG5N4iLDZaNrVif023-W7ocYbZFMoxxma9zTXq60QutJs1rL2CN8VFrl36Oc09YCs8bRGQUEHlGELAL9xE/s1600/IMG_20190511_203359_073.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><span style="font-family: inherit;"></span></a></div>
<span style="background-color: white; font-family: inherit;">Zdržely jsme se asi hodinu, ale stále byl před námi
celý den. Zrovna pršet (kupodivu) přestalo – dle meteoradaru jen dočasně, přesto
jsme se rozhodly, že ten plánovaný pochoďák riskneme stůj co stůj. Vyrazily jsme po zelené směrem k šest kilometrů vzdálené osadě Dobrá s tím, že
když nás chytne lijavec, dopravíme se z Dobré autobusem (to jsme netušily,
že odtud žádný nejezdí), nebo ze Soumarského mostu železnicí.</span><span style="background: white; color: black; font-family: inherit;"></span><br />
<span style="background: white; color: black; font-family: inherit;"><br /></span>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhF8FUyI3Z3vpKQCs3nUCAMkxkYwDMRQ4Ts-kGQ_BK0AGK9mR_QslJoAASIuUPNVwT2oW1afWKPsyxfmTzCc0aDDoXaNSBXs-2kt9L0D0dXb0aMyD7Jt5zfhy1RjkImGGdUF2bvQd_6ATk/s640/IMG_20190511_091946_013.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;" width="640" /></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Jídelna, kam jsme chodily na snídaně a večeře. Jednoduchá kuchyně, ale moc dobrá!</td></tr>
</tbody></table>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhF8FUyI3Z3vpKQCs3nUCAMkxkYwDMRQ4Ts-kGQ_BK0AGK9mR_QslJoAASIuUPNVwT2oW1afWKPsyxfmTzCc0aDDoXaNSBXs-2kt9L0D0dXb0aMyD7Jt5zfhy1RjkImGGdUF2bvQd_6ATk/s1600/IMG_20190511_091946_013.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><span style="font-family: inherit;"></span></a></div>
<span style="background: white; color: black; font-family: inherit;">Když jsme míjely značku informující o konci městské části
Volary, pršelo a bylo věru nevlídno. Ovšem těmto vlivům nedbaje, vykročily jsme
po turisticky značené trase po cyklostezce, která částí vedla podél silnice,
ale brzy se u</span><span style="background: white; font-family: inherit;"><span style="color: #cc0000;"> <b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Brixových dvorů</b></span> odklonila
do volné přírody. U této zemědělské osady se rozpršelo tak, že jsme se na
chvíli raději schovaly do přístřešku u chaty.</span><span style="background: white; color: black; font-family: inherit;"></span></div>
<div class="MsoNormal">
<span style="background: white; color: black; font-family: inherit;"><br /></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjnU34TcWafhX1BaUeqwLNYHV_ShflkFgStUfMokVVk1zoc64bwziMOgppSOryYz_CAE8kCk9nsCSxI7j6U0MvQf8qmqHikACnU77hlDi43PoiWqmz28duot1aVfX3GWVLdnkT591i_kHs/s1600/IMG_20190511_204226_119.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><span style="font-family: inherit;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjnU34TcWafhX1BaUeqwLNYHV_ShflkFgStUfMokVVk1zoc64bwziMOgppSOryYz_CAE8kCk9nsCSxI7j6U0MvQf8qmqHikACnU77hlDi43PoiWqmz28duot1aVfX3GWVLdnkT591i_kHs/s640/IMG_20190511_204226_119.jpg" width="640" /></span></a></div>
<br />
<span style="background: white; color: black; font-family: inherit;"></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj-rEXqMVW5nrAm7A5aWBPSvAKBcYw7UWMkQI8I4bJu47KelM8Ai0QDIl7Fb7zb49LLs5v4gG2keGBk4wQs37KMZSHZktu-ajl8-HG1TshE_Z0sF0w6hXQqMVjyWRG0lyBNXN31Tw9-h_c/s1600/IMG_20190511_122425_2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><span style="font-family: inherit;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj-rEXqMVW5nrAm7A5aWBPSvAKBcYw7UWMkQI8I4bJu47KelM8Ai0QDIl7Fb7zb49LLs5v4gG2keGBk4wQs37KMZSHZktu-ajl8-HG1TshE_Z0sF0w6hXQqMVjyWRG0lyBNXN31Tw9-h_c/s640/IMG_20190511_122425_2.jpg" width="640" /></span></a></div>
<span style="background: white; color: black; font-family: inherit;"></span><br />
<span style="background-color: white; font-family: inherit;">Déšť ustoupil, dokonce vykouklo na chvíli slunko, pokračovaly
jsme tedy po cestě, která vedla do kopce a pak dlouho lesem. Poté, co jsme
přešly železniční koleje a vynořily se z lesa, objevil se před očima zcela
jiný svět – tvář divoké přírody, kterou zatím probádanou nemám. Mokřady a
rašeliniště v okolí</span><span style="color: #cc0000; font-family: inherit;"> <b>Teplé Vltavy</b></span><span style="background-color: white; font-family: inherit;"> opravdu stojí za vidění a my měly to
štěstí, že jsme do tohoto krajinného rázu zavítaly nahodile a s jiným cílem.
Deštivé počasí jen dokreslovalo celkovou atmosféru člověkem nedotčených pásem,
všude ticho a klid. Moje nepromokavá bunda hrdinně odolávala vlhkosti a ačkoli
by si člověk na výletě představil ideální počasí docela jinak, vůbec nic nám
nechybělo.</span><br />
<span style="background-color: white; font-family: inherit;"><br /></span>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjvxFBVlZlb1J7kIWm4zTduVKJ0TEmxj3hMzfWEiQfUMLVWi2Oec9T6ekOqP1ydSftic7TETMRFB_1Y0JTBXN7nud65Iv31RVZffSgpIbHTTVg5fbFsHV1yjOQZohxXEanXnrEd0eHQWqo/s1600/IMG_20190511_125246.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1201" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjvxFBVlZlb1J7kIWm4zTduVKJ0TEmxj3hMzfWEiQfUMLVWi2Oec9T6ekOqP1ydSftic7TETMRFB_1Y0JTBXN7nud65Iv31RVZffSgpIbHTTVg5fbFsHV1yjOQZohxXEanXnrEd0eHQWqo/s640/IMG_20190511_125246.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Mokřad vedoucí k mostu přes Teplou Vltavu a dál k obci Dobrá</td></tr>
</tbody></table>
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<span style="background: white; color: black; font-family: inherit;"></span></div>
<div class="MsoNormal">
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="476" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEggB_4uJIhH5wGejCz2pkOrqBW2jdM1G4GPOmjASZUE4aADkulJ_sPGKMO6NGbQ2DrXRvIA9iQ5B7XKm8rA3rAEGPTTL6CpqDO5ItBUD47ln6tRewXpzeRrKi4jWoVHCUfrM_9j9Zbdy00/s640/IMG_20190511_130055.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;" width="640" /></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Z mostu nad Teplou Vltavou</td></tr>
</tbody></table>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEggB_4uJIhH5wGejCz2pkOrqBW2jdM1G4GPOmjASZUE4aADkulJ_sPGKMO6NGbQ2DrXRvIA9iQ5B7XKm8rA3rAEGPTTL6CpqDO5ItBUD47ln6tRewXpzeRrKi4jWoVHCUfrM_9j9Zbdy00/s1600/IMG_20190511_130055.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><span style="font-family: inherit;"></span></a></div>
<span style="background-color: white; font-family: inherit;">Uprostřed rašeliniště jsem si symbolicky dala „matcha tea“,
něco zeleného mezi zelení, a pokračovaly jsme dál k rašelinovému „jezírku“
už jen kousek pod osadou Dobrá, kde jsme se na chvíli zdržely a kde jako kdyby
se čas zastavil někdy v pravěku. Absolutní ticho, bezvětří a tentokrát i
bez deště, za mraky dokonce prosvítaly sluneční paprsky. Bunda mezitím uschla
(umíte to dobře, NordBlanc..), dokonce se začalo oteplovat až k možnosti zbavení
se některého ze svršků.</span><span style="background: white; color: black; font-family: inherit;"></span><br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjQXUmNXrR18zd4vAISrVlLWlxM7_RsKm87DC5z0EiEzVjYQIFxg7eeBXl7vUIA7mKjivY7lU1P_SPP-OmVVImxQAtHcFam_Ppx_csAc_4WXHVaimrjMPErGAqNfR9TVnlFSjOg3knmkd0/s1600/IMG_20190511_204712_133.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjQXUmNXrR18zd4vAISrVlLWlxM7_RsKm87DC5z0EiEzVjYQIFxg7eeBXl7vUIA7mKjivY7lU1P_SPP-OmVVImxQAtHcFam_Ppx_csAc_4WXHVaimrjMPErGAqNfR9TVnlFSjOg3knmkd0/s640/IMG_20190511_204712_133.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Rašeliniště asi půl kilometr pod rezervací Dobrá</td></tr>
</tbody></table>
<span style="background-color: white; font-family: inherit;">Když jsme vcházely polní cestou do vesnické památkové
rezervace Dobrá, kde se kromě krásných alpských domů měla nacházet hospoda,
naděje na otevřený hostinec mi připadala velmi mizivá. Deset, možná patnáct
roubených chalup lemující snad cyklostezku, nikde ani živáčka; tomu se říká
Svatý klid… V dálce jsme spatřily skupinku cyklistů rojící se u jednoho z domů,
hostinec byl k našemu překvapení otevřen.</span><br />
<span style="background-color: white; font-family: inherit;"><br /></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjtn6-XTmHcEFXT_dliYXi1urEyviwUcQABEIhqrStfOkGl2VqolCsFS9vImGKqUOKPZ-_T7Rl_YsbNyZZuUQhqdrJY_CsAlfNlLpFD_c0aGM_GdmLuOwD-Xi_E23DqNBZGE-webTWMSEY/s1600/IMG_20190511_143949.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjtn6-XTmHcEFXT_dliYXi1urEyviwUcQABEIhqrStfOkGl2VqolCsFS9vImGKqUOKPZ-_T7Rl_YsbNyZZuUQhqdrJY_CsAlfNlLpFD_c0aGM_GdmLuOwD-Xi_E23DqNBZGE-webTWMSEY/s640/IMG_20190511_143949.jpg" width="640" /></a></div>
</div>
<div class="MsoNormal">
<span style="background: white; color: black; font-family: inherit;"><br /></span>
<span style="background: white; color: black; font-family: inherit;"></span><br />
<span style="background: white; color: black; font-family: inherit;"><br /></span>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjw5K5BCcs3TW_zw9HOk1Q9jk3Pz5m4p-bwqYtoGPVykbGk1r8sIuO-n8oKMkXAHjmdDfzXqdQcotldJX52aDC2hMpIZKGeKS66ZxYP19dUZWVN_e5L8ujsGXCxlQKWtMH2i-2b-g9WH0w/s640/IMG_20190511_135510.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;" width="640" /></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Zastavení v hostinci "U Němečka", který poskytuje i ubytování</td></tr>
</tbody></table>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjw5K5BCcs3TW_zw9HOk1Q9jk3Pz5m4p-bwqYtoGPVykbGk1r8sIuO-n8oKMkXAHjmdDfzXqdQcotldJX52aDC2hMpIZKGeKS66ZxYP19dUZWVN_e5L8ujsGXCxlQKWtMH2i-2b-g9WH0w/s1600/IMG_20190511_135510.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><span style="font-family: inherit;"></span></a></div>
<span style="background-color: white; font-family: inherit;">„Teď bude přeháňka, pak hodinu a půl bez deště a pak už bude
jen pršet…pršet… a pršet,“ informuje chlapík u vedlejšího stolu svou skupinku,
se kterým patrně spolupracuje meteoradar lépe než se mnou; dovedu se totiž
podívat jen na pravděpodobný stav ob dvě hodiny, a co se děje mezi intervaly,
mohu se jen domnívat… Pivo jsme už dopíjely v mírném stresu, rozhodly jsme
se totiž namísto bližšího Soumarského mostu pokračovat dalších 7 km ke </span><b style="font-family: inherit;"><span style="color: #cc0000;">Stožecké
kapli</span></b><span style="background-color: white; font-family: inherit;"> a dál do vzdálenější vesnice </span><b style="font-family: inherit;"><span style="color: #cc0000;">Stožec</span></b><span style="background-color: white; font-family: inherit;">, ze které jsme plánovaly dostat se
vlakem zpět do Volar.</span><span style="background: white; color: black; font-family: inherit;"></span></div>
<div class="MsoNormal">
<span style="background: white; color: black; font-family: inherit;"><br /></span>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgmbY7gluyLF46CWxEl_xsVgXTBMx-kkYKjc87SjYoQOFr30lDc6K3yGR7qKZD7c_1fQEUi3R8STkSYBRd5w0GffjgHmq5TQ-xzA78z_vb1OjVODddRbnG4jQdtTz4lCjthRzpbJJ_PLTI/s1600/IMG_20190514_145544_435.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgmbY7gluyLF46CWxEl_xsVgXTBMx-kkYKjc87SjYoQOFr30lDc6K3yGR7qKZD7c_1fQEUi3R8STkSYBRd5w0GffjgHmq5TQ-xzA78z_vb1OjVODddRbnG4jQdtTz4lCjthRzpbJJ_PLTI/s640/IMG_20190514_145544_435.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Jeden z domů v Alpském stylu</td></tr>
</tbody></table>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<span style="font-family: inherit; margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"></span></div>
<span style="background: white; color: black; font-family: inherit;"><br /></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<span style="font-family: inherit; margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="901" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh_sKnvi0ZnEYjhWYhLlyx5MO3-ZJxANJ0mqdR_S_wxn9K76iC3UtkBLZ940ppo6YCDsBI1A9W8EbxTfg6zItX8c_2cOBKCDgENPzoUYRSvKewZyY_kCwAOECax72Yx-ZShaS47BTL76hI/s640/IMG_20190511_144633.jpg" width="640" /></span></div>
<span style="background: white; color: black; font-family: inherit;"></span><br />
<span style="background-color: white; font-family: inherit;">Vyrazily jsme tedy podél dalších alpských domů v osadě Dobrá
a dál do mírného kopce podél luk a následně lesem. Nepršelo a obloha byla čím
dál jasnější. Asi po hodince jsme dorazily k odpočívadle pod stožeckou
kaplí a stoupaly další kilometr do prudkého kopce, než jsme se konečně vynořily pod dřevěnou stavbou. Opět začalo mírně pršet, přesto mělo místo nádhernou
atmosféru. Pod kaplí se nacházel léčivý pramen, ze kterého jsem se neváhala napít,
a který jsem si nabrala s sebou do lahve.</span></div>
<div class="MsoNormal">
<span style="background: white; color: black; font-family: inherit;"><br /></span>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgvP6h_KDb9riF-KOHk5t2SgYLU-ODWPqLJYSbEPK6-eQ4Bt8SvwEMy7yINy3GLA4DhdSurznu1xpWRrRiDDxhhz07Q9KMSzLBXaeSKBPa29a_cfkgnbEo41-S70Zz25w_nIE_rGvLhaP8/s640/IMG_20190513_112431_554.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;" width="640" /></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Výstup ke Stožecké kapli</td></tr>
</tbody></table>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgvP6h_KDb9riF-KOHk5t2SgYLU-ODWPqLJYSbEPK6-eQ4Bt8SvwEMy7yINy3GLA4DhdSurznu1xpWRrRiDDxhhz07Q9KMSzLBXaeSKBPa29a_cfkgnbEo41-S70Zz25w_nIE_rGvLhaP8/s1600/IMG_20190513_112431_554.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><span style="font-family: inherit;"></span></a></div>
<br />
<span style="background: white; color: black; font-family: inherit;"></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjHEz4jaq2biltAAJhnB4UCrsS8pPzYFg2e9ByWF6qnfFtAGbsYRigrcOoVxKqMXgGEMWwIdB7kUNeos4C8jsQT2Q4lSmLO2OyD48CIbMk5B_mD94xby7lh9PHNmyjBwZ5_s5fLSD5kX1c/s1600/IMG_20190511_160439.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><span style="font-family: inherit;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="476" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjHEz4jaq2biltAAJhnB4UCrsS8pPzYFg2e9ByWF6qnfFtAGbsYRigrcOoVxKqMXgGEMWwIdB7kUNeos4C8jsQT2Q4lSmLO2OyD48CIbMk5B_mD94xby7lh9PHNmyjBwZ5_s5fLSD5kX1c/s640/IMG_20190511_160439.jpg" width="640" /></span></a></div>
<span style="background: white; color: black; font-family: inherit;"></span><br />
<span style="background-color: white; font-family: inherit;">Zvažovaly jsme, že pokročíme dál na vyhlídku </span><b style="font-family: inherit;"><span style="color: #cc0000;">Stožecká skála</span></b><span style="background-color: white; font-family: inherit;">, cesta
byla ale uzavřená z důvodu hnízdění chráněných druhů ptactva. Pro klidné
svědomí jsme si konečný bod program raději odpustily a po krátkém odpočinku pod
přístřeškem zamířily do obce Stožec. Déšť postupně zesiloval, ale to už se na
obzoru objevila sídla lidského obydlí. Když se za námi zavřeli dveře hostince
(kde jsme si místo piva objednaly horký čaj), z oblohy se spustily provazy
deště a takhle silně pršelo až do doby odjezdu vlaku zpět do Volar.</span></div>
<div class="MsoNormal">
<span style="background: white; color: black; font-family: inherit;"><br /></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjOPXci94WRn2Eiv8YCmHzJErXVoO9iqslfYornPiOCP6ksVuWRsdlQoh1l-1G28q30TGTI2kErVlQEwk5IY6MIx0_hlf-E-1W6SL9GnTsFV5tdQbnXcoZRRqcMcs0Aa7m03wfKwQijEyw/s1600/mapa2.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><span style="font-family: inherit;"><img border="0" data-original-height="564" data-original-width="941" height="380" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjOPXci94WRn2Eiv8YCmHzJErXVoO9iqslfYornPiOCP6ksVuWRsdlQoh1l-1G28q30TGTI2kErVlQEwk5IY6MIx0_hlf-E-1W6SL9GnTsFV5tdQbnXcoZRRqcMcs0Aa7m03wfKwQijEyw/s640/mapa2.PNG" width="640" /></span></a></div>
<br />
<span style="background: white; color: black; font-family: inherit;"></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjbv5puSJzeI6I3LSgVrbZt93VTjBPzkbsbNetcGLvuG1KgH6zjVXEHjthWenGZdQkr-_WFIcCX2-CLjAvnI4Of3o2HWwwlSNNQSGJwhq6uoq3W3Idp3zr7GWGMTFA4WsO-QBXIawRvTPY/s1600/IMG_20190511_183405.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><span style="font-family: inherit;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjbv5puSJzeI6I3LSgVrbZt93VTjBPzkbsbNetcGLvuG1KgH6zjVXEHjthWenGZdQkr-_WFIcCX2-CLjAvnI4Of3o2HWwwlSNNQSGJwhq6uoq3W3Idp3zr7GWGMTFA4WsO-QBXIawRvTPY/s640/IMG_20190511_183405.jpg" width="640" /></span></a></div>
<span style="background: white; color: black; font-family: inherit;"></span><br />
<span style="background-color: white; font-family: inherit;">Do Volar jsme stihly přijet tak akorát na večeři, počasí už
se nezlepšilo, a tak jsme večer strávily odpočinkem – četbou a oblíbeným „instagramováním“
na pokoji. Druhý den (v neděli) bylo ale už opravdu chladno, venkovní teplota
klesla z jedenácti na pouhých pět a do toho se přidal vítr. Rozhodly jsme
se tedy jet zpět se zastávkou v Č. Budějovicích.</span></div>
<div class="MsoNormal">
<br />
<span style="background: white; color: black; font-family: inherit;"></span></div>
<div class="MsoNormal">
<span style="background: white; font-family: inherit;">Jestli se někdy znovu vypravím na Šumavu do okolí Volar?
Rozhodně, protože tato oblast má hodně co nabídnout. V okolí jsme nestihli
spoustu zajímavostí, například<b><span style="color: #cc0000;"> rozhlednu Soumarský most</span></b><span style="color: #cc0000;">,</span> výstup na <b><span style="color: #274e13;">Stožeckou
skálu</span> </b>(která je uzavřena do konce června kvůli hnízdění), výlet vlakem na
německou stranu do <b><span style="color: #cc0000;">Haidmühle, Plešné jezero, Boubínský prales…</span></b> Myslím, že
Volary jsou dobrým zázemím pro návštěvu všech jmenovaných míst. A jak jsem se
přesvědčila, výlet si lze užít, i když počasí nepřeje – o to intenzivnější je zážitek
(a o to víc si člověk váží tepla a sucha). Základem je nepromokavá bunda (která zároveň rychle schne, vyplatí se zainvestovat), kalhoty nemusí být nutně nepromokavé, postačí rychleschnoucí a hlavně kvalitní obuv, ideálně nepromokavá nebo alespoň s obvodovým vystužením, protiskluzová podrážka. Pak vás nic nezastaví - ani trocha toho deště :-).</span><br />
<span style="background: white; font-family: inherit;"><br /></span>
<span style="background: white; font-family: inherit;">Co vy a Šumava? Máte ji prozkoumanou? Dejte mi vědět do komentářů nebo na instagramu, jak se vám článek líbil.</span><br />
<span style="background: white; font-family: inherit;"><br /></span>
<span style="background: white; font-family: inherit;">Elza</span></div>
Elzahttp://www.blogger.com/profile/03002955821158039892noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6750979845082468062.post-12840927606492322262019-03-06T00:25:00.004-08:002019-03-06T05:05:12.485-08:00Můj nový život bez TO DO listuDřív jsem měla diář plný harmonogramů a odškrtávacích položek. Byla jsem na takový systém zvyklá z vysoké, kdy jsem si plánovala učení na zkoušky, abych bez pevně stanoveného řádu a systému neztratila přehled. Navíc při splnění se dostavil dobrý pocit, že zvládám své povinnosti. V opačném případě jsem jednotlivé položky přesouvala na další a další dny, a to už tak skvělý pocit nebyl. To se stávalo častěji…<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjDzm0eGRICEB_TuAJrovvzIukH00akPsD7U3fPPxYlCRiOkp4fpVZ6x6hKnInHEvOdUD-FrI2o5VJPBYWbR6-bsfUuvZzPeCqmt76oKPYLFOWAS2HAO6nN4nbom9ZcIwYiqX5YpTeyf80/s1600/IMG_20170412_222148_829.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjDzm0eGRICEB_TuAJrovvzIukH00akPsD7U3fPPxYlCRiOkp4fpVZ6x6hKnInHEvOdUD-FrI2o5VJPBYWbR6-bsfUuvZzPeCqmt76oKPYLFOWAS2HAO6nN4nbom9ZcIwYiqX5YpTeyf80/s640/IMG_20170412_222148_829.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
Podobný systém jsem přenesla i do (nezáživné) práce a brzy jsem si začala psát sama pro sebe poznámky a vzkazy, protože jsem už nebyla schopna udržet přirozenou pozornost. „Udělej toho.“ „Toto dej tam“. „Vyřiď tohle.“ „Toto založ.“ Každá listina a každý šanon musel být náležitě označen, jinak by zahučel v černé díře nikdy nevyřízených věcí. A tehdy se nedostavil pocit uspokojení ani po odškrtnutí – byla jsem v nikdy nekončícím běhu – nebo přesněji <i>ploužení se</i>, které nevede nikam…<br />
<br />
<b>Byla jsem unavená, jen jsem se na ty své tudů listy podívala. </b>Moje hlava natolik odmítala jednotlivé činnosti, že si je ani nechtěla pamatovat. Takže všechno z hlavy ven a jen ať se to pěkně zautomatizuje, abych mohla být co nejvíc duchem jinde. No jo, ale k čemu to je?<br />
<br />
<h3>
<span style="color: #cc0000;">Pokud se v tom poznáváte, možná je na čase změnit práci, anebo přístup k ní. Já musela odejít, abych znovuobjevila svou svobodu a radost ze smysluplné činnosti.</span></h3>
<br />
Vnímám to tak, že cokoli, na čem se člověk spolupodílí a do čeho vkládá energii, ožívá, tudíž je živou entitou. Například firma, ve které člověk pracuje, je jako živá bytost tvořená energetickými vklady všech, kteří se na jejím chodu podílejí. Pokud se od činnosti odpojíte a jedete jen jako stroj, nelze očekávat, že se vám energie bude vracet zpátky, nebo že s vámi tato „entita“ začne komunikovat, co právě ke svému zdravému chodu potřebuje. Proč? Protože je mrtvá. Může jít i o dílčí práci, oddělený projekt, zájmové tvoření anebo údržbu domu, zahrady…<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjLt81uH7bwx-MV-JdXRk50JJzdupvx3dKvug8fUOO8UiW-0-fSC7tdwmZbIQREDTdEREs6X7D4hWxZINbkZucveoyCcuI7F5rNV2uHJ-opRPQ-d6GTLJARpLhfjlEMVE9fz1Rx0RslORU/s1600/IMG_20170401_202440_870.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjLt81uH7bwx-MV-JdXRk50JJzdupvx3dKvug8fUOO8UiW-0-fSC7tdwmZbIQREDTdEREs6X7D4hWxZINbkZucveoyCcuI7F5rNV2uHJ-opRPQ-d6GTLJARpLhfjlEMVE9fz1Rx0RslORU/s400/IMG_20170401_202440_870.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
Někomu to může připadat už moc duch-hovní, ale firma/projekt/tvoření je jako živá rostlina, nebo přesněji – jako celý ekosystém, který zcela nepodléhá vlivu naší mysli a to-do listům, nýbrž svým vlastním potřebám. Když to přeženu, tak můžete bezduše zalévat, aniž byste si všimli, že v noci pršelo, a pak se budete divit, proč se ekosystému nedaří.<br />
<br />
<h3>
<span style="color: #cc0000;">Budete vytrhávat plevel, který sám o sobě až tak škodlivý není, protože jste si to někde přečetli, naplánovali a MYSLÍTE si, že je to prospěšné, ale už nevidíte, že plodivou rostlinu v noci okusují zajíci...</span></h3>
<br />
Zatímco když byste odvrátili zrak od to-do listu, zklidnili se vnímali, co se doopravdy děje, tak nejspíš přijdou dny, kdy budete dělat opatření, která vás ani nenapadla, ale na kterých bude záviset přežití vaší firmy, a pak taky dny, kdy nemusíte dělat vůbec nic, protože symbolicky „v noci pršelo“ a systém si pojede v klidu a bez vás a bez potřeby vnějšího zásahu, který by systém poškodil.<br />
<br />
Nic proti diářům, ty jsou super. Baví mě si do nich vpisovat poznámky, nákupní seznamy, nápady a termíny. Nikdo by se ale neměl stát otrokem svého diáře, ba naopak je důležité dát sobě i činnosti, které se věnujete, svobodu vlastního vývoje. A potom zjistíte, že se věc vyvíjí lépe, efektivněji a dokonce rychleji, než kdybyste byli svázáni nemilosrdnými políčky pro odškrtnutí. A navrch vás to bude mnohem víc bavit!<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjYfWyFtHCv2ph_elKaCqd5XTNL2N0G4JKMxPuhjuLtrJNoBseKGJEbtv_RYfC71cailbjUP7xFN61uGOKH998mZ6TrveiqWwHezdEDqPgyCa9VpiQwKU7hpXqjZ0SZFNNE4Ai_7A8O1Qg/s1600/IMG_20190306_093738_636.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjYfWyFtHCv2ph_elKaCqd5XTNL2N0G4JKMxPuhjuLtrJNoBseKGJEbtv_RYfC71cailbjUP7xFN61uGOKH998mZ6TrveiqWwHezdEDqPgyCa9VpiQwKU7hpXqjZ0SZFNNE4Ai_7A8O1Qg/s400/IMG_20190306_093738_636.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
V praxi mi to funguje tak, že dle priorit zohledňuji věci, které jsou v souladu s cílem práce/projektu a o kterých se domnívám, že je potřeba je udělat. Už si ale nestanovím, že činnost 1 a 2 splním dnes, činnost 3 a 4 zítra a tak dál. A hlavně nelpím na tom, že to tak být musí. Ono se bez toho plánu zcela přirozenou cestou většinou stane, že dnes udělám činnost 1, 2 a 3, zítra vyvstane nová věc k řešení a pozítří se zjistí, že činnosti 4 a 5 ani nebyly potřeba, místo toho je ale potřeba věnovat pozornost činnosti 6.<br />
<br />
<h3>
<span style="color: #cc0000;">Jedině pokud nelpím na rigidním plánu, jsem otevřená neustálé improvizaci a zároveň důvěřuji procesu, za pár dní si všimnu, o kolik moc rostliny povyrostly a že energie nikde neunikala.</span></h3>
<br />
Protože jedině když se podaří docílit vzájemné synergie mezi prací a jejím tvůrcem, kdy vnímám potřeby projektu a zároveň své vlastní potřeby a současné vnitřní ladění (které se neustále mění), docílím nejlepšího možného efektu.<br />
<br />
Bez plánů, bez schémat, tady a teď…. A nejlíp!Elzahttp://www.blogger.com/profile/03002955821158039892noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6750979845082468062.post-3306291777692296902019-02-01T12:28:00.001-08:002019-02-01T13:04:25.077-08:00Pád do nicotyMožná jste četli můj předchozí článek o tom, co se nyní
děje, který byl velmi pozitivní a plný entuziasmu. A možná někoho překvapí, že teď je vše jinak,
mnoho záměrů bylo zničeno a projekt se bude ubírat jiným směrem. Nové směry jsou mi zatím neznámé...<br />
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjX5ScIZV7TdMrNxF70jmP6jIdskaj_cuXQVmVsPNhLWUlcGvWbIU3cCLVL1te8m_gJG9rdTsBhJbQjf0ut4FK8x4SiVZFYgPVYl-iJHYH8XLWUVsjCI1UoY9DKPBRWvLC6uh8e2SsNOII/s1600/IMG_20190201_211902_399.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjX5ScIZV7TdMrNxF70jmP6jIdskaj_cuXQVmVsPNhLWUlcGvWbIU3cCLVL1te8m_gJG9rdTsBhJbQjf0ut4FK8x4SiVZFYgPVYl-iJHYH8XLWUVsjCI1UoY9DKPBRWvLC6uh8e2SsNOII/s640/IMG_20190201_211902_399.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Poslední týdny byly barevné, prozářené sluncem a nesly se
ve velmi tvůrčím duchu. Měla jsem pocit, že konečně nastupuji na cestu, která
na mě čekala a která je ušitá přesně pro mě na míru. Že všechny mé předchozí
zkušenosti vedly k tomu, abych realizovala přesně tohle, přesně tady a
přesně v tuto dobu. Jak dokonalé! Nepociťovala jsem únavu a otupělost z rutinního režimu, mé působení v projektu
mě nabíjelo a já konečně měla vizi, které jsem věřila a která ze mě dokázala
dostat to nejlepší, čeho jsem v danou chvíli byla schopna. Nejvíc mě
bavilo vidět první výsledky společné práce v týmu a malé pokroky, jak se projekt vyvíjí. I když
jsem se bála, že něco pokazím a spoustu věcí jsem neznala, věděla jsem, že to
musí dopadnou dobře. Jenže.</div>
<div class="MsoNormal">
<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Zčistajasna se na obloze objevil mrak. A nebyl to jen tak
ledajaký mrak, přirovnala bych to ke Znamení zla, které za sebou nechával <i>Ten, jehož nesmíme vyslovit</i> v Harry Potterovi. No dobře, trochu přeháním; až takový hard core to nebyl... Ale nemělo to k němu daleko :-). Nebudu popisovat, co přesně se stalo, ale dopadlo to tak, že moje vize byla po psychickém střetu
rozbita na atomy a přišla jsem o velkou část svobody stran koordinace a spoluvytváření projektu. Vše se rozpadlo na malé kousky, a tyto kousky se nyní začínají přeskupovat do nových, mně neznámých tvarů. Nevím, co bude. Nevím, jestli
budu pokračovat v započatém, a pokud ano, jakou roli zaujmu. A jestli
vůbec role pro mě stále existuje.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh05GlTQaKrR1W_1Ni69mmJtltV3Oniq7ncLgOgAJfHX0lvhl_yQjhujdVroLlfObsTUT9H-RVSGw4DE3HGXD9xU0F4z-yhyaV31qLQB6U9oJOEtSp6ZTpevJJ4SLvinKVAZdP6F5je6bE/s1600/tempImage.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh05GlTQaKrR1W_1Ni69mmJtltV3Oniq7ncLgOgAJfHX0lvhl_yQjhujdVroLlfObsTUT9H-RVSGw4DE3HGXD9xU0F4z-yhyaV31qLQB6U9oJOEtSp6ZTpevJJ4SLvinKVAZdP6F5je6bE/s400/tempImage.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="MsoNormal">
</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Jisté je jen to, že 28. února jdu do práce na úřadě
naposledy. Jestli pak budu působit v dotyčném projektu, v jiném projektu
nebo budu dělat něco úplně jiného, netuším. Nejsem typ člověka, který by se
vydal do podnikání po hlavě a sám. Ale už vůbec nejsem typ člověka, který by v pětadvaceti
zasedl teplé místo na úřadě nebo jinde, bezmyšlenkovitě následoval cizí
systém a v něm přečkal až do důchodu. Ale o tom jsem psát nechtěla.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
Když je realita postavená způsobem, který je s vědomou částí vás v souladu,
je snadné uvěřit tomu, že všechno je tak, jak má být. Ale pak se stane něco, co
celou situaci obrátí naruby (možná dokonce zničí) a co vás totálně rozloží – celou vaši bytost.<b> Jste
najednou v meziprostoru, kde se už nemáte čeho chytit, a jste tam sami. </b>Žádná cedule, která
by vás navedla aspoň o píď dál. Nic. Všechno hmotné se vypaří v aerosol a
vy vůbec netušíte, proč se vám to děje. Proč se to <i>zase </i>děje. Proč, když jste
si našli konečně vizi a hlavně misi, kterou radostně následujete v domnění,
že následujete svou duši, jste zase v p<b style="background-color: white; color: #222222; font-family: sans-serif; font-size: 14px;">*</b>deli a jen těžko lovíte někde ve
velkých hlubinách uvnitř sebe víru, že i tohle je k něčemu dobré. Jenom to ze
současného pohledu ještě nevidíte.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgzqzCoio1kuuncrItiQooYzZGOS2Z7vdI7n4ZFS9f7fupXiflXxnK8VHAJr8WmzCn06Qs6_8j2Wa6T4FKya49h6X9BBuc53_o0sLre6FuTsibQSS3hFs7tU_KiydJeTAzv2dhhm6WK9dQ/s1600/IMG_20190131_194540_168.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgzqzCoio1kuuncrItiQooYzZGOS2Z7vdI7n4ZFS9f7fupXiflXxnK8VHAJr8WmzCn06Qs6_8j2Wa6T4FKya49h6X9BBuc53_o0sLre6FuTsibQSS3hFs7tU_KiydJeTAzv2dhhm6WK9dQ/s400/IMG_20190131_194540_168.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
Místo, odkud už není kam dál jít, a kde není co ztratit, už trochu znám. Dívala
jsem se na temnou noční oblohu, hvězdy byly kdesi za těžkými, sněhovými mraky a
říkala jsem si, jak moc bych chtěla Domů. Tohle prohlášení pro někoho bude
možná silný kafe, ale když už píšu, tak upřímně a autenticky. Bez pozlátka.
Říkala jsem si – co mám tady na Zemi dál dělat? Myslela jsem, že jsem se
konečně po mnoha a mnoha letech přešlapů dotkla svého poslání. Ani tentokrát to není ono? Proč tu jsem? Bože, jestli tam jsi, co ode mě chceš? Anebo snad mě vážně chceš mít v systému jako otroka, pěkně srovnaného do
lati, a držet hubu a krok? Směs agrese, vzteku a lítosti byla věru mocná.
Takový stav smrti ega jsem ale nezažila poprvé, už jsem párkrát „umřela“ uvnitř
své osobnosti. A potom? Jde se dál, zase jinak a trochu od znova. Kam? Kdo ví.</div>
<div class="MsoNormal">
<div style="text-align: left;">
<b style="color: #cc0000;"><br /></b></div>
<div style="text-align: center;">
<b style="color: #cc0000;">Protože jedná možnost, kterou v tu chvíli máte, je tím vším projít. V klidu a pokud možno vědomě.</b></div>
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="MsoNormal">
</div>
<div class="MsoNormal">
<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<span style="color: #cc0000;"><b><br /></b></span></div>
<div style="text-align: left;">
<b>Nehodnotit to. Nebránit se tomu. Přijmout změnu se vším všudy. </b>Čím víc
se bráníte, tím víc ta šílenost sílí. Čím víc řešíte, proč se to stalo, tím víc
se ztrácíte. A úplně nejhorší je upadnout do sebelítosti. V obtížné situaci (a když mám dost odvahy), se ptám – co je pro mě teď nejtěžší udělat? Co můžu udělat jinak, než jak mi
radí zraněné ego? Protože ego nikdy nikoho k Pravdě nepřivedlo. A pak to
udělám. Většinou je to celková změna postoje, odosobnění, propuštění pout, ve kterých se zmítám zcela dobrovolně. Dobrovolně! Zajímavé zjištění... Vážně je to tak jednoduché? A najednou je mi lehčeji a lehčeji,
že se skoro vznáším, protože jsem ze sebe setřásla zátěže zloby a výčitek, ať
už byly směřovány kamkoliv. A pak jdu dál. Letím. Vzápětí si všimnu, že pod sebou
už nemám zničené opevnění rozbombardovaného hradu, ale krásnou krajinu.</div>
<div class="MsoNormal">
<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Tolik z mého světa, který se nyní od základů přeskupuje. Jsem zvědavá, jaký bude ten nový obraz... Ten nový Celek, který do sebe jistě zapadne v pravý čas. <b>Protože nyní vnímám intenzivněji než kdy dříve, že všechno je jedno, protože je to Jedno. </b>Možná jste zažili něco podobného.
Pokud ano, zkuste mi o tom napsat. Jaké skryté poklady změna nakonec přinesla? Protože všechno negativní nakonec plodí pozitivní. Tomu věřím i v těch nejtěžších
časech!</div>
Elzahttp://www.blogger.com/profile/03002955821158039892noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6750979845082468062.post-63295206770162816272019-01-25T13:59:00.001-08:002019-01-25T23:50:30.429-08:00Neuvěřitelné se stává skutkem. Budu otevírat obchod!<div class="MsoNormal">
Je sychravo a pod mrakem, takže ukázkově líné počasí, ve kterém by
člověk nejraději zalezl s čajem a knížkou pod teplou deku (a po pár stránkách usnul). Potlačuji v sobě únavu, podzim ráda nemám; líbí se mi ale každé možné vykročení ze všednodenní rutiny, a to se děje právě dnes. Přes týden jsem
v práci, která mne šťastnou rozhodně nečiní, o víkendu se z toho
vzpamatovávám a tak nějak se ploužím z jednoho dne do druhého, měsíce ubíhají a zároveň se vlečou… /A kam vlastně?/ Jenže teď je sobota, já procházím Prahou, všímám si
prázdné výlohy a napůl pohroužena v myšlenkách letmo pohlédnu skrz sklo. Místnost je čerstvě po malování,
prostor stále ještě zeje prázdnotou – ale takovou tou slibnou, svěží a vzletnou
prázdnotou… Uvnitř jakási dívka fotí zrcadlovkou cosi narafičeného na stolku,
který je uvnitř zatím jediným nábytkem. Je to okamžik, zdánlivě velmi
nevýznamný, docela obyčejný, a přesto mám takový zvláštní pocit, který neumím pojmenovat. Jako kdyby něco
viselo ve vzduchu a bylo na spadnutí… Co to ale je?</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjqkJvCABvWXPGmRbzis-tr-ZDr8b5TPo_9a_Za8G44mZr1XPF1N1IOPjkSGQFhmX9FqZ_PeUb9tRTiDgZblbzUPG6L4WVQBvWTMEMJFO5B6Zkn75OdGFUH2ZfetXTJBKLN_J_8030I8vQ/s1600/IMG_20190121_063631_863.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjqkJvCABvWXPGmRbzis-tr-ZDr8b5TPo_9a_Za8G44mZr1XPF1N1IOPjkSGQFhmX9FqZ_PeUb9tRTiDgZblbzUPG6L4WVQBvWTMEMJFO5B6Zkn75OdGFUH2ZfetXTJBKLN_J_8030I8vQ/s640/IMG_20190121_063631_863.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Bleskne mi hlavou – to bych taky chtěla! <b>Chtěla bych
činnost, která mě i o víkendu dostane z domu, a kterou nebudu vnímat jako
práci, ale jako zábavný projekt – činnost, při které neměřím „jak dlouho ještě
musím“, ale „jak dlouho ještě chci – mohu“.</b> Projekt, který realizuji
v takovém nějakém prostůrku, který si upravím podle svého, kde budu
prodávat produkty, které budu fotit a prezentovat s podobným nadšením,
jako právě teď ta holka za sklem – zrovna urovnává kompozici, dává si záležet. Ale
jaké produkty? A jak k tomu vlastně přijdu, vždyť jsem pořád ještě „jen“ poloviční
úřednice, která v podstatě krom pár svých zájmů nemá do čeho píchnout, a
jediné podnikatelské nápady, které dosud vymyslela, trpěly absencí alespoň
jednoho ze čtyř „P“, tedy předpokladů a podmínek podnikání, bez kterých do toho nejdu. Buď chyběl <b>parťák</b>,
<b>potenciál </b>produktu, <b>prostor</b> nebo <b>peníze</b>. Tak tu představu zase pustím, a říkám
si – třeba jednou. Třeba si přes zimu konečně udělám ten masérský kurz a budu provozovat léčebnou akupresuru. O to je teď přece děsný zájem, ne? Nebo si otevřu okénko s občerstvením, o kterém jsem
snila na základní škole. Zdravé svačiny, to zní fakt dobře, a k tomu smoothie bar, smoothie jsou přece dost v kurzu... A nebo se alespoň poohlédnu po
nějaké práci, která by mě víc bavila, protože do podnikání sama nejdu, to ne, asi mi není souzeno, nebo mi není souzeno teď.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi_nqJcVhRuKt_13tFX1znfFq863l7JTNOOFlYqiPqkFzSgBn8mfPasFveroKGEyQMIa-c-dl_aHYtmVRF0r3GkqLg7mdw_gKa8ZyPIDH-6WI27buUNprRnYfdiC43FsEGwnCeIPdHY4B0/s1600/IMG_20170115_200803_850.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi_nqJcVhRuKt_13tFX1znfFq863l7JTNOOFlYqiPqkFzSgBn8mfPasFveroKGEyQMIa-c-dl_aHYtmVRF0r3GkqLg7mdw_gKa8ZyPIDH-6WI27buUNprRnYfdiC43FsEGwnCeIPdHY4B0/s640/IMG_20170115_200803_850.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
O pouhé dva měsíce později. Je sobota dopoledne, jsem ve
vlastnoručně vymalovaném prostoru, mám v ruce zrcadlovku a fotím, aby snímek
vypadal co nejlépe – a nejlépe zatím rozhodně nevypadá, ještě je na podlaze
příliš mnoho šmouh a cákanců po tom malování. Už se těším, až je vytřu a
nanosím sem nábytek, zatím je tu jen obyčejný stolík. Zdi jsou šedé, nábytek plánuji červený; to bude parádní kontrast, který mi září před očima už teď v živých
barvách. Místnost voní tou čistotou a vzletnou prázdnotou, která nabádá
k nápadům a tvoření, a už promýšlím, jak nafotím produkty, které budu
prodávat, a které vyrobil můj parťák… Sen? Nikoliv. A právě v tom okamžiku mi to
docvakne. <b>Tehdy v té Praze, jako kdybych viděla sebe samu, a v tu
chvíli nechápu, jak je to možné. </b>Co všechno se za ty dva měsíce stalo a kam mě
Vesmír doslova hodil, protože tohle bych v životě nevymyslela. A do toho mám
všechny čtyři „P“. Ale o tom, jak fungují „náhody“, a že si musím dávat sakra
pozor na to, co si přeji… O tom jindy. Budu otevírat obchod! <span style="font-family: "segoe ui emoji" , sans-serif;">:-)</span><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
Obchod, který jsem si už dlouho přála mít; představa to ale byla zcela nezformovaná. Nevěděla jsem s čím, nevěděla jsem kde (a ani proč). Pamatuji si, jak
jsem si před několika lety při četbě seberozvojové knihy (tehdy jsem jich četla desítky) ledabyle napsala seznam profesí, které
by mě bavily a kterým bych se jednou chtěla věnovat. Jak by asi tak mohla
vypadat má vysněná práce? Pro jistotou jsem zadala více variant… Chtěla jsem
psát od časopisu a brzy se stalo, že jsem přispívala už na škole do třech (fajn do té doby,
než zjistíte, že vás vlastně nikdo pořádně neplatí, strávíte nad tím hromadu času a časem ztratíte i svobodu slova). Chtěla jsem cvičit jógu, což se mi taky
záhy splnilo – absolvovala jsem velmi snadno kurz a zkusila si, jaké to
je, být lektorem (a prozatím mi to stačilo). Chtěla jsem vydat knihu – tehdy mi
bylo jedno, jakou – a tu jsem shodou náhod skutečně vydala (i když ne zcela podle mých
představ). A konečně… chtěla jsem prodávat v obchůdku se zajímavými
produkty <span style="font-family: "segoe ui emoji" , sans-serif;">:-)</span>. Ano, toto doslova jsem tam měla napsané.
Důkaz toho, že Vesmír nám dá přesně to, co chceme – a čím konkrétnější
budeme v zadání, tím víc nám bude objednávka doručena na míru!</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEghp5PHMLRhGjMmiQB0GZDtcvMylOOG6wdYgZX3bvGE677uNfrLLJ2phKI1GMcN80ouDtlF1VLr37LFIOXHCoTCxwCCzRxvE-6EyZoslXIEV7Rq11HmdueMKgScwAw8AXIAovh2wjP8xZk/s1600/IMG_20190116_231007_577.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEghp5PHMLRhGjMmiQB0GZDtcvMylOOG6wdYgZX3bvGE677uNfrLLJ2phKI1GMcN80ouDtlF1VLr37LFIOXHCoTCxwCCzRxvE-6EyZoslXIEV7Rq11HmdueMKgScwAw8AXIAovh2wjP8xZk/s640/IMG_20190116_231007_577.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
Těším se. Na to, až budu chodit do práce na devátou a
zavírat v pět, jako všichni obchodníci v historickém centru.<b> Těším
se, až naše náměstí začnou rozehřívat dubnové paprsky a já budu mít otevřená
okna dokořán a puštěné rádio.</b> Až mě budou navštěvovat kolegyně z bývalé práce a kamarádi a známí a já jim uvařím „pravé obchůdkové espresso“ (takže obyčejnou žbrundu z obyčejného
minikávovaru Dolce Gusto), zatímco si budou prohlížet náš sortiment. Na to, až od
zákazníků na vlastní oči uvidím zpětnou vazbu. Až budu obšírně vykládat o
výrobcích a možnostech, jak lze produkt upravit na míru, všechno máme, co nemáme, objednáme, stačí si vybrat. Až
budu vyjednávat větší zakázky a spravovat e-shop. Na to, až nebudu mít za celý
den čas zastavit se, ale stejně tak na to, až se mi to povede a já
budu po chvílích psát na instagram a na blog své další a další ezoušoviny. Mno,
a v neposlední řadě na to, až otočím na dveřích dřevěnou cedulku na OBĚDOVÁ
PAUZA a budu se v nějakých hezkých šatech procházet po městě, nebo si
zajdu na své obligátní sýrové kostky se špenátem do indické. Vítejte v mém ideálním světě!</div>
<div class="MsoNormal">
<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Ale neboj, čtenáři, nejsem až takový idealista, jakým se
zdám. Zůstávám nohama pevně na zemi a nemaluji si svou budoucnost obchodníka jen
ve světlých barvách a prozářenou sluncem, to mi věř. Pokud totiž bude chladné
jaro, na nějaké šaty mohu zapomenout; pravděpodobnějším se zdá, že budu chodit ve
svetru, manžestrákách a fuseklích (a možná i přesto klepat kosu). Takže díky
mé dispoziční náchylnosti k chladnutí končetin mě patrně nová profese
vycvičí k důkladnému osvojení si Win-Hofovy metody (kdo nezdá, jde o
metodu, jak zůstat v „teple“, i když jste naloženi do ledové kádě). Dům je to totiž chladný a vlhký, a v místnosti
zděné kamenem jsou jen staré akumulačky. <b>A
kromě toho, ty šaty bych si stejně brzy zamatlala lepidlem, protože to vypadá, že ve volných
chvílích budu místo psaní lepit dřevěné sovy a kompletovat další výrobky.</b> Tím ale výčet ne zcela ideálního obrázku nekončí. Nezastavujeme, pokračujeme dál...<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgid9mal7C-1Y-G72ZFCpOt9fnF1oyqEQTSwA8VZMKOVltL4-bA9SQ4t-pgWtRU4nA4UOatPNW1sYmLptUe7xQLvRZq6SWn36mRMMWIPQFhstc7XcV4emK7LKqPuy47tZqCRdbg2BWyamk/s1600/IMG_20181224_131548_120.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1600" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgid9mal7C-1Y-G72ZFCpOt9fnF1oyqEQTSwA8VZMKOVltL4-bA9SQ4t-pgWtRU4nA4UOatPNW1sYmLptUe7xQLvRZq6SWn36mRMMWIPQFhstc7XcV4emK7LKqPuy47tZqCRdbg2BWyamk/s640/IMG_20181224_131548_120.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
V rámci dílen budu s capartama sedět u stolu a
dívat se, jak lepí – samozřejmě většinou blbě, vždycky dají strašně moc
lepidla, takže musím vše rozebrat, vyčistit od tý bílý srajdy (herkulesu) a lepit
znova. Asi budu potřebovat pořádnou zástěru… Taky začínám trénovat matematiku,
protože od dětství trpím „syndromem zablokovaného mozku“, což se projevuje tak,
že pokaždé, když mám něco rychle z hlavy spočítat, z mých (jinak docela čilých) závitů se
stane tabula rasa (oba semestry z matematiky jsem sice zvládla nejhůř za
dva, ale tam jsme měli na test hodinu a půl a k tomu kalkulačku). Se svým sklonem k úzkosti
mě bude nejspíš strašit ve snech, jestli někdo něco neukradl, jestli jsem dobře
vrátila peníze a jestli jsem neošidila sebe nebo zákazníka (mimochodem, co je menší
zlo?), jestli je kasa na svém místě, jestli jsem nezapomněla zamknout obchod a jestli jsem někoho příliš neodbyla. A co když bude chodit lidí moc, anebo naopak
nepřijde nikdo? Co když budou chodit opruzovat divnolidi, anebo mi do obchodu
nalezou cikáňata, zamíří na mě pistolkou na gumičky a budou chtít půjčit, nebo dokonce
vydat prachy? <b>A proboha, co když se stane oboje najednou, co potom?</b></div>
<div class="MsoNormal">
<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Stát se může kde co a má fantazie nezná mezí. Už teď vím, že
chvílemi se vše bude zdát lehké a prozářené sluncem a já si budu připadat jako
superhrdina. A stejně tak jsem si jista, že stejnou měrou přijdou okamžiky, kdy
bych nejradši přehodila ceduli na TRVALE ZAVŘENO, zalezla pod pult, zhulákala se čajem
magorákem z vedlejší čajovny a už nikdy neotevřela. Protože tak je to
vždycky a já si moc dobře uvědomuji, že i vysněná práce s sebou nese výzvy a zkoušky, jako život sám. A
na to se vlastně těším nejvíc. Protože bez nich by tu byla nuda, ne? :-)</div>
Elzahttp://www.blogger.com/profile/03002955821158039892noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6750979845082468062.post-2951636134371199362019-01-20T11:52:00.004-08:002019-01-20T21:20:13.517-08:00Vzestup od lidské mysli k té božskéVšímám si, že každý je tak trochu obětí sebe sama, neboli
svých vlastních konstruktů mysli. Které přijal docela nevědomě, které
vstřebával postupným procesem socializace a začlenění se, vlivem zkušeností a
prožitků již od prvních minut „ocitnutí se“ na Zemi… Zásadní vliv má doba a
místo narození. Co je nyní žádoucí, bylo kdysi nepřípustné a naopak, záleží na
letopočtu a souřadnicích, a tahle dvojka je „bohem“, který určuje, co je ještě
oukej a co už ne. A kromě toho, co bytost, to zcela jiné prožitky a jiné
vnímání v daném čase a místě, tedy další level žebříčku hodnot a škály
přijatelnosti…<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhZ96BYS6-LFQbCcJkz34tm74AXRJfB0CL6KHdpAHCNXSetfs4nxXGEh2GsTasKly-kLX4qFWAG7uq_N7jT9uTDPUuzfjwQGyi9aQJutHqiriez8x9v7Zz2P9LL9fl-MD2GQyErV4aZ_Aw/s1600/IMG_20171118_221349_935.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhZ96BYS6-LFQbCcJkz34tm74AXRJfB0CL6KHdpAHCNXSetfs4nxXGEh2GsTasKly-kLX4qFWAG7uq_N7jT9uTDPUuzfjwQGyi9aQJutHqiriez8x9v7Zz2P9LL9fl-MD2GQyErV4aZ_Aw/s400/IMG_20171118_221349_935.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<div class="MsoNormal">
<h3 style="text-align: center;">
<b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="color: #cc0000;">A v tom spočívá
ta světská hra!</span></b></h3>
<h3 style="text-align: center;">
<b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="color: #cc0000;">Že „pravd“ je tolik, kolik je lidí, a zároveň jsou i tyto osobní „pravdy“ v neustálém procesu vývoje. Stejně jako se mění příroda přímo před očima, měníme se i my. Neustále něco vzniká, pohybuje se v cyklech a zaniká, a zároveň nic, vůbec nic na světě není stejné, jako to předchozí...</span></b></h3>
<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<div style="text-align: center;">
<b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><br /></b></div>
</div>
<div class="MsoNormal">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgFjJ5Fc5gZvHAGYx-H0K4jEWB16L1AAMk1HrDcviNIyhf3gAKEkQhBYhvPw46q45Kmqk99clj7lx0FlINAmbtP5Olz6vj3KcpnBZLKNKjgBsip0ETMyZncauI3gTxrS3z-Kei0rChgxvc/s1600/IMG_20171203_113002_585.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgFjJ5Fc5gZvHAGYx-H0K4jEWB16L1AAMk1HrDcviNIyhf3gAKEkQhBYhvPw46q45Kmqk99clj7lx0FlINAmbtP5Olz6vj3KcpnBZLKNKjgBsip0ETMyZncauI3gTxrS3z-Kei0rChgxvc/s400/IMG_20171203_113002_585.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<br />
Zjištění, že jsme tak trochu lapeni v pavučině lží, pro mě bylo docela přelomové. Že „pravda“, kterou jsem přijímala jako danou, není žádnou univerzální pravdou, ale jen modifikací různých
modifikací… A že obracet se do vnějšího světa, když si potřebuji něco urovnat,
zodpovědět své otázky nebo se jen ujistit, mě hodí ještě do temnějších zákoutí lidské existence a jejích slepých uliček. Nepomohou ani konstrukty
a dedukce mé vlastní lidské mysli, která je ve své podstatě velmi omezená, v pavučině též chycená. Ano,
umí svazovat, hodnotit a škatulkovat, to jí jde dobře, a taky dost často
spolupracuje se strachem; jejich společným pohonem je potřeba jistoty. A není
to hřejivá jistota – je to taková pseudojistota, která bere křídla, hravost a
radost.<o:p></o:p><br />
<h3>
<div style="text-align: center;">
<span style="font-size: 18.72px;"><br /></span></div>
<span style="color: #cc0000; mso-bidi-font-weight: normal;"><div style="text-align: center;">
VYSTOUPIT NAD SVOU
MYSL – obrátit vnitřní uspořádání vzhůru nohama, nahlédnout na sebe z ptačí perspektivy
a prokouknout, že je to všechno jen hra... Záhy se objeví dětské oči a zbývá už jen krůček od propuštění dlouhá
léta střádaných přesvědčení a ukotvených, automatických návyků, jejichž původ je pochybný. Není to lehké, ale je to jediná cesta, jak z té pavučiny ven.</div>
</span></h3>
</div>
<div class="MsoNormal">
<br />
Je toho do nás vkládáno tolik! Neustále absorbujeme, jak vypadá úspěch (představa o úspěchu se
s dobou mění), jak vypadá ideální žena nebo muž (to se mění jakbysmet), ideální
fungování rodiny (které známe zejména filmů a reklamy) nebo dokonalá práce
(o tom ví nejvíc zaměstnavatelé, kteří nás různými způsoby manipulace za účelem
zotročení masírují už na školách), jak vypadá zdravé jídlo a jak to nezdravé
(to neví nikdo, proto každý výživový specialista hlásá něco jiného), zkrátka co
bychom měli dělat, abychom byli zdraví, šťastní a úspěšní… Jenže mě mnoho těch
„ideálních“ obrazů dusí. Z „ideální“ práce jsem musela zmizet, než mne udusila
úplně <span style="font-family: "segoe ui emoji" , sans-serif;">:-), t</span>akzvaně „zdravé“ jídlo, které doporučují
lifestylové magazíny, mi vyloženě škodí, a takhle bych mohla pokračovat dál... <o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<h3 style="text-align: center;">
<b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="color: #cc0000;">A nejhorší je, že v tom
všem blázinci jsme si zapomněli hrát, radostně tvořit, zkoumat a objevovat svou
vlastní Pravdu.</span></b></h3>
</div>
<div class="MsoNormal">
<b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><br /></b></div>
<div class="MsoNormal">
Potvrzuje se mi v realitě, že okolnosti, které v danou chvíli
svou konvenční myslí vnímám jako nežádoucí, se později prokáží jako to
nejlepší, co mne mohlo potkat. Zdá se, že Vesmír (Božství, Příroda, Proud
života…), ve kterém existuji – kterým ve skutečnosti jsem – je chytřejší než já
a moc dobře ví, co tady mám vykonat, prožít, naplnit…. A to se stane a vše do
sebe snadno zapadne, pokud tomu nebráním… <o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<span style="mso-bidi-font-weight: normal;">A náhle jste v rovinách,
kde jisté věci nelze vymyslet, objevují se nečekaná řešení a překvapivé nápady.</span>
Ve chvílích rozhodování si vlezete „k sobě domů“, tedy do svého nitra, protože odpovědi
tam jsou a vy se můžete kdykoli uchýlit do náruče dokonalého bezpečí, které vám
vnější svět – vnější mysli – nemohou nabídnout. Plujete s proudem, tvoříte
si přítomnost a reagujete na to, co je, s klidem velmi neochvějným a
osvobozující důvěrou…. Že i chvíle vypjaté mají svůj smysl a svůj dar, který
brzy poznáte. A pak následuje další stupeň, další výzva, která vás tahá za
rukáv a posouvá zase o kousek výš... Ano, bohužel nebo bohudík, stále ještě jsme na Zemi, kde nic
není trvalé. Ani poznání ne, protože i ono funguje jen na určité úrovni.
Jakmile pokročíte na další, opět nevíte nic a začínáte stavět od začátku <span style="font-family: "segoe ui emoji" , sans-serif;">:-)</span>.
Nyní už ale na stabilním základu předchozí line, silnější a bohatší.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Mnoho sil v postupu směrem k nitru vlastnímu a
pravdě vlastní, jež osvobozuje a léčí, přeji sobě i Tobě, čtenáři, neboť jedno
jsme.</div>
Elzahttp://www.blogger.com/profile/03002955821158039892noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6750979845082468062.post-84969923794255739692018-12-29T13:50:00.002-08:002018-12-30T04:42:49.492-08:00Blava&Buda trip (2/2): Dechberoucí Budapešť<div>
Moje očekávání ohledně Budapešti nebylo takřka žádné. Sice jsem mnohokrát už slyšela, že „Budapešť je krásná“, vizuální dojem je ale vždy relativní, tak jsem tomuto hodnocení nepřikládala zásadní význam. To se například o Paříži říká také, a ta mne nechytla za srdce vůbec. K Maďarsku jsem ani nikterak netíhla a doposud se mi v této souvislosti vybavila akorát čabajka, lázně, Balaton, levné víno a temperamentní obyvatelstvo. A vlastně taky kniha <i>Zasvěcení</i> od Elisabeth Haich, jejíž děj se částečně odehrává v Budapešti v době bombardování za druhé světové. Tam mé znalosti o této evropské metropoli na Dunaji začínaly…a taky končily. A to byla velká škoda!</div>
<div>
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi1lLEGgC03ZWChM0lug_BparQUOwQy3Ql44cg2DQLEsc5JSZVh5mVVLzguZeM_qw9XFtEEjkqrKcr69bt1HVLuq0P98ksiLO7rj2bZNJSh6Xt5pZTXPOYWd_lvcbCXjbJO3mQfounWhTw/s1600/P7080475+%25282%2529.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi1lLEGgC03ZWChM0lug_BparQUOwQy3Ql44cg2DQLEsc5JSZVh5mVVLzguZeM_qw9XFtEEjkqrKcr69bt1HVLuq0P98ksiLO7rj2bZNJSh6Xt5pZTXPOYWd_lvcbCXjbJO3mQfounWhTw/s640/P7080475+%25282%2529.JPG" width="640" /></a></div>
<div>
<br />
Cestovali jsme Flexibusem z Košic, kde jsme předtím strávili dva dny. (První díl o naší první štaci v Bratislavě k přečtení <a href="http://elzajednomysl.blogspot.com/2018/12/blava-trip-12-na-skok-v-bratislave.html">zde</a>.) Flexibus měl zpoždění, stevard byl nepříjemný, nedostali jsme nic zadarmo jako u Student Agency #češijedou, celou cestu běžela nepříjemná klimatizace a záchodky byly k pláči. Pro poznání musí člověk něco vytrpět…. Všeobecné utrpení skončilo kolem poledne, kdy jsme konečně vystupovali na autobusovém nádraží <span style="color: red;">Népliget</span>. Ani tentokrát jsme neměli v plánu využívat hromadnou dopravu, čtyřkilometrovou trasu k místě ubytování jsme proto překonali pěšky. Cesta to zatím nebyla kdovíjak zajímavá, postupovali jsme podél rušné silnice na třídě <span style="color: red;">Üllöi</span>. Když jsme ale konečně dospěli k centru a vynořili se na malém náměstíčku velmi blízko hostelu, začínalo být jisté, že tohle město mi padne do noty.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhgVkvhS8_B8PZrAIvt6yw2qZgkn1JZZjLlYe5kBHSCBEueC32fMkjExfxjDzdgdEdwWq4Nx9CIwMd31HrJz9LBxOwqal51eHCtROkwX9iMRZJQTXVnom4jm9UTrikNQWhKUeC-SG1MTB4/s1600/IMG_20180708_125840+%25282%2529.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhgVkvhS8_B8PZrAIvt6yw2qZgkn1JZZjLlYe5kBHSCBEueC32fMkjExfxjDzdgdEdwWq4Nx9CIwMd31HrJz9LBxOwqal51eHCtROkwX9iMRZJQTXVnom4jm9UTrikNQWhKUeC-SG1MTB4/s640/IMG_20180708_125840+%25282%2529.jpg" width="640" /></a></div>
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEguVrtT1Y8oFK7caOBiiVTkdbVJ-eg25tgTKbVgFMmc5MNY7A2VS16JDkEhB6wiKURD5qS030ajoJuWYR9gMv6lpna-EMTW8Q5xLotMx4JjrjhjN7rhRpBQWoDznJ__l_IPpgmE1nnFsLw/s1600/IMG_20180708_154828+%25282%2529.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEguVrtT1Y8oFK7caOBiiVTkdbVJ-eg25tgTKbVgFMmc5MNY7A2VS16JDkEhB6wiKURD5qS030ajoJuWYR9gMv6lpna-EMTW8Q5xLotMx4JjrjhjN7rhRpBQWoDznJ__l_IPpgmE1nnFsLw/s640/IMG_20180708_154828+%25282%2529.jpg" width="640" /></a></div>
<div>
<br /></div>
<div>
Snad tomu dopomohly i vysoké teploty a prázdninová nálada, překvapilo mne věru jižanské zabarvení místní atmosféry, která nešla přehlédnout na náměstíčku <span style="color: red;">Mikszáth Kálmán tér</span>, kde jsem fotila první fotky, a nádherná byla také architektura nedalekého kostela <span style="color: red;">Jézus Szive Templom</span>.</div>
<div>
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgD781pEH4FrPuLqq95DV095B7Mjpb6g74XLKFzK3sfro9g4Xp0ZSozOmUw1GtqUOywtvAgAi4jFMadxbYarZxofl6flCNxwylWvqeWlh5JK9W4qvkduNk9k47Lvg0bMCRI-b5nTDHfx0A/s1600/IMG_20180708_130447+%25282%2529.jpg" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="150" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgD781pEH4FrPuLqq95DV095B7Mjpb6g74XLKFzK3sfro9g4Xp0ZSozOmUw1GtqUOywtvAgAi4jFMadxbYarZxofl6flCNxwylWvqeWlh5JK9W4qvkduNk9k47Lvg0bMCRI-b5nTDHfx0A/s200/IMG_20180708_130447+%25282%2529.jpg" width="200" /></a></div>
<div>
<br />
Zbývalo už jen pár kroků k našemu ubytování v ulici <span style="color: black;">Horánszky</span> a do check-in necelá hodinka, zašli jsme proto namátkově na něco k snědku do <span style="color: red;">Fiktiv Irish Pub</span>. Četla jsem, že Budapešť je proslulá kvalitou místní gastronomie a že je docela obtížné zde natrefit na nedobré jídlo, ale že se hned poprvé trefíme do černého? Jídlo jsem si užila jako už dlouho ne; grilovaná gouda s vynikajícím salátem byla vyladěná do dokonalosti, a cena asi jako za oběd v restauraci na malém městě, v přepočtu nějakých 120 Kč! (A to jsme skoro v centru, v rušné části, kde se to hotely jen hemží.)</div>
<div>
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi6GJRib3pRPmX8setmheDucrg8q1fi4cNItsGQLVpFedk9-ul6_WXJtHO1iFe3NX1wSxifdd9yrofI7_8eCSCGfCjqlAB7mTYaINlDsnql3D5BgTNZprVIDPD7n10IC66Gq94da_6ym-E/s1600/IMG_20180708_140342+%25282%2529.jpg" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="150" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi6GJRib3pRPmX8setmheDucrg8q1fi4cNItsGQLVpFedk9-ul6_WXJtHO1iFe3NX1wSxifdd9yrofI7_8eCSCGfCjqlAB7mTYaINlDsnql3D5BgTNZprVIDPD7n10IC66Gq94da_6ym-E/s200/IMG_20180708_140342+%25282%2529.jpg" width="200" /></a>Blížila se druhá hodina, nadešel čas se ubytovat. Jenže to jsme netušili, že to nebude jen tak. Náš hostel se měl nacházet někde uprostřed ulice <span style="color: red;">Horánszky</span>, dle navigace na pravé straně. Jenže v místě, na které poukazoval červený bod, byl kostel! GPS souřadnice jsou asi posunuté, myslela jsem a hledali jsme dál, došli na konec ulice, ale hostel stále nikde. Tak znova zase zpátky po druhé straně, stále nic! Když jsme potřetí došli zase na druhý konec, nezbývalo než prozkoumat tu pofidérní možnost, totiž že budeme nocovat ve svatostánku. A vskutku to, co se jevilo jako kostel, byl náš hostel – jezuitská kolej s pár pokojíčky poskytovanými cestovnímu ruchu pro server booking. </div>
<br />
<div>
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgHcEjBu8olTVkokpBgZ2-Z45DUsy3EIAkVdum07k9mqGjEzD5-lV0V-62q-6BVhybTYp14TneMMWTeLG57v9AYqiJxWvQn4Y1hqmWtGUs3F54kR15GAf1tN4psgTsPMOffGXQUIvJctFA/s1600/P7080383+%25282%2529.JPG" style="clear: right; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgHcEjBu8olTVkokpBgZ2-Z45DUsy3EIAkVdum07k9mqGjEzD5-lV0V-62q-6BVhybTYp14TneMMWTeLG57v9AYqiJxWvQn4Y1hqmWtGUs3F54kR15GAf1tN4psgTsPMOffGXQUIvJctFA/s640/P7080383+%25282%2529.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Před ubytováním v Jezuitské koleji </td></tr>
</tbody></table>
Zazvonili jsme a po chvíli se s mocným skřípáním otevřely těžké dveře. Dýchl mě chlad zatuchliny, vstoupili jsme do velké haly s vysokým stropem a kamenným schodištěm, na jehož vrchu byla recepce v podobě oprýskaného stolečku, za kterým seděla vyplašená studentka, jejíž angličtina byla ještě horší než ta moje. Nic naplat, že mé příjmení pochází původem z Maďarštiny; trvalo pěknou chvilku, než jsme se shodly na identifikaci vlastní osoby… Sláva, po chvíli dostáváme starobylý klíč; prý poslední patro, po kamenných schodech tedy stoupáme vzhůru.</div>
<div>
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgzmoUSpK8ESJB2hv52RZ-qIyiEcKoszqK58odTSeshN50iRRxucj6HkNfKCZ_J5t_SUqhGPmBxyCvH6rHNcjMpDDBgqEbWppwApg688a5ZhfTNQWnxasIU3aoYvPjCoNYkiYsZCQqDhGs/s1600/IMG_20180708_130609+%25282%2529.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgzmoUSpK8ESJB2hv52RZ-qIyiEcKoszqK58odTSeshN50iRRxucj6HkNfKCZ_J5t_SUqhGPmBxyCvH6rHNcjMpDDBgqEbWppwApg688a5ZhfTNQWnxasIU3aoYvPjCoNYkiYsZCQqDhGs/s640/IMG_20180708_130609+%25282%2529.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Budapešť skýtá mnoho malých náměstí a plácků, čímž mi připomněla Řím</td></tr>
</tbody></table>
<div>
Hledáme číslo pokoje, zastaví nás mladík v pantoflích, v ruce hrnek s čajem, prý jestli nechceme poradit, ano, hledáme pokoj číslo 8. Vede nás jakousi společnou kuchyní, kde asi deset mladých lidí různé národnosti a barvy pleti připravuje nějaké smradlavé jídlo a všichni nás vesele zdraví. Za tou kuchyňkou je náš pokoj, vypadá jako studentská kolej. WC a sprcha, která měla být na pokoji, nikde; toto je prý společné pro celé patro na druhém konci chodby. Tak jo, za mě se klidně ubytujeme na hippíka, ale asi jsme si nějakým nedopatřením zakoupili ubytování v komunitě. Jenže otec se na tu komunitu vůbec netváří a odmítá vybalovat. Takže další řešení na recepci. A to byl, panečku, oříšek... Skončilo to tak, že jsem dostala k telefonu někoho z představených a už dost nervózně vysvětlovala, že jsme asi měli zaplacený jiný pokoj, než který jsme dostali… Zachránilo mě až slovo „booking“ – tedy to, že ubytování bylo dohodnuté přes tento portál a že nejsme cestující studenti… Slečna nás omylem přiřadila k někomu, kdo se jmenuje podobě, takže vše vyřešeno, dostáváme správné klíče, dobrodružství pro tuto chvíli končí. Spěšně vybalíme v podstatně komfortnějším pokoji a jde se vstříc novým zážitkům.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjCKozJ4dAAslh4AFtAo8kAwMs3XJArkPZXwS52zpbk-vDzj8Rp1S-Ix8naz3eb5fBIYfL93z_yoAvM3hDlOTBY9oJSDd0XtdOFJnkLiNwyePcvmB5WSuruLE4G4kOf5BJIbG6Kp08UQk0/s1600/P7080420+%25282%2529.JPG" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjCKozJ4dAAslh4AFtAo8kAwMs3XJArkPZXwS52zpbk-vDzj8Rp1S-Ix8naz3eb5fBIYfL93z_yoAvM3hDlOTBY9oJSDd0XtdOFJnkLiNwyePcvmB5WSuruLE4G4kOf5BJIbG6Kp08UQk0/s640/P7080420+%25282%2529.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Zastávky tramvají u Liberty Bridge</td></tr>
</tbody></table>
<div>
</div>
<div>
Jako první turistický cíl jsme si odvážně stanovili výšlap na <span style="color: red;">Gellértovu horu</span>, na jejímž vrcholu se tyčí známá Citadela, ke které se dokonce můžete dostat i autobusem. Přešli jsme <span style="color: red;">Erzsébet híd</span> (Elizabetin most) a výstupem do prudkého kopce si docela dali do těla. A ten výhled za to stál, byl překrásný; celou část Pest, tedy východní stranu řeky Dunaje jsme měli jako na dlani.<br />
<br /></div>
<div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiTDAg8KWV3QiFGGFY5SGvR6q5qowrT8TMtExlsjy04CxpwiUmkleihusVfyUSZ20fTxBC-lCJrSEL5zEiU-zVAudGNv0r81MLcKd0r3xpoFiQ9hA-zPcOv7FDjh4wEJGOYa5H68piyn4w/s1600/P7080397.JPG" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiTDAg8KWV3QiFGGFY5SGvR6q5qowrT8TMtExlsjy04CxpwiUmkleihusVfyUSZ20fTxBC-lCJrSEL5zEiU-zVAudGNv0r81MLcKd0r3xpoFiQ9hA-zPcOv7FDjh4wEJGOYa5H68piyn4w/s640/P7080397.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Gellértova hora je úzce provázaná s přírodou :-) Takový malý prales, řekněme...</td></tr>
</tbody></table>
</div>
<div>
<br /></div>
<div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEizc20EJQg3d5exC-AFx_swa0Mh4i5C3T2BCnKkqbiG8sZKIJYyW66Mb-iqQigBfLEUIxbwzMA0Q12KNhB970jD45D678iM1XgETCa5elKAZ6Vom4oU2lCdYYUyCfQv9W7dESfiN4hgwUA/s1600/P7080400+%25282%2529.JPG" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEizc20EJQg3d5exC-AFx_swa0Mh4i5C3T2BCnKkqbiG8sZKIJYyW66Mb-iqQigBfLEUIxbwzMA0Q12KNhB970jD45D678iM1XgETCa5elKAZ6Vom4oU2lCdYYUyCfQv9W7dESfiN4hgwUA/s640/P7080400+%25282%2529.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">....po mnoha schodech výhled na Elizabetin most</td></tr>
</tbody></table>
</div>
<div>
<br /></div>
<div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgFPg8LLtZIG4BSYd-O0DEMdfAf_WnmhgiFJ-Xs3AY5WZFdK2VPYBN72fnkU0cU9zcGrKJz7_jGHKIrcTRTd7b-F2Ur5XvnIDPCICbzCcQsRN60XRCRMWeXvAzR40BmYWy7imcjAXr100g/s1600/P7080403+%25282%2529.JPG" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgFPg8LLtZIG4BSYd-O0DEMdfAf_WnmhgiFJ-Xs3AY5WZFdK2VPYBN72fnkU0cU9zcGrKJz7_jGHKIrcTRTd7b-F2Ur5XvnIDPCICbzCcQsRN60XRCRMWeXvAzR40BmYWy7imcjAXr100g/s640/P7080403+%25282%2529.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">...a po náročném výstupu do kopce konečně výhled z Citadely</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEihRSpjMs7CLPkZ886AG7AOzXNJPYqPElMIj6vUvOjt-GqDJijG3hbj8ngcS0kO18h3Tw_p-_XQuwzKuW5E567GOT2kc4Gj969PdNktc1l2hWIqgDYEbC6zwwJV0bcG4qYdjAQALeX3iq8/s1600/P7080412+%25282%2529.JPG" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEihRSpjMs7CLPkZ886AG7AOzXNJPYqPElMIj6vUvOjt-GqDJijG3hbj8ngcS0kO18h3Tw_p-_XQuwzKuW5E567GOT2kc4Gj969PdNktc1l2hWIqgDYEbC6zwwJV0bcG4qYdjAQALeX3iq8/s640/P7080412+%25282%2529.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">A zase zpátky dolů, tentokrát jinou cestou směrem k Liberty Bridge</td></tr>
</tbody></table>
Na dlouhé rozjímání ale nebyl čas, tentokrát jsme v módu „Japonec“, takže po krátkém porozhlédnutí uháníme z kopce zase dolů, tentokrát jinou cestičkou, a zpátky přes <span style="color: red;">Szabadság híd</span> – Most Svobody, ze kterého je krásný výhled na kapli vytesanou ve skále a <span style="color: red;">Gellértovu jeskyni</span>. A kdo že je ten Gellért, nebo tedy česky svatý Gerard? Čanádský biskup, který zahynul mučednickou smrtí během povstání v Uhersku v roce 1046. Údajně se nepohodl s nástupci zemřelého krále a během nepokojů byl rozzuřeným davem „vsazen do káry a shozen z hory“; nyní je na jeho počest je na úpatí hory vystavěna socha v nadživotní velikosti.</div>
<div>
<br /></div>
<div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEicQTrbiJI5sgPswM3G8eQHtQk1t28z9kyMQoW8O56KpuKNTtYdRuxCLnmuzyqXcV43wgiCKUALbTQKIvaYBEtjAQIm_FJ62cIUXaCona-iRiyku1-SWx0lRxJ3kwj_Bff42OFdBQGiKls/s1600/P7080416+%25282%2529.JPG" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEicQTrbiJI5sgPswM3G8eQHtQk1t28z9kyMQoW8O56KpuKNTtYdRuxCLnmuzyqXcV43wgiCKUALbTQKIvaYBEtjAQIm_FJ62cIUXaCona-iRiyku1-SWx0lRxJ3kwj_Bff42OFdBQGiKls/s640/P7080416+%25282%2529.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Gellértova jeskyně vlevo, působivě vestavěný hotel uprostřed a věhlasná Citadela vyčnívající v pravé horní části snímku</td></tr>
</tbody></table>
</div>
<div style="text-align: left;">
A zase zpátky na východní břeh, znovu procházíme starým městem. Následuje rychlý průzkum historického centra<span style="color: red;"> Inner City</span>, starého města původního osídlení Pest, jak se dodnes nazývá část aglomerace na východním břehu Dunaje. (Západní část se jmenuje Buda, a když se tyto dvě oblasti spojily, vznikla Budapešť – to jsem taky nevěděla.)</div>
<div style="text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjS_AsHGRnJtHpBYoMufEpMf9oFhDKeswMJ9e9c4IEvMA-zf_qdxER4e4nZewzxDZr2slbPjREpbU_f1drkQy6yZi_lxTFzkAsFo_x8K-0Z5B_vTastqw8JfKIKk-RvZdwP-QIewNCu5Ks/s1600/P7080413+%25282%2529.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjS_AsHGRnJtHpBYoMufEpMf9oFhDKeswMJ9e9c4IEvMA-zf_qdxER4e4nZewzxDZr2slbPjREpbU_f1drkQy6yZi_lxTFzkAsFo_x8K-0Z5B_vTastqw8JfKIKk-RvZdwP-QIewNCu5Ks/s640/P7080413+%25282%2529.JPG" width="640" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<br /></div>
<div>
<div style="text-align: center;">
</div>
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><div style="text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjKRO4AErvbpk_0kuH8tOD2trMaIn9yz7Tv-Zdj8ZLNiDeSNrphvRQmZhX97_CApcxfnFeBTLTPt_zG9AuO2PjO4B4r9JOnSq85i72h_UAZ2KD_oXiDhekflkkFeWEz9GQXfUgun3GsGkg/s1600/IMG_20180708_191205+%25282%2529.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjKRO4AErvbpk_0kuH8tOD2trMaIn9yz7Tv-Zdj8ZLNiDeSNrphvRQmZhX97_CApcxfnFeBTLTPt_zG9AuO2PjO4B4r9JOnSq85i72h_UAZ2KD_oXiDhekflkkFeWEz9GQXfUgun3GsGkg/s640/IMG_20180708_191205+%25282%2529.jpg" width="640" /></a></div>
</td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Hospůdek, restaurací, bister a kaváren s venkovním posezením je ve městě požehnaně....</td></tr>
</tbody></table>
</div>
<div>
<br /></div>
<div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhZMzb9VwmmLBAvQHDxy3Hl9-xJDrb2iSDAioxFi3jrU4yeB1UfwgCsRuWoMw2waN2o1Bx71DWMGa2JEjDHiFOmthWeOw3P0rcOfk8fQfeTXrSq4LBeaxgTEs2SB1lzxEg483Jqhp3e7Rw/s1600/P7080440+%25282%2529.JPG" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhZMzb9VwmmLBAvQHDxy3Hl9-xJDrb2iSDAioxFi3jrU4yeB1UfwgCsRuWoMw2waN2o1Bx71DWMGa2JEjDHiFOmthWeOw3P0rcOfk8fQfeTXrSq4LBeaxgTEs2SB1lzxEg483Jqhp3e7Rw/s640/P7080440+%25282%2529.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">...někteří ale raději zvolili posezení v pietním duchu u památníku :-)</td></tr>
</tbody></table>
</div>
<div>
<br /></div>
<div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgsuTfgEowoN26Oxl9fhiDxxad46RZG3S2gaFIbRh8GFFIF3qo_OXDtTEDWADoQMRjyajoHUbk7YJrAI_bDB6EqJ88hqh-RYUtU0qSjNgYIbsgmmIXfX2aqwxhQvBvu21CjAKR2o-h35Js/s1600/P7080389+%25282%2529.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgsuTfgEowoN26Oxl9fhiDxxad46RZG3S2gaFIbRh8GFFIF3qo_OXDtTEDWADoQMRjyajoHUbk7YJrAI_bDB6EqJ88hqh-RYUtU0qSjNgYIbsgmmIXfX2aqwxhQvBvu21CjAKR2o-h35Js/s640/P7080389+%25282%2529.JPG" width="640" /></a></div>
<b></b><i></i><u></u><sub></sub><sup></sup><strike></strike></div>
<div>
<br /></div>
<div>
Takřka na každém kroku byla nastražena nenásilná lákadla v podobě restaurací, kaváren a bister známých i neznámých, neodpustila jsem si zastávku v proslulém <span style="color: red;">Hummus Baru</span>. Bohužel jsem neměla hlad, tak aspoň na kafe, což byla věčná škoda, protože tak skvělá nabídka jídel za tak malý peníz? Buddha bowl, avotoast, falafel, saláty a opravdu hodně vegan možností. Tak příště.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi8OubowU7fPPOC70T7LdHJqxjI_CS2OgdE2D7K_k5GGlOM9jS7dsXdg-jq1PpNp8jHyIyFTBc0zH2RZVEruzq9w-FHYKcedYiE7rfiqUO3mHSkc-uxVyVDdCbrcR7crn29AFo_C5A18Yo/s1600/P7080396+%25282%2529.JPG" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi8OubowU7fPPOC70T7LdHJqxjI_CS2OgdE2D7K_k5GGlOM9jS7dsXdg-jq1PpNp8jHyIyFTBc0zH2RZVEruzq9w-FHYKcedYiE7rfiqUO3mHSkc-uxVyVDdCbrcR7crn29AFo_C5A18Yo/s640/P7080396+%25282%2529.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Nad Dunají z Řetězového mostu</td></tr>
</tbody></table>
</div>
<div>
<br /></div>
<div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjuezSPalCkD1cikkK0DhBbqfHcPVeN6jJTdz202_xpIaOO7V1-fQRDnDtMfo_bwgKvh5Gr-C8jIQBwI883jJNsdn4G87qUFXAvd0ghig3agMNTF2eA53YhA6wBgPJx1sUlP1Lz12glC8w/s1600/P7080468+%25282%2529.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjuezSPalCkD1cikkK0DhBbqfHcPVeN6jJTdz202_xpIaOO7V1-fQRDnDtMfo_bwgKvh5Gr-C8jIQBwI883jJNsdn4G87qUFXAvd0ghig3agMNTF2eA53YhA6wBgPJx1sUlP1Lz12glC8w/s640/P7080468+%25282%2529.JPG" width="640" /></a></div>
<br /></div>
<div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhKosGsrIWYAfCtXlp5Hz6eAkqHwO-jIOCfbhgWayb4MAdjYr6hmLFiMpZuNpX13eUUgEW8XHU5cs-t4D4MzwRAoi6SKIhKKMzTWcW6smU4DGWJU1HkqeIKZ7K9Us-2GzzZuiGiPXRRIsc/s1600/P7080485+%25282%2529.JPG" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhKosGsrIWYAfCtXlp5Hz6eAkqHwO-jIOCfbhgWayb4MAdjYr6hmLFiMpZuNpX13eUUgEW8XHU5cs-t4D4MzwRAoi6SKIhKKMzTWcW6smU4DGWJU1HkqeIKZ7K9Us-2GzzZuiGiPXRRIsc/s640/P7080485+%25282%2529.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">...přes most do části "Buda" s Budínským vrchem na západní straně Dunaje</td></tr>
</tbody></table>
</div>
<div>
Pokračujeme po nábřeží – břeh řeky Dunaj je věru kouzelný – k <span style="color: red;">Řetězovému mostu</span>, a odtud už se otevírá další cíl cesty za řekou, <span style="color: red;">Budínský hrad</span> (Buda Castle). Slunko už zapadá a my opravdu nestíháme, čas se totálně vymknul z rukou. Bratislavu jsme sfoukli za pár hodin, ale tohle? To je nálož zcela jiné kategorie. Smutně se dívám do mapy, že původní <span style="color: red;">Zaječí ostrov</span> (dnešní oficiální název je Markétin ostrov), který leží na Dunaji, asi opravdu nestihneme, když tu si všimnu, že nás pozoruje jakási osoba, postarší, drobný shrbený muž v brýlích a seprané kšiltovce.</div>
<div>
<br /></div>
<div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgfjZxEUIk9oM_UI1x75laenPAsECt0W0xDF_sVPF-7hJjqvh8pUcQmCxWBaWJP1YNzziGLpOReKzaOsLA-v4tk3Y4puc0sZhEr8RBQwl7_fyMBPcZJkPDm3had4DB0W_bA2hJHebJc1ss/s1600/P7080495+%25282%2529.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgfjZxEUIk9oM_UI1x75laenPAsECt0W0xDF_sVPF-7hJjqvh8pUcQmCxWBaWJP1YNzziGLpOReKzaOsLA-v4tk3Y4puc0sZhEr8RBQwl7_fyMBPcZJkPDm3had4DB0W_bA2hJHebJc1ss/s640/P7080495+%25282%2529.JPG" width="640" /></a></div>
<b></b><i></i><u></u><sub></sub><sup></sup><strike></strike></div>
<div>
<br />
My popojdeme, on popojde, my se zastavíme, on se zastaví. Co to má znamenat? Když se toto několikrát opakuje, dostihne nás a osloví slovensky: „Počůvám známou řeč, je dobre se tu střetnúť s krajany, odkud idete?“ Na vysvětlenou musím dodat, že z legrace s otcem občas mluvíme Slovensky, což se dělo poslední půlhodinku. Odpovídáme už Česky, že cestujeme z Košic, a on na to, že je taky z Košic, a že bydlí tady i tam, a v tu ránu začal samozvaně přednášet o svém životním příběhu a místních pamětihodnostech. Pokud se domníváte, že téma "životní příběh" a "historické památky" skloubit nelze, věste, že v podání tohoto člověka ano. Když zjistil, že míříme na hrad, rozzářil se a zeptal, jestli by nám nevadilo, kdyby se kousek přidal, že už tam dlouho nebyl a snad by nás tudy i provedl. Takže už máme i průvodce.</div>
<div>
<br /></div>
<div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgsSJTfUzbyeZIt_s7P4VAWeF-0xXTt5ZXjpFgKPbDHoWyImKd4Brf9O7_vVXLDd2z14hyphenhyphenTKWtd44SuXWfO6GQfAW9BpTW8r3dXuL9CBuzvdUrEpFakqLf2OZz58HpxKyR3gHVseh_tpVM/s1600/P7080476+%25282%2529.JPG" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgsSJTfUzbyeZIt_s7P4VAWeF-0xXTt5ZXjpFgKPbDHoWyImKd4Brf9O7_vVXLDd2z14hyphenhyphenTKWtd44SuXWfO6GQfAW9BpTW8r3dXuL9CBuzvdUrEpFakqLf2OZz58HpxKyR3gHVseh_tpVM/s640/P7080476+%25282%2529.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Budín s majestátním hradním komplexem; věžičky Rybářské bašty jsou kouzelné</td></tr>
</tbody></table>
</div>
<div>
<br />
Jak jsme brzy zjistili, jeho znalosti místní historie byly široké a hluboké, až jsem tu tíhu informací skorem přestala zvládat. Dobré ale bylo, že nás zavedl přímo k těm nejzajímavějším místům na <span style="color: red;">Hradním vrchu</span> a nemuseli jsme nikde bloudit, a dokonce jsme zjistili, že se osobně zná s dědou z Košic! Svět je opravdu malý a tyhle „náhody“ na cestách mě baví…<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgYxgz1rCa5QRxqfwNqXb_QrIC0X4zXWKcIE43AQRibzhga96FgpC7tKoFZ-2WxWk3uBso5SSv5iuCmAgre-8E9F6Y_CNx61_iy07gx2FaXdW36XI5SP4ZYL3i7dvoucvWVrwVroTSS4Xo/s1600/P7080480+%25282%2529.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgYxgz1rCa5QRxqfwNqXb_QrIC0X4zXWKcIE43AQRibzhga96FgpC7tKoFZ-2WxWk3uBso5SSv5iuCmAgre-8E9F6Y_CNx61_iy07gx2FaXdW36XI5SP4ZYL3i7dvoucvWVrwVroTSS4Xo/s640/P7080480+%25282%2529.JPG" width="640" /></a></div>
<br />
<br />
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiTBd-z_wIlFnRALEE8hfftlYpEafbubdvLURf2CUJ6B_gOmNvx-c0YDOAA6B9iY8f9nZqEimNBjx_w7Ao1dzDe7quPGjAkBF1-k1SR6qkR3_dknBebQX8fk9x7V-O9UOJpQVZfB3IR0TU/s1600/P7080548.JPG" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"></a>Co mne ale opravdu uchvátilo, byl celý <span style="color: red;">Budín</span>. Na objektu se velmi podepsala II. světová válka (jako na celém městě Budapešť), po které z velkolepého hradu zbylo jenom torzo. Světovým divem podle mě je zejména to, jak vkusně a citlivě byl komplex zrenovován směrem k jeho původní velkoleposti, a to poměrně nedávno – až v roce 2006! Dvěma slovy – nepopsatelná nádhera. Trochu mě mrzí, že jsem tyto památky nezastihla ještě za denního světla, i když v záři světlometů vypadaly monumentálně.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiTBd-z_wIlFnRALEE8hfftlYpEafbubdvLURf2CUJ6B_gOmNvx-c0YDOAA6B9iY8f9nZqEimNBjx_w7Ao1dzDe7quPGjAkBF1-k1SR6qkR3_dknBebQX8fk9x7V-O9UOJpQVZfB3IR0TU/s1600/P7080548.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiTBd-z_wIlFnRALEE8hfftlYpEafbubdvLURf2CUJ6B_gOmNvx-c0YDOAA6B9iY8f9nZqEimNBjx_w7Ao1dzDe7quPGjAkBF1-k1SR6qkR3_dknBebQX8fk9x7V-O9UOJpQVZfB3IR0TU/s640/P7080548.JPG" width="640" /></a></div>
<br />
<span style="color: red;">Rybářskou baštu</span> jsem znala z fotografií a říkala si, že vypadá jako kulisa nějaké disneyovské pohádky. Anebo Bradavice z Harryho Pottera? Jasně, na fotkách leckterá stavba může vypadat podstatně lépe, v tomto případě ale věrně dokládají realitu. Sedm věžiček, které symbolizují sedm maďarských kmenů a terasa v novogoticko-romantickém slohu působí věru pohádkově. A výhled z hradu byl vskutku famózní. Nasvícený Řetězový most zářil ve tmě a vrhal odlesky na hladinu temné vodní masy Dunaje, na jejímž břehu severně se vyjímala okázale vznešená budova parlamentu, na východní straně výhledu vyčnívaly špice baziliky svatého Štěpána.</div>
<div>
<br /></div>
<div>
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgOzs68Wbi0Qo9SXQjZxQ47yZSdSDVGe7tlHx1cldRc7EUWEFEOwEgHiWtfEH4KoaXY76ZGXiqiZ68wmiVYCSgUpjIyrI3OV1d5_PVZWukhZULnWKo2J6YlgAuZzogh9Mg_BkdJCJyY4oc/s1600/P7080589.JPG"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgOzs68Wbi0Qo9SXQjZxQ47yZSdSDVGe7tlHx1cldRc7EUWEFEOwEgHiWtfEH4KoaXY76ZGXiqiZ68wmiVYCSgUpjIyrI3OV1d5_PVZWukhZULnWKo2J6YlgAuZzogh9Mg_BkdJCJyY4oc/s640/P7080589.JPG" style="cursor: move;" /></a><br />
<br />
Jestli jsem někdy vnímala něco jako nekonečné, tak určitě sumu kroků, které lze po Budapešti ještě tentýž večer ujít, a na druhém místě byly nekonečně široké a hluboké znalosti našeho samozvaného průvodce, jehož informační proudy byly věru k nezastavení.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh8AYUQMbg2GamrbPAfPeYGgi6fSp2sFfj8r7COrKYYE_B-nklBaQWhpoQEjYGLoa2odxQQ7GSy_vKVxFgraInsXC4f-VqyBBHSOOy5Gt2QwkttgpoLPZDbNXYyqQDV-c__nNTH3foJjyo/s1600/P7080512+%25282%2529.JPG" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh8AYUQMbg2GamrbPAfPeYGgi6fSp2sFfj8r7COrKYYE_B-nklBaQWhpoQEjYGLoa2odxQQ7GSy_vKVxFgraInsXC4f-VqyBBHSOOy5Gt2QwkttgpoLPZDbNXYyqQDV-c__nNTH3foJjyo/s640/P7080512+%25282%2529.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Budova parlamentu</td></tr>
</tbody></table>
<br />
Na nocležnu jsme dorazili až kolem půlnoci po dlouhém dni a 30 km. Takže stejná vzdálenost, jaká padla při mém letošním pochodu Praha-Prčice – můj dosavadní změřený rekord! Ráno jsem se probudila do opět slunného dne, bohužel ale s nepřehlédnutelnými příznaky chřipky, které jsem pociťovala už předchozí den. Není se čemu divit – všudy přítomná klimatizace v dopravních prostředcích, kterými jsme cestovali předchozí dny, těžko odhadnutelné počasí, tropy přes den a chladno v pozdních večerech, kdy jsme často ještě procházeli městem nebo popíjeli studené pivo na zahrádce restauračního zařízení v Košicích.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjkqMeNdLMcVe3yXo-XECz3pOx5Te82wtz6yrX15FnbIqG3jak0WbGPN08sDblyi-QcPkl9k48I1syKg5sioazuDyxfVgdaTv3Z5agXnF7mf9FPAe94UphZh2PPa6gI_llEIXeDAzCPPec/s1600/P7080564.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjkqMeNdLMcVe3yXo-XECz3pOx5Te82wtz6yrX15FnbIqG3jak0WbGPN08sDblyi-QcPkl9k48I1syKg5sioazuDyxfVgdaTv3Z5agXnF7mf9FPAe94UphZh2PPa6gI_llEIXeDAzCPPec/s640/P7080564.JPG" width="640" /></a></div>
</div>
<div>
<br /></div>
<div>
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgmx6rTG9M64NpjksRhEIyY2FNGjo3Q-CgsKpvukOUz4Dmlj7jAnTIr88aZvytwB9GWvzbhrx92Ao4FKYoq1_cErAec-OAL30PuCZ4JvfXNPNSCpFy74iqnmWicpConcgMquvYdghRf-54/s1600/P7090598+%25282%2529.JPG" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"></a>Tečkou za slovensko-maďarskými zážitky byla snídaně v italské minikavárničce, kde jsem si vnitřně zhodnotila celkový dojem z tohoto magického města: <span style="color: red;">absolutně dechberoucí</span>. Bylo to i tím, že jsem neměla žádná očekávání? Příště bych určitě nehlásala, že „jeden den k poznání města stačí“. Jak kterého, dodávám nyní… Na Budapešť je to věru málo. Zvlášť když se na každém rohu nabízí tolik gastro lákadel a krásných míst, kdy by byl hřích nezastavit se a nevychutnat si symfonii chutí a vůní za relativně malý peníz.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgmx6rTG9M64NpjksRhEIyY2FNGjo3Q-CgsKpvukOUz4Dmlj7jAnTIr88aZvytwB9GWvzbhrx92Ao4FKYoq1_cErAec-OAL30PuCZ4JvfXNPNSCpFy74iqnmWicpConcgMquvYdghRf-54/s1600/P7090598+%25282%2529.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgmx6rTG9M64NpjksRhEIyY2FNGjo3Q-CgsKpvukOUz4Dmlj7jAnTIr88aZvytwB9GWvzbhrx92Ao4FKYoq1_cErAec-OAL30PuCZ4JvfXNPNSCpFy74iqnmWicpConcgMquvYdghRf-54/s640/P7090598+%25282%2529.JPG" style="cursor: move;" width="640" /></a></div>
<br />
Pokud plánujete v roce 2019 navštívit nějaké evropské město, rádi si pochutnáte na dobrém jídle a chcete vybrat levnější a bližší destinaci, než je třeba Londýn nebo Paříž, jeďte do Budapešti, protože to bude stát za to. A vyhraďte si na to alespoň tři dny. Ať nemusíte uhánět 30 km a unavit se tak, že pak ani nemáte sílu usnout, jako já 😊.<br />
<br />
Všem cestovatelům a prázdným řádkům v diáři zdar!<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjFJcCAw9AEc7TWd4jUxehP-BPk0R2HEaWHs1ziAE4W5l2-q5UizsXQJUp-P7KL-_9hTy-mLs6oQru_FzfYqonIGGsbIfJFDntBoTIFoRU43IzTIEJ022DXi1CQYtjq1paCMKot0FHCmPA/s1600/P7080441+%25282%2529.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjFJcCAw9AEc7TWd4jUxehP-BPk0R2HEaWHs1ziAE4W5l2-q5UizsXQJUp-P7KL-_9hTy-mLs6oQru_FzfYqonIGGsbIfJFDntBoTIFoRU43IzTIEJ022DXi1CQYtjq1paCMKot0FHCmPA/s640/P7080441+%25282%2529.JPG" width="640" /></a></div>
</div>
Elzahttp://www.blogger.com/profile/03002955821158039892noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6750979845082468062.post-8131131242118299072018-12-04T12:23:00.002-08:002018-12-04T12:58:11.099-08:00Blava&Buda trip (1/2): Na skok v BratislavěPáni, už to bude skoro půl roku, co jsem poprvé navštívila Bratislavu a Budapešť v rámci jedné cesty plné protichůdných dojmů. Připadá mi, jako by to vylo včera, kdy mi vyrazily dech postkomunistické relikvie v jednom městě a vkusně vznešená noblesa architektury ve městě druhém, ve kterém se mísí středoevropské a balkánské vlivy v podmanivý koktejl estetického, uměleckého a kulturního dojmu.<br />
<span style="font-family: "calibri";"><br /></span>
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhb8IJBuJ_PwwmhhuWWLR9iCrCuklGlXlSOnUim1o58R1XvwKizEQvbnjqZ1Hlku8c7HnQksvgLepgbkeARM9HdyCIR-XbqG0ZmjS4swQOGyzcgDnV0WalK7iDCr-YEyzdmvo5__2f_rEE/s1600/P7050225+%25282%2529.JPG" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhb8IJBuJ_PwwmhhuWWLR9iCrCuklGlXlSOnUim1o58R1XvwKizEQvbnjqZ1Hlku8c7HnQksvgLepgbkeARM9HdyCIR-XbqG0ZmjS4swQOGyzcgDnV0WalK7iDCr-YEyzdmvo5__2f_rEE/s640/P7050225+%25282%2529.JPG" width="640" /></a><br />
<br />
V každém městě jsem se zdržela jen přibližně 20 hodin i s noclehem a přesto mám pocit, že i tak krátký čas stačil na to, abych navnímala atmosféru a ducha místa, takzvané genius loci. Už teď vím, že do Budapešti se brzy vrátím…. A do Bratislavy vlastně klidně taky. Vraťte se se mnou v duchu do těchto osobitých končin zpět, zvu vás na malou fotoprocházku mého červencového tripu. Začínají prázdniny, teplota osciluje kolem třicítky, vlaky a autobusy jsou přeplněné k prasknutí a letní voňavé večery vybízí k procházkám nasvíceným městem, ze kterého sálá teplo po horkém dni…<br />
<br />
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjUprvk-bjChPQnahYAATJJQ3nQuqFn5mnbz_SGbVRHh8LrWn1xrXZLjM_-FVJQDx6nfu8Rlm7OdCa4fg8gFrTQATisee1jkBrnGY3rUs0HK0b7jTuPraaHqGdFMtZgXm5d6bAX_fVLXa4/s1600/P7050258+%25282%2529.JPG" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjUprvk-bjChPQnahYAATJJQ3nQuqFn5mnbz_SGbVRHh8LrWn1xrXZLjM_-FVJQDx6nfu8Rlm7OdCa4fg8gFrTQATisee1jkBrnGY3rUs0HK0b7jTuPraaHqGdFMtZgXm5d6bAX_fVLXa4/s640/P7050258+%25282%2529.JPG" width="640" /></a><br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
Do Bratislavy je to fakt kousek a je s podivem, že mě ještě nenapadlo udělat si malý day-off kdykoli během roku. Jednodenní výlet nemusí být problém pro moraváky, když cesta z Brna vlakem i autobusem trvá jen hodinku a půl! Já to štěstí nemám, takže tři hodiny vlakem trvala cesta z mého jihočeského městečka do Brna, kde jsem přesedla na Eurocity Metropolitan, který mířil do Budapešti (tam jste z Brna za necelé 4 hodiny, což je taky super). Plně klimatizované vlaky v létě jsou ale strašná věc; venku bylo ten den asi 35 stupňů a uvnitř o patnáct méně s nemožností otevřít okno. Byla jsem docela ráda, když jsem konečně vystupovala na bratislavském nádraží, které je legračně malinkaté a jaksi staromódní…ehm, to jsem ještě nevěděla, co mne čeká dál :-).<br />
<br />
<div style="margin: 0px 0px 11px;">
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEid1z87EiaFy0FLQRbnxKp4aNjNQJJXUZAv8ZXpP_YJjshmW5Qx_hmJuZagXSHCP2aq-CddOQ9gysUONwBuHldU40QpZeyiSOmNvzEA_dVd1OJ2YQo558F5zQaRyFVNJNj6EWxHg3y1_nQ/s1600/P7050116+%25282%2529.JPG" imageanchor="1" style="font-family: "Times New Roman"; margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEid1z87EiaFy0FLQRbnxKp4aNjNQJJXUZAv8ZXpP_YJjshmW5Qx_hmJuZagXSHCP2aq-CddOQ9gysUONwBuHldU40QpZeyiSOmNvzEA_dVd1OJ2YQo558F5zQaRyFVNJNj6EWxHg3y1_nQ/s640/P7050116+%25282%2529.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">První kroky průzkumu města vedly přes Prezidentskou zahradu</td></tr>
</tbody></table>
<span style="font-family: "calibri";"></span></div>
Ubytovaní jsme byli v hostelu <span style="color: red;">Freddie next to Mercury</span>, umístěném jen kousek od hlavního nádraží směrem k centru (zásadní věc, pokud v dané destinaci zůstáváte jen na jednu nebo dvě noci). Hostel mne navzdory rozporuplným dojmům z interiéru recepce mile překvapil čistotou i komfortem – pokoj prostorný, světlý, velká čistá koupelna…na jedno nocování možná až moc velký luxus a cena za osobu vyšla na necelých 400 Kč. Na místě jsem se rozhodli dokoupit si snídani za 120 Kč na druhý den, vyskladnili jsme věci na pokoj a zamířili poznat město.<br />
<div>
<br />
<div style="margin: 0px 0px 11px;">
Cestou do centra města jsme míjeli plejádu sídel rozmanitých honosných institutů. Ministerstvo financí, Úřad vlády SR, Prezidentský palác… Jedna politická velkolepost vedle druhé. Koutkem oka jsem zahlédla věhlasné Náměstí svobody s jakousi podivuhodnou dominantou uprostřed, zamířili jsme ale raději přes Presidentskou zahradu k Hodžovu námestie a pokračovali podél rušné Staroměstské třídy směrem k <span style="color: red;">Župnému námestie</span>.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjTkwA8UVlqkMalPsD6cAaK5TDh-6tllyDxlWCl1oUXA8_rUMFL488kATVgjvT4OZARDiqfYvPHH5RGGZL9WnY-0jlk3CcfMAbGJB8izPIoy2GDFWUqYyoOJgSuT6Q9htkFrG0Uoa_ell4/s1600/P7050118.JPG" imageanchor="1" style="font-family: "Times New Roman"; margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjTkwA8UVlqkMalPsD6cAaK5TDh-6tllyDxlWCl1oUXA8_rUMFL488kATVgjvT4OZARDiqfYvPHH5RGGZL9WnY-0jlk3CcfMAbGJB8izPIoy2GDFWUqYyoOJgSuT6Q9htkFrG0Uoa_ell4/s640/P7050118.JPG" width="640" /></a></div>
<span style="color: black; margin: 0px;"><span style="font-family: "calibri";"></span></span></div>
<br />
Tam už se na horizontu zjevil Bratislavský hrad, špička Michalské brány a hlavně jsem si poprvé začala všímat jisté malebnosti města, která byla markantní i v <span style="color: red;">Kapucínské ulici</span>. Minuli jsme kostel svatého Štefana a odbočili z Kapucínské do pletence kouzelných uliček, které jako kdyby vypadly z nějakého malého jihočeského města, chvílemi jsem si připadala spíš jako ve Slavonicích nebo Třeboni. Že jsem v Bratislavě, jsem si opět uvědomila až u <span style="color: red;">Michalské brány</span>, kde se, zdá se, soustřeďuje veškerý prodejný turismus – taková esence pražského pozlátka v jednom jediném místě.</div>
<div>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgtqrZE6fiDHQDTXl7kS_2LqbXRzEAK24x9TyTlHUYsdCHt8hyTggntzyl9uHPn8DmPAf2OmEE7Kk_h9lBD8Eb0NM70V-9UBSb5_-F6tRZvtGpAi-GBxqHsX4wMb-Vab6CSyLhOELKq-JI/s1600/P7050128+%25282%2529.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgtqrZE6fiDHQDTXl7kS_2LqbXRzEAK24x9TyTlHUYsdCHt8hyTggntzyl9uHPn8DmPAf2OmEE7Kk_h9lBD8Eb0NM70V-9UBSb5_-F6tRZvtGpAi-GBxqHsX4wMb-Vab6CSyLhOELKq-JI/s640/P7050128+%25282%2529.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Z Kapucínské ulice už bylo vidět na Bratislavský hrad</td></tr>
</tbody></table>
<div style="margin: 0px 0px 11px;">
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhCKVt73Yg0q1B2QdTIiYuQbH172evMdIfgYCz5_myPa0Jnt0IVl3I_JRrvvvroEfQo3qryUhyphenhyphenQuAcF7Fo_RNC4WTTFJLsh_U3Dadc0FpQjsHAKHscjXI6XvyDJztlyvVswqvFdfEyYREU/s1600/P7050138.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhCKVt73Yg0q1B2QdTIiYuQbH172evMdIfgYCz5_myPa0Jnt0IVl3I_JRrvvvroEfQo3qryUhyphenhyphenQuAcF7Fo_RNC4WTTFJLsh_U3Dadc0FpQjsHAKHscjXI6XvyDJztlyvVswqvFdfEyYREU/s640/P7050138.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Z Kapucínské jsme odbočili do uliček starého města</td></tr>
</tbody></table>
<span style="font-family: "calibri";"></span><br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgPTr8CW6ISf9yY2M_qpw7qLe8ySKvfYPFfOoWyDbgFkb6B9uAAYJlI-HQ0Loi7HRfHoXD_yFIoDLoBP-Plt963tKNz72foqzlD0ytM0GyO82az_i1yinHQKgJxh0jg2dFqMqFmzknIfNA/s1600/P7050141.JPG" imageanchor="1" style="font-family: "Times New Roman"; margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgPTr8CW6ISf9yY2M_qpw7qLe8ySKvfYPFfOoWyDbgFkb6B9uAAYJlI-HQ0Loi7HRfHoXD_yFIoDLoBP-Plt963tKNz72foqzlD0ytM0GyO82az_i1yinHQKgJxh0jg2dFqMqFmzknIfNA/s640/P7050141.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Opravdu rušno bylo jen v Michalské ulici<br />
<br /></td></tr>
</tbody></table>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgj8vJe5hWNstkqQIiFttOfv_oWntkm_-v622L8LYVvZN1NdhOB7-0n1JxAe3L7PSe7u5Vhanvm74tyAdheHoqitaKG2Hi1YKXKBaZt5EV0tRRfqsltQROslpd40QEKHd_5NMTQajGGzkk/s640/P7050147+%25282%2529.JPG" style="margin-left: auto; margin-right: auto;" width="640" /></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Michalská ulice a brána</td></tr>
</tbody></table>
<span style="font-family: "calibri";"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgj8vJe5hWNstkqQIiFttOfv_oWntkm_-v622L8LYVvZN1NdhOB7-0n1JxAe3L7PSe7u5Vhanvm74tyAdheHoqitaKG2Hi1YKXKBaZt5EV0tRRfqsltQROslpd40QEKHd_5NMTQajGGzkk/s1600/P7050147+%25282%2529.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"></a></span><br />
Michalskou ulicí plnou restaurací a obchůdků se suvenýry jsme se dostali k <span style="color: red;">Hlavnému námestie</span>, které mne překvapilo svou „velikostí“ a architekturou Staré radnice, jejíž věžička mi pro určitou exotičnost připomínala blízký východ a Persii, jen ta kulatá střecha chyběla… Ale architektuře já houby rozumím, takže pardón, to byl spíš myšlenkový úlet. Místo dumání nad původem staveb jsem si raději koupila zmrzlinu (bylo šílené dusno a vedro) a pokračovali jsme dál k řece Dunaj, po Rázusově nábrežie přes <span style="color: red;">Most SNP</span> ke známé<span style="color: red;"> UFO vyhlídce</span>. Krátce jsme se osvěžili na „pláž pod UFOm“, kam jsem se sesunula do vachrlatého lehátka a přemýšlela, jestli dnes budu schopna dojít těch zhruba 6 km zpátky, protože vzduch už by se dal snad krájet a blížící se bouřka mne vždy trochu destabilizuje.</div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhxEjTzGLievZf53Y2XO2oW5n5bEmLSy4cCjhtfp7H8ohS0I46fAgq6lRNob78ldaMw5uy1aG0eS8-O9nPxsjkFF_lAFupd4s4FY_5OQ2JIT-ee5AX25a55qHI6WTdV6xxKRWNaomSnWGM/s1600/P7050149.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhxEjTzGLievZf53Y2XO2oW5n5bEmLSy4cCjhtfp7H8ohS0I46fAgq6lRNob78ldaMw5uy1aG0eS8-O9nPxsjkFF_lAFupd4s4FY_5OQ2JIT-ee5AX25a55qHI6WTdV6xxKRWNaomSnWGM/s640/P7050149.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Hlavné námestie</td></tr>
</tbody></table>
Nechali jsme se vyvézt na UFO, což byl ten nejlepší nápad. S dechberoucím výhledem se únava vypařila tatam. Na otevřené střeše jsem fotila hrůzostrašné útvary černočerných mraků, které se nebezpečně přibližovaly, až těžký, nedýchatelný vzduch konečně protnuly provazy deště a já měla co dělat, abych rychle schovala foťák a sebe, seběhla schody a ukořistila volné místo v UFO kavárně. Kafe ani nebylo tak drahý a výhled byl famózní i přes to sklo, které smáčely kapky vody.<br />
<div style="margin: 0px 0px 11px;">
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgLnrrD8-UbYyvcIdBpjvDFeuN7lPioSxv6Yma1RLggolXO57KsLXfZlPf5xGwW7GkEbwd74odFtuR91tudq6qZYpcoH6CfkcevDEzeVx8belGLmN9e6sZXPxyHn-qtzzRFJop6YsIuVDM/s1600/P7050178+%25282%2529.JPG" imageanchor="1" style="font-family: "Times New Roman"; margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgLnrrD8-UbYyvcIdBpjvDFeuN7lPioSxv6Yma1RLggolXO57KsLXfZlPf5xGwW7GkEbwd74odFtuR91tudq6qZYpcoH6CfkcevDEzeVx8belGLmN9e6sZXPxyHn-qtzzRFJop6YsIuVDM/s640/P7050178+%25282%2529.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Sice se tvářím hrdinně, ale už jsem docela dost unavená...cca 30 min před bouřkou<br />
<br /></td></tr>
</tbody></table>
<span style="font-family: "calibri";"></span></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhgveTtMjDbQmrKVs2WPOIHKLgTSV9inysMqM_8GcBpRRK8wd8decLUGBsrmlPkOmPDWPjopwGGioJ8vZ3IP0zn6MtRoF2Z4Al2lGJ2QPM9GJI9qzzW7nRUsJ_cJsqsPOiVEmbz4Wv_gFk/s1600/P7050191.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhgveTtMjDbQmrKVs2WPOIHKLgTSV9inysMqM_8GcBpRRK8wd8decLUGBsrmlPkOmPDWPjopwGGioJ8vZ3IP0zn6MtRoF2Z4Al2lGJ2QPM9GJI9qzzW7nRUsJ_cJsqsPOiVEmbz4Wv_gFk/s640/P7050191.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Už se to blíží...3...2...1...</td></tr>
</tbody></table>
<div style="margin: 0px 0px 11px;">
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhl3D0PNiA_a8PeRifiYajr6Y2BdtgQcDhe88hW_26Uos9H1GIRggpbIB6bEHJVANeAyAUxKhIiOj-8XT6JhzNKwFGD9u_CgjY6OWIqn_avcUqIvixg3vd-vR8bcXmjkLYkwpCZaWwZRno/s1600/P7050212.JPG" imageanchor="1" style="font-family: "Times New Roman"; margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhl3D0PNiA_a8PeRifiYajr6Y2BdtgQcDhe88hW_26Uos9H1GIRggpbIB6bEHJVANeAyAUxKhIiOj-8XT6JhzNKwFGD9u_CgjY6OWIqn_avcUqIvixg3vd-vR8bcXmjkLYkwpCZaWwZRno/s640/P7050212.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Opravdu stylová restaurace s unikátním výhledem</td></tr>
</tbody></table>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhEihyphenhyphenWxdG6ZF0815yKu4lRIBxtjT78ixBpgvpr4x9RB-5uC4iunt6Z_42g5wM26hzJ4L3dJUC8rt0_kZ_OAZ80G_5Uk-KwVtfZyGGfPJfAorFXivQczw2NAdRwvaQBxtVG1xAoPt5DGOE/s1600/P7050220+%25282%2529.JPG" imageanchor="1" style="font-family: "Times New Roman"; margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><br /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhEihyphenhyphenWxdG6ZF0815yKu4lRIBxtjT78ixBpgvpr4x9RB-5uC4iunt6Z_42g5wM26hzJ4L3dJUC8rt0_kZ_OAZ80G_5Uk-KwVtfZyGGfPJfAorFXivQczw2NAdRwvaQBxtVG1xAoPt5DGOE/s1600/P7050220+%25282%2529.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhEihyphenhyphenWxdG6ZF0815yKu4lRIBxtjT78ixBpgvpr4x9RB-5uC4iunt6Z_42g5wM26hzJ4L3dJUC8rt0_kZ_OAZ80G_5Uk-KwVtfZyGGfPJfAorFXivQczw2NAdRwvaQBxtVG1xAoPt5DGOE/s640/P7050220+%25282%2529.JPG" width="640" /></a></div>
<div style="font-family: "times new roman"; margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: left;">
</div>
<br />
<span style="font-family: "calibri";"><br /></span>
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjZUKXgV55BZlov-a5_806laJSI3HRx21N5HfdrQ_5D_lL-UNCOordYJNHrOGPVtZ8IM0esho5OT0occepa88mm8Te3DNVdMBMeyDtVWgtPfsak6YlNK1MJw4SbpmX5wkLJFv5mu8oom5o/s1600/P7050222+%25282%2529.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjZUKXgV55BZlov-a5_806laJSI3HRx21N5HfdrQ_5D_lL-UNCOordYJNHrOGPVtZ8IM0esho5OT0occepa88mm8Te3DNVdMBMeyDtVWgtPfsak6YlNK1MJw4SbpmX5wkLJFv5mu8oom5o/s640/P7050222+%25282%2529.JPG" width="640" /></a><br />
<br />
Asi po půl hodince déšť přestal, vzduch se pročistil a my mohli vyrazit dál anebo vlastně zpátky do centra, kde jsme měli v plánu povečeřet a pak se vydat na Bratislavský hrad. Takže zpátky na severní stranu Dunaje a tentokrát přes <span style="color: red;">Hviezdoslavovo námestie</span>, což je celkem stylová gastro promenáda s fontánami a vzrostlými stromy. Chtě nechtě jsme se opět vynořili v Michalské ulici, a protože začalo znovu pršet, zapadli jsme bez většího rozmyslu do jedné z restaurací a trefili se dobře, jídlo bylo výborné.</div>
<div style="margin: 0px 0px 11px;">
Když déšť opět ustal, vyrazili jsme s cílem vyšlápnout ještě za světla na bratislavský hrad. Centrum města mě nepřestalo překvapovat svými kontrasty. Opuštěný dům na spadnutí, luxusní vinotéka, putyka čtvrté cenové, stylový hotel pro zahraniční klientelu, spravený kostel, opodál halda suti…to vše a ještě mnohem víc se s jakousi samozřejmostí zjevuje a různě střídá jako kulisy na jevišti starého města, které po setmění vypadá místy jako Stínadla z Rychlých Šípů.<span style="font-family: "calibri";"><br /></span>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgHLrxmRvrh3j0c6CO4CBylLzGmp0oUtqlLZlqJWP1ZNPO2RVXtW0qVPcHS50CWtk1T_VZLGLsCzC4-KqLOHZfuTR6kpIQuytYDyAC4Mnbk1yzM_K9Qd3d0j5G7j2XsE1ZRPksKN2ZUnGw/s1600/P7050264.JPG" imageanchor="1" style="font-family: "Times New Roman"; margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="901" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgHLrxmRvrh3j0c6CO4CBylLzGmp0oUtqlLZlqJWP1ZNPO2RVXtW0qVPcHS50CWtk1T_VZLGLsCzC4-KqLOHZfuTR6kpIQuytYDyAC4Mnbk1yzM_K9Qd3d0j5G7j2XsE1ZRPksKN2ZUnGw/s640/P7050264.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Jen pár kroků od náměstí...proč tolik zanedbaných budov s samotném centru?</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<span style="font-family: "calibri";"></span>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEilxAsBNcg88Tn1d9DAQvYIeV1KID1ErciG4bMRQArj89FkOmjxbBIRa06p1PeP93M0n50N3-s8kt-ma5ZTp4GhebS7Qgq_zcGuMiz1ELcNvFwx1q1pt4yMzgIl6VRncLt2OwZZzNnuFlI/s1600/P7050124.JPG" imageanchor="1" style="font-family: "Times New Roman"; margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEilxAsBNcg88Tn1d9DAQvYIeV1KID1ErciG4bMRQArj89FkOmjxbBIRa06p1PeP93M0n50N3-s8kt-ma5ZTp4GhebS7Qgq_zcGuMiz1ELcNvFwx1q1pt4yMzgIl6VRncLt2OwZZzNnuFlI/s640/P7050124.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Kontrasty na každém kroku</td></tr>
</tbody></table>
Z Michalské jsme prošli tajemnými uličkami na <span style="color: red;">Rudyanovo náměstí</span>, kde mne krom jižanského koloritu zaujalo staré, neudržované stavení, netradičně esteticky „renovované“ vsazením barevných obrazů do okenních rámů. Jak málo stačí, aby se z barabizny stal umělecky zajímavý skvost, kterému ani opadaná omítka na kráse neubírá… V dómu svatého Martina, se zrovna konal festival pěveckých sborů, byly dveře dokořán otevřené, vloudili jsme se tedy dovnitř a prohlédli si interiér s hudebním doprovodem.</div>
<div style="margin: 0px 0px 11px;">
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj9-L0smmMGuBvxBqUUdn3uPjrxuJyoZv1qptjmzM-Q2BxPT2PyWrI_3ciE2sMQ4vbB9U_gynXSC0YZxY0zDEoNZvkAKG9m2oawiRdelJtYOFY43fv1dpUlqOCQuYdyrprpvVyX4GP4hEo/s1600/P7050256.JPG" imageanchor="1" style="font-family: "Times New Roman"; margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj9-L0smmMGuBvxBqUUdn3uPjrxuJyoZv1qptjmzM-Q2BxPT2PyWrI_3ciE2sMQ4vbB9U_gynXSC0YZxY0zDEoNZvkAKG9m2oawiRdelJtYOFY43fv1dpUlqOCQuYdyrprpvVyX4GP4hEo/s640/P7050256.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Netradiční sreet art na Rudyanově náměstí</td></tr>
</tbody></table>
Venku už se šeřilo, Bratislavský hrad ale nebyl daleko. Vyškrábat se nahoru jsem stihla tak akorát – možná v posledních pěti minutách, kdy šla jakž takž vyfotit večerní scéna bez stativu… Výhled byl moc krásný – ostatně jaký výhled krásný není? – a krom něj se mi do paměti vryla partička Japonců, kteří byli výhledem ještě unešenější než já a náramně se bavili.</div>
<div style="margin: 0px 0px 11px;">
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgqC0MjPhWnSII9VqvpgC8EKbLWDX7dGlNnFRtwv4-WhZisAnM01YlqdugYv5pXHx1GV2Fm7ry5MyeWmvSey4bCGAzfVW-s6HmxLPUZxzWpNhI5Iayran_KOfU4U8XRECtSgy1BMJVQbdw/s1600/P7050306.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgqC0MjPhWnSII9VqvpgC8EKbLWDX7dGlNnFRtwv4-WhZisAnM01YlqdugYv5pXHx1GV2Fm7ry5MyeWmvSey4bCGAzfVW-s6HmxLPUZxzWpNhI5Iayran_KOfU4U8XRECtSgy1BMJVQbdw/s640/P7050306.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Výhled z hradeb Bratislavského hradu. Vidíte to UFO na druhé straně Dunaje? Tak tam jsme byli před chvílí...</td></tr>
</tbody></table>
Na hotel jsme se vraceli opět starým městem, ve kterém snad nelze zabloudit… Zvažovali jsme, že si sedneme ještě někam na pivo, ale nakonec jsme si koupili ve večerce jedno plechovkové a dobře jsme udělali, protože cestu na hotel jsme nemohli najít ani jednu putyku, což jsem nechápala; velká obytná čtvrť poblíž centra a ani jedna reštaurácia ani vináreň? Ako je to možno? V jedenáct jsem už usínala na hotelu, kde jsem se vyspala takřka stejně tak dobře jako doma. Aby ne, po horkém, dlouhém dni a tolika kilometrech v nohách.</div>
<div style="margin: 0px 0px 11px;">
<span style="font-family: "calibri";"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgxkZKh3Bjui74VwzNTFeBhHyGw0LWKFhepku4YTpqv2MJHVs44iaGZhjQ4WIidzrDj1wkGhVAm7MyUYOO8BQHILMSEU7-CAPFJxJ5difP_v2DTIEQkpFsSDYCwzHs0PQ9lMAt3Oq_yX7k/s1600/P7050343+%25282%2529.JPG" imageanchor="1" style="font-family: "Times New Roman"; margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgxkZKh3Bjui74VwzNTFeBhHyGw0LWKFhepku4YTpqv2MJHVs44iaGZhjQ4WIidzrDj1wkGhVAm7MyUYOO8BQHILMSEU7-CAPFJxJ5difP_v2DTIEQkpFsSDYCwzHs0PQ9lMAt3Oq_yX7k/s640/P7050343+%25282%2529.JPG" width="640" /></a></span></div>
Ráno nás čekaly hotelové, teda vlastně hostelové raňajky, které byly samoobslužně k mání v přízemí ve společné kuchyňce, ve které vládla atmosféra asi jako na studentské koleji. Každý si vzal z kredence své nádobí a po snídani je po sobě zase umyl a uklidil. Ačkoli bylo z čeho vybírat, ráno mi ke štěstí stačí jen čerstvé křupavé pečivo s máslem a plátkovým sýrem.<br />
<span style="font-family: "calibri";"><br /></span>
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi8fP4JvHsh5wm_K3XJEhgHaM5gkcoGFZ_OAGqVy6bpQAH2QEr2LTjmGpGia7WkH4Jamz98vtJNqKeWOMg2w1DxAA_QQlhWRu6FFsyZd1wg6HmszFAKNpneDVduSi6W7iI9WIsfh5egDpQ/s1600/IMG_20180706_101347+%25282%2529.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi8fP4JvHsh5wm_K3XJEhgHaM5gkcoGFZ_OAGqVy6bpQAH2QEr2LTjmGpGia7WkH4Jamz98vtJNqKeWOMg2w1DxAA_QQlhWRu6FFsyZd1wg6HmszFAKNpneDVduSi6W7iI9WIsfh5egDpQ/s640/IMG_20180706_101347+%25282%2529.jpg" width="640" /></a><br />
<br />
<div style="margin: 0px 0px 11px;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgktr_1YnAKPMyfJcdF9uQAYFYRe1BaIHC2Vz8AVVveid289e7DQvnq1zrOCqOLTbB5Jno6HL_IUzBTXnbuZoc4Ra-rR0_b9z__0G7S9bk-iGrNJ_jOEGzdZnYi2MtIp0bnIxrjXXVoaLo/s1600/P7060348.JPG" imageanchor="1" style="font-family: "Times New Roman"; margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgktr_1YnAKPMyfJcdF9uQAYFYRe1BaIHC2Vz8AVVveid289e7DQvnq1zrOCqOLTbB5Jno6HL_IUzBTXnbuZoc4Ra-rR0_b9z__0G7S9bk-iGrNJ_jOEGzdZnYi2MtIp0bnIxrjXXVoaLo/s640/P7060348.JPG" width="640" /></a></div>
<span style="font-family: "calibri";"></span><br />
Po snídani jsme zabalili bagáž a zamířili k <span style="color: red;">Náměstí Slobody</span>. Sice jsme ráno chtěli stihnout ještě Slavín, ale to už bylo přeci jen trochu z ruky a cestou jsme se ještě zdrželi na jakýchsi farmářských trzích. Minuli jsme několik hezkých kaváren, které byly včera večer asi neviditelné. Kafe jsme si nakonec dali přímo na tom velmi osobitém náměstí, kterému vévodila ohromná nefunkční „Fontána Družba“, a tam už vskutku zůstal rozum stát. Nic podobného jsem v životě neviděla a asi už neuvidím, pokud nezavítám do Ruska… Kafe jsme si vypili s výhledem na tento monument, v pozadí Letný Arcibiskupský Palác, atmoféra…</div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgQ9AeazCakoncCLzQtfplF7G422zlWn4HHJOilXgOxkcD8qaEbQObfhjqKotxSrNoU59nTyLDfy77ryb46VSxvoWBR4O7biYTn44SpkgxxAsMqjpXLkSW7ajxrXCEViwxE3ZG01qYISZc/s1600/P7060365+%25282%2529.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgQ9AeazCakoncCLzQtfplF7G422zlWn4HHJOilXgOxkcD8qaEbQObfhjqKotxSrNoU59nTyLDfy77ryb46VSxvoWBR4O7biYTn44SpkgxxAsMqjpXLkSW7ajxrXCEViwxE3ZG01qYISZc/s640/P7060365+%25282%2529.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Postkomunistické monumenty mne velmi uchvátily</td></tr>
</tbody></table>
<div style="margin: 0px 0px 11px;">
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiLwa7hyphenhyphenH5teYsUo3wyDPsxvcJ4cMXH7DlgyJgby2lvlqx97KETRKx78-94kBwZcb7eFV6UGr5_-k_BMpG22lBQfEnn7Dp6MH-gPgI5WhibU7aBsBPp5QTsvh3lkVtQU6YxHXjWkCJJTFA/s1600/P7060355+%25282%2529.JPG" imageanchor="1" style="font-family: "Times New Roman"; margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiLwa7hyphenhyphenH5teYsUo3wyDPsxvcJ4cMXH7DlgyJgby2lvlqx97KETRKx78-94kBwZcb7eFV6UGr5_-k_BMpG22lBQfEnn7Dp6MH-gPgI5WhibU7aBsBPp5QTsvh3lkVtQU6YxHXjWkCJJTFA/s640/P7060355+%25282%2529.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Na tuto "pamětihodnost" na Náměstí Slobody asi jen tak nezapomenu; doufám, že mi ji do další návštěvy nerozeberou...</td></tr>
</tbody></table>
Pomalu nadcházel čas odjezdu, tedy přesunu na další štaci. Bratislava se zcela vymkla mým jakkoli obrazným představám, které jsem měla, ještě když jsem včera vystupovala z vlaku. Nemyslím si, že je to ošklivé město. Je to ale město osobité, jehož kouzlo není vidět na první pohled, musíte si k němu nalézt cestu…a hlavně neporovnávat. A jestli bych se do Blavy vrátila? Časem určitě ano, opět na den nebo na víkend, protože si myslím, že i kratší čas na poznání tohoto města stačí.<br />
<br />
Ve druhém díle článku se podíváme do města zcela odlišného ve všech směrech. A stejně jako v Bratislavě, i v hlavním městě Maďarska jsem strávila prohlídkou města jen pár hodin. Co myslíte – vystačila jsem si i v Budapešti s tak útlým časovým fondem? Tuším, že odhadujete správně…. :-)<br />
<br />
Loučím se a těším se na vás u dalšího postu, oslavujte adventní čas klidem a pohodou...a třeba i plánováním cest na rok 2019. Protože znáte to, diář snese všechno!<br />
<br />
Elza</div>
<b></b><i></i><u></u><sub></sub><sup></sup><strike></strike></div>
Elzahttp://www.blogger.com/profile/03002955821158039892noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6750979845082468062.post-37354727298155075172018-11-06T12:05:00.000-08:002018-11-06T12:05:58.813-08:00Cokoli je uvnitř, promítá se vně (a naopak)<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiK-rsD5VZb9YU4xl2Jm73MpCfKwXxkwTzpTzjSjbvmTrFVrYA_jLWh76LiEhGe92fb-3b2yr5m-NrozLOs5F8fvTe4occpnLdd77XocRA4siWpof_CM1chGnCfmXtecE953kmvlnVwdrM/s1600/IMG_20181106_154142.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="150" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiK-rsD5VZb9YU4xl2Jm73MpCfKwXxkwTzpTzjSjbvmTrFVrYA_jLWh76LiEhGe92fb-3b2yr5m-NrozLOs5F8fvTe4occpnLdd77XocRA4siWpof_CM1chGnCfmXtecE953kmvlnVwdrM/s200/IMG_20181106_154142.jpg" width="200" /></a><span style="font-family: "calibri";">Symbolika okolí, ve kterém se pohybuji, je neskutečná a vždy
podává přesnou zprávu o tom, na čem a jak je postaven můj vnitřní svět, vnitřní
mikrokosmos. Mám-li v hlavě rigidní struktury, přitahuji lidi se stejně
černobílým vnímáním, získám práci v těchto strukturách, protože můj svět
je takový, a i když kolem sebe mohu spatřit svobodu, buď ji nebudu vnímat vůbec
nebo ji odsoudím jako něco bláznovského, nevyhovujícího nebo nepřípustného.</span><br />
<br />
<b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="font-family: "calibri";">Pokud budu mít uvnitř
sebe mír a ten mír bude neochvějný, stejný mír mě bude obklopovat a pokud se
setkám s rigidními strukturami, neznepokojí mě, protože ten mír mám a on
je věčný a nezávislý na svém okolí.</span></b><span style="font-family: "calibri";"> Jako „bonus“ je manifestován ve hmotě a
odrazem se dostává zpět od mého nitra, čímž se násobí. A stejně to funguje i
s negativními emocemi, jako je stres a napětí. Ze stresu bohužel nevniká
nic jiného než další stres…</span><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg0ZwYP-fw8b5ypux0J3DB6Vgg1jZ-bnriLLi97vdY1U0LIEpDd1zdCdImZbzATn2E1kXLNL6QbHs6cWLM5ZUJ3GoGCZrG8udtUyDBQPoirj13YHx2uTKEpw1S4aHIghsJWTw9w24wjAaM/s1600/IMG_20181106_160932.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"></a></div>
<span style="font-family: "calibri";">I když už mám ale v sobě mír, přesto se mohu setkat se stresem
a napětím v okolním světě (například v přeplněném nákupním centru,
při cestování apod.), tyto nižší frekvence mne mohou ovlivňovat jaksi „bez mé
vůle“ (stále zůstávám pozemskou bytostí a na Zemi je široká škála emocí) a já postupně
ten mír ztratím, i když jsem nebyla prvotní příčinou. Dostanu-li se do míst
nebo společnosti lidí, kteří vysílají tyto energie, musím uchovat svůj mír a
vědomě se rozhodnout, že se těmito energiemi ovlivnit nenechám, protože s nimi
nejsem a nechci být v souladu. Je to taková „zatěžkávací zkouška“.
Vychýlím se z rovnováhy, nebo ne? :-)</span><span style="font-family: "calibri";"> Nechám se vytočit těma lidma, co předbíhají
ve frontě, co se pletou do cesty v oddělení zeleniny a vozí si zadky v autě,
že ve špičce své město nepoznávám? A naskočím na tu zabijáckou hru „je-pět-odpoledne,
jsem-po-osmi-hodinách-v práci, nikdo-mě-neserte“?</span><br />
<span style="font-family: calibri;"></span><span style="font-family: "calibri";"><br /></span>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg0ZwYP-fw8b5ypux0J3DB6Vgg1jZ-bnriLLi97vdY1U0LIEpDd1zdCdImZbzATn2E1kXLNL6QbHs6cWLM5ZUJ3GoGCZrG8udtUyDBQPoirj13YHx2uTKEpw1S4aHIghsJWTw9w24wjAaM/s1600/IMG_20181106_160932.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg0ZwYP-fw8b5ypux0J3DB6Vgg1jZ-bnriLLi97vdY1U0LIEpDd1zdCdImZbzATn2E1kXLNL6QbHs6cWLM5ZUJ3GoGCZrG8udtUyDBQPoirj13YHx2uTKEpw1S4aHIghsJWTw9w24wjAaM/s640/IMG_20181106_160932.jpg" width="640" /></a></div>
<span style="font-family: "calibri";"><br /></span>
<span style="font-family: "calibri";">Základ je být uvnitř sebe v pohodě. To je první
předpoklad k tomu, aby v pohodě bylo i okolí. A když to okolí
v pohodě není a má tendenci mě strhnout „na svou stranu“, do svých
frekvencí, které se mi nemusejí líbit, mohu zůstat bdělá a přítomná a uchovat
si své nastavení navzdory okolnostem. </span><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="font-family: "calibri";">Tyto
okolnosti mě pak nezasáhnou a jako bonus se změní k lepšímu, protože jsem
zkoušku ustála.</span></b><br />
<br />
<div style="margin: 0px 0px 11px;">
<span style="font-family: "calibri";">Buďte v pohodě. Zůstaňte ve svých frekvencích. </span><span style="font-family: "calibri";">A preventivně nechoďte do Kauflandu v pondělí v pět
:-)</span></div>
<span style="font-family: "calibri";">Elza</span>Elzahttp://www.blogger.com/profile/03002955821158039892noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6750979845082468062.post-45720300630822378152018-11-02T14:33:00.002-07:002018-11-02T14:37:16.478-07:00STMÍVÁNÍ <span style="font-family: "calibri";">Někdy anebo často mám pocit, že Země je vesmírná loď… Nic
není statické a už vůbec ne půda pod nohama, veškeré okolí je v pohybu
samo o sobě i ve vztahu k dalším předmětům navzájem, ať už jde o planety
nebo molekuly, že se z toho člověku může zamotat hlava a to si ani nemusí
dávat víno nebo se motat dokolečka.</span><br />
<span style="font-family: "calibri";"><br /></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjdjeUEbAv4ihNf23giRSklmtocJ1DBN0K0LA9o0G2BHx5rbFGREqpWonKws1UkKM4ZS0xmcy2u08kCs8MI-zYB3x-0OkffZbLruI_n11gJfgvHggyHSXUEQryyhcJY7ymguFD8U4InNEI/s1600/IMG_20181101_211913_526.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="1080" data-original-width="1080" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjdjeUEbAv4ihNf23giRSklmtocJ1DBN0K0LA9o0G2BHx5rbFGREqpWonKws1UkKM4ZS0xmcy2u08kCs8MI-zYB3x-0OkffZbLruI_n11gJfgvHggyHSXUEQryyhcJY7ymguFD8U4InNEI/s320/IMG_20181101_211913_526.jpg" width="320" /></a></div>
<div style="margin: 0px 0px 11px;">
<span style="font-family: "calibri";">Ono stačí být bdělý a nadechnout se vzduchu
třeba při stmívání, být procítěn ve svém těle, odložit na chvíli myšlenky a
nechat na sebe působit vlivy přírody, které jsou všude, ano – i ve městě, na
které lze nahlížet jako na palác nebo taky kulisy v dětské hře. Protože
procházet se nasvíceným městem v pět odpoledne těsně před tím než se
setmí, bez myšlenek a s plným vnímáním, může být podobným zážitkem, jako
když jdete po pláži nebo v přírodě. Vždyť jde jen o optiku, jakou na věc
nahlížím a co mám v sobě, protože cokoli je uvnitř, promítá se vně. Co může
přinést vnitřní chaos jiného než ten vnější a co může naopak přinést mír?</span></div>
<span style="font-family: "calibri";">Tyhle okamžiky plného vnímání asi nejdou tak úplně
naplánovat a chtít je myšlenkově, na to útulné místo se můžete přenést kdekoli
a kdykoli a přesto to chodí jaksi nečekaně, až vás ta rovnováha vyvede
z rovnováhy :-)</span><span style="font-family: "calibri";">. A ve chvíli, kdy se bojíte, že ji ztratíte,
ji samozřejmě pomalu ztrácíte, takže já se nebojím a jsem v té rovnováze,
ke které mě někdy musí přivést až nedostatek spánku, protože tím se mysl
dostává do útlumu, a to je někdy sakra správný. </span>Elzahttp://www.blogger.com/profile/03002955821158039892noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6750979845082468062.post-38473212333717779572018-10-30T12:19:00.002-07:002018-10-30T13:51:03.996-07:00Nepředstavovat si znamená být volný<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgRM7eaqRhVMzb_LIjhVXC4E-i7hDq-fDa-z_ymLn0QePiH9dsW_5BrtgRAhc9Jic71Y-y3S8Vh_1Zfc9_EP7xlmZas3DP4mVhLtueO5pK-m9tdKKshmUFJ58xB22r8Sp4pyCHDzITPvCY/s1600/IMG_20150813_182832.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1600" height="200" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgRM7eaqRhVMzb_LIjhVXC4E-i7hDq-fDa-z_ymLn0QePiH9dsW_5BrtgRAhc9Jic71Y-y3S8Vh_1Zfc9_EP7xlmZas3DP4mVhLtueO5pK-m9tdKKshmUFJ58xB22r8Sp4pyCHDzITPvCY/s200/IMG_20150813_182832.jpg" width="200" /></a>Jsou jen dva druhy bolesti, které vymýšlí EGO:<br />
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
1) Něco se nepovede tak, jak bych si představovala.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
2) Někdo se nechová tak, jak bych si představovala.<o:p></o:p><br />
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Řešení je nasnadě, a to NEPŘEDSTAVOVAT SI NIC.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
Ani to dobré a už vůbec ne to špatné. Protože to, co si představuji, tu není - je to iluze, klam, odklon od reality.<br />
<br />
Když si nic nepředstavuji, mohu plout z jednoho přítomného okamžiku do druhého s plným vědomím TEĎ a nevídanou jednoduchostí a elegancí.<br />
Zvířata (i lidi) to vycítí, protože najednou přestanu vysílat konfliktní energie.<br />
<i><br /></i></div>
<div class="MsoNormal">
<i>(Doopravdy plout, doopravdy být celou svou bytostí teď....jen si to zkus, příštích pár okamžiků vnímat jen to, co právě JE, ne co bylo před dvěma minutami a co bude za dalších pět. A uvidíš sám/sama, co to s Tebou udělá. Je to táák osvobozující!)</i></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Nepředstavovat si ale neznamená nemyslet - naopak. Protože mysl není rušena, pracuje v celém svém rozsahu lépe, než kdy předtím, protože já jsem ta, která rozhoduje, kam budu její energii směřovat - nerozhodují už bezděčné představy, které ani nevím, kde se vzaly a které mě vyrušují.<br />
<br />
Nepředstavovat si znamená nechránit v sobě jedinou myšlenku, jak by se někdo měl/mohl
chovat. Jak by mě někdo měl/mohl ocenit. Jaká bych měla být já, abych byla přijata. Nedržet v sobě
ani myšlenku vlastní výjimečnosti. A nelpět na svých úspěších, ať už jde o fór, který se mi právě povedl, vítězství ve hře nebo vydělaný obnos peněz... Protože jednou se něco podaří a podruhé to zase pokazím. Jednou zazářím jak hvězda na obloze a podruhé předvedu dokonalé fiasko. Klasika, ne? :-) </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
S tím, jak mizí pošetilé ego, mizí i spousta,
spousta, spousta bolesti. Může zmizet dokonce i všechna bolest. Mizí i překážky
a bariéry, které mi brání být tím, kým doopravdy jsem. Všechno je najednou o
mnoho snazší, protože mysl nemusí křečovitě držet všechny její ohraničené
šablony o tom, co a jak by být mělo nebo muselo a z čeho saje ego svou
ne-mocnou sílu.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
NEPŘEDSTAVOVAT SI. PLOUT. </div>
<div class="MsoNormal">
TEĎ!</div>
Elzahttp://www.blogger.com/profile/03002955821158039892noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6750979845082468062.post-17930295631212546332018-10-14T07:30:00.000-07:002018-11-16T10:44:51.506-08:00Rok 2018 – no co to sakra je?Když se dívám na předchozích devět měsíců a na to, co jsem prožívala já a lidi blízcí i vzdálení, rok 2018 nenechal na nikom nit
suchou. Nejen že vzaly za své všechny iluze. Ta osmička na konci tahala
z každého slabá místa, hlavně ohledně řádu – tedy systému ve hmotě.
Osmička nás letos nenechala jen tak se bimbat životem, hovět si na svém
pohodlném obláčku iluzí. A ti, kdo na tom obláčku byť jednou nohou byli, hupsli
dolů na zem, někdy celkem tvrdě, a museli řešit. To, co dlouho odkládali. Do
čeho se nechtělo. Co jim nejde. Samozřejmě, včetně mě.<br />
<br />
<div style="margin: 0px 0px 11px; text-align: center;">
<span style="color: #cc0000; font-size: large;">
Přišla obtížná konfrontace se slabou částí sebe samého, která doposud hrála na pozadí a
se kterou šlo dost dobře dlouhá léta fungovat. Až do teď, ovšem.</span></div>
<h4 align="center" style="margin: 0px 0px 11px; text-align: center;">
<span style="font-size: 12pt; line-height: 107%; margin: 0px;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgz-22xD2dxhJ12ODOLHMY94otcueyYmS95ur257gMPoQfYdzdw_fMAGB-BQ6nLtW1Ovbo8jeU1llQavGuqZvZ2x6HXjDaixtqFmxX4G5lNrCl44pIiZIA66ie7PE190MnEXOT78ICySqc/s1600/2018-is-going-to-be-my-year-2018-0GfkF.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="518" data-original-width="640" height="259" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgz-22xD2dxhJ12ODOLHMY94otcueyYmS95ur257gMPoQfYdzdw_fMAGB-BQ6nLtW1Ovbo8jeU1llQavGuqZvZ2x6HXjDaixtqFmxX4G5lNrCl44pIiZIA66ie7PE190MnEXOT78ICySqc/s320/2018-is-going-to-be-my-year-2018-0GfkF.jpg" width="320" /></a></span></h4>
Energie roku 2018 mě dostihla někdy v březnu, kdy jsem
v podniku, kde vypomáhám, začala vypracovávat žádost o dotaci. Šlo o hodně
obsáhlou projektovou dokumentaci, kterou jsem nikdy předtím nedělala. Vypadalo
to, že s mnoha úkony nám pomůže jedna nejmenovaná podpůrná organizace. Po
společném jednání na začátku roku vypadala celá záležitost růžově, pak se ale
ukázalo, že pravda je trochu jinde, že společnost si především hájila své prospěchy
na úkor klientů a že jsem se nechala oklamat. Nejen jednáním dotyčné
organizace, ale i se ukonejšit tím svým „to dopadne, vždyť se to
tak teď jeví, a co na tam vlastně může být obtížného?“<br />
<br />
<div style="margin: 0px 0px 11px; text-align: center;">
<span style="color: #cc0000; font-size: large;">
To jsem
ještě nevěděla, že rok 2018 neodpustí byť jen nepatrné pochybení, že zamává s naší
ledabylostí a že „dělat z komára velblouda“ tentokrát neplatí. Letos ne.</span></div>
<br />
<div style="margin: 0px 0px 11px;">
Později ze ukázalo, že ze dvou papírů je najednou celý stoh
listin, že vůbec nemám tucha, jak se vypisuje veřejné výběrová řízení, že se to
všechno musí dělat podle přísných pravidel v „příručce“, která má hustě popsaných 250
stránek textem, kterému není rozumět, a že nakonec budu muset pátrat ve
vyhlášce, které už vůbec nikdo nerozumí. Potřebovala jsem víc než kdy jindy,
aby mi někdo řekl – najdeš to tady, napiš tam to a to, pošli to tam a tam,
protože mě tyhle zbytečné administrativní věci příšerně otravujou.
V minulosti, když jsem bojovala s větrnými mlýny třeba na škole, se
totiž vždycky někdo takový objevil. Osmička nás ale doslova nechá vymáchat si v tom
čumák. A to pořádně.</div>
<div style="margin: 0px 0px 11px; text-align: center;">
<span style="font-family: "calibri";"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjE5xI7jLpKkEUnnYSJFsRaY9xpL1RHVpB3DFgTJozGDnGgV0Aey3qUWeYz45EnRj8WT84Ml2xWJWDbiJXTt-g-CxO0Hjc9WfxuwF-MKdY6sbu-zX0PtyPekVUiwwn9GImaZYcMS1b6tYc/s1600/24-tweets-that-perfectly-sum-up-how-shitty-2016-h-2-17778-1469189867-5_dblbig.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="415" data-original-width="625" height="212" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjE5xI7jLpKkEUnnYSJFsRaY9xpL1RHVpB3DFgTJozGDnGgV0Aey3qUWeYz45EnRj8WT84Ml2xWJWDbiJXTt-g-CxO0Hjc9WfxuwF-MKdY6sbu-zX0PtyPekVUiwwn9GImaZYcMS1b6tYc/s320/24-tweets-that-perfectly-sum-up-how-shitty-2016-h-2-17778-1469189867-5_dblbig.jpg" width="320" /></a></span></div>
I když jsem se tak snažila a myslela si, že „tohle už
konečně musí být dobře“, nebylo. Neodpustilo mi to ani jedno zapomenuté slůvko.
Ani jednu nezjištěnou informaci. Frustrovaná jsem pak bezmocně bušila pěstí do
stolu, nekomunikovala se mnou už ani ta tiskárna, všechno se zdálo strašně
marné – jako kdybych se snažila dostat skrz betonovou stěnu malým kladívkem.
Prostě to nešlo.<br />
<br />
<div style="margin: 0px 0px 11px;">
V tomhle duchu se neslo celé jaro. Žádost byla sice
nakonec v pořádku, což nás stálo nesmírné úsilí, ale i tak projekt nebyl
podpořen, čímž firma zbytečně přišla o část kapitálu. Červen a červenec mi dal
trochu oddychu, ale v srpnu (zase osmička…) to začalo jako kdyby nanovo.
V mé druhé práci. Najednou ze spisů začaly vyplouvat všechny starší chyby,
na které už dávno sedl prach a které – doufala jsem – se už v prach
obrátily, jako kdyby k nim někdo přiložil magnet. Všechno, co jsem nechala
plavat. Na co jsem zapomněla. Co jsem udělala blbě. Smršť šklebících se
kancelářských strašáků, která se smrskla do několika dní hrůzy. A pak taky
přišla jedna fatální chyba z nepozornosti, jejíž důsledky jsem pak žehlila jen
hodně těžko a říkala si, jak strašně marná úřednice jsem. Tehdy jsem byla jen
krůček od toho zvednout se a utéct někam hodně, hodně daleko. <span style="text-align: center;">Vloudil se
mi totiž zase po pár měsících zdánlivého klidu ten hnusnej pocit, že nic
neudělám dobře, že kdybych seděla s rukama založenýma, bylo by to mnohem
lepší. Ale nebylo. Bylo by to horší, protože letos by mi to nikdo neodpustil.</span></div>
<h4 align="center" style="margin: 0px 0px 11px; text-align: center;">
<span style="font-size: 12pt; line-height: 107%; margin: 0px;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi3kNOdV1py1tq0bxn0wS65CRMEI3H2IZHvN4MjhjlJBDmh31cQX-5Pg-68Kqr9tB4OGvMjIbhdFJD9IghuEUG4Ij9JdWejnemwAfI5PU-snplYvw0U6WXdAD5WZzRVHldIWeYWT5spKcc/s1600/l-36409-me-in-december-2018-is-gonna-be-my-year-me-in-june.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="482" data-original-width="700" height="220" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi3kNOdV1py1tq0bxn0wS65CRMEI3H2IZHvN4MjhjlJBDmh31cQX-5Pg-68Kqr9tB4OGvMjIbhdFJD9IghuEUG4Ij9JdWejnemwAfI5PU-snplYvw0U6WXdAD5WZzRVHldIWeYWT5spKcc/s320/l-36409-me-in-december-2018-is-gonna-be-my-year-me-in-june.jpg" width="320" /></a></span></h4>
Tyhle „libůstky“ jsem ale nepozorovala jen u sebe.
V domě mých rodičů se dlouhé týdny budovala plynová přípojka a plynový
kotel, což obnášelo byrokracii obludných rozměrů a frustrující běhání po
úřadech, které vypadalo, že nemá konce – hlavně pro mamku, která úřady a
všechno kolem nich nesnáší, takže to pro ni byla lekce na míru šitá. Několik
mých přátel řešilo záležitosti s financemi a kapitálem, zejména nákup nebo
prodej nemovitostí. Všechno najednou bylo dražší a míň výhodné, než mělo původně
být, a aby toho nebylo málo, v procesu převodů zároveň docházelo k překvapivému
poznání dosud skrytých vlastností některých zúčastněných osob – hlavně
přetvářky a hamižnosti.<br />
<br />
<div style="text-align: center;">
<span style="color: #cc0000; font-size: large;">Navrch jako kdyby nějaký šotek řádil víc než kdy jindy,
ztrácel a schovával věci, v pořádku dělal chaos, rozbíjel elektronické
přístroje, vnukával lidem, aby zapomínali na důležité termíny a hesla a přístupové kódy, z kterých aby jeden v dnešní digitální
době zešílel.</span></div>
<div style="margin: 0px 0px 11px;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiEFssrE9VBjW48-EmbLyAAWfjOok535HtXMJXWz2tkBu2E7as0gMkunSiBNOXZgzNVCaYIr0A3hfWxwE4KK90LYKY1foyt5tRm48lYLMiLmN6CUhNOUIEleR-QBgS3ZqMd9nCGx7IummU/s1600/me-2018-is-gonna-be-my-year-im-having-a-30263543.png" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"></a></div>
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiEFssrE9VBjW48-EmbLyAAWfjOok535HtXMJXWz2tkBu2E7as0gMkunSiBNOXZgzNVCaYIr0A3hfWxwE4KK90LYKY1foyt5tRm48lYLMiLmN6CUhNOUIEleR-QBgS3ZqMd9nCGx7IummU/s1600/me-2018-is-gonna-be-my-year-im-having-a-30263543.png" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><br /></a>
Nepřehlédnutelné pro mě bylo i to, že se letos řeší víc než
kdy jindy upřímnost a že společenským maskám praskají gumičky. Lidi kolem mi
zrcadlili mou vlastní nepřímost v interakci s druhými, a s přístupem
„slibem neurazíš“, což byla moje Achillova pata, jsem i já letos tvrdě
narazila. A hlavně se poučila, že bez jasného „ne“ to v životě nepůjde, i
za tu cenu, že se někteří lidé fakt urazí, že si to možná vyloží jako odmítnutí,
jako mou laxnost nebo podivínství, když jde třeba o společenská setkání. Jenže
lidi, kteří opravdu v našich životech mají být, ty naše „divnůstky“
pochopí a ti, kteří nepochopí, tam nemají co dělat. Taky jsem na vlastní kůži
zjistila, jak důležité je na rovinu říct, že jsme něco pos*ali, přijmout zodpovědnost a nevymlouvat
se. Ani sám před sebou.<br />
<div style="margin: 0px 0px 11px; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div style="clear: both; text-align: left;">
Když jsem se koncem září vracela z Thassosu, myslela
jsem si, že všechny strasti roku 2018 jsou definitivně za námi a že podzim se
začínající zimou nám dá trochu toho oddychu, kdy jemně vplujeme do vlídného
roku 2019. Poté, co jsem se nechal ukolíbat tou sladkou představou, jsem ale
zjistila, že jsem přišla o všechny fotky focené na zrcadlovku, takže o ty
největší skvosty, o kterých jsem se domnívala, že to jsou možná nejlepší
kousky, které jsem kdy vyfotila! Tamní příroda byla tak nádherná. O pár dní později
jsem dostala virózu, které se ne a ne zbavit a zajímavé bylo také pozorovat
dění kolem, protože v obci, kam jezdím na chalupu, se začaly čeřit dlouho
stojaté vody, obyvatelstvo se rozdělilo na dva tábory a ostře se propíraly spekulativní
kauzy jako ve vysoké politice, že se mi až tajil dech.<br />
<br />
Vím, jsou to pořád věci relativně malých rozměrů a jinde na
světě se dějí opravdové katastrofy. Ale jisté je, že rok 2018 nás na té naší
pohodlné úrovni v houpacím křesle nenechal a každý se musel utkat s tou
částí sebe sama, která potřebovala posílit a uzdravit. </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<span style="font-size: x-small;"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh9nWtBXDv1amyjvOUeFAPnuF_eLscifN_hK0ikeE2G6eRPjAzMvkhGg3aNfLfe5Qm_x7bPtNJt5Gb1EOUvp1_LG3hq2rXBpw3OpxnIBriirq4XDTLaWOK_kx2kMvCxPedT22a7kEPh6lg/s1600/l-20463-browsing-my-choices-of-good-people-to-date-in-2018.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="713" data-original-width="700" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh9nWtBXDv1amyjvOUeFAPnuF_eLscifN_hK0ikeE2G6eRPjAzMvkhGg3aNfLfe5Qm_x7bPtNJt5Gb1EOUvp1_LG3hq2rXBpw3OpxnIBriirq4XDTLaWOK_kx2kMvCxPedT22a7kEPh6lg/s320/l-20463-browsing-my-choices-of-good-people-to-date-in-2018.jpg" width="313" /></a></div>
<div style="clear: both; text-align: left;">
<span style="font-size: xx-small;"><br /></span><span style="line-height: 107%; margin: 0px;">Přeji si, abychom se z energie magické osmičky co nejvíce
vytěžili, protože rozhodně má co nabídnout. A protože proto se to vlastně děje –
abychom vyrostli, posunuli se dál, byli samostatnější, odolnější vůči poryvům
vnějšího světa a věřili si. A něco mi říká, že rok 2019 bude jízda, teď už ale ne
na horské dráze, ale taková ta příjemná, vyhlídková, jako v Alpách na
lanovce :-).</span><span style="line-height: 107%; margin: 0px;"> Že by odměna za vykonané zásluhy?</span></div>
<div style="clear: both; text-align: left;">
<span style="line-height: 107%; margin: 0px;"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
Co vy a rok 2018, vnímali jste také podobné energie jako já, nebo úplně jiné? A pocítili jste posun mílovými kroky ohledně osobního rozvoje a sebepoznání, i když to třeba nebylo příjemné? Přeji vám všem hodně sil do posledních měsíců a buďte opatrní ve svých rozhodnutích a taky na to, co si přejete…mohlo by se vám to splnit <span style="font-family: "segoe ui emoji";">:-)</span><span style="line-height: 107%; margin: 0px;">.</span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
Elza</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgz-22xD2dxhJ12ODOLHMY94otcueyYmS95ur257gMPoQfYdzdw_fMAGB-BQ6nLtW1Ovbo8jeU1llQavGuqZvZ2x6HXjDaixtqFmxX4G5lNrCl44pIiZIA66ie7PE190MnEXOT78ICySqc/s1600/2018-is-going-to-be-my-year-2018-0GfkF.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh9nWtBXDv1amyjvOUeFAPnuF_eLscifN_hK0ikeE2G6eRPjAzMvkhGg3aNfLfe5Qm_x7bPtNJt5Gb1EOUvp1_LG3hq2rXBpw3OpxnIBriirq4XDTLaWOK_kx2kMvCxPedT22a7kEPh6lg/s1600/l-20463-browsing-my-choices-of-good-people-to-date-in-2018.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi3kNOdV1py1tq0bxn0wS65CRMEI3H2IZHvN4MjhjlJBDmh31cQX-5Pg-68Kqr9tB4OGvMjIbhdFJD9IghuEUG4Ij9JdWejnemwAfI5PU-snplYvw0U6WXdAD5WZzRVHldIWeYWT5spKcc/s1600/l-36409-me-in-december-2018-is-gonna-be-my-year-me-in-june.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi6S37kShz8Rj0I3sDaQaD4ecWjIsdchyDUkXR0QkhEJw2ZnqyN0E07wGeAzguxK92B1jjXJnXSDb1hvKfe1GAnk4HaGxhKxd8xuiRuS6Zu8oEUhEEntelyv8ORyGBl1uj2aZrIzTiAPXg/s1600/2018is-gonna-be-myyear-2019-is-gonna-be-my-year-me-new-29963042.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
Elzahttp://www.blogger.com/profile/03002955821158039892noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6750979845082468062.post-54679587448262795232018-10-10T10:21:00.000-07:002018-10-11T08:06:13.803-07:00Jedna podzimní chřipka a pět benefitů k tomuNe, teď se mi to nehodí. Jako že vážně ne. <i style="mso-bidi-font-style: normal;">Chci</i> fungovat. Jenže tělo si myslí něco
jiného. Myslí si to už asi týden, ale já na něj kašlu, pomáhám si kofeinem a
večer taky trochu vínem, chodím do práce a po večerech píšu, vždyť to je přece
taky relax, ne? V noci ale několik dní za sebou špatně spím, cítím se
zahlcená vnějšími podměty, chci toho stihnout tolik a ono to jde nějak těžko…
na kurzu angličtiny mi už regulérně padá hlava a cítím, že jsem to přepískla.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgkunKLhMWNfhAYL-_3J2OpxAWQmMdZs4glNVsfeYr8THTq18mS61tMhksKqSYjJkrw_D4lgwPpnps3cIHYanp_sCrZrXu52mlXuXOPYlL750DX0Mbon-KOOYR0MoRYs2CUprS20bO5x9I/s1600/IMG_20161101_150345.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgkunKLhMWNfhAYL-_3J2OpxAWQmMdZs4glNVsfeYr8THTq18mS61tMhksKqSYjJkrw_D4lgwPpnps3cIHYanp_sCrZrXu52mlXuXOPYlL750DX0Mbon-KOOYR0MoRYs2CUprS20bO5x9I/s640/IMG_20161101_150345.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Když mi bylo jasné, že viróze se pro tentokrát už nevyhnu, začala
jsem se vztekat. Už jsem se totiž naučila nepotlačovat emoce. Všechno musí ven,
jinak z toho budou zase …další ne-moce <span style="font-family: "wingdings";">J</span>.
Proč proboha zrovna teď, když začíná krásné babí léto, když jsem chtěla
poslední salvu teplých dní využít k běhání, když potřebuji s čistou
myslí psát, když jsem začala chodit na kurzy angličtiny a tance, a to mám hned
na druhé hodině chybět? To ta blbá viróza nemohla počkat, až nebudu mít krom
práce nic na práci? <s>(Ehm, to by se možná nedočka.)</s></div>
<div class="MsoNormal">
<s><br /></s></div>
<div class="MsoNormal">
</div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhVLwUzvegWyjENDlJr9DERotKLcZCD5vADQjVwsE8R6oed0hyphenhyphenxHZUPojUR9cyUA-IQelFGBuKGliv1XvU2mM1HmJosAXbYrT7p8P0sQ4M4Wjt16Xlfi-fpBxv4S2mYAUj7DyfQXunXL8A/s1600/IMG_20171217_153116_677.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhVLwUzvegWyjENDlJr9DERotKLcZCD5vADQjVwsE8R6oed0hyphenhyphenxHZUPojUR9cyUA-IQelFGBuKGliv1XvU2mM1HmJosAXbYrT7p8P0sQ4M4Wjt16Xlfi-fpBxv4S2mYAUj7DyfQXunXL8A/s400/IMG_20171217_153116_677.jpg" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Balanc mezi aktivitou a odpočinkem musí být. Ale taky máte pořád po ruce diář a blok na poznámky? :-)</td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal">
Po dvou dnech pokusů o popření a zapojení se do „normálního
života“, kdy mě dorazily dvě hodiny v divadle – paradoxně Jarda Dušek,
kterého jsem si prostě nemohla nechat ujít, jsem všechna další <i>chci-musím-potřebuji</i> s chycenými
dutinami vzdala, padla do postele a pustila to všechno k vodě. Ať si to
dělá, co chce (hlavně ego, které má všechny ty tužby a potřeby...hlavně potřebu mít vše pod kontrolou).</div>
<div class="MsoNormal">
<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;">
<span style="font-size: large;">Tak já se odebírám do své
osobní chýše. Kdy se vrátím – nevím, nic po mně nechtějte, ať mi klidně uteče
zlatý prase na stříbrným podnose a nazdar. A brzy jsem zjistila, že to není
špatný. Že to vůbec není špatný.</span><span style="font-size: 14pt;"><o:p></o:p></span></div>
<div align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;">
<span style="font-size: 14.0pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal">
<span style="mso-bidi-font-size: 11.0pt;">Tady je mých pět
benefitů, které ke mně přišly jako dárek, když jsem se přestala snažit
přetvořit realitu a přijala, co je. 5 důvodů a 5 darů, které jsem obdržela s jednou
chřipkou. <span style="mso-spacerun: yes;"> </span>A nechala se vést k tomu,
co jsem hluboko v sobě už nutně potřebovala. <span style="mso-spacerun: yes;"> </span><o:p></o:p></span><br />
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
1. <b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="color: red;">Příběhy.</span></b> Konečně jsem totiž dočetla knížky, na které se už hezky dlouho prášilo, články, které jsem dlouho odkládala, a plánuji se ještě
vrhnout na pár filmů, které jsem si nestihla přes léto pustit. Bez výčitek
relaxovat a ponořit se do cizích příběhů je luxus, který si možná nedopřávám tak často, jak bych potřebovala…a dělám zatracenou chybu! Odvrátit pozornost od
svého osobního příběhu je totiž děsně léčivý. Já se ani nedivím lidem, kteří se
denně dívají na televizi. Jasně, že okolí protěžuje jaksi ušlechtilejší zájmy,
jako je čtení, tvoření, úklid a tak dále, ale občas se zavrtat do deky a pustit
si (třeba i prostoduchý) seriál vůbec není špatný. Vůbec. Zkuste to třeba d<a href="https://www.blogger.com/null" name="_GoBack"></a>nes
večer a uvidíte, jaký uvolnění vám to přinese.<o:p></o:p><br />
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhFwKacPKm-_rzTCpTZpuTNYVYvzA8lOn0h27T3iXYB1z6wUAx5fCmkz-_1ZNkmZf38RayZhULW4LhPdAjufAifxrh5W6lLqCII89z-WOBygU466a-5V40nHtpQ84v61GtX0O-kol8fpww/s1600/IMG_20171109_154655_263.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhFwKacPKm-_rzTCpTZpuTNYVYvzA8lOn0h27T3iXYB1z6wUAx5fCmkz-_1ZNkmZf38RayZhULW4LhPdAjufAifxrh5W6lLqCII89z-WOBygU466a-5V40nHtpQ84v61GtX0O-kol8fpww/s320/IMG_20171109_154655_263.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="MsoNormal">
2. <b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="color: red;">Zklidnění.</span></b> Další krok k přijetí úzkosti, „že
něco propásnu“. A to je pro mě sakra těžký. Dobře si pamatuji, jak jsem bývala
rozhozená, když jsem měla chybět na kroužkách nebo na výuce na základní škole. Bylo to
docela často – jak by ne, podvědomě jsem tam vůbec nechtěla být. Sice jsem byla
ráda, že jsem doma a mám svobodu, ale přesto jsem byla ve stresu, že mi uteče
nějaká důležitá informace, že si nestačím doplnit látku, že se bude učitelka špatně
koukat, až jí zase ponesu omluvenku….prostě uzlíček nervů.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;">
<span style="font-size: 14.0pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt;">Každý jsme nějakým podivným
způsobem naučeni na to, že svět venku nad námi vládne, sebe stavíme až na druhé,
nebo dokonce třetí, páté místo. Že první jsou povinnosti, řád, disciplína a pak
až někde naše pocity…a zdraví. Teď už si to nemyslím. Díkybohu.<o:p></o:p></span></div>
<div align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;">
<span style="font-size: 14.0pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal">
3. <b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="color: red;">Prostor k tomu, poslouchat své tělo.</span></b><span style="color: red;"> </span>Když jsem nemocná, vytříbí se mi smysly (nebo možná vytříbené
jsou pořád, ale protože je hlava v útlumu, lépe je vnímám). Jím jen to, na
co mám chuť, a jen tehdy, když mám chuť. Podvědomě vyhledávám a správně se
trefuji do toho, co mi udělá dobře. Když se mi chce spát, tak spím, i když je
třeba poledne, a když se mi chce bdít, tak bdím, i když je třeba pět ráno. A
uvědomuji si, jak moc jde pevná osmihodinová pracovní doba proti přírodě, jak
moc nás ten režim svazuje. „Poslouchat své tělo“ je totiž v dnešní době
šíleně omílané klišé, ale jak to může provést normální zaměstnaný člověk,
který má po práci ještě další aktivity? <o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjBI0SRcsmma8K8-i43ZxXNdtyCH9RPVFmNGpV5AnPoqcMnn5m0HUz0mO8aoz4qXs_OexHp6tyVCQHoTGC5Omti-bhwhP3kc16l-cmSlM9ZsIXeME00Qur71Jd3bDIIi7usejSKwNM7am8/s1600/IMG_20171110_124440_585.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjBI0SRcsmma8K8-i43ZxXNdtyCH9RPVFmNGpV5AnPoqcMnn5m0HUz0mO8aoz4qXs_OexHp6tyVCQHoTGC5Omti-bhwhP3kc16l-cmSlM9ZsIXeME00Qur71Jd3bDIIi7usejSKwNM7am8/s320/IMG_20171110_124440_585.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
4. <b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="color: red;">Čas k tomu, poslouchat své myšlenky.</span></b><span style="color: red;"> </span>Nebo ještě lépe, ten hlas za nimi. Opět mám možnost,
podobně jako když jsem pár dní mimo své obvyklé prostředí, zhodnotit své
snažení z nadhledu. Jestli moje energie plyne na správné místo, nebo
jestli jí třeba malinko neplýtvám.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: center;">
<span style="font-size: large;">Jestli by nebylo od věci ten tok trochu
usměrnit, víc energie si uchovat a dávat do toho, v čem jí bude dobře.</span></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Jsem spokojená s tím, co dělám, kam směřuji? Jaký v tom vidím smysl? Stačí
mi jen plout na těch vlnách a nechat se unášet? Nebo mám nějakou vizi, kterou
bych chtěla naplnit? Co můžu změnit a co můžu udělat pro to, aby se ta vize
uskutečnila? A budu pak šťastnější? Takové myšlenky zákonitě přicházejí, když
jsem pár dní v klidu. A jsou užitečné, moc užitečné. <o:p></o:p><br />
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiis3Evi1DSgohXmfXkH59EXYJynDkQmp3VGTn9vLFBLYz8Qh0hCbhzWc8bShnpAjziwG5ShOs8E1JtWyq4QszRlAYbsMoRMDf-hCC3p9zTdVkhyphenhyphenRkd_3QLYSf6prhM0etpMahlRdvfZVU/s1600/IMG_20171011_173145_724.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1280" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiis3Evi1DSgohXmfXkH59EXYJynDkQmp3VGTn9vLFBLYz8Qh0hCbhzWc8bShnpAjziwG5ShOs8E1JtWyq4QszRlAYbsMoRMDf-hCC3p9zTdVkhyphenhyphenRkd_3QLYSf6prhM0etpMahlRdvfZVU/s320/IMG_20171011_173145_724.jpg" width="256" /></a><br />
<br />
5. <b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="color: red;">Poznání důvodu.</span></b><span style="color: red;"> </span>…protože
od předchozího bodu už zbývá jen krůček do tajemného světa podvědomí, kde
mi dochází, proč jsem vlastně ulehla. Že to sice nemuselo být, ale je to
správné. Očistné. Že ta rýma jsou možná vnitřní slzy, že něco držím a nechci
pustit, možná z toho, že končí léto a že se bojím změny. Že se mi nechce
do podzimu a už vůbec ne do zimy, že jsem možná trochu pohodlná pustit pár
takzvaných „jistot“ a pracovat na tom, abych se věnovala smysluplným věcem. A
jenom těm. Protože jak jinak vést smysluplný život, že?<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;">
<span style="font-size: large;">Určitě to není pozvání, aby chodila častěji, to vůbec ne. Já už budu svědomitější, slibuju. Budu víc odpočívat a
míň se bát změn.</span><span style="font-size: 14pt;"><o:p></o:p></span></div>
<div align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;">
<span style="font-size: large;"><br /></span></div>
<div align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;">
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: left;">
Přeji vám všem silnou imunitu a podpořte ji třeba kouzelnou třapatkou
nachovou (echinaceou), a odpočívejte ještě dřív, než vás k tomu tělo
donutí. Sice s každou ne-mocí dostanete benefity :-) ale ty přece můžete čerpat i bez ní, jsou zdarma! Jen se trochu zklidnit a vytvořit si prostor pro sebe, ve kterém se cítíte dobře a slyšíte jasně ten hlas, který v tom všem spěchu není slyšet.</div>
<div class="MsoNormal">
<o:p></o:p></div>
<br />
<span style="text-align: center;">Tak tvořte, protože tohle tvoření sice není na první pohled vidět, ale je to možná vůbec nejdůležitější tvoření ze všech.</span><br />
<span style="text-align: center;"></span><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<span style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj-tNKpq-_N_a50M1j1UwCgnnAPJXr9g4L7DnQMPmjum5Kf8iiQj4DT3ZgFWILn1gx4yLXC0rX7FwNitoK5-Wumub71hnG2reQPXyDoORymmScbAT1mxT6YszEENUAuMnmKwERH1uV4i5E/s1600/IMG_20161029_183611.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj-tNKpq-_N_a50M1j1UwCgnnAPJXr9g4L7DnQMPmjum5Kf8iiQj4DT3ZgFWILn1gx4yLXC0rX7FwNitoK5-Wumub71hnG2reQPXyDoORymmScbAT1mxT6YszEENUAuMnmKwERH1uV4i5E/s640/IMG_20161029_183611.jpg" width="640" /></a></span></div>
<span style="text-align: center;">
</span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
S úctou</div>
<div class="MsoNormal">
Elza</div>
Elzahttp://www.blogger.com/profile/03002955821158039892noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6750979845082468062.post-59708028462240710732018-09-09T05:10:00.000-07:002018-09-09T11:47:59.997-07:00Londýn 3/3: Nejnaplněnější denDalší tropická noc vplula do začátku nového týdne, který pro
nás mimořádně neznamenal rutinní cestu do práce, nýbrž ospalé probuzení do
dusného pokoje typu „špeluňka II. kategorie“. Bylo kolem sedmé a slunce se
ještě schovávalo za vysoké domy, které vrhaly dlouhé stíny, ačkoliv už bylo
poměrně vysoko. Spěšná příprava a obligátní rozhodování – vzít si s sebou
batůžek, nebo jenom kabelku, a do toho batůžku svetřík, nebo rovnou džínovou
bundu?<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjMb55LOmz5vFST8bpt4Y7PAHlSkv151RjH6k2NA6pq4mJ7JaKdXmpi63taS0HKflFki9NxYpJgxVWeyf1dYiasfrfKAM47uVwtSegOrEeiKW24OJx8ZUM3_GTtgfNTLVwC0BtkDEMu9tM/s1600/P7230778.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjMb55LOmz5vFST8bpt4Y7PAHlSkv151RjH6k2NA6pq4mJ7JaKdXmpi63taS0HKflFki9NxYpJgxVWeyf1dYiasfrfKAM47uVwtSegOrEeiKW24OJx8ZUM3_GTtgfNTLVwC0BtkDEMu9tM/s640/P7230778.JPG" width="640" /></a></div>
<br />
<span style="text-align: center;">Měly jsme v plánu opět posnídat v kavárně.
Tentokrát jsme nevybraly žádné konkrétní místo předem, ale spoléhaly na rychlé
nalezení nějakého fajnového podniku. Vydaly jsme se stejným směrem jako včera a
zatímco jsme procházely probouzejícím se Hyde Parkem, zadívala jsem se na svá
chodidla obutá do bačkůrek, které jsem si zakoupila předchozí den
v Primarku jako alternativu zapařených tenisek. Byly to lehké ťapky
s měkkou podrážkou silnou zhruba 3mm, ve kterých jsem ten den měla urazit
docela dlouhou vzdálenost (chcete-li to vědět přesně, tak 17 km a dalších 5 km
v dalších, narychlo pořízených žabkách, jenže tehdy jsem to ještě
nevěděla). Zauvažovala jsem, co mě vedlo k tomu, nechat doma staré dobré
trackové sandály, ale raději jsem se pokusila myslet na něco jiného. Krom toho,
hlad začal být ukrutný, takže jsem pozornost od svých nohou raději upřela
jinam. </span><i style="text-align: center;">(Nebuďte blbí jako já a na cesty
po Evropě v létě volte sandály. I kdyby pršelo, rychle uschnou a hlavně se
v nich nezapaříte.)</i><br />
<i style="text-align: center;"><br /></i>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEho6Z-T2bcDCyzDARyeZh9ekAqc6tigLHgMDE7545cJdUp-elvRCfIqw8xG3EYN6UEv38_NQuR-rkKjlYqXvIJZzePGV4qyhsYT1v_NCkONEZbtsG_C_owyi5KwYxl-X1YN-xjMX81tn0A/s1600/IMG_20180724_084517.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEho6Z-T2bcDCyzDARyeZh9ekAqc6tigLHgMDE7545cJdUp-elvRCfIqw8xG3EYN6UEv38_NQuR-rkKjlYqXvIJZzePGV4qyhsYT1v_NCkONEZbtsG_C_owyi5KwYxl-X1YN-xjMX81tn0A/s640/IMG_20180724_084517.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Ulice našeho ubytování. Ráno se na domech odrážely paprsky slunce skrz protější domy jako přes kaleidoskop.</td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal">
<br />
První se nám nabízela kavárna na kraji Hyde Parku poblíž
fontán v severní části <span style="color: red;">The Long Water</span>. V nabídce měli mírně předražené mandlové latte, a pár vegan možností a
holky se těšily na full english breakfast, což je rozhodně „must eat“ pro
nevegany. Já jakožto zastánce slaných jídel jsem na anglické snídani dřív hodně
ujížděla, milovala jsem kombinaci fazolí, pečených rajčat a minipárečků. Kdyby
někde byla vegan english breakfast, nelením… Jenže english breakfast tam byla
za 7.50, porridge za 6 a já pořád nějak nemohla vymyslet, co bych si dala, snad
možná croissant za 2, ale do toho se mi taky nějak nechtělo. Z kavárny byl
sice nádherný výhled na park, ale já jsem věřila, že přece musí být poblíž
levnější alternativa s více možnostmi, a tady bychom platily hlavně za ten
výhled. Holky byly spíš opačného názoru, ale přesto jsme zapadly do postranních
uliček, kde jsem tušila ty nejlepší kavárny (a i mapy.cz tvrdily, že tam
kavárny jsou). Znovu jsme proto přešly Bayswater Road a přes Hyde Park Street
zamířily na zajímavě vyhlížející <span style="color: red;">Connaught Street</span>,
která jako kdyby vypadla ze San Francisca a která byla jednou z těch ulic,
kam turista příliš často nezabloudí, ale kde lze vnímat normální pondělní ruch
obyvatelů Paddingtonu, tedy jedné z lepších čtvrtí. První na ráně byla
kavárna ve francouzském stylu, <span style="color: red;">Le Pain Quotidien</span>.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhSFHHZhY-zilqdulc7_ScuBzB4mWXI_aLD_iKgLDDKgh3g1PsybziWtMAdvhpoQOjslIARozOJls-WbxqZW3qvGML7JW5XzlqQkbEb0uzceaQ2D07u4cQmWEf_90du-OO6eWKVdkAPzA4/s1600/IMG_20180723_100814.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhSFHHZhY-zilqdulc7_ScuBzB4mWXI_aLD_iKgLDDKgh3g1PsybziWtMAdvhpoQOjslIARozOJls-WbxqZW3qvGML7JW5XzlqQkbEb0uzceaQ2D07u4cQmWEf_90du-OO6eWKVdkAPzA4/s640/IMG_20180723_100814.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Connaught Street</td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhXELsGcZm9kaGWVkG-EiCR_mJzKEhrW3gM5dUnHR6A3CuQE_9dZHeV1JAN7iLIGk5mxdal9owBhyPQN5u4v3Vi1a-jsnTgpAX09G-oOrD-suu9dtXNR5pPs74OxSonsl0q5SLeGoIsqKA/s1600/IMG_20180723_095102.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhXELsGcZm9kaGWVkG-EiCR_mJzKEhrW3gM5dUnHR6A3CuQE_9dZHeV1JAN7iLIGk5mxdal9owBhyPQN5u4v3Vi1a-jsnTgpAX09G-oOrD-suu9dtXNR5pPs74OxSonsl0q5SLeGoIsqKA/s400/IMG_20180723_095102.jpg" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">V Londýně dostanete porridge na tisíc a jeden způsob</td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal">
</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
Ačkoliv jsme neměly výhled na park, venkovní posezení ve
stínu vzrostlého stromu bylo příjemné. Ceny trochu nižší, než v Hyde
Parku, ale rozhodně ne o moc. Všechny jsme si po dlouhých rozvahách objednaly
různé varianty porridge a zdržely se celkem dlouho; krom vydatné snídaně jsme
nasávaly atmosféru londýnské čtvrti v pondělí ráno a nad ohromnými hrnky
silného, horkého cappucina plánovaly detaily dnešní trasy.<span style="mso-spacerun: yes;"> </span><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<span style="mso-spacerun: yes;"><br /></span></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhWC-_AEvqI5t6plfWWd5P921j5BFVc0A7-fqaIMHjKzI90uXIH_6hsYRrCUIU5cbcQZyx19Q0qqIwEC41f0oStAu4jzzM1_CMa_89TqoUti9kd61Qa83-ehSKEZ417s_eFP7CMUIKrtLU/s1600/IMG_20180723_100823.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="904" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhWC-_AEvqI5t6plfWWd5P921j5BFVc0A7-fqaIMHjKzI90uXIH_6hsYRrCUIU5cbcQZyx19Q0qqIwEC41f0oStAu4jzzM1_CMa_89TqoUti9kd61Qa83-ehSKEZ417s_eFP7CMUIKrtLU/s640/IMG_20180723_100823.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Příjemné ranní posezení v kavárně Le Pain Quotidien</td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal">
</div>
<div class="MsoNormal">
<span style="mso-spacerun: yes;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal">
A trasa to byla věru odvážná. Nějak jsem si stále nedokázala
představit, že bychom zvládly skoro dvojnásobnou vzdálenost, než včera. A do
toho ty moje bačkůrky… Přesto jsme stanovily za cíl daleké City of London a
následně Borough Market na jižní straně Temže. Nuže, vyrazily jsme.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Opět přes <span style="color: red;">Oxford Street</span>,
kterou jsme tentokrát zastihly v její typické podobě a nemohly uvěřit, že
předešlý den zde bylo tak liduprázdno. Neodpustily jsme si povinnou zastávkou
v Primarku, kde jsem si zakoupila svetříky za 3 libry, který jsem si
vyhlídla předešlý den. Když jsem čekala na holky venku před obchodem, připadala
jsem si vskutku jako kdesi v New Yorku. Davy lidí různé národnosti,
postavení a životního stylu – zahalené muslimky, které předbíhají telefonující
podnikatelé v saku. Turisti v outdoorových sandálech, kteří mají
Oxford street jen jako další „must see“. Vymódění adolescenti, kteří přijeli
prostě jen nakupovat. Zubožení žebráci, tlusté děti, dámy s perfektním make-upem
a drahými kabelkami na vysokých podpatcích, zkrátka všechny „druhy“ lidí na
jednom místě.<br />
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
Z Oxford jsme s úlevou zabočily do spletitých
uliček <span style="color: red;">Soho</span>, kde jsme s vidinou koupě
cizojazyčné literatury omylem zapadly do knihkupectví, které bylo
specializované na komixy. Málem jsem si zakoupila ilustrované dílo od úžasného
umělce <span style="color: red;">Shauna Tana</span>, čímž bych sice potěšila své
vizuální smysly, ale vzhledem k tomu, že se jednalo o styl
„komix-pantomima“, tedy bez řečových bublin, o mnoho dál bych se neposunula a byla
o 12 liber lehčí…</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhTTDlnmCYwIcIjoYq7FCO2t5qyUvFVUsYBT1_hmXerfbQEXew3RHg3aGu2dzIzLjFaErzsiH03rME1NgpSoElAa7ectKud0H8VmfWP_EJHwm_DAy9nUzseRnnjZbA3nHNUI-xR6Xxz7WI/s1600/P7230765.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhTTDlnmCYwIcIjoYq7FCO2t5qyUvFVUsYBT1_hmXerfbQEXew3RHg3aGu2dzIzLjFaErzsiH03rME1NgpSoElAa7ectKud0H8VmfWP_EJHwm_DAy9nUzseRnnjZbA3nHNUI-xR6Xxz7WI/s640/P7230765.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Čekala nás dlouhá cesta londýnskými ulicemi</td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal">
</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiaQLEBO4rQmyFOsDUyKzlthOWGt9HKQyp-a28pVAjFUqnTEx89lzt-sZGcX75cvhC5GjslUZbRToIZVfPZpwllFDywK2Dv0LjF98T0c7731AaZY1dHHHY9DoAjF_2RGTNWxGryMMdnSEo/s1600/P7230758.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiaQLEBO4rQmyFOsDUyKzlthOWGt9HKQyp-a28pVAjFUqnTEx89lzt-sZGcX75cvhC5GjslUZbRToIZVfPZpwllFDywK2Dv0LjF98T0c7731AaZY1dHHHY9DoAjF_2RGTNWxGryMMdnSEo/s640/P7230758.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Úzké uličky ve čtvrti Covent Garden</td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal">
</div>
<div class="MsoNormal">
Pokračovaly jsme tedy dál dlouhou cestu přes <span style="color: red;">Covent Garden</span>. V jedné z těch miniaturních kavárniček
jsem si objednala „cafe to go“, a když jsem si do přízemí odskočila na toaletu,
opět mě překvapilo důvtipně řešené minusové patro – takového vkusného prostoru! Na východním konci třídy Strand u kostela<span style="color: black; mso-themecolor: text1;"><span style="mso-spacerun: yes;"> </span></span><span style="color: red;">St. Clement Danes</span><span style="color: red;">,</span><span style="color: red;"> kde se také nachází</span><span style="color: black; mso-themecolor: text1;"> několik
památníků (jedním z nich je diskutovaná socha generála "Bombera-Harrise", který byl ve 2. světové válce zodpovědný za bombardování německých měst, například Drážďan), jsme krátce poseděly ve stínu jednoho z nich a vydaly se dál po
Fleet Street.</span></div>
<div class="MsoNormal">
<span style="color: black; mso-themecolor: text1;"><br /></span></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgWywqZI3BHjNK-J3cGakvLXpEhLLv8an3kXs7eQCleWcwYZIs5DJb4wEWy8Nwn-SwB42xTzay1O1B1SFLL8dhTZBa8TXjQeGVKQ8NmuWZ-iG0PgzM0tGjxZ7WflTEDNPcafIJ3TGV_taQ/s1600/IMG_20180723_133624.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="904" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgWywqZI3BHjNK-J3cGakvLXpEhLLv8an3kXs7eQCleWcwYZIs5DJb4wEWy8Nwn-SwB42xTzay1O1B1SFLL8dhTZBa8TXjQeGVKQ8NmuWZ-iG0PgzM0tGjxZ7WflTEDNPcafIJ3TGV_taQ/s640/IMG_20180723_133624.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Lidské kontrasty: svatostánek na straně jedné, bomber Harris na straně druhé.</td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal">
</div>
<div class="MsoNormal">
<span style="color: black; mso-themecolor: text1;"><br /></span></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi4FCtlO5y-Gda4N7ZRU0PHW8yqmEHCjhbYUsEryRIXZLOriZoPnzStJuq5kh0R7nX0lmOoNjoYKuZ_HN6HMyNGqrl4sSY6pbmKnYeTVBFzgdfpNOTgHKaspoVBmqL34wmcHLNXLTbfCdg/s1600/IMG_20180723_134042.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="904" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi4FCtlO5y-Gda4N7ZRU0PHW8yqmEHCjhbYUsEryRIXZLOriZoPnzStJuq5kh0R7nX0lmOoNjoYKuZ_HN6HMyNGqrl4sSY6pbmKnYeTVBFzgdfpNOTgHKaspoVBmqL34wmcHLNXLTbfCdg/s640/IMG_20180723_134042.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Místo k odpočinku u St. Clement Danes</td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal">
</div>
<div class="MsoNormal">
<span style="color: black; mso-themecolor: text1;">M</span>inuly jsme honosný <span style="color: red;">Royal Courts of
Justice </span>a po dalším kilometru jsme konečně dospěly k monumentální <span style="color: red;">St. Paul´s Cathedral</span>. Poblíž katedrály jsme to opět na
chvíli „zakempily“ u travnaté plochy, kterou částečně zavlažovaly otočné vodní
rozstřikovačky. Tam, kam nedosáhly krůpěje vody, odpočívali lidé, na
piknikových dekách i jen tak, jedli své sendviče a pozorovali překvapivě
poklidné okolí samého centra Londýna, centra City of London.</div>
<div class="MsoNormal">
<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjDCvfzB2avbIF_mkBvihiAISlntI_UNyRTK9hrcQFvw1tk4j0Wt6N9mSHQtKd7wOE2siVZ_NU567viJIjLIxnifxiPKtu58HIlpTbk9wfx6XNU7ZC292ErTdkKN96Q3eSLvbdEe4IsApQ/s1600/IMG_20180723_134333.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjDCvfzB2avbIF_mkBvihiAISlntI_UNyRTK9hrcQFvw1tk4j0Wt6N9mSHQtKd7wOE2siVZ_NU567viJIjLIxnifxiPKtu58HIlpTbk9wfx6XNU7ZC292ErTdkKN96Q3eSLvbdEe4IsApQ/s640/IMG_20180723_134333.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Royals Courts of Justice</td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal">
</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgP7L3GInFyWe-2uoQr_IHZ1FKa4o4ZkrY5gLrxu3_NlTcbEtkleDxGzFmsl4hZFzkPilehssbxF7x0RPxFjy8T3QG1_W9PvKF9EjOko3JM_kiJwY9cdBMuonEJEZSkHfYP-1-pRVjp3FE/s1600/IMG_20180723_134954.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgP7L3GInFyWe-2uoQr_IHZ1FKa4o4ZkrY5gLrxu3_NlTcbEtkleDxGzFmsl4hZFzkPilehssbxF7x0RPxFjy8T3QG1_W9PvKF9EjOko3JM_kiJwY9cdBMuonEJEZSkHfYP-1-pRVjp3FE/s640/IMG_20180723_134954.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">St. Dunstan-in-the-West na tiskařské ulici Fleet Street, kde je k vidění mnoho původních žurnalistických sídel, například Daily Telegraph nebo Daily Express</td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal">
</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh00TCVT-TVDrH0Tjuq8w-NlriIYi5RGJsxdQ-0IOsmyfQvm2Z2EpbCHnCerMV34OblsMXpkJ-e_AhRRg53HXviWm2AdvAFyDe6v8ZrTZQeO6ZR2zXDGGb8XqpYUtZIcl7tzWkLM_ehCj8/s1600/IMG_20180723_140849.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh00TCVT-TVDrH0Tjuq8w-NlriIYi5RGJsxdQ-0IOsmyfQvm2Z2EpbCHnCerMV34OblsMXpkJ-e_AhRRg53HXviWm2AdvAFyDe6v8ZrTZQeO6ZR2zXDGGb8XqpYUtZIcl7tzWkLM_ehCj8/s640/IMG_20180723_140849.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Odpočinek uprostřed města</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEivcmeJfp_fsRKXBsIlvX6LD9s7P6PLKBW9hx806agtvZtHql5-syTL4eu5ruIPJPzZdEh98gWBsMG8R1DDcR4aXfNClHAD1yIgQED1F0bT6CJbRaJ8u8IJwAs_5Gewlp_3Vyyl9JHahac/s1600/IMG_20180723_144848.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEivcmeJfp_fsRKXBsIlvX6LD9s7P6PLKBW9hx806agtvZtHql5-syTL4eu5ruIPJPzZdEh98gWBsMG8R1DDcR4aXfNClHAD1yIgQED1F0bT6CJbRaJ8u8IJwAs_5Gewlp_3Vyyl9JHahac/s640/IMG_20180723_144848.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">St. Paul´s Cathedral</td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal">
</div>
<div class="MsoNormal">
Zvláštní ulicí <span style="color: red;">Baynard Thames </span>se
schody a krásnými domy jsme prošly kolem od pohledu prestižní City of London
School k <span style="color: red;">Millenium Bridge</span>, z kteréhož
jsem v dálce na pravé straně tentokrát poprvé zahlédla věže Tower Bridge.
Krom toho most skýtal pohled na šedomodré panorama mrakodrapů, nedaleko se
tyčil takzvaný „Střep“, teprve nedávno vystavěný mrakodrap, který zde
v době mé poslední návštěvy nestál. Jako kdyby chtěl svou ostrou špičkou
opravdu propíchnout jeden z těch bílých obláčků, nebo číhal na některý,
který o něj zavadí a roztrhá se na spoustu malých kousků…</div>
<div class="MsoNormal">
<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhJa0F19w_bd1BSVB350U97Dmbu30-daCL8U4m5UegZi0sQV6kYvtPlZwKZEPU0JbTxLDmjx4xBDyQAuO3OfQzwVaSyHDi6AiV-fkvo8L6cftL1HJ8RXyy-WnznTsCgLLonU4wp9UjLmBI/s1600/P7230773.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhJa0F19w_bd1BSVB350U97Dmbu30-daCL8U4m5UegZi0sQV6kYvtPlZwKZEPU0JbTxLDmjx4xBDyQAuO3OfQzwVaSyHDi6AiV-fkvo8L6cftL1HJ8RXyy-WnznTsCgLLonU4wp9UjLmBI/s640/P7230773.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Výhled z Millenium Bridge. Vidíte Tower Bridge?</td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal">
</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiAyZesP2jbw6du_fTzOut-5r_pl8zsMhvSNLsaKSxKaw1f1S1NukUbyiHeV_aBuVH4S47Ahw6hAgCF7IpJrPI4As2fnGSOCRA6k1hMfG-Hkex-vRqO7HWkF24ghjBtITSJYed8Uv0qZbs/s1600/IMG_20180723_150253.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiAyZesP2jbw6du_fTzOut-5r_pl8zsMhvSNLsaKSxKaw1f1S1NukUbyiHeV_aBuVH4S47Ahw6hAgCF7IpJrPI4As2fnGSOCRA6k1hMfG-Hkex-vRqO7HWkF24ghjBtITSJYed8Uv0qZbs/s640/IMG_20180723_150253.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Millenium Bridge s katedrálou sv. Pavla<br />
<br /></td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal">
</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhJ4Qyuy9B1qXnrqUfvhVd9olu5A0RZ49l4ooVdb9XthyphenhyphenB14K7YQNUaziFE04awYSu3la-RBbWE5N6BDeNbhcrHDRt_89-_xogxuGtRdzGDPO-jMSJAchA3IoNNuRX73FDmxdDBA8dHmh4/s1600/IMG_20180723_162735.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="200" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhJ4Qyuy9B1qXnrqUfvhVd9olu5A0RZ49l4ooVdb9XthyphenhyphenB14K7YQNUaziFE04awYSu3la-RBbWE5N6BDeNbhcrHDRt_89-_xogxuGtRdzGDPO-jMSJAchA3IoNNuRX73FDmxdDBA8dHmh4/s200/IMG_20180723_162735.jpg" width="150" /></a>Millenium Bridge vystavěný v roce 2000 nás zanesl přímo
před <span style="color: red;">Tate Modern</span>, galerii moderního umění
vybudovanou z bývalé fabriky. Mimochodem – víte, že v Londýně jsou
vstupy do všech galerií i muzeí zdarma? Má to ohromnou výhodu – můžete jen
nahlédnout a nemusí vám být líto žádné vstupenky – je úplně jedno, jestli jste
v galerii pět minut nebo celé odpoledne a za den jich klidně můžete projít
třeba deset (což ale není dobrý nápad – zvlášť pro mě; už ve druhé bych totiž
zapomněla, co jsem viděla v té první). Nejprve jsme se nechaly vyvézt
výtahem do nejvyššího patra, odkud byl (ačkoli za sklem) vskutku překrásný
výhled na čtvrť City a její dominantu, katedrálu svatého Pavla.<br />
<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj2KSuhN0QrfA3eSpmZ-6Y-t6Eif-RXAne3QcbJkSJI1yn0dxUAPnhelJ_cr4m35T1nNsfwi2Hk_V9AVsKJcT_mr0KozgN6C9I9-Z-VZjiHb2H_gWceWzQwwCD2_mzNzpN-jlcVmOYVHrQ/s1600/P7230774.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj2KSuhN0QrfA3eSpmZ-6Y-t6Eif-RXAne3QcbJkSJI1yn0dxUAPnhelJ_cr4m35T1nNsfwi2Hk_V9AVsKJcT_mr0KozgN6C9I9-Z-VZjiHb2H_gWceWzQwwCD2_mzNzpN-jlcVmOYVHrQ/s640/P7230774.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Budova Tate Modern</td></tr>
</tbody></table>
</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiECQoJ1kiSRDNc93DVLQcYzdAwZ6Cyl_Y78-wnxfbVP9CK6_A14qCjoorl0gAXeSLBD6wb2uY-RExB8iy79U5qe963mj5nu8KzD9sM-VY0MJwYCfzAWageY6t7XyCCAxJ7dT8O8SmOfEE/s1600/P7230779.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiECQoJ1kiSRDNc93DVLQcYzdAwZ6Cyl_Y78-wnxfbVP9CK6_A14qCjoorl0gAXeSLBD6wb2uY-RExB8iy79U5qe963mj5nu8KzD9sM-VY0MJwYCfzAWageY6t7XyCCAxJ7dT8O8SmOfEE/s640/P7230779.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Výhled z kavárny v nejvyšším patře galerie Tate Modern je nezapomenutelný<br />
<br /></td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal">
</div>
<div class="MsoNormal">
</div>
<div class="MsoNormal">
Dost letecky jsme prošly několik expozic. Moderní umění jako
takové mne příliš neoslovuje, pokud ovšem originálně nepoukazuje na nešvary
současné epochy nebo neparoduje aktuální mód lidských myslí (ve Vídni jsem
nedávno viděla obsáhlou expozici zaměřenou na globální oteplování a dobu plastovou
a byla jsem nadšená, no a takový Andy Warhol, podávající neobyčejně důvtipné
zrcadlo 60. létům, je moje srdcová záležitost). V této expozici mne ale
nezaujalo téměř nic, až na zavěšený ohromný kus asfaltu a imitace hoven, které
tvořili jedno dílo, a notoricky známý obraz z 30. let., který se mi prostě
nelíbí, čímž se řadím k táboru lidí, kteří jej za umění nepovažují, naopak
mi zpracování připadá ostré a vizuálně rušivé. Chápu ale, že záměrem bylo
vytvořit něco nového a průkopnického, něco otočeného „vzhůru nohama“, co půjde
proti dosavadním proudům. Ale tohle? No, nevím nevím. Účel obraz asi splnil,
ale z meditace nad tímto dílem by mě nejspíš jen rozbolela hlava.</div>
<div class="MsoNormal">
<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhuyo04RLuEGlN7TwZOeTAEt-WWWb3tLNiWc-3dbz2hEPgKXiJH-Cukv5HuHG9yjiXFBmKbwjyzLiyfC6CALSnVvQH-COxWZvPj3UYyN6NcjULEvVE_f9xnOSKUTAZunEFYb5PZCKNWDXo/s1600/IMG_20180723_162934.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="904" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhuyo04RLuEGlN7TwZOeTAEt-WWWb3tLNiWc-3dbz2hEPgKXiJH-Cukv5HuHG9yjiXFBmKbwjyzLiyfC6CALSnVvQH-COxWZvPj3UYyN6NcjULEvVE_f9xnOSKUTAZunEFYb5PZCKNWDXo/s640/IMG_20180723_162934.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="MsoNormal">
</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Toliko k modernímu umění a už jsme uháněly dál, konečně
na <span style="color: red;">Borough Market</span>! Blížila se pátá hodina, kdy
většina obchodů na<span style="mso-spacerun: yes;"> </span>Borough Marketu
zavírá a jen taktak jsme stihly poslední otevřené stánky. V prvním
z nich jsem si impulzivně zakoupila fresh za 2.50 a jala se rozhlížet po
tom zvláštním místě.<o:p></o:p><br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjBQiWg4EKAUOl_zH2kkpg2axve7l9CZ8QtA2_lFxVHX4Jp5Dei9jH3GMtgsP47FvOJnaOGZiLcpRHi7cqljV5F6dVONczIYVVFCruBK6Z4UwMmGsqt3dmSVqGkjskS7iODciH1PK9j64Q/s1600/IMG_20180723_165549.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjBQiWg4EKAUOl_zH2kkpg2axve7l9CZ8QtA2_lFxVHX4Jp5Dei9jH3GMtgsP47FvOJnaOGZiLcpRHi7cqljV5F6dVONczIYVVFCruBK6Z4UwMmGsqt3dmSVqGkjskS7iODciH1PK9j64Q/s640/IMG_20180723_165549.jpg" width="640" /></a></div>
</div>
<div class="MsoNormal">
<br />
Jednalo se zejména o kulinářské gastro obchůdky – zrající
sýry z celého světa, ovoce, zelenina, čerstvé ryby, pečivo, káva, čaj,
zákusky – prostě vše, na co jen si vaše chutě vzpomenou. Atmosféra místa mě
zaujala – ač s ponurou kulisou, obživlé desítkami stylových stánků a
obchůdků, provozovaných na první pohled nadšenci, kteří stoprocentně věří tomu,
co prodávají. Žádný kýč, vše účelově zřízené, na mnoha místech nasvícené nejen
světlomety, ale i roztomilými žlutými žárovičkami. Škoda, že jsme nepřišly
krapet dříve, ale nevadí – o důvod víc vypravit se sem příště znova!<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg0WufTEb_-Hk2PwzfJpgqrJeehmrBJHhInMORGcoyTmg3PwlxEL1xrAXOHRsWZhfIyU2zI0goZu_EkJun4RKSRpL4Dbtk8TqvXXa8cheF2hoduOnsRraIA5-BatneXGdr-pr5CMa0cPrM/s1600/P7230782.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="901" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg0WufTEb_-Hk2PwzfJpgqrJeehmrBJHhInMORGcoyTmg3PwlxEL1xrAXOHRsWZhfIyU2zI0goZu_EkJun4RKSRpL4Dbtk8TqvXXa8cheF2hoduOnsRraIA5-BatneXGdr-pr5CMa0cPrM/s640/P7230782.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Ušmudlaný, tajemný, barevný a tolik anglický - takový je Borough Market.</td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal">
</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Jako kdybychom se nemohly rozloučit s napůl ponurým,
napůl živoucím Borough Marketem, seděly jsme ještě chvíli u jeho cihlové zdi na
lavičce poblíž právě vyklizeného stánku a pozorovaly, jak prodávající pracně
balí své zboží po celém dlouhém dni na nohou mezi tolika lidmi, turisty i
místními, kteří mnoho hodin proudili kolem. <o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi8y7It78L9Vg46esvSoRy6jKfOff2JxiUYcLnopYn9qyoRL0wgJ9pKNjMSI0OEG9zQPtrJ7k3DWvG8SAxYGvnurvislLjKCJOX299bgptyBZHFV2iyyKJS9-3JIRXn3I7RPB1VFdqHE7s/s1600/P7230787+%25282%2529.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi8y7It78L9Vg46esvSoRy6jKfOff2JxiUYcLnopYn9qyoRL0wgJ9pKNjMSI0OEG9zQPtrJ7k3DWvG8SAxYGvnurvislLjKCJOX299bgptyBZHFV2iyyKJS9-3JIRXn3I7RPB1VFdqHE7s/s640/P7230787+%25282%2529.JPG" width="640" /></a></div>
<div class="MsoNormal">
</div>
<div class="MsoNormal">
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj_8NeVN54A7TDG2yo8lQWvmxJyv2Yyle1CiVztEWnmdrYel9uRrT6cJV81P9BJpmGPUHS0izl0xC3-85hF-ue0-lcpk5gMuNOtUOprP4ZXaLmduaebi6-FmTi9OhGjMIVVDwiwWGFfa9c/s1600/P7230783.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="901" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj_8NeVN54A7TDG2yo8lQWvmxJyv2Yyle1CiVztEWnmdrYel9uRrT6cJV81P9BJpmGPUHS0izl0xC3-85hF-ue0-lcpk5gMuNOtUOprP4ZXaLmduaebi6-FmTi9OhGjMIVVDwiwWGFfa9c/s640/P7230783.JPG" width="640" /></a></div>
<br />
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg3KZN0d0bIsDULUbzhOk86SCD36qeHmy7W_AHJ-M3a2ORkGY-kDwDSSgtjkzLJKVk_5BhshrIf5cpOktn8fbOQ2Xn0gQ1kVR0q5VwcRfpdjrF-zAnAQgvFMVZEHPQz0AcXHYaC5ufl_go/s1600/P7230789.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg3KZN0d0bIsDULUbzhOk86SCD36qeHmy7W_AHJ-M3a2ORkGY-kDwDSSgtjkzLJKVk_5BhshrIf5cpOktn8fbOQ2Xn0gQ1kVR0q5VwcRfpdjrF-zAnAQgvFMVZEHPQz0AcXHYaC5ufl_go/s640/P7230789.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Okolí Borough Marketu bylo také stylové</td></tr>
</tbody></table>
Pokračovaly jsme podél jižní straně Temže na východ k Tower
Bridge čtvrtí zvanou <span style="color: red;">Bermondsey</span>. Slunce už
vrhalo dlouhé stíny v kontrastu se zlatými odlesky jeho paprsků, nebe zcela
jasné. Míjely jsme <span style="color: red;">London Bridge</span>, po kterém
kráčelo v zástupech stovky a stovky londýňanů, úředníků, kterým pro dnešek
odzvonila pracovní doba a kteří právě opustili ty vysokopatrové budovy.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEggxP0ESwGC5sj3DCEbpfDd8lOTchCdUHrq0jXM-xZ8hwb0TXmFCoqlp-jZsrcpriX9Edn45_iW7s_M_GYTIS4LNsjDjk86zbhfKhR9pBKoWIb0FDv8idaFwG4wy_PbpU_Vv2CxEu4l7w8/s1600/P7230792.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="904" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEggxP0ESwGC5sj3DCEbpfDd8lOTchCdUHrq0jXM-xZ8hwb0TXmFCoqlp-jZsrcpriX9Edn45_iW7s_M_GYTIS4LNsjDjk86zbhfKhR9pBKoWIb0FDv8idaFwG4wy_PbpU_Vv2CxEu4l7w8/s640/P7230792.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Úředníci spěchající po London Bridge na nedalekou vlakovou stanici</td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal">
</div>
<div class="MsoNormal">
Zdálky
vypadali jako stovky černobílých mravenečků, nesoucích na svých bedrech tíhu
celého mraveniště. Konečně svoboda, konečně ven ze zajetí, tolik šlo vyčíst
z jejich chůze a z jejich výrazu a také z toho, že řada z nich
odbočovala rovnou k některé z hospůdek s venkovním posezením na
břehu Temže, aby zachytili poslední zbytky slunečního světla, než je vlak
odveze kamsi na předměstí do jejich domovů. Nechaly jsme se unášet proudem a
zastavily se také v jedné z nich; byl to spíš kiosek, kde čepují pivo
a kde nabízí posezení s výhledem na řeku a mrakodrapy, osmihodinová
vězení, kde se místo pruhovaného pyžama nosí kravaty a kostýmky. Třetinka piva
IPA chutnala na tomto místě s chutí okamžiku přímo božsky. Stále jsme měly
na očích London Bridge, po kterém proudili další a další mravenečci, které
chrlily ty mrakodrapy, jako kdyby byly bezedné.</div>
<div class="MsoNormal">
<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjcWEufHngAODN-odVaxVqXclP_q4ojBszjsp3qv7XL-nd_8W6okd52E70M9CNyyZT73zVwQ1hKviie_mWn2R-NFBCRw7SeaqfMUXOL8yK7P_JUUlp3WsBbLV51BTsy9XwSFfxxgj8GqOE/s1600/P7230797.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjcWEufHngAODN-odVaxVqXclP_q4ojBszjsp3qv7XL-nd_8W6okd52E70M9CNyyZT73zVwQ1hKviie_mWn2R-NFBCRw7SeaqfMUXOL8yK7P_JUUlp3WsBbLV51BTsy9XwSFfxxgj8GqOE/s640/P7230797.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Pohled na London Bridge z kiosku u řeky</td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal">
</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhFuBcRpjvgYyeRBo6LlgXloX4gFl8HOZM-A6mC_-PTNKWR6PIFt__CcZuuy8DzFDhutlA12a9WwxXeiJPzJnWttC0Y6-KHV47lY4gg5-RP1EsgaHZSJZ-ckWqPDVFlsR5e-b5RsYlFajs/s1600/P7230801.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhFuBcRpjvgYyeRBo6LlgXloX4gFl8HOZM-A6mC_-PTNKWR6PIFt__CcZuuy8DzFDhutlA12a9WwxXeiJPzJnWttC0Y6-KHV47lY4gg5-RP1EsgaHZSJZ-ckWqPDVFlsR5e-b5RsYlFajs/s640/P7230801.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">...a pohled na administrativní budovy.</td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal">
„Chrlení“ lidí prý trvá od pěti do sedmi. V tomto čase
je také zaplněna většina putyk a turisti se mylně domnívají, že v dané
hospodě už tento večer místo neseženou – ale ano, stačí vyčkat hodinku, kdy
úředníci odjíždí do svých domovů. Potají se mi podařilo vyfotit některé
z nich…<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhi0kSRNBWXC_W92av3Bq_aZ6eapLc-8Ez_2vCoc_Dlt4FvM69n64QwNGQEHr1OWcR-NZzaLSEeC4vgs4KzhfaAQvFcCZy9IBdtG1pt3EVdCLM2ZywlZSHy0YLMe_13l2cXXcDNX2jAAlY/s1600/P7230799.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhi0kSRNBWXC_W92av3Bq_aZ6eapLc-8Ez_2vCoc_Dlt4FvM69n64QwNGQEHr1OWcR-NZzaLSEeC4vgs4KzhfaAQvFcCZy9IBdtG1pt3EVdCLM2ZywlZSHy0YLMe_13l2cXXcDNX2jAAlY/s640/P7230799.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Mladým úředníkům skončila pracovní doba</td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal">
</div>
<div class="MsoNormal">
A už jsme konečně zahlédly <span style="color: red;">Tower
Bridge</span>, nádherně nasvícený večerním sluncem. Tahle památka mne uchvátila
ze všech nejvíc; ve slunečním světle vypadá zcela jinak, než v oparu šedi
a mlhy, jak jsem ji měla v paměti. Zastavily jsme se na chvíli na chvíli poblíž City Hall u venkovní divadelní scény The Scoop a užívaly si ten výhled. Novodobé mrakodrapy, výhled na majestátní Tower Bridge a středověké opevnění Tower i super moderní, nadčasové prosklené budovy - to vše skýtá pobřežní strana městské části Southwark.</div>
<div class="MsoNormal">
<o:p></o:p></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgBXv2IwpVcclL79DkPyKjy8n-N_qWoJbBHx_KMfM927i-yEVLGgWi4zSm8VUoJWjJuOYttlnTMjIAkPDDkjdCSwFrEDafgwI0acIAzNEHMwqwirsVLp4j13GE1ihg5Oh_9z4Uyvbya0tg/s1600/IMG_20180723_191948_1.jpg" imageanchor="1" style="font-size: medium; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgBXv2IwpVcclL79DkPyKjy8n-N_qWoJbBHx_KMfM927i-yEVLGgWi4zSm8VUoJWjJuOYttlnTMjIAkPDDkjdCSwFrEDafgwI0acIAzNEHMwqwirsVLp4j13GE1ihg5Oh_9z4Uyvbya0tg/s640/IMG_20180723_191948_1.jpg" width="480" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Večer u Tower Bridge byl kouzelný</td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal">
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjB0re7ff26Kvq7AYTdKDDouin0nyI75mEmYNnWXJ9pTSt0tnPrVPTmQUBu3f_uUSa7CrhUl4Mc-kQ35XjDf_eSP1DJOm_5JEk1x-1Q8iuXwf83VtGa0LNzlefXcCLexvqhJZ3ZZadQbo4/s1600/IMG_20180723_185142_296.jpg" imageanchor="1" style="font-size: medium; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="904" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjB0re7ff26Kvq7AYTdKDDouin0nyI75mEmYNnWXJ9pTSt0tnPrVPTmQUBu3f_uUSa7CrhUl4Mc-kQ35XjDf_eSP1DJOm_5JEk1x-1Q8iuXwf83VtGa0LNzlefXcCLexvqhJZ3ZZadQbo4/s640/IMG_20180723_185142_296.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Moderní budovy v městské části Southwark<br />
<br /></td></tr>
</tbody></table>
</div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjL9L-ScT5hvdyr-0VKhEyfVi_QgCKqBOBRLJr4Jo8BTzeiTMRVD-PQ-yxFYXLcej2rRTtLSxuOuPnDHjGo2pF1KOAMsqgDXQoJXYPPsxfrkAg0anjdai0qNajs59p5lySHK2p5cFx_ImY/s1600/P7230822.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjL9L-ScT5hvdyr-0VKhEyfVi_QgCKqBOBRLJr4Jo8BTzeiTMRVD-PQ-yxFYXLcej2rRTtLSxuOuPnDHjGo2pF1KOAMsqgDXQoJXYPPsxfrkAg0anjdai0qNajs59p5lySHK2p5cFx_ImY/s640/P7230822.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Jedna z nejnavštěvovanějších památek se přeci jen lépe vyjímala na modré obloze než v šedi deštivého počasí</td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal">
</div>
<div class="MsoNormal">
O vyfocení s Tower Bridge jsme požádaly kluka, který se
fotil na selfie tyč a kterého jsme proto odhadly jako dobrého fotografa, načež
jsme se dozvěděly, že je z Argentiny a že cestuje sám stejně jako naše
předchozí spolunocležnice z New Jersey, a Londýn je jedna z jeho Štací
po Evropě. Přešly jsme přes věžový most, což bylo samo o sobě intenzivním
zážitkem, zpět na severní stranu Temže a doslova se koupaly v paprscích
večerního slunce, kterému jsme kráčely vstříc podél pravého břehu na západ.</div>
<div class="MsoNormal">
<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj2Yye4u6Ropk3jPu0sxL6rQqC5HC4eux8eMGJo3FZCxenz97rc3BBIdunQRu1TahauCtt6NQHP51xuuHR_Oo1OcUzWasvGkP76cNYdgRPQFpfgr6yw0MvcW8WoEA-sFuk8ijwb-Am1Wsk/s1600/P7230827.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj2Yye4u6Ropk3jPu0sxL6rQqC5HC4eux8eMGJo3FZCxenz97rc3BBIdunQRu1TahauCtt6NQHP51xuuHR_Oo1OcUzWasvGkP76cNYdgRPQFpfgr6yw0MvcW8WoEA-sFuk8ijwb-Am1Wsk/s640/P7230827.JPG" width="640" /></a></div>
<div class="MsoNormal">
</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiUEjqNvNeBwzzdw3bD37ptIgkHh2YVUIYnsdkh4pm-tBRXnZmz8lK_8le90Y5PFcxxUjdNRwuzPybmVBNrgWyh0XiZhjtbFN0bItB0BQU-hWEHkRHpVWvt44AfZ48NWLbZE4gkS9mSZe4/s1600/P7230853.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiUEjqNvNeBwzzdw3bD37ptIgkHh2YVUIYnsdkh4pm-tBRXnZmz8lK_8le90Y5PFcxxUjdNRwuzPybmVBNrgWyh0XiZhjtbFN0bItB0BQU-hWEHkRHpVWvt44AfZ48NWLbZE4gkS9mSZe4/s640/P7230853.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Zlatá hodinka</td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal">
</div>
<div class="MsoNormal">
Byl čas večeře a už nám docela vyhládlo, u <span style="color: red;">Toweru</span> jsme si koupily něco k snědku. Holky Fish
and Chips ve vyhlášeném kiosku, já toast v Paulu – asi nejlepší, který
jsem kdy jedla. Jídlo jsme si vychutnaly ze všech těch papírových krabiček
vskutku stylově ve „street stylu“ na betonovém pangejtu, načež jsme si
prohlížely naše unavené, zaprášené (a zespodu také příšerně špinavé) nohy.
Blížila se osmá, slunko už se schovávalo kdesi za vysokými budovami, zlatých
pruhů prosvítajících mezi domy ubývalo a Londýn se začal topit do vlahých
stínů. A my ještě chtěly stihnout západ slunce z mostu! Kromě toho jsme
byly snad 10 km od našeho ubytování…</div>
<div class="MsoNormal">
<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiYOhISYdBOjmJOUUdadUaV5TsMUZMHEtMjNlsPoITuv_OEkGpczpjT-jtYkBdkTfzzzH79iDMT7exz7EUUWdFskmwDNFhu0FDKbCBPBxKVAenD9Sm8x9eWcjbDkev9u2WJ9aYsebs5ONE/s1600/P7230805.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiYOhISYdBOjmJOUUdadUaV5TsMUZMHEtMjNlsPoITuv_OEkGpczpjT-jtYkBdkTfzzzH79iDMT7exz7EUUWdFskmwDNFhu0FDKbCBPBxKVAenD9Sm8x9eWcjbDkev9u2WJ9aYsebs5ONE/s640/P7230805.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Středověké opevnění Tower</td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal">
</div>
<div class="MsoNormal">
Rozhodování bylo jasné – nadešel čas přezkoumat serióznost
dosavadního hrdinství a svézt se aspoň kousek cesty na západ, přiblížit se
podél Temže k nocležišti a z nějakého mostu vyfotit západ slunce
(nebo alespoň stmívání). Našly jsme nejbližší zastávku a sedly na první
dobluedecker směrem k Trafalgaru v domnění, že jízdenku si zakoupíme
uvnitř. Řidič černý jako noc od nás hotovost nepřijal, prý musíme platit jízdné
jedině kartou, ale částku jsme se nedozvěděly. S obavou jsme přiložily
kartu k terminálu (ani tam se žádná částka nezobrazila), mně to píplo až
na druhý pokus (a Terce to naopak nepíplo vůbec). Řidič v tom ale problém
neviděl, pokusily jsme se tedy zapomenout na to, že jsme možná právě přišly o
všechny prachy, vyškrábaly se do patra rozjíždějícího se červeného vozu a
užívaly si jízdu, která nás snad nestála tolik, kolik každá z nás měla na
svém účtu…<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh3MGYnWjjU6FFSNOPqJ8W9FgSGeFnmPPOjMRnl7hlNElbO6c_WUYr5s5G-J1m8IRbl2AvNZK90bZmZaAwmBfGPLOxIbdRjeptWCZzSIojvPSnsXicD4XiXXlb7v4_2XKdlnMaa7NjnWQA/s1600/IMG_20180723_200200_449.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh3MGYnWjjU6FFSNOPqJ8W9FgSGeFnmPPOjMRnl7hlNElbO6c_WUYr5s5G-J1m8IRbl2AvNZK90bZmZaAwmBfGPLOxIbdRjeptWCZzSIojvPSnsXicD4XiXXlb7v4_2XKdlnMaa7NjnWQA/s400/IMG_20180723_200200_449.jpg" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Večeře v decentním street stylu</td></tr>
</tbody></table>
</div>
<div class="MsoNormal">
<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
Když jsme si u Trafalgaru kupovaly něco k snědku na
večerní piknik v parku, u kasy bohužel Terku čekalo nemilé překvapení.
Transakce za sendviče a plechovku piňa colady se nepovedla, protože prý „nemá
dostatek hotovosti na účtu“. Krve by se v nás tehdy nedořezal. Ironií je,
že ona měla na účtu peněz z nás tří nejvíc... Že by londýnské
doubledeckery vydělávaly na naivitě a neinformovanosti cizinců nebo že by naše
úspory zahučely na osobním účtu toho černocha, to se mi ale nezdálo. Vše
prozatím uklidnil telefonát domů, aby se zjistilo, že peníze na účtu (zatím…)
jsou. Já raději kontrolu svého bankovnictví odložila – zároveň bych se totiž
dozvěděla, kolik jsem doposud utratila a nechtěla jsem si kazit poslední večer,
na to bude čas zítra….už bohužel po cestě domů.</div>
<div class="MsoNormal">
<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<div style="text-align: right;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg2810p5jvggB6UBMCZ8-o0qUtCTHW87alB-o7-RRuYJirAAzMDebDf_G5Q1JESozGtCtvOZLtRnFZYMk4ZSzS8mrpcD4-3iVetODoDBRHbdLnbko_WqxkuwT13ZAINpqs0MV4x64LD9u8/s1600/IMG_20180723_210900+%25282%2529.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1348" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg2810p5jvggB6UBMCZ8-o0qUtCTHW87alB-o7-RRuYJirAAzMDebDf_G5Q1JESozGtCtvOZLtRnFZYMk4ZSzS8mrpcD4-3iVetODoDBRHbdLnbko_WqxkuwT13ZAINpqs0MV4x64LD9u8/s320/IMG_20180723_210900+%25282%2529.jpg" width="268" /></a></div>
</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Z Trafalgaru jsme se rozeběhly k nejbližšímu <span style="color: red;">Hungerford Bridge</span>. Sluníčko už bylo dávno za obzorem,
i tak po sobě ale stále ještě zanechávalo růžovofialovou stopu přecházející do
temně modré – takovou tu, která jde vykouzlit jen na zcela jasné obloze.
V dálce se tyčily mrakodrapy, které jsme si prohlížely zblízka, a taky
katedrála svatého Pavla, u které jsme odpoledne odpočívaly. Letadla na obloze
kreslila duhové čáry, bylo stále teplo jako u moře a bezvětří, vzduch nesl
stopu slané vlhkosti. Červencový Londýn je fajn. Nechce se mi odtud.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Pokračovaly jsme po pobřežní pěší zóně <span style="color: red;">The Queen´s Walk</span>, která byla působivě nasvícená
žlutými žárovkami, a míjely mnoho lidí, kteří jen tak korzovali podél řeky,
nesli si svůj drink nebo zmrzlinu, kterou si zakoupili u jednoho z kisoků
podél cesty a nikdo nikam nespěchal. Na chvíli jsme si sedly na kraj trávníku
pod červeně zářící <span style="color: red;">London Eye</span>, které jsem viděla
takhle zblízka asi poprvé, je to opravdu unikátní kolos.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Překvapilo mě také to, kolik lidí bere piknik ve městě
opravdu vážně. Dvě ženy sedící nedaleko nás na menší zatravněné ploše pod
stromem měly s sebou nejen piknikovou deku, drink a něco k snědku,
ale rovnou i polštářky a čajové svíčky včetně skleněných svícnů! Když ale
zohledním ceny jídel v místních restauracích a zejména nezměrný rozdíl
v cenách za jídlo a pití v supermarketech, není se čemu divit.
S takovým piknikem se dostanete tak na třetinu ceny, kterou byste dali za
jídlo v restauraci a navíc máte krásný výhled na řeku, město, mrakodrapy
nebo na co jen si vyberete. Nehledě na to, že počasí vhodné k piknikování
není v Anglii úplnou samozřejmostí… (Ještě dodatek: jídlo – tedy suroviny,
polotovary a sendviče v marketech jsou pro angličany velmi levné, poměrově
mnohem levnější než jídlo pro nás v Česku – proto jsou pulty londýnských
supermarketů plné polotovarů, hotových jídel v krabičce, vařeného kuskusu,
vařené rýže apod.).<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEizARvCKRz86O1pLm_EScZ_6on7paZ_wpcuY195ut1QmG_bPXpOkmedgq_njJkFzlo7hC-NTRHIeYmvyBxSCnBhsH7TezC1t9Cvz4-kuo9xZ_NuFOYLKYSk-ZMtlPfYdyQYJcB2z2pEfQQ/s1600/P7230861.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEizARvCKRz86O1pLm_EScZ_6on7paZ_wpcuY195ut1QmG_bPXpOkmedgq_njJkFzlo7hC-NTRHIeYmvyBxSCnBhsH7TezC1t9Cvz4-kuo9xZ_NuFOYLKYSk-ZMtlPfYdyQYJcB2z2pEfQQ/s640/P7230861.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Monstrózní London Eye. Výhled musí být úchvatný.</td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal">
</div>
<div class="MsoNormal">
Město už bylo pokryto dekou černé tmy, ve které ostře zářilo
pouliční osvětlení a ospale prosvěcovala okna vysokých administrativních budov
a mnohapatrových hotelů. <span style="color: red;">Westminster Bridge </span>nám
nabídl poslední epesní výhled na noční scenérii s London Eye v hlavní roli
na straně východní, Westminster Hall a Big Ben na straně západní. Pomalu nám
začalo docházet, že kvíz v hospodě s Gandalfem Šedým patrně
nestíháme, dali jsme to vědět zklamanému Josému a docela nás mrzelo, když jsme
se dozvěděly, že dnes byl Gandalf na kvízu osobně. Tahle šance se asi jen tak
nezopakuje a teď je pryč – jak těžký je život…</div>
<div class="MsoNormal">
<o:p></o:p><br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjIKMxs8svw9X5-4dv3yKied5N5qENmt98PSoR7pHpjf_LqnX6dTfiABTcx2Rl7Na8K5mRbwupCV55DtG8JhlqXYVyg6uofsfWcwZU3Zl0IVxsie-4gshUsgMwDTh47ppM9CJM5HIuW09E/s1600/P7230856.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="901" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjIKMxs8svw9X5-4dv3yKied5N5qENmt98PSoR7pHpjf_LqnX6dTfiABTcx2Rl7Na8K5mRbwupCV55DtG8JhlqXYVyg6uofsfWcwZU3Zl0IVxsie-4gshUsgMwDTh47ppM9CJM5HIuW09E/s640/P7230856.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Big Ben byl bohužel tentokrát oděn do lešení</td></tr>
</tbody></table>
Poblíž Westminsteru jsme si ještě v marketu zakoupily
víno a zamířily po podél <span style="color: red;">St James´s Parku</span> směrem
k našemu ubytování, od něhož jsme stále byly dobrých 7 km daleko, vždyť
jsme ještě neminuly ani Buckinghamský palác! Už byla pozdní hodina, docela nás
bolely nohy z nevhodných bot (některé členky výpravy kriticky) a
s obavou, že nás po cestě zavřou v některém z parků (velké
londýnské parky se po desáté hodině zavírají, podobně jako u nás hřbitovy….)
jsme se usadily na jedné z laviček na třídě Birdcage Walk se St. James´s
parkem v zádech a dopravní tepnou v popředí, toho pozdního večera už
ale zcela klidnou, a rozhodly se, že nejlepší bude, když si na chvíli
odpočineme, vypijeme to víno a mezitím nás jistě napadne, co dělat dál (a třeba
se mezitím ta sedmikilometrová vzdálenost zkrátí, že)? Říkaly jsme si, jak je
to super, že jsme tak bohaté, že můžeme trávit víkend v Londýně, že je teď
pondělní červencový večer a že můžeme sedět u královského parku, dýchat teplý
letní vzduch, pít víno a jít, kam jen budeme chtít….pokud to ovšem zvládneme.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="MsoNormal">
</div>
<div class="MsoNormal">
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; margin-left: 1em; text-align: right;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi5cp8uhCIkV2YzIlMdC1DdcDoM4vp6TwavbU1osjBJJvRrAglti65xcbZPL5QwrEXE63h53pXFYInrqZmSG1t8y3YWhJRLenMr1m55hlGkwAR0IoJ5TOdSURIcJWKdxZv7zG1ckFtF-Sw/s1600/IMG_20180723_191141.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi5cp8uhCIkV2YzIlMdC1DdcDoM4vp6TwavbU1osjBJJvRrAglti65xcbZPL5QwrEXE63h53pXFYInrqZmSG1t8y3YWhJRLenMr1m55hlGkwAR0IoJ5TOdSURIcJWKdxZv7zG1ckFtF-Sw/s400/IMG_20180723_191141.jpg" width="300" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Bonus z Tower Bridge: asi dvě sekundy poté, co mi Terka řekla,<br />
že mám něco na nose a nejspíš je to hovno. :-D</td></tr>
</tbody></table>
Víno jsme vypily, vzdálenost se nezkrátila, naopak bolest
nohou z celodenního chození v nekvalitních botách po betonu se
zvětšila, ale bylo nám veseleji a napadlo nás, proč se znovu nesvézt
doubledeckerem, když už to máme tak dobře natrénované? (A pokud jsme přišly o
všechny prachy, už nám víc strhnout stejně nemohou.) S pocitem vítězství a
absolutní svobody jsme našly nejbližší zastávku. Autobus se podařilo chytit až
na druhý pokus – až poté, co jsme zjistily, že v noci se musí na autobusy
mávat, jinak nezastaví. Ve vrchním patře jsme si připadaly jako ve scéně filmu
Harry Potter, co chvíli musely držet předního zábradlí stejně jako náš hrdina,
tak prudké byly zatáčky.</div>
<div class="MsoNormal">
<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Vystoupily jsme u Hyde Parku, prošly Bayswaterskými ulicemi
na naše milé ubytování, kde nás čekalo nemilé překvapení v podobě nového
spolubydlícího. Na povídání ale naštěstí díky pozdní hodině nebylo moc času a
brzy jsme se uložily ke spánku. Naše poslední procházka Paddingtonem, návštěva
pozoruhodného městečka úředníků, zhodnocení výletu a tipy, co jsme tentokrát
nevěděly a pro příště vědět budeme – právě o tom bude další a poslední
londýnské povídání. Já se s tím Londýnem ne a ne rozloučit, viďte? <span style="font-family: "wingdings"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-char-type: symbol; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-symbol-font-family: Wingdings;"><span style="mso-char-type: symbol; mso-symbol-font-family: Wingdings;">J</span></span><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<span style="font-family: "wingdings"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-char-type: symbol; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-symbol-font-family: Wingdings;"><span style="mso-char-type: symbol; mso-symbol-font-family: Wingdings;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal">
Užívejte dne! <o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Elza</div>
Elzahttp://www.blogger.com/profile/03002955821158039892noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6750979845082468062.post-54596762506000028632018-09-02T04:12:00.000-07:002018-09-09T01:56:14.131-07:00Jak pracovat s fotkami a nezbláznit se z tohoPatřím k těm lidem, kteří si fotí všechno, co je
zaujme, a to zejména na cestách a zvláštních příležitostech, ale i
v běžném životě. K fotkám se pak často vracím a říkám si – hele,
tohle jsem prožila přesně před rokem (je možné, že to tak utíká?), tady jsem
byla loni na podzim, toto jsem prožila v zimě… Fotky ve mně vždy evokují
nejen bezprostřední zážitky a pocity, ale i celkové osobní naladění
v daném období. A to může být zajímavý retrospektivní výlet. Jak ale
zacházet s fotkami, aby někam nezapadly, aby jich nebylo moc a aby byly
snadno po ruce?<br />
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEioI8D3H2xVyo7yokn3Eof3UsLZuj-mgReGwYAOIg7KMm7NHxm7Zt_rLuw6n1d8VGDl9bPCdUgj8jdwtkU5YfWBD0gLJBX2HWvDRubxkJ1z9fQMvJSaZ_o7ShXSN8vvDwTwQ4Y9VBkNEyY/s1600/IMG_20180806_170734.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEioI8D3H2xVyo7yokn3Eof3UsLZuj-mgReGwYAOIg7KMm7NHxm7Zt_rLuw6n1d8VGDl9bPCdUgj8jdwtkU5YfWBD0gLJBX2HWvDRubxkJ1z9fQMvJSaZ_o7ShXSN8vvDwTwQ4Y9VBkNEyY/s640/IMG_20180806_170734.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="MsoNormal">
</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<b>1.</b> <b style="color: red;">Pravidelně
promazávejte.</b> Zní to možná zvláštně jako první bod, ale pokud fotíte tak
jako já pro jistotu jeden objekt třeba pětkrát s tím, aby se alespoň jeden
snímek vyvedl, nejspíš mě pochopíte. Takže pokud se nechcete utopit
v množství snímků, které vás už skrz jejich množství odradí od toho,
abyste se jim dál věnovali, tak pokaždé, když si najdete chvilku a když se jich
například po víkendu nakupí víc, PROMAZÁVEJTE. A buďte nemilosrdní. Určitě
nepotřebujete mít snídani nafocenou dvacetkrát, nebo selfíčko desetkrát, stačí jeden-dva
povedené snímky. Hodnoťte kompozici, barvy, ostrost a samozřejmě subjektivní
vjemy.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<b style="mso-bidi-font-weight: normal;">2. <span style="color: red;">Zakládejte si
složky podle časového období.</span></b> Pravidelně přetahuji do počítače vždy zásobu
fotek z určitého časového období, a to alespoň jednou za půl roku (ideálně
ale častěji). Složka, která bude obsahovat fotky od července do září, se pak
může jmenovat 2018_7-9 a v jednotlivých složkách se budete snadno
orientovat. V mobilu si nechávám fotky maximálně půl roku, abych ulevila
paměti a měla dost prostoru pro nové. </div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<b style="mso-bidi-font-weight: normal;">3. <span style="color: red;">Zakládejte si
složky podle zvláštních příležitostí.</span> </b>Fotky z cest vždy „izoluji“ do
zvláštní složky, protože se jedná o ty, ke kterým se nejčastěji vracím a dále
s nimi pracuji. Také je řadím podle roku, takže např. „2018_7-Londýn“
znamená, že jsem byla v červenci v Londýně – pojedu tam přeci časem
zas, tak ať se to neplete, že? Promazávání pro ně platí stejně tak. Až přijde návštěva a budete se chtít
pochlubit fotkami z nedávného výletu, určitě je nechcete otrávit pěti sty
nepovedenými snímky, které jsou stejně jeden jako druhý, ale raději padesátkou
kvalitních snímků, na které můžete být hrdí. A promazávejte co nejdříve po
návratu z cesty. Připomenete si tím krásné chvíle, a dokud je máte
v živé paměti, lépe vyhodnotíte, které si chcete uchovat.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhu6kDqXZ2GuTaUnY_ol9ox7viKHBpknYWkV6Y92Kc_Mr0cLgfMX1oaQl6XVQKCmU98L2rRKL1mCpJAZn-Z3ylsLtJXTddE-13Sslig8_6C7Brjm9nEnZF_R_omaYnanCC6cBL7VryVKGs/s1600/IMG_20180806_170620.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhu6kDqXZ2GuTaUnY_ol9ox7viKHBpknYWkV6Y92Kc_Mr0cLgfMX1oaQl6XVQKCmU98L2rRKL1mCpJAZn-Z3ylsLtJXTddE-13Sslig8_6C7Brjm9nEnZF_R_omaYnanCC6cBL7VryVKGs/s640/IMG_20180806_170620.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<b style="mso-bidi-font-weight: normal;">4. <span style="color: red;">Nebojte se
automatických oprav a dalších pomocníků.</span> </b>Pokud nejste žádní techničtí
experti ani nevládnete photoshopem (ani já ne), s pár základními funkcemi,
které jistě umí váš mobil i počítač, můžete kdejaký průměrný snímek vytáhnout
na zdařilý skvost. Líbí se mi barevné, rozjasněné fotky se zvýrazněnými
světlými odstíny, nejlépe v širokoúhlém formátu s ideální kompozicí.
Fotky z cest, kterých je vždy poměrně dost a chci je mít vždy co nejdříve hotové,
upravuji proto ve třech rychlých krocích: </div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="margin-left: 36.0pt;">
<b style="mso-bidi-font-weight: normal;">A) Oříznutí</b>, je-li potřeba, aby na fotce nebylo nic useknutého a
rušivého nebo příliš zbytečného prostoru (například nebe nebo silnice) a to
nejčastěji na širokoúhlý formát. Snažím se sice fotit tak, abych fotku už
ořezávat nemusela, ale ne vždy to vyjde.</div>
<div class="MsoNormal" style="margin-left: 36.0pt;">
<b style="mso-bidi-font-weight: normal;">B) Vyrovnání horizontu</b>, protože když moře padá k jedné straně,
je to prostě průšvih. Stejně jako předchozí bod – je lepší fotit rovnou čistě,
nicméně bez pomocných os na displeji/v hledáčku se strefíte jen těžko.</div>
<div class="MsoNormal" style="margin-left: 36.0pt;">
<b style="mso-bidi-font-weight: normal;">C) „Automatická oprava“</b>. Ještě nikde jsem se nesetkala
s lepšími výsledky automatických oprav než ve svém obyčejném, systémem
přednastaveném programu Windows Photos na mém Windows 8 (ve Windows 10 je tahle
funkce naprosto otřesná, fotky spíš hyzdí než vytáhne, tak pozor na to!). Jedním
kliknutím dosáhnete hned několika kroků k lepšímu výsledku – potlačení
stínů, vyšší ostrost a jas, zajímavější tón barev.</div>
<div class="MsoNormal" style="margin-left: 36.0pt;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgACf7b2r0JjLM75CzPM4OJp0-zDlVrhLF3vYbtiDMAPFD4IPXXotxq0zuu_L5w96BtKNVp0bt9yMmyMyVb-Ooq81MO1RU_BgmVy_BxtHWIMnKhqjyAHnDb8xYLK1ksT0PSe6Xti1nz8Zc/s1600/IMG_20180806_170846.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgACf7b2r0JjLM75CzPM4OJp0-zDlVrhLF3vYbtiDMAPFD4IPXXotxq0zuu_L5w96BtKNVp0bt9yMmyMyVb-Ooq81MO1RU_BgmVy_BxtHWIMnKhqjyAHnDb8xYLK1ksT0PSe6Xti1nz8Zc/s640/IMG_20180806_170846.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="MsoNormal">
<b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><br /></b></div>
<div class="MsoNormal">
<b style="mso-bidi-font-weight: normal;">5. <span style="color: red;">Instagram.</span></b> Asi
nejpoužívanější moderní aplikace skrz fotky, která už se přetvořila do
regulérní sociální sítě. Instagram používám už řadu let a je zajímavé jednou za
čas zalistovat o mnoho měsíců nebo dokonce let zpátky a vybavit si zaprášené
vzpomínky. Baví mě manuální opravy, které instagram nabízí – pohrát si
s jasem, barvou, strukturou. Nic se ale nemá přehánět a méně je
v tomto případě více.
Hlavní výhodou je, že z každého výletu postnu na instagram ty nejepší
fotky – nebo se o to aspoň snažím. Což mě navede později k fotkám, které
chci papírově zachovat, protože skvělou věcí je…</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhHuJNTu0mTjB-x7puQ_-s3SG3aA8KHghYw1Ow8vq330aMZOOQYEbIld15jJuixMujc6rZR8xlRl127UwrSuB_0tRHt1h6ykslry4-P7sxZj1m5BbReFBc0wyrPSjOC5AugonRySP6yTHk/s1600/IMG_20180806_170821.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhHuJNTu0mTjB-x7puQ_-s3SG3aA8KHghYw1Ow8vq330aMZOOQYEbIld15jJuixMujc6rZR8xlRl127UwrSuB_0tRHt1h6ykslry4-P7sxZj1m5BbReFBc0wyrPSjOC5AugonRySP6yTHk/s640/IMG_20180806_170821.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<b style="mso-bidi-font-weight: normal;">6. <span style="color: red;">Fotokniha.</span> </b>Což
je asi nejlepší způsob, jak zachovat ty nejlepší vzpomínky na celý život.
Zajímavým zvykem může být pravidelná tvorba fotoknihy za konkrétní rok, nebo
pokud máte hodně zážitků, třeba i půlrok.<b style="mso-bidi-font-weight: normal;">
</b>A pokud dodržíte předchozí body, tvorba fotoknihy pro vás bude hračka.<b style="mso-bidi-font-weight: normal;"> </b>Nejtěžším krokem je totiž důkladná a příprava fotek, tedy jejich
roztřídění a úprava, aby se vám pak pod ruce nepletly fotky rozmazané,
nepovedené a nic neříkající. Potom stačí vyčlenit si pár večerů, stáhnout
program od vybrané firmy, ve kterém lze pracovat offline (hurá) a pustit se do
práce.<br />
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Já tentokrát vybrala <a href="https://www.saal-digital.cz/">Saal Digital</a>. Určitě se vyplatí
používat jejich předvolené šablony (kde si samozřejmě volíte počet fotek a
jejich rozmístění). Čistě manuální vkládání, kde máte naprostou svobodu co do
formátu a polohy je sice také možné, ale může se stát, že to úplně nevychytáte
s okraji (jako párkrát já…) a ty budou trochu seříznuté. <span style="mso-spacerun: yes;"> </span>Kromě toho, předvolené šablony jsou vskutku
vkusné a netradičním zpestřením může být i pozadí, zvolíte-li vhodnou strukturu
a barvu, aby nepůsobilo rušivě, ale ladilo s fotkami. Stránky, kde jsem
použila šablony a pozadí, se mi líbí víc než ty „obyčejné“ s bílým pozadím
nebo zcela bez mezer. Prostor mezi jednotlivými fotkami určitě nechávejte, každá
pak mnohem lépe vynikne!</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg1hRhw_oc_AxSSRw-A-NMN8dxPzWgzfIal7TvQjRnC6ZvZ3cEw_df-CaivhM67W0MbSqZAW2Wxqry3F0rhxcN42NCK691NEAnyDJKKcFDE1UcJ2pCokTzC2anr0Mh1PyP55jNPmTfPXqQ/s1600/IMG_20180806_171821.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg1hRhw_oc_AxSSRw-A-NMN8dxPzWgzfIal7TvQjRnC6ZvZ3cEw_df-CaivhM67W0MbSqZAW2Wxqry3F0rhxcN42NCK691NEAnyDJKKcFDE1UcJ2pCokTzC2anr0Mh1PyP55jNPmTfPXqQ/s640/IMG_20180806_171821.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Vybrala jsem A5 formát s obavou, že bude moc malý a <a href="https://www.blogger.com/u/3/null" name="_GoBack"></a>na menších formátech toho moc vidět nebude. I tak mi to ale
nedalo a vkládala jsem na dvoustranu i čtyři nebo pět fotografií – zejména ty,
u kterých jsem si nebyla jista kvalitou. Část fotek byla totiž upravená
instagramem a říkala jsem si, že raději nebudu riskovat zrnitost a zachovám
menší formát. Jakým bylo pro mě překvapením, že nejenže formát nebyl tak malý,
jak mi připadal, ale co víc – i větší rozměry fotek z instagramu vypadaly
ostře a působivě (odzkoušeno na klasických 9x13). Fotky, které jsem fotila na
zrcadlovku nebo na kvalitní foťák a chtěla jsem, aby vynikly (například výhledy,
města, moře…), jsem vkládala na dvoustranu samostatně. Celkem mám ve fotoknize
asi pět takto řešených dvoustran a vypadá to moc hezky – přesvědčte se ale, že
fotka je opravdu ostrá a kvalitní s vysokým rozlišení, protože i A5 formát
na dvoustraně odhalí každou nedokonalost.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi8SuCVFDMT6R6seS7DcTLfOH35n7FR2q0m8WbYHNreh04vvS2MtEjSbr5OPg3HtnjgEMwxGVsFImCONo-zcTibzgEPwDBI5HDmcSeNjPpeFAZ2aG-sKCsJoR1HZa4obnJ_rL-nvLj29bs/s1600/IMG_20180806_170556_kopie.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi8SuCVFDMT6R6seS7DcTLfOH35n7FR2q0m8WbYHNreh04vvS2MtEjSbr5OPg3HtnjgEMwxGVsFImCONo-zcTibzgEPwDBI5HDmcSeNjPpeFAZ2aG-sKCsJoR1HZa4obnJ_rL-nvLj29bs/s640/IMG_20180806_170556_kopie.jpg" width="640" /></a></div>
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Program Saal Digital také nabízí automatické vylepšení každé
vložené fotky. Bála jsem se tuhle funkci použít, aby barvy nevypadaly
nepřirozeně. Jenže spoustu fotek jsem nestihla předem připravit a některé mi
připadaly mdlé. Riskla jsem to tedy a vybrala jsem nejméně invazivní
automatickou opravu (program nabízí i různě barevné a umělecké filtry, ale od
těch raději dál) a fotky se opravdu krásně rozsvítily – zároveň ale není
poznat, že by byly cíleně upravované.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhmokPS5z9dOv_PdGThnmLvNzVp5crAc3m4BfBOZC2An1PUvRlR9tyOgh2OOkOxSmufjLRK4GIpsT9zeFbejyaL51BWk-QPJtS7znIczn8Rw-J-MXXrtEvxKUVYMErwM9TY04s75MLNR-g/s1600/IMG_20180806_171704.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhmokPS5z9dOv_PdGThnmLvNzVp5crAc3m4BfBOZC2An1PUvRlR9tyOgh2OOkOxSmufjLRK4GIpsT9zeFbejyaL51BWk-QPJtS7znIczn8Rw-J-MXXrtEvxKUVYMErwM9TY04s75MLNR-g/s640/IMG_20180806_171704.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Příště bych volila stejný A5 formát. Sázím na to, že je
lepší větší počet stran než větší formát, k základním 26 stranám (13
dvoustran totiž zaplníte celkem rychle) jsem tedy přidala dalších 26. A i to mi
bylo nakonec málo.
A rada na závěr: před odesláním dílka si VŠECHNY STRANY po sobě ještě jednou
pomalu a v klidu projděte. Může se stát, že omylem dáte stejnou fotku dvakrát (no
vážně, to se mi stalo v minulé fotoknize), že zapomenete vložit u
některých stran fotek barevnou šablonu a zůstane bílá (to se mi stalo teď) nebo
že některou stranu vložíte tak nějak „nahrubo“ s tím, že se k ní pak
vrátíte a vypilujete to, ale zapomenete na to. Jenže ať se snažíte, jak se
snažíte (a pokud jste stejný hnidopich jako já), stejně po sobě nejspíš najdete
prvky, které byste příště řešili odlišně, na papíře to přeci jen vypadá trochu
jinak než na monitoru. My se ale zkritizujeme konstruktivně, takže případné
chybky použijeme jako sebezdokonalení pro další fotoknihu, že?</div>
<div class="MsoNormal">
<span style="font-family: "wingdings"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-char-type: symbol; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-symbol-font-family: Wingdings;"><span style="mso-char-type: symbol; mso-symbol-font-family: Wingdings;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal">
Tak ať se vám daří v práci s fotkami i jinak!</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Elza</div>
Elzahttp://www.blogger.com/profile/03002955821158039892noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6750979845082468062.post-21403293564212944792018-08-06T05:49:00.002-07:002018-08-08T05:07:43.738-07:00Londýn 2/3: Z Hyde Parku přes Mayfair do Soho a trochu dál<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
Brzy ráno nás vzbudilo šramocení dočasné spolubydlící, která za
doprovodu mocného šustění sáčků zdlouhavě balila svůj ohromný kufr. Když se za
ní konečně zaklaply dveře, začaly jsme se chaoticky připravovat na dlouhý den.</div>
<br />
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjzlM0r8KL8HSWNozJBvK1koqff61qMdVoZSgRXGwZ2F4sb8FoALsbXsJ5E39XyLuA4eHIiM7bcz1EJG7foVB65hPlrIY5RNGHu31YfG4QqKg9dZ8wbDWIuHSkQVaC6jjYzrreYzPDEyAQ/s1600/P7220659+%25282%2529.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjzlM0r8KL8HSWNozJBvK1koqff61qMdVoZSgRXGwZ2F4sb8FoALsbXsJ5E39XyLuA4eHIiM7bcz1EJG7foVB65hPlrIY5RNGHu31YfG4QqKg9dZ8wbDWIuHSkQVaC6jjYzrreYzPDEyAQ/s640/P7220659+%25282%2529.JPG" width="640" /></a><br />
<br />
1. díl <a href="http://elzajednomysl.blogspot.com/2018/08/londyn-13-are-you-ready-for-london.html">ZDE</a><br />
<br />
Pěticentimetrová mezírka ve dveřích na balkón bohužel nestačila osvěžit vzduch
v maličkém pokoji obývaném čtyřmi cestovatelkami, takže první, po čem jsem ráno
zatoužila, bylo ucítit čerstvý závan sychravého Londýnského vzduchu. Jenže co
sakra na sebe? Předpovědi sice tvrdily, že po dobu celého našeho pobytu budou
v Británii tropy, ale říkala jsem si – hele, jedeš do Anglie, tam je přece
kosa i v létě a pršet bude minimálně pětkrát za den. Neměla jsem proto
s sebou jediné sandály ani šaty, vlastně jsem celé balení pojala dost
minimalisticky… Natáhla jsem na sebe tedy ¾ džíny, botasky, tričko a nejradši
bych si vzala ještě pláštěnku (což jsem si ale naštěstí rozmyslela). Když jsme
opustily to zatuchlé doupě, mohlo se mi nechat o sychravém vzduchu jen zdát…
počasí asi takové, jako v srpnu v Řecku. Bez nadsázky.<br />
<div class="MsoNormal">
<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Jak osvěžující ale bylo vidět okolí za denního světla! Pro
Anglii nezvykle světlé domy odrážely sluneční paprsky a ulice vypadala ještě o
mnoho vznešenější než v šeru noci. Stačilo jen dát se doprava, projít
k Bayswater Road, přejít silnici a už jsme v <span style="color: red;">Hyde
Parku</span>, nebo přesněji v Kensington Gardens (Kensington Gardens tvoří
s Hyde Park jeden celek, odděluje je ale zhruba v polovině jedno jezero se
dvěma názvy: The Long Water a The Serpentine). Za živým plotem nás čekal zcela
jiný svět.<o:p></o:p><br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhZohSZZ5eR6MxpMbGeUs1K48wH0L-VLiNRRXkYLTeN27x7e8d1o1uFy5UEzUVWLkIYrZxTcXDFG22X875ABI_CDGV1wlCbmiQhent7hQPo4MB8enW4eRgbjnZeu5qLNhmtUF6dJsbQhv0/s1600/P7220612.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhZohSZZ5eR6MxpMbGeUs1K48wH0L-VLiNRRXkYLTeN27x7e8d1o1uFy5UEzUVWLkIYrZxTcXDFG22X875ABI_CDGV1wlCbmiQhent7hQPo4MB8enW4eRgbjnZeu5qLNhmtUF6dJsbQhv0/s640/P7220612.JPG" width="640" /></a> </div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjYr6-pKudMjb1pFBug68HL3UkDvY2-mbG_MfrcjBwuogM7Vow1CBtk5xLxm-bqln-5v1xVcYrsyAMRRaZLnOn5y-fSmwcp1K6qdoNwbhrFgC6pdTndrW80-IjVRs66ow0iF3faRnpVGbA/s1600/P7220615.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjYr6-pKudMjb1pFBug68HL3UkDvY2-mbG_MfrcjBwuogM7Vow1CBtk5xLxm-bqln-5v1xVcYrsyAMRRaZLnOn5y-fSmwcp1K6qdoNwbhrFgC6pdTndrW80-IjVRs66ow0iF3faRnpVGbA/s640/P7220615.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Čas na tai-chi. V neděli klidně v devět.</td></tr>
</tbody></table>
</div>
<div class="MsoNormal">
Tatam byl ruch frekventované Bayswaterské třídy, tatam
ukázněná šeď městské bytové zástavby, v neděli ráno ještě zcela prázdné.
V Hyde Parku plno lidí a každý měl plné ruce práce. O sportovcích
provozujících jogging se snad ani nemusím zmiňovat, jejich hojný výskyt
v londýnských parcích je zcela typický. Překvapil mě spíš hlouček Japonců
cvičících tai-chi (ale nějak pozdě, měla jsem představu, že Japonci cvičí
tai-chi zásadně při východu slunce). Zajímavá byla také speciální prašná cesta
pro koně. Někdo se už jal piknikovat, snad snídaně v trávě? Park je tak
ohromný (představovala jsem si ho mnohem menší, na délku má necelé čtyři
kilometry!), že navzdory jeho oblibě a počtu sportovců jste neměli pocit
stísněnosti, ba naopak bylo možné intenzivně vnímat okolní přírodu. Tráva byla
na mnoha místech zcela suchá, ale nějak mi nešlo do hlavy, že by sucha zastihly
i Británii…</div>
<div class="MsoNormal">
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhqNZuDuV15FaILa-ZlnEebNpDu2itTHRFGCv4y9XI6C2D7VGJ7IdaC2-oYXgiQ-0VK6iqhoB1o2e-Gzt0C8XW55J_M-LSbJsvhXdUNygedxSLtTH2G1uQjooNHoqKUjJfl767or8pdDt8/s1600/P7220622.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhqNZuDuV15FaILa-ZlnEebNpDu2itTHRFGCv4y9XI6C2D7VGJ7IdaC2-oYXgiQ-0VK6iqhoB1o2e-Gzt0C8XW55J_M-LSbJsvhXdUNygedxSLtTH2G1uQjooNHoqKUjJfl767or8pdDt8/s640/P7220622.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Útulná kavárna s krásným výhledem na kraji Hyde Parku. Zvažovaly jsme snídani, odradily nás (mě...) ale celkem vysoké ceny a málo vegan options. Ani v zapadlých uličkách to ale nebylo o mnoho lepší; za méně než za 9 liber (i s kávou) se nasnídáte jen málokde. Ranní pohodové posezení za to ale stojí, zbytek dne už jde hravě zvládnout se sendviči.<br />
<br />
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjqGcVY8g7YDxXo0sXqnO8QPPzR0Mmw40NN8AZsrQXcuwzqzrl0NlZ0ZRX813K6bc8ZK_bT2VB0oJSs-hw9P-GABh-suDJOOry1D09G7S_PdvdbVie3ecutGFb6ojFCYEBigjouTkyybyE/s1600/P7220621.JPG" imageanchor="1" style="font-size: medium; margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjqGcVY8g7YDxXo0sXqnO8QPPzR0Mmw40NN8AZsrQXcuwzqzrl0NlZ0ZRX813K6bc8ZK_bT2VB0oJSs-hw9P-GABh-suDJOOry1D09G7S_PdvdbVie3ecutGFb6ojFCYEBigjouTkyybyE/s640/P7220621.JPG" width="640" /></a></td></tr>
</tbody></table>
</div>
<div class="MsoNormal">
Prošly jsme po North Walk (ano, v Hyde parku jsou
ulice)… k „bráně“ mezi oběma parky v podobě cípu jezera The Long Water
s fontánami. U mramorového oblouku <span style="color: red;">Marble Arch </span>jsme zamířily
kam jinam než na <span style="color: red;">Oxford Street</span>, která odděluje
Londýnskou čtvrť Mayfair a Soho na jižní straně od Marylebone na severní straně
a která je, myslím, krom nákupních možností jedna z „urban must see“. Měly
jsme velké štěstí, protože v neděli ráno byla jinak nejrušnější nákupní
třída v celém Londýně téměř prázdná – obchody totiž otevíraly až
v poledne.<o:p></o:p><br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhrV7LOiVbPI5ORGYC9mH6BI1398XgCgAKPGmrClc4yVobXCr7K1fmSC6SuejhVheEDAi21FVYjJvhs5sLONFT8AjNTXCHXCJRf6jMmcYRcGpFVsc83zdI9IGraLGc6Iyw7LnDJNnDO2Ow/s1600/P7220627.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhrV7LOiVbPI5ORGYC9mH6BI1398XgCgAKPGmrClc4yVobXCr7K1fmSC6SuejhVheEDAi21FVYjJvhs5sLONFT8AjNTXCHXCJRf6jMmcYRcGpFVsc83zdI9IGraLGc6Iyw7LnDJNnDO2Ow/s640/P7220627.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Z Hyde Parku zpátky do města</td></tr>
</tbody></table>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhQKxG2YdOhhyzsKiV6Ql9G0OxgYO99eVqfMe0v5pnM_36QkN0TBfHs0eweyVfBI-8nM26AgprOwtqM0H0Ea7_vy115i6yu77W6dSx4uyOpIBYvMKEVkqLjL6pfTJw2JN8Ei55vEnhAZtE/s1600/P7220655.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhQKxG2YdOhhyzsKiV6Ql9G0OxgYO99eVqfMe0v5pnM_36QkN0TBfHs0eweyVfBI-8nM26AgprOwtqM0H0Ea7_vy115i6yu77W6dSx4uyOpIBYvMKEVkqLjL6pfTJw2JN8Ei55vEnhAZtE/s640/P7220655.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Oxford street je nákupní třídou, dopravní tepnou a ulicí obchodů a fast foodů. Nezdržujte se v ní déle než hodinu, jinak zešílíte.</td></tr>
</tbody></table>
</div>
<div class="MsoNormal">
Blížila se desátá a my stále neposnídaly…<span style="mso-spacerun: yes;"> </span>Ale na snídaňový tip jsem měla v rukávu
jeden triumf. Stačilo sejít z Oxford Street na jih a ocitly jsme se
v <span style="color: red;">Mayfair</span>, údajně nejelegantnější a
nejdražší rezidenční oblasti v Londýně. Prý se tam nacházejí nejlepší
hotely a obchodní domy. Ale hlavně také kavárna, o které jsem už několik let
doslova snila – jednou se mi o její návštěvě vážně zdál sen. Jde o <span style="color: red;">Deliciously Ella! </span>Bistro, které nedávno založila
úžasná bloggerka a autorka několika knih o zdravém životním stylu Ella Woodward,
a kde je VŠECHNO jídlo i pití vegan, ale zároveň velmi vydatné, bohaté a
chutné. <span style="mso-spacerun: yes;"> </span>Ella dokonce vyrábí vlastní
müsli, tyčinky a další pochutiny…no prostě něco pro mě. Bez nadsázky, na tenhle
den jsem dlouho čekala, a teď je tady.<o:p></o:p><br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEijVVO6wlVZRXSjzfbOOY_B5zltRiQ4w2wtgQrzKbKwmYZM3JEg6B80V3o2m8_BFMwaMNS72lDhArDUvMknyLMxXbu2H6hdZnmSMEgOizPC6LezSPuyhiKQS7YvPiRZ4rsZTKROfUk9a0c/s1600/P7220634.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEijVVO6wlVZRXSjzfbOOY_B5zltRiQ4w2wtgQrzKbKwmYZM3JEg6B80V3o2m8_BFMwaMNS72lDhArDUvMknyLMxXbu2H6hdZnmSMEgOizPC6LezSPuyhiKQS7YvPiRZ4rsZTKROfUk9a0c/s640/P7220634.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">A je to tady! Tenhle obrázek jsem znala několik let jen z instagramu a říkala jsem si, zdali se tam někdy podívám. </td></tr>
</tbody></table>
</div>
<div class="MsoNormal">
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEidtzxsSFN-L6AyXtk78MDppnzQLN0ZR20WdiCPMDXpc2GAuRBdkptNJCyew9zEdB96XArEmUOIqfikPRygTvbyhttP5Xvyd36tnasiVTN8OdKTHFZPi2Qhmgjpzm0newAR6vVYU5-qe28/s1600/P7220652.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEidtzxsSFN-L6AyXtk78MDppnzQLN0ZR20WdiCPMDXpc2GAuRBdkptNJCyew9zEdB96XArEmUOIqfikPRygTvbyhttP5Xvyd36tnasiVTN8OdKTHFZPi2Qhmgjpzm0newAR6vVYU5-qe28/s640/P7220652.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Pohled z kavárny. Člověk by nevěřil, že se nachází jen pár desítek kroků od rušné Oxford Street. </td></tr>
</tbody></table>
Bistro najdete na <span style="color: red;">Weighhouse street</span>,
ale návštěva čtvrti Mayfair je sama o sobě zážitkem a zajímavým protikladem
k sousední Soho. Když jsme se náhle vynořily u kavárny a poprvé jsem na
vlastní oči spatřila nápis „Deliciously Ella“, byla jsem celkem nervózní.
Říkala jsem si – co když tam potkám Ellu? Bez nadsázky je pro mě celebritou,
řadu let ji sleduji na instagramu a obdivuji její chutné výtvory a to, jak se
dokázala postavit na nohy z příšerné nemoci a našla nový smysl života…a
životního stylu, ke kterémuž úspěšně inspiruje ostatní. Představovala jsem si,
že bistro se nachází na nějakém rušném místě, já ale v okolí nezahlédla skoro ani živáčka.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhGo1ebQYHMW57epFc3QUZQx8_gd02ybLocf2PuFcAeyP3IGK0p-IaYH2_C8-lPHpq73pteQFbUsVX2rOHYQ2fxpfz6EqJDdEqnHWAQg5Sz_IJcpgb-vJzDwawzFYaQpC19Tgll8i1_3vk/s1600/P7220645.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhGo1ebQYHMW57epFc3QUZQx8_gd02ybLocf2PuFcAeyP3IGK0p-IaYH2_C8-lPHpq73pteQFbUsVX2rOHYQ2fxpfz6EqJDdEqnHWAQg5Sz_IJcpgb-vJzDwawzFYaQpC19Tgll8i1_3vk/s640/P7220645.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Malé a stylové - typické pro Británii. V jednu chvíli bylo v kavárně zcela prázdno a já mohla bez obav šmejdit a fotit. </td></tr>
</tbody></table>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgzFgcdRFXV3c8AfYCT-0OOzY4yWILtbzZjW_VYN4pEiVH8E0fwBIA2w0felzeH6Z-63N-hs8ipYMP2Nlr84MrW6sN8cTq1Ay1LDkyxCiOOaBWbsojrn_DAe-TTKYkvLF2VFqHhUWQ-NeM/s640/P7220637.JPG" style="margin-left: auto; margin-right: auto;" width="640" /></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Můžete si nechat namíchat vlastní variace, já vsadila na klasiku.</td></tr>
</tbody></table>
</div>
<div class="MsoNormal">
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiiI9LcPybxMWadHdAjBokO0fKRpG7V8jXrCkgxg4iPMRhIRse9VQGefliZB7ZY5fs5foeG9ajgRmxbnPU8N7pp_rPZVCFW4MPSsguZc_NdVLsB6oFB0JS5kMVn2Fk6iTnGcSUiqhA6CII/s1600/IMG_20180728_095245_549.jpg" imageanchor="1" style="font-size: medium; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiiI9LcPybxMWadHdAjBokO0fKRpG7V8jXrCkgxg4iPMRhIRse9VQGefliZB7ZY5fs5foeG9ajgRmxbnPU8N7pp_rPZVCFW4MPSsguZc_NdVLsB6oFB0JS5kMVn2Fk6iTnGcSUiqhA6CII/s400/IMG_20180728_095245_549.jpg" style="cursor: move;" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Vegan porridge, arašídové máslo, banán, javorový sirup. A k tomu flat white s mandlovým mlékem. Jsem v sedmém nebi.</td></tr>
</tbody></table>
Interiér v podobném stylu, jako jsem čekala, ale jaksi
menší. Měla jsem obavu, že se budu cítit trochu nepatřičně a že kavárna bude
stejně tak noblesní jako čtvrť Mayfair a vlastně i jako Ella a celá Anglie, ale
opak byl pravdou – cítila jsem se ještě víc „domáčtěji“ než v kdejaké
kavárně v mém městě. Snídaňových možností opravdu hodně, ale nejvíc jsem
se těšila na klasickou porridge (kterou jsem si vysnila z fotek na
instagramu) a na cappucino z mandlového mléka. Usadily jsme se
k masivnímu dřevěnému stolu a já byla celá pryč. Najednou na mne dopadlo
to všechno – že jsem v Londýně, že jsem se před chvílí procházela po Hyde
Parku a že jsem teď v Deliciously Ella. Ano, tohle mi stačí ke štěstí…
Kafe i kaše na jedničku; zdržely jsme se tak dlouho, abych stihla prozkoumat,
že bistro má ještě velice stylové „podzemí“ s krásnými dekoracemi. <i style="mso-bidi-font-style: normal;">(Jak jsem později zjistila, téměř každá
londýnská kavárna sice na první pohled působí dost stísněně, ale disponuje
tímto „podzemím“, kde je místa dost.)</i><br />
<i style="mso-bidi-font-style: normal;"><br /></i></div>
<div class="MsoNormal">
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgsC3saaavCHXcbSzW2vpNR1HOUlEmOjCstX7uuA2DHmAVwB7qwTw6MUWagQyCbGETPw84jvJw6DJDP-Y0CYf5jYuaQGCrNy3SplcIGtNLkGB_NH0yVTNR-9EmiY8W9MBOLgPxxd5zQczY/s1600/IMG_20180722_105854.jpg" imageanchor="1" style="font-style: normal; margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgsC3saaavCHXcbSzW2vpNR1HOUlEmOjCstX7uuA2DHmAVwB7qwTw6MUWagQyCbGETPw84jvJw6DJDP-Y0CYf5jYuaQGCrNy3SplcIGtNLkGB_NH0yVTNR-9EmiY8W9MBOLgPxxd5zQczY/s400/IMG_20180722_105854.jpg" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">V Anglii vrství. Nejen oblečení, protože se každou chvíli mění počasí, ale i patra obytných domů a kaváren. Původně asi sklep bez oken, nyní patro č. -1 v Deliciously Ella.</td></tr>
</tbody></table>
Všechno hezké jednou končí, ale další hezké pokračuje; po
dobré hodince sezení jsme se vydaly vstříc novému dobrodružství. Vymotaly jsme
se z Mayfair, přešly Regent Street, která odděluje západní Maifair od jižního <span style="color: red;">Soho</span> a nestačila jsem se divit té proměně.
Z noblesního Maifair jako kdybychom spadly do undergroundu všech národů,
stavů i hodnot...ale hodně barevného undergroundu! Takové malé, samostatné a od
Londýna oddělené centrum zábavy, kultury, neřesti, intelektuálů a bohémů, rozmanitých
chutí a vůní, bohatství i chudoby….prostě všeho dohromady.</div>
<div class="MsoNormal">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh7iBa9BfFerWcB_Q82nePJUxogrJlPWNzHowPjjuyYfBDwxpV41__DTYHseVLJXSOa8w1rjrYAGpizeOdo6iWIb4XEmYS8iNfslhhBZc4KfAMi_LFQypihuYEEBUQXm03VXdRZ1d4KPw0/s1600/P7220666.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="904" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh7iBa9BfFerWcB_Q82nePJUxogrJlPWNzHowPjjuyYfBDwxpV41__DTYHseVLJXSOa8w1rjrYAGpizeOdo6iWIb4XEmYS8iNfslhhBZc4KfAMi_LFQypihuYEEBUQXm03VXdRZ1d4KPw0/s640/P7220666.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Dopoledne byly ulice v Soho prázdné.<br />
<br />
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; text-align: center;"><tbody>
<tr><td><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiTqd3FTo7f2xmSd16eCMMhdWb5so9RU-weZI0SeGfvKA68j0A4XGvc5D5Bj8PAYn3yBbjDKc1nO1qhV9C5RMzvwGg_A-wQH5aWSaGCN_UAzYq4y1qpk3vtujkax08RRPjTuq_4GX0HCj0/s1600/IMG_20180722_113409.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="904" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiTqd3FTo7f2xmSd16eCMMhdWb5so9RU-weZI0SeGfvKA68j0A4XGvc5D5Bj8PAYn3yBbjDKc1nO1qhV9C5RMzvwGg_A-wQH5aWSaGCN_UAzYq4y1qpk3vtujkax08RRPjTuq_4GX0HCj0/s640/IMG_20180722_113409.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="font-size: 12.8px;">...a zabloudil sem i cyklista.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhopFW_uzTMS2LEjLQ4qTJxp7uBX3S12zNQXuinBUer6UuUTuln1d4gp9inKrRDjKnl5gB3fy4JUp5aH-fEPa0CW1HLg0taLB1V2EK0_UcQEVSPlxwtdJnQweLt0DDQ14usTdLXJdHTFOw/s1600/IMG_20180722_113536.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="904" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhopFW_uzTMS2LEjLQ4qTJxp7uBX3S12zNQXuinBUer6UuUTuln1d4gp9inKrRDjKnl5gB3fy4JUp5aH-fEPa0CW1HLg0taLB1V2EK0_UcQEVSPlxwtdJnQweLt0DDQ14usTdLXJdHTFOw/s640/IMG_20180722_113536.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="font-size: 12.8px;">V některých zákoutích by se člověk skoro bál, jiné ulice hned v sousedství pulzovaly životem.</td></tr>
</tbody></table>
</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<br /></td></tr>
</tbody></table>
Člověk by nevěřil, že ještě v 16. století zde byly pastviny a později královský park, ve kterém se pořádaly hony; název Soho je odvozen od loveckého pozdravu. Později se pozemky rozprodaly bohatým vlastníkům a byly zastavěny, ti se ale v této čtvrti dlouhodobě nezabydleli na rozdíl od chudých přistěhovalců. Později se Soho měnilo v kulturní mišmaš a zároveň v místo prostopášných zábav s bohatou divadelní a hudební scénou. Už tam stál základ toho, čím je Soho dnes.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhOHJCcwMkrnssw0p_8wr7gxUkdzxZdLRRoGaqmfZrFvA8kqq7d6gFWjSLduKM2ZpuzIley0_TuWnffdtsNtCh1v2WNqV3YStVFFBxJBrSLhuwApUdbyyml-gjPxzBQaduoF2zKIFbLQQs/s1600/IMG_20180722_113415.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="904" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhOHJCcwMkrnssw0p_8wr7gxUkdzxZdLRRoGaqmfZrFvA8kqq7d6gFWjSLduKM2ZpuzIley0_TuWnffdtsNtCh1v2WNqV3YStVFFBxJBrSLhuwApUdbyyml-gjPxzBQaduoF2zKIFbLQQs/s640/IMG_20180722_113415.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhCO-Wq-I-PfX-h4eJqEVkgdZsR2zlej7oGGIV4MMdekrLz4c4Ov85SeilDgSPCbCDSA1KYM1t_ZwhZxHqznJ-MOJcvamUFNUIn3y8knJyy_yxIhhS_XOR0x6tF4IgVyN0AlFvidGnENGU/s1600/IMG_20180722_113610+%25282%2529.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhCO-Wq-I-PfX-h4eJqEVkgdZsR2zlej7oGGIV4MMdekrLz4c4Ov85SeilDgSPCbCDSA1KYM1t_ZwhZxHqznJ-MOJcvamUFNUIn3y8knJyy_yxIhhS_XOR0x6tF4IgVyN0AlFvidGnENGU/s640/IMG_20180722_113610+%25282%2529.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Soho je plné stylových kaváren s venkovním posezením.</td></tr>
</tbody></table>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjTrTpOAS7Hz0WMbetRFEpt0rfGrdWNk7l-72bxbwQ4TvwdNWsj0r6luX4A3dG7ugptu0U4S2P3iw2uCAlRrE6qJ_81YnYksNv5Lrlmavx6gLe43s5647CN5FXhoJXVNl46zylEtTKgWAk/s1600/P7220675.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjTrTpOAS7Hz0WMbetRFEpt0rfGrdWNk7l-72bxbwQ4TvwdNWsj0r6luX4A3dG7ugptu0U4S2P3iw2uCAlRrE6qJ_81YnYksNv5Lrlmavx6gLe43s5647CN5FXhoJXVNl46zylEtTKgWAk/s640/P7220675.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Přechod ze Soho do čtvrti Covent Garden je znát. Umělecká scéna Palace Theatre ale neomylně spadá stále k Soho.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgXNComG9c3eOOPo3NKg5-XTgROhdcnjvT2rgCWbA2W1Q8PZMico2kX1jjrsAGxn3Dnrpm-mwBqGPlHp6mCnHFjIXkEmoBuTlNs-TDz97sQ2cb8Om58FmAx6ML500TwiMszP7zrM5NO7QA/s1600/P7220681.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgXNComG9c3eOOPo3NKg5-XTgROhdcnjvT2rgCWbA2W1Q8PZMico2kX1jjrsAGxn3Dnrpm-mwBqGPlHp6mCnHFjIXkEmoBuTlNs-TDz97sQ2cb8Om58FmAx6ML500TwiMszP7zrM5NO7QA/s640/P7220681.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="font-size: 12.8px;">Vyhlášený pub The Cambridge hned naproti Palace Theatre.</td></tr>
</tbody></table>
</td></tr>
</tbody></table>
<span style="color: red;">China Town </span>je klasika – čtvrť obývaná čínskými
přistěhovalci (nicméně čínské lví zdobení a další kýče jsou údajně už jen
dekorací pro turisty), ale některé části Soho jsem už vůbec neměla kam zařadit. Ocitám se v ráji kultury nebo v ráji mafiánů, obchodníků
nebo překupníků, v ráji laciné zábavy nebo umělecké špičky? Prostě přesycená VŠEHOCHUŤ,
jinak Soho neumím popsat. A víte, že se v Soho nachází ulice knih (a
pořádně velká!), kde jsou jen knihkupectví a antikvariáty? Já to bohužel
nevěděla, ale pro příště bude mou první zastávkou.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiqtDxK2ZI_hR_9ILc7vQbRDAJgTMHtTqHBOKBOmTHdwGPPCvYfKlKt8V0wYaarlyaJdL7sRJ_8PP2RTuSn43amAlTuYEVsfSkkZRoVDki5ghckUjchHdhAT1Adb4lc8pA_VoWems_USOs/s1600/IMG_20180722_114501.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiqtDxK2ZI_hR_9ILc7vQbRDAJgTMHtTqHBOKBOmTHdwGPPCvYfKlKt8V0wYaarlyaJdL7sRJ_8PP2RTuSn43amAlTuYEVsfSkkZRoVDki5ghckUjchHdhAT1Adb4lc8pA_VoWems_USOs/s640/IMG_20180722_114501.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Čínská čtvrť v její klasické podobě</td></tr>
</tbody></table>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiemYCwbZPtWoko-8xXcCQM1pycm0JqiXqCKNWfAKV194rsPrbV4M1lVltop5o6ri9YMUtMuI9MJf0ERWk6whCR0RR76RypFoas2UOFhO7161sxu2QfkKUqzsxdMip0lCtPuMAIlP3gYok/s1600/P7220672.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiemYCwbZPtWoko-8xXcCQM1pycm0JqiXqCKNWfAKV194rsPrbV4M1lVltop5o6ri9YMUtMuI9MJf0ERWk6whCR0RR76RypFoas2UOFhO7161sxu2QfkKUqzsxdMip0lCtPuMAIlP3gYok/s640/P7220672.JPG" width="640" /></a></div>
<br />
Londýnské tropické počasí sílilo a mně docela ubývalo sil.
Pařila jsem se v těch ¾ kalhotách a botaskách a říkala si, proč se proboha
vždycky obleču opačně. Asi si budu muset koupit zítra v Primarku nějaké
sandály… Daly jsme si oběd v mexickém fastfoodu, kde mě nejprve odradil
nápis „take meat or go vegetarian“, což jsem chápala jako ironickou urážku, ale
pak jsem pochopila, že naopak vycházejí vstříc všem vegetariánům i veganům. Po
vydatném obědě jsme se blížily ke <span style="color: red;">Covent Garden</span>,
kde se dříve konaly pravidelné trhy s ovocem a zeleninou, dnes už jde spíš
ale pouze o povinnou zastávku pro turisty – soudě podle množství lidu.</div>
<div class="MsoNormal">
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgJB1h7Ox6RQ7J2BAtDNrjVH0UpyhnK6R3JnZDp6kjJQ6MyYI1Xnj_Dv7Au13n2DJ3c0qItfZZpAXfdigwoljtrKgDFTrKE4GzFuS2HE7gDXNwFLDCg13lgZfUIS0k-m0eS-XvLRD0PpAc/s1600/IMG_20180722_204033_729.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1600" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgJB1h7Ox6RQ7J2BAtDNrjVH0UpyhnK6R3JnZDp6kjJQ6MyYI1Xnj_Dv7Au13n2DJ3c0qItfZZpAXfdigwoljtrKgDFTrKE4GzFuS2HE7gDXNwFLDCg13lgZfUIS0k-m0eS-XvLRD0PpAc/s400/IMG_20180722_204033_729.jpg" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="font-size: 12.8px;"><div style="text-align: left;">
Předvečerní šum ve čtvrti Covent Garden. The White Lion je další vyhlášený pub.</div>
</td></tr>
</tbody></table>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh8Egg4jP7Tbm5mH9OsJuly4umo5gGSc71bSYMx9sqjSd3b7jfd4NTZJ52mX_n3INWNjn3ZudgJFif8P3xbDIAxrx6hdu9M2xKpEHMEKaPj19t3WTvac9Qg1BqIy48XAoYVEbtTAyuaQhQ/s1600/P7220695.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh8Egg4jP7Tbm5mH9OsJuly4umo5gGSc71bSYMx9sqjSd3b7jfd4NTZJ52mX_n3INWNjn3ZudgJFif8P3xbDIAxrx6hdu9M2xKpEHMEKaPj19t3WTvac9Qg1BqIy48XAoYVEbtTAyuaQhQ/s640/P7220695.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Covent Garden<br />
<br />
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiVlxDRnvFsJSlTKWHobrvJb8pwh727kxFCthd409r5EmZt6kax4ZfL7BXlPVFhkRnBsGjD8VPbX403ZNXAm69yR895zxuj7-Qlgj5IpBIVVQdI7WQCdGZIllLUBJ9AE3-qU3Q1cdCir7M/s1600/P7220698.JPG" imageanchor="1" style="font-size: medium; margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="901" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiVlxDRnvFsJSlTKWHobrvJb8pwh727kxFCthd409r5EmZt6kax4ZfL7BXlPVFhkRnBsGjD8VPbX403ZNXAm69yR895zxuj7-Qlgj5IpBIVVQdI7WQCdGZIllLUBJ9AE3-qU3Q1cdCir7M/s640/P7220698.JPG" width="640" /></a></td></tr>
</tbody></table>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh8lK41u-mNom7n_ADU86LkXTKT0HFtn7iQWDUYffQwBIskAjwL7WbFw3b6gJk4kCF6jSMCq1HMfvRKSZeZeFgvou9iUImM_joZp0dB6-XuAfkOUyUuVal0DTKKUFJIM5x5TgCO8GWmlVM/s1600/P7220696.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh8lK41u-mNom7n_ADU86LkXTKT0HFtn7iQWDUYffQwBIskAjwL7WbFw3b6gJk4kCF6jSMCq1HMfvRKSZeZeFgvou9iUImM_joZp0dB6-XuAfkOUyUuVal0DTKKUFJIM5x5TgCO8GWmlVM/s640/P7220696.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Divadelní představení v Covent Garden pro turisty. Trh už není autentický, ale proč ne.</td></tr>
</tbody></table>
Jen jsme
se porozhlédly bez záměru cokoli nakupovat a raději pokračovaly dál na <span style="color: red;">Trafalgar Square</span>. Ani tam jsme se ale dlouho nezdržely
(nás asi na takové ty „normální“ památky moc neužije a taky jsem Trafalgar
viděla už dvakrát). Pokračovaly jsme přes <span style="color: red;">Charing Cross</span>
k <span style="color: red;">Westminsteru</span>. Cestou jsme si v kiosku si koupily
kafe a ovoce, bylo kolem páté hodiny, a ačkoliv už zataženo, vedro dosáhlo
svého vrcholu.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh7S8WXjzWzZZ8BljzkBs_Snf4LlsXtSwjJDahvMXnT4317STvFKO10vLXbeLgYjsArAXXHhfBN0vrK-Eopd7oCeKeKKDH12QKa9ZtH2blzvdcVjkZ6G4h0gS6m5tzbB4gmGE5iXd0GXps/s1600/P7220701.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh7S8WXjzWzZZ8BljzkBs_Snf4LlsXtSwjJDahvMXnT4317STvFKO10vLXbeLgYjsArAXXHhfBN0vrK-Eopd7oCeKeKKDH12QKa9ZtH2blzvdcVjkZ6G4h0gS6m5tzbB4gmGE5iXd0GXps/s640/P7220701.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Trafalgar Sqare. Bylo neskutečné horko.</td></tr>
</tbody></table>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj2dT1lNL1tsQMZQU37FFA99YcgZwBqJJrhxBMJboimDkRTTpXMypzeaVyMKaujHGopBvbps1hUzWaNt0aSYSgjczhM7YMqn6p9f4lyarHSZuzIEFTvgG-faZwI9sxhQDuut_oLKLOt6MA/s1600/P7220719.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj2dT1lNL1tsQMZQU37FFA99YcgZwBqJJrhxBMJboimDkRTTpXMypzeaVyMKaujHGopBvbps1hUzWaNt0aSYSgjczhM7YMqn6p9f4lyarHSZuzIEFTvgG-faZwI9sxhQDuut_oLKLOt6MA/s640/P7220719.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Westminster. Proč kandelábr svítí, to vskutku netuším.</td></tr>
</tbody></table>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEicm3qkx6RfUB6OI6nmZOaoGQn1MM0VgYX2_fhwvC2jkv0kGGf4gq4b3v_x8LmJYGYMeTcQXu8DGOYtdamzYkwyIX4omcJoJ097gA16UQkkB_9GYUkUsazSLvpbmGcy-FbBwGUIOAt0SV4/s1600/IMG_20180722_172623_675.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEicm3qkx6RfUB6OI6nmZOaoGQn1MM0VgYX2_fhwvC2jkv0kGGf4gq4b3v_x8LmJYGYMeTcQXu8DGOYtdamzYkwyIX4omcJoJ097gA16UQkkB_9GYUkUsazSLvpbmGcy-FbBwGUIOAt0SV4/s640/IMG_20180722_172623_675.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Mnohem radši ale fotím obyčejné baráky, které mne něčím zaujmou - jako třeba tenhle. Místo pořízení: Soho :D</td></tr>
</tbody></table>
Zakotvily jsme ve <span style="color: red;">Victoria Tower Gardens
</span>za parlamentem a sesunuly se na lavičku s výhledem na Temži a já
měla pocit, že mě odtud asi budou muset odnést, ani to kafe už mě nezachrání (a
to je co říct). Docela dlouho jsme jen tak seděly a povídaly si, když tu nás
vyrušil pán sedící na druhém konci lavičky, který zatím vypadal, že je plně
pohroužen do čtení novin a vyptával se, jakým jazykem to mluvíme. Když jsme mu
prozradily tu záhadu, hnedka si vybavil Kunderu – no to musel být nějaký
intelektuál, protože co jsem tak slyšela, mnoho Angličanů má problém rozlišit
Česko od Polska.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgRInKt0dBia1DebShgDJ1maJG5hgHUxxnElOvO_7rHuH8JD5SPvN2vCvDM-vCsmQDKtELQgZOjKqyqQT-FnzQMJhPJpKGeumtYJmqSCEu4PhXSwgkFuIO9dl4LC5tLkdAngb1jNNlvso0/s1600/P7220657.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgRInKt0dBia1DebShgDJ1maJG5hgHUxxnElOvO_7rHuH8JD5SPvN2vCvDM-vCsmQDKtELQgZOjKqyqQT-FnzQMJhPJpKGeumtYJmqSCEu4PhXSwgkFuIO9dl4LC5tLkdAngb1jNNlvso0/s640/P7220657.JPG" width="640" /></a></div>
</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Pokračovaly jsme podél <span style="color: red;">St. James´s </span>parku,
ráje kachen, k <span style="color: red;">Buckinghamskému paláci</span>, kde
jsme se také spíš ledabyle porozhlédly. Jak už jste asi poznali, nic proti
ničemu, ale já na tyle paláce a sídla představených moc nejsem. Kromě toho už
byl večer a nás čekala ještě spousta povinností, které za nás nikdo nedělá,
například nákup v supermarketu a následný piknik v Hyde Parku… <span style="mso-spacerun: yes;"> </span><span style="font-family: "vivaldi";">#jsemrealista</span> Vyhledaly jsme si proto nejbližší tesco, nakoupily pár sendvičů a víno a opět vpluly do Hyde Parku, kde jsme v klidu povečeřely a poté se vydaly podél jezera The Serpentine zpět k nocležišti.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjgDfuNLaB64YwEN9gJiMtJ5i2jqvRREd2W-tutfMQQKrR2nUGqjv8sgf4UbB6vD_aRard77YSVkmBfS0CHtGyqiiGsJqvYa-1OKTqtF3kVmSu3I99_PLWc-Ymr_Kh-N9EinKdW8UWC3zA/s1600/P7220716.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjgDfuNLaB64YwEN9gJiMtJ5i2jqvRREd2W-tutfMQQKrR2nUGqjv8sgf4UbB6vD_aRard77YSVkmBfS0CHtGyqiiGsJqvYa-1OKTqtF3kVmSu3I99_PLWc-Ymr_Kh-N9EinKdW8UWC3zA/s640/P7220716.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Nejen Hyde Park a další velké parky slouží k odpočinku, protože lehnout si na trávník není tabu ani na menší zelené ploše uprostřed města.</td></tr>
</tbody></table>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjIMg7mvKArDSBVaenOqAJgScwy6s_PsxJBYE1SGkyltsO2KmQnL_BW2nf0vVy6E316azQMUxpWzl9AmxGkNlL7ZO_InGr1BC0Eijjos2Kj4WQ6gvMheYV1lRba1x8cDV1ZPafJVSpEGKs/s1600/P7220732.JPG" imageanchor="1" style="font-size: medium; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjIMg7mvKArDSBVaenOqAJgScwy6s_PsxJBYE1SGkyltsO2KmQnL_BW2nf0vVy6E316azQMUxpWzl9AmxGkNlL7ZO_InGr1BC0Eijjos2Kj4WQ6gvMheYV1lRba1x8cDV1ZPafJVSpEGKs/s640/P7220732.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Ze St. James´s parku byl vidět cíp Westminsteru i London Eye, které se nachází až na protější straně Temže</td></tr>
</tbody></table>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi8qrVFocOQkEwbOe0qkKZK9_BkO37wSWM3NB5jtBxdTA7jM0Au-TcGwhUiJp7Froqgtc8dtmh6rWnvyO75MDXDYavaCiHORZgJw1Gkbc_PSGNa7Pfv93ouLVLbfWqemEiFKSpfyyMJiWU/s1600/P7220727.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi8qrVFocOQkEwbOe0qkKZK9_BkO37wSWM3NB5jtBxdTA7jM0Au-TcGwhUiJp7Froqgtc8dtmh6rWnvyO75MDXDYavaCiHORZgJw1Gkbc_PSGNa7Pfv93ouLVLbfWqemEiFKSpfyyMJiWU/s640/P7220727.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">St. James´s Park Lake, jezírko oblíbené zejména z řad vodní drůbeže<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh1Ay5Z5lNceoCAyos1DvqePPscO9ZMyDkefilIoHZjvne8L8GA0iI2F86AxMawYqjqqBVYn6PMviOVDMx9bYx1p_V4_8c5_9jcaKoWstHDrXMVE22jjq9uHew3o1pAtbR7PjVGLD_xtio/s1600/P7220736.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="901" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh1Ay5Z5lNceoCAyos1DvqePPscO9ZMyDkefilIoHZjvne8L8GA0iI2F86AxMawYqjqqBVYn6PMviOVDMx9bYx1p_V4_8c5_9jcaKoWstHDrXMVE22jjq9uHew3o1pAtbR7PjVGLD_xtio/s640/P7220736.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="font-size: 12.8px;">Buckinghamský palác rozděluje St. James´s Park a Green Park</td></tr>
</tbody></table>
</td></tr>
</tbody></table>
</div>
<div class="MsoNormal">
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiSpMxn6XJnLG_EpPGv1cRCqSkECOUHuMdfiuITO86SGe28M62utf0Jk-s78WvhuKIOpvoLBZ0WzxOq3hXksiRo44Wvu56of5uq098mwtwYDjLcK_LiMekttc7WBOtJecJ5GMUtAiPVxMc/s1600/IMG_20180723_002914_655+%25282%2529.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="904" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiSpMxn6XJnLG_EpPGv1cRCqSkECOUHuMdfiuITO86SGe28M62utf0Jk-s78WvhuKIOpvoLBZ0WzxOq3hXksiRo44Wvu56of5uq098mwtwYDjLcK_LiMekttc7WBOtJecJ5GMUtAiPVxMc/s640/IMG_20180723_002914_655+%25282%2529.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Večerní pohled na The Serpentine</td></tr>
</tbody></table>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj-T4AUWl7dQw3Porx39f-G9-dTf3ZMZGPGuE3GsvRdZkC_1KURqxIWfFzKHxWX9MLKQ0HBeyzf0dhACp4ItDviFnePjuO5hApjMKrEOS_8Jp8i5eXzUa7HbY3kt4EHVyYWL1Yr4joOnxM/s1600/IMG_20180731_185614_826.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj-T4AUWl7dQw3Porx39f-G9-dTf3ZMZGPGuE3GsvRdZkC_1KURqxIWfFzKHxWX9MLKQ0HBeyzf0dhACp4ItDviFnePjuO5hApjMKrEOS_8Jp8i5eXzUa7HbY3kt4EHVyYWL1Yr4joOnxM/s400/IMG_20180731_185614_826.jpg" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Hyde Park neznamená jen kratičké trávníky, ale i docela divoký porost</td></tr>
</tbody></table>
V „naší“ čtvrti jsme
se z důvodu absence klasických pubů zastavily v jakémsi mládežnickém
hotelu s restaurací na jedno Guinness a zmožené únavou vyhodnocovaly dnešní
den. V nohách dobrých 20 km a kupa zážitků a vjemů k tomu. Na recepci
jsme se daly do řeči s Josém, který vyzvídal, jestli se zajímáme o Pána Prstenů
(jak by ne) a následně nás informoval o zítřejší akci, na které se můžeme
osobně setkat s Gandalfem Šedým! Jednalo se o jakýsi vědomostní kvíz pořádaný
tímto hercem v nějakém fajnovém pubu a na důkaz nám ukazoval společné
fotografie (přiznám se bez mučení, že jsem si ho nejdříve spletla
s Brumbálem z Harryho Pottera…když já Harryho prostě radši!). Tak
napůl jsme přislíbily účast a domluvili se, že si ještě dáme vědět. K velké
úlevně jsme kolem půlnoci objevily náš pokoj prázdný (avšak stále stejně zapařený),
byl čas jít spát a sbírat síly na zítřejší výšlap k dalekému City of
London a Bermondsey na jižní straně Temže (zhruba dvojnásobná štreka, kterou
jsme zdolaly dnes…).<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiJqcCTPg-SNKBfNEeofM7nIva7qNvDyQ8gA-cHBJINl_7c2Ngi7aBfv3slrvgvlV0XW0a9tT-odbtEhM1N8vkMNs-B3ZRB1QRJAazlfTHxhjR56F-5B61jqjtGLtPU_reLZsL9iDhPj-o/s1600/P7220733.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiJqcCTPg-SNKBfNEeofM7nIva7qNvDyQ8gA-cHBJINl_7c2Ngi7aBfv3slrvgvlV0XW0a9tT-odbtEhM1N8vkMNs-B3ZRB1QRJAazlfTHxhjR56F-5B61jqjtGLtPU_reLZsL9iDhPj-o/s640/P7220733.JPG" width="640" /></a></div>
<br />
Setkaly jsme se nakonec s Gandalfem, co nás zaujalo
v Tate Modern a kdo jsou „londýnští mravenečci“? Pokračování brzy…</div>
Elzahttp://www.blogger.com/profile/03002955821158039892noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6750979845082468062.post-66408605671237298962018-08-03T04:08:00.000-07:002018-08-05T23:45:36.278-07:00Londýn 1/3: Are you ready for the London station?<div class="MsoNormal">
„Hele, a víš, že můžeš letět do Londýna za 250 Kč?
S nízkonákladovkou to není vůbec problém,“<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
„Jako fakt? A to myslíš někde potají na kufrech
v prostoru pro zavazadla, nebo normálně s palubním lístkem?“</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi-gInklg_va86C0phegpr-Bszd5PSedgP4OvNuTRvM0RGY8Nidt3J_btYXVD29CxF9vrIXLHOz8KYTWSXtNCO26HzyjRygBM7wb8B6V7XiVJtse_t_-tpqVOsNqdyHIYW2etsZZnhoV-8/s1600/P7230751.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi-gInklg_va86C0phegpr-Bszd5PSedgP4OvNuTRvM0RGY8Nidt3J_btYXVD29CxF9vrIXLHOz8KYTWSXtNCO26HzyjRygBM7wb8B6V7XiVJtse_t_-tpqVOsNqdyHIYW2etsZZnhoV-8/s640/P7230751.JPG" width="640" /></a></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Přátelé, věřte nebo ne – já taky nevěřila – můžete.
S palubním lístkem. Stačí, když vám tolik nezáleží na tom, kdy poletíte a
necháte si dost času na sledování cen. Nám na termínu záleželo a dost času jsme
si taky nenechaly, takže když jsme s J. a T. koncem května hleděly do
přeplněného diáře, neměly jsme moc na výběr. Původně to vypadalo, že poletíme
poslední víkend v červenci a za letenky tam a zpět zaplatíme po pětistovce, čímž se dostaneme na pouhých 1 000 Kč za obě cesty. Jenže já měla na ten víkend naplánovanou návštěvu výstavy
historických traktorů u kamaráda Z., kterou jsem nechtěla oželet. Zbývala
poslední možnost, a to předposlední víkend v červenci. Cesta tam stále pětistovka,
zpátky už bohužel za 1 500 Kč. Nevadí, i tak zůstáváme na nízkých nákladech, ale pro příště se určitě vyplatí včas a důkladně plánovat. <i>(Letenky jsme kupovaly přes <a href="https://www.ryanair.com/cz/cs/">Ryanair</a>. Jak se tak dívám na aktuální nabídky, koupit letenku za 250 Kč vůbec není vyloučeno, ale nejreálnější je "chytit" každou cestu za 500 Kč, jak se to málem povedlo i nám. Letů do Londýna je v porovnání s jinými destinacemi opravdu hodně. Jedinou nevýhodou vidím v tom, že se lítá buď brzy ráno, nebo až k večeru, jako jsme letěly my.)</i></div>
<div class="MsoNormal">
<i><br /></i></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjqmWjfgq8qdAfhHbaLKB23mBagCSsu3iwZm_bi30Ensms4QW4QK68Mb_SOcsJiJP00r4O471vKT7LLGDQCv_dkcRm7JTFS43EMgAaU_mwivkp0Z3buU4Mk0Vso5SDV-x9ZZmRg3np9hlo/s1600/P7230804.JPG" imageanchor="1" style="font-size: 12.8px; margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="358" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjqmWjfgq8qdAfhHbaLKB23mBagCSsu3iwZm_bi30Ensms4QW4QK68Mb_SOcsJiJP00r4O471vKT7LLGDQCv_dkcRm7JTFS43EMgAaU_mwivkp0Z3buU4Mk0Vso5SDV-x9ZZmRg3np9hlo/s640/P7230804.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Jedna z nejkrásnějších památek v Londýně. Ve slunečním světle vypadal Tower Bridge lépe, než jsem si pamatovala.</td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal">
„Horší“ to bylo ale s ubytováním. Nechaly jsme to dost
dlouho plavat, vždyť „času je přeci dost“ a „na booking určitě něco najdeme“ (a
dokonce „i kdyby to mělo být až na místě“). Když jsem se konečně odhodlala
k lustraci nabídek, byla jsem velmi optimistická zejména co se týče
vzdálenosti od centra. 7 km? Výborně, aspoň se projdeme! 9 km? Bezva, dojedeme
doubledeckrem! 12 km? Ale tam přece taky jezdí metro, ne? Holky byly jiného
názoru, ke kterému jsem se nakonec přiklonila i já – totiž raději si připlatit,
strpět případné spolubydlící a být blízko centra, než v samostatném levném
bytečku kdesi na předměstí. Nakonec jsme vybraly <span style="color: red;"><a href="https://astorhostels.com/hostels/victoria/">Astor Victoria Hostel</a> </span>v Londýnské čtvrti
Bayswater jen malý kousek od Hyde Parku. Čtyřlůžkový pokoj, ale „to
snad nějak přežijeme…“; tři noci vyšly každou na 2 500 Kč (na předměstí by
to bylo zhruba o tisícovku méně).</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi6WAgyXAwxbawxKaGehuiGc0GwZ03lcPcWwZV-00agW1E7czqQcjQkE5v0-qEWtEGG8gTTpyBcURz16IhmEyHTcetBaR-gRV0EGma57fUCrPVAglpmAPH-EeKmopyp5hnFfnq86uKRawc/s1600/P7230861.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi6WAgyXAwxbawxKaGehuiGc0GwZ03lcPcWwZV-00agW1E7czqQcjQkE5v0-qEWtEGG8gTTpyBcURz16IhmEyHTcetBaR-gRV0EGma57fUCrPVAglpmAPH-EeKmopyp5hnFfnq86uKRawc/s640/P7230861.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Další symbol. Tím si odbudeme místní všeobecně přijímané pozoruhodnosti a pak v příštím článku už budu vkládat jen parky, budovy, kafíčka a tak, jo?</td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal">
Zabalila jsem
si svůj batůžek a byla hodně zvědavá, jak na mne Londýn zapůsobí
tentokrát. Mlhavě si vybavuji ještě ze střední groteskní maraton „chyť si svého
průvodce“, kdy jsme v pláštěnce a s deštníkem pobíhali po šedivém městě a
marně se snažili držet tempo s hyperaktivním bláznem, který se nás
pokoušel zabít Londýnským pamětihodnostmi. Skoro se mu to v mém případě
povedlo. Druhá návštěva už byla o něco příjemnější, ale pouze jednodenní při
cestě do Skotska. Z té si pamatuji pouze focení lvů na Trafalgar Square a
jedení zkažené svačiny u Buckinghamského paláce. Takže milý Londýne, budeš mít hodně práce
s napravením své reputace, pomyslela jsem si a zapla poslední zip svého
batohu, který vypadal, že každou chvíli rupne.</div>
<div class="MsoNormal">
<o:p></o:p></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgJHk-GO6VBigIvnpyw-ZrKWqiMx8dfi0XP0s0f8j6gpUYMtawwf1t3j1ctK40RoG2RTsDepxZ4ktOHYfroM8tWZacml_GrNE4aa2LHIdCK2m13RJMSzuV1xJzUoDk8Ybi2p6C0-ekooLg/s1600/IMG_20180721_185238.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="904" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgJHk-GO6VBigIvnpyw-ZrKWqiMx8dfi0XP0s0f8j6gpUYMtawwf1t3j1ctK40RoG2RTsDepxZ4ktOHYfroM8tWZacml_GrNE4aa2LHIdCK2m13RJMSzuV1xJzUoDk8Ybi2p6C0-ekooLg/s640/IMG_20180721_185238.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Pozoruhodné
na nízkonákladových letech je to, že když se odbavíte přes internet, což lze
provést dva dny předem, stačí, když se na letiště dostavíte s hodinovým
předstihem. Sobotní podvečer na brněnském letišti byl fajn do té doby, než jsme
zjistily, že letadlo bude mít hodinové zpoždění. Měly jsme zakoupený autobusový
transfer z Londýnského Stansted Airport v konkrétní čas. Ten
lze sice „odložit“ o jednu hodinu, ale ne déle. Doufaly jsme, že zpoždění
nebude větší….jenže bylo. Po „nalodění“ cestujících letadlo ještě docela dlouho
bezdůvodně stálo a samostatná kapitola byla výdej zavazadel… Mně, jakožto
batůžkářce zavazadlo nevzali a nesla jsem si batoh i kabelku na palubu, jenže
holkám odebrali při nástupu do letadla jejich miniaturní kufříky (na rozměry se
nehledí, rozlišuje se snad pouze kufr/batoh), které se po přistání zdráhali
vyskladnit. Nejspíš bylo moc příletů a po hodině jsme vpravdě netušily nejen,
jestli kufry ještě někdy uvidíme, ale taky jak a jestli se ještě dnes dostaneme
na hostel (bylo už kolem deváté večerní místního času). Po hodině a půl čekání
se konečně na pásu objevily oba kufry a vydaly jsme se hledat zastávku
autobusové společnosti, která v pravidelných intervalech z letiště
jezdí do různých částí Londýna. Jen co jsme opustily klimatizovanou budovu letiště a vkročily do tmy, nadechly jsme
se teplého vzduchu se vzdáleným závanem moře a nemohly uvěřit tomu, že
jsme skutečně zastihly britské ostrovy v jejich tropické podobě. Ale zatím
nebyl čas na rozjímání, je potřeba najít „náš“ autobus. <i>(Doporučuji si předem zjistit, kde přesně! se vaše zastávka nachází, ať splašeně
neběháte kolem budovy letiště jako my, abyste pak zjistili, že musíte sjet
eskalátory do oddělení vjezdů pro hromadnou dopravu.)</i></div>
<div class="MsoNormal">
<i><br /></i></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgdvyvobrK_eLgIMosrQvPsHb_8MHpMsr8-kot_ctp1RO60dLoEbv8lhM_5F7N3Oonb9ClxTjrzXClfju8N_MosDxC2EAqaBkUIYsPCrKMni1a1FHkTVsVfuAGHRxNrREwteuebU53lbIc/s1600/IMG_20180802_163145.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgdvyvobrK_eLgIMosrQvPsHb_8MHpMsr8-kot_ctp1RO60dLoEbv8lhM_5F7N3Oonb9ClxTjrzXClfju8N_MosDxC2EAqaBkUIYsPCrKMni1a1FHkTVsVfuAGHRxNrREwteuebU53lbIc/s640/IMG_20180802_163145.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Na Londýnském Stansted Airport bylo přeplněno. Vydání zavazadel trvalo hodinu a půl...</td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal">
Na místě bylo už přistaveno několik autobusů a jeden měl
zrovna odjíždět do Paddingtonu, nicméně černoch zodpovědný za kontrolu a
skenování elektronických lístků byl neoblomný. „Máte víc než hodinu zpoždění,
musíte si koupit nové lístky,“ – zahřímal a nám nic jiného nezbylo. Ještě
dodal, že když si je koupíme přes internet tak jako ty předchozí, bude to
levnější než u něj. Jenže prohlížeč v mobilu nám ukazoval, že v daném
autobuse v daný čas není místo, takže autobus mezitím frnknul, a ten další byl také údajně obsazený! Lístek jsme si tedy stejně
musely zakoupit u černocha za mnohem dražší peníz, než který jsme zaplatily
z domova, ale s drobnými vadami na kráse se na cestách zkrátka musí
počítat. Autobus samozřejmě plný nebyl a dodnes nevíme, kde se stala chyba.</div>
<div class="MsoNormal">
<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Kolem půl jedenácté jsme se konečně s ohromnou úlevou
usadily do poloprázdného autobusu. Sice mě přemáhala únava,
jenže okolí začalo být čím dál tím více zajímavé. Když jsme projížděly obytnou
čtvrtí kolem cihlových, úzkých a zároveň vysokých řadových domků se špičatými
stříškami a roztomilými okénky, představit si Harryho se sovou Hedviku v přístěnku pod schody v jednom z nich nebylo vůbec těžké. Mimochodem – Rowlingová je geniální, nemyslíte? Jak jsme se
blížily dál do nitra Londýna, zpozorovala jsem spoustu párů vracejících se
ze sobotního "eating out", kina nebo divadla. Důstojní pánové v
klobouku, dámy ve večerních šatech. Zatím to vypadá jako ta bájná Anglie
z knížek, tak uvidíme, co bude dál…<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiTUsHYT_Zav2HMq3wgkmp7kR2qK6n75rKt7dyBGtYMSg3z54WRD7PUnXF3VFBulrKmOYoutwjvKlReBqaxijI8yrBQaLwtiR8LLYQMR_nc3dLU92-ehfKfl6idaFcaU65lFmm0YyWsACk/s1600/P7220610.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiTUsHYT_Zav2HMq3wgkmp7kR2qK6n75rKt7dyBGtYMSg3z54WRD7PUnXF3VFBulrKmOYoutwjvKlReBqaxijI8yrBQaLwtiR8LLYQMR_nc3dLU92-ehfKfl6idaFcaU65lFmm0YyWsACk/s640/P7220610.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">"Naše" ulice za denního světla (ušmudlaná příjezdová fotka za tmy sice lépe dokresluje atmosféru, ale je tak nekvalitní, že se ji sem neodvažuji dát). Nejsou ty domky kouzelné?</td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal">
Autobus nás vysadil poblíž Paddingtonského nádraží na
Bishop´s Bridge, odkud jsme to měly asi patnáct minut pěšky na ubytování.
Procházely jsme prázdnými ulicemi další kouzelné obytné čtvrti, ticho
narušovaly jen naše kroky, hučení koleček cestovních kufrů a sem tam cvrček
z jedné z mála přídomovních zahrad, kterou jsme míjely. „Naše“ čtvrť
a zejména ulice Queensborough Terrace byla
mimořádná neobvyklou architektonickou promyšleností a symetrií. Dlouhá řada
domů po obou stranách, vchodové dveře s majestátními sloupy. Někde uprostřed se
nacházel náš hostel, který zvenčí vypadal velmi honosně. Už na recepci jsme ale
zjistily, že skutečnost je trochu jiná a dle ledabylého interiéru usoudily, že jsme se nejspíš ocitly v doupěti mladých alternativních (rádoby) intelektuálů, dokonce snad hipsterů. (Mimochodem, víte, že na některých ubytovacích zařízeních se můžete
ubytovat, pouze pokud vám je míň než 30 let?!) Na recepci seděl sympaťák, který
se představil jako José z Mexika. Zaplatily jsme každá platební kartou
(přestože se na booking zadávají údaje o platební kartě, tak pokud částku nestrhne
samotný hotel, platí se většinou až na místě) a dostaly klíče od skrovného
pokoje se dvěma palandami na železné konstrukci. Na pokoji nás k naší
velké úlevě čekala zjevně bezproblémová spolubydlící, Číňanka z New
Jersey, která se sama vydala do Evropy, ale zítra se už vrací domů a brzy ráno
odjíždí. Ach jo.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh1v2DvZPEfo_oQdlU2l4-llbrrcea0__MOrPx67wRoVjVahs70HRzxo9fcjyjoaB-znvVCKPhx4vxHlyeTW_rL0QzwXNeNG9G6yVKTF0f0v06f1vvdqSzYbORS1iLmGebYG-yjhG8hPas/s1600/IMG_20180724_084340+%25282%2529.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="904" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh1v2DvZPEfo_oQdlU2l4-llbrrcea0__MOrPx67wRoVjVahs70HRzxo9fcjyjoaB-znvVCKPhx4vxHlyeTW_rL0QzwXNeNG9G6yVKTF0f0v06f1vvdqSzYbORS1iLmGebYG-yjhG8hPas/s640/IMG_20180724_084340+%25282%2529.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Recepce hostelu Astor Victoria. Na nástěnce měli sbírku bankovek, přímo uprostřed se vyjímala česká stovka :-).</td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal">
Až na to, že si nebylo kam vyskladnit věci (věčný problém
batůžkářů, kteří by si těch pár švestek nejraději vybalili, pokud chtějí
předejít nezměrnému osobnímu chaosu a za pár dní v batohu nacházet zatuchlé
ponožky, plesnivou svačinu a podobná překvapení), podlaha vypadala mírně
nehygienicky (nemám přezůvky) a balkónové dveře nešly kvůli řetěžu otevřít víc
než na 5 cm škvíru (byla horká letní noc, takže na pokoji dusno jako
v opičárně), jsme si vybraly ubytování dobré. Kolem dvanácté jsme se
konečně uložily ke spánku a snad to bylo horkem, snad cestovní horečkou, k velkému údivu mě před usnutím začaly strašit londýnské památky,
které mě před deseti lety málem stály život. Westminster…big
ben…westminster…abbey…london eye…abbey…tower…westminster…big ben….abbey…eye…big
abbey…. Všechny se střídaly jako všichni svatí na Orloji a dokonce se různě proplétaly dohromady, až mne to dočista zmátlo a já začala pochybovat, jestli zítra rozpoznám alespoň Big Ben. Zdálo se to nekonečné, a pak jsem konečně upadla do hlubokého spánku.</div>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhH6XuUKv_tJmLZWgYgbxEd1LFWz2Bqk017Nswy001HMjBCE4P9JsjYa9DApIU1MPtrRVhK3oQ5YxASqx6UQN5ZfOjJFqdGmphB7FwSFLrEPRPro0cMPxTEsTDnQMDNCAgUMWqF7X3BeRo/s1600/IMG_20180724_121804_090.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="904" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhH6XuUKv_tJmLZWgYgbxEd1LFWz2Bqk017Nswy001HMjBCE4P9JsjYa9DApIU1MPtrRVhK3oQ5YxASqx6UQN5ZfOjJFqdGmphB7FwSFLrEPRPro0cMPxTEsTDnQMDNCAgUMWqF7X3BeRo/s640/IMG_20180724_121804_090.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Kafe bylo příští ráno nutností, spolu s plánováním trasy. Na papírové mapy nedám dopustit a tahle tentokrát dostala hodně zabrat...</td></tr>
</tbody></table>
<span style="text-align: center;">Čím mě učaroval Hyde Park, kde mají nejlepší kafe a jaká
londýnská čtvrť mě nejvíce okouzlila? </span><br />
<br />
Druhá část článku plná fotek již brzy!Elzahttp://www.blogger.com/profile/03002955821158039892noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6750979845082468062.post-24907612483624647562018-07-10T08:37:00.000-07:002018-07-16T03:32:21.804-07:00TIP NA VÝLET: Děčín, České Švýcarsko a Drážďany (3/3)1. část článku z Děčína si můžeš přečíst <a href="http://elzajednomysl.blogspot.com/2018/05/tip-na-vylet-decin-ceske-svycarsko.html">ZDE</a>, 2. část článku z NP České Švýcarsko<a href="http://elzajednomysl.blogspot.com/2018/07/tip-na-vylet-decin-ceske-svycarsko.html"> ZDE</a> a třetí část Tě právě čeká, milý čtenáři – skončili jsme usnutím na hostelu po 21 kilometrech přes hory a doly…<br />
<div>
<br /></div>
<div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgSwedCAuWvyLui5MpYEX0Rg9vsD3PYM-wtRSL03VSIGj02_KXCDQKY5RThQMCYndhicNyWLlY8n_yOk-T6IhyeDxa7jxyW-sdO0AuKRirKxeckclMZEmO7-0qnYaYCffPmGTsGk6pfPcg/s1600/IMG_20180507_074328.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgSwedCAuWvyLui5MpYEX0Rg9vsD3PYM-wtRSL03VSIGj02_KXCDQKY5RThQMCYndhicNyWLlY8n_yOk-T6IhyeDxa7jxyW-sdO0AuKRirKxeckclMZEmO7-0qnYaYCffPmGTsGk6pfPcg/s640/IMG_20180507_074328.jpg" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Na Hostel Děčín budeme mít jen ty nejlepší vzpomínky. Všude čisto, klid, nádraží hned naproti a co si člověk může víc přát?</td></tr>
</tbody></table>
Budíček kolem sedmé, nohy kupodivu po včerejším hiku Českým Švýcarskem neříkají nic (ani nemůžou!), rychle vyčistit zuby, dobalit poslední věci, nazout ty smradlavé boty a pospíchaly jsme na vlakové nádraží, které bylo naštěstí hned naproti našeho milého ubytování. Čeká nás poslední den výletu a krásných šest hodin v Drážďanech. Že je to málo? Vzhledem k tomu, že chceme stihnout i Primark, tak možná ano :-).<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjY12DDSi2HTQna55O5BEqWawkN8K0u65C2bB81U0FBP2nobj1TATrt0SeoQu0EkVMn_qchyUccaprzJS1rInG5M-BktbDuG8BPp8ow_RudQnsbSWaK6P27i_nbpPYZOgFYPDXhRpA3S8E/s1600/IMG_20180507_081344.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjY12DDSi2HTQna55O5BEqWawkN8K0u65C2bB81U0FBP2nobj1TATrt0SeoQu0EkVMn_qchyUccaprzJS1rInG5M-BktbDuG8BPp8ow_RudQnsbSWaK6P27i_nbpPYZOgFYPDXhRpA3S8E/s640/IMG_20180507_081344.jpg" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Ranní posezení na nádraží před příjezdem vlaku do Bad Schandau. Ano, u záchodků...a jak tam bylo krásně!</td></tr>
</tbody></table>
Měly jsme v plánu dostat se do Drážďan vlakem Eurocity a zamířily na přepážku mezistátních spojů. Paní se dost divila, proč chceme do Drážďan jet vlakem Eurocity, když je zbytečně drahý a můžeme se tam celkem pohodlně dostat polabským osobákem s přestupem v Bad Schandau, který jede asi za tři čtvrtě hodiny. Nevadí; sice si nedáme snídani ve fajnové kavárně v Drážďanech, ale v Děčíně na nádraží (Děčín a jeho nádraží je nám asi osudným). Zakoupily jsme si kafe a croissant v nádražní pekárně, posnídaly před budovou s výhledem na trať, vzpomínaly na první smíšené dojmy (nechápaly jsme, že to bylo teprve předevčírem) a libovaly si, jak se nám ten výlet do Děčína pěkně vydařil a že jsme si asi nemohly vybrat lépe. Sluníčko už začalo docela pálit, nastoupily jsme do vlaku a cestou obdivovaly krásnou přírodu a vesnice německého pohraničí v typické architektuře.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiGWqh7W0TdFTgLILPe5hX3H4pL1Ju6AzxcbkHf8Fn8umdXPxQqxfGyR0AaaONNsB42jjSUFzv3KilriFt9iOjqWP8RChdKtiUwCzynBVEAR058aQzpplmIr7nMH7yWNMdTfIAoG98Sj14/s1600/IMG_20180507_092155.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiGWqh7W0TdFTgLILPe5hX3H4pL1Ju6AzxcbkHf8Fn8umdXPxQqxfGyR0AaaONNsB42jjSUFzv3KilriFt9iOjqWP8RChdKtiUwCzynBVEAR058aQzpplmIr7nMH7yWNMdTfIAoG98Sj14/s640/IMG_20180507_092155.jpg" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">O cyklostezky podél řek již dnes není nouze. Kde ale všichni jsou?</td></tr>
</tbody></table>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiCjKRzPSbPJ2zl-M02gBOK-LqYGNBrEdyuWn0fSDF_XRwMXHEKPu_CxFpxaIZs6_XIlObtLDYKEfYbG0lzy3bBHfsau-9HR0mxpK_7UzRDamJVkBLqM-YJf-b-yd1Ub8WIlOSGdbre-RA/s1600/IMG_20180507_093519.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiCjKRzPSbPJ2zl-M02gBOK-LqYGNBrEdyuWn0fSDF_XRwMXHEKPu_CxFpxaIZs6_XIlObtLDYKEfYbG0lzy3bBHfsau-9HR0mxpK_7UzRDamJVkBLqM-YJf-b-yd1Ub8WIlOSGdbre-RA/s640/IMG_20180507_093519.jpg" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Vlak jel pochopitelně podél Labe, takže výhledy byly opravdu krásné.</td></tr>
</tbody></table>
Přestup v <a href="http://badschandau.cz/">Bad Schandau</a> a řeknu vám, hezčí nádraží této velikosti jsem v životě neviděla. Na to, že se jednalo o nějakou horní-dolní, disponovalo nádhernou halou a velmi stylovou kavárnou, kterou bych si spíš představila v nějaké lepší pařížské čtvrti. Ale venku bylo opět krásně, měly jsme ještě chvilku čas do příjezdu dalšího vlaku, tak jsme se podívaly k Labi, nebo už vlastně k řece Elbe.</div>
<div>
<br /></div>
<div>
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi4PWIjxMtYIaDUixu9GLv3zuAqb7ps6j6tIZh3xoVpdg7E5gRHICGW5EMGZkviO10alc46f4LagBT1GQve06WHyO_Tgf4_HL_lwr2aEpLWNuXmuaE2IJRXA7F59oBwe4_ELIyiORi6Zxk/s1600/IMG_20180507_094215.jpg"><img border="0" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi4PWIjxMtYIaDUixu9GLv3zuAqb7ps6j6tIZh3xoVpdg7E5gRHICGW5EMGZkviO10alc46f4LagBT1GQve06WHyO_Tgf4_HL_lwr2aEpLWNuXmuaE2IJRXA7F59oBwe4_ELIyiORi6Zxk/s640/IMG_20180507_094215.jpg" width="640" /></a><br />
<br />
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiU4KsyycXdPzGkl-yx71pUEFJ5pYXLmd8BFbWeJwJWH7clH6X8i5sFsY43DVTfC0b_wnNXF3V6Cx3azc61yZ3TkpNceNb9SIwCdv8WXOUPzn26Q02kv6gwFKrSXUKWYtcDcFD-aTnBQPg/s1600/IMG_20180507_091434.jpg"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiU4KsyycXdPzGkl-yx71pUEFJ5pYXLmd8BFbWeJwJWH7clH6X8i5sFsY43DVTfC0b_wnNXF3V6Cx3azc61yZ3TkpNceNb9SIwCdv8WXOUPzn26Q02kv6gwFKrSXUKWYtcDcFD-aTnBQPg/s640/IMG_20180507_091434.jpg" /></a><br />
<br />
Po hodině a dvaceti minutách jízdy celkem jsme dorazily na nádraží v Drážďanech, kde na mne čekalo další překvapení. Nádražní hala hezčí než budova pražského letiště, na každém kroku bistro, francouzská bageterie, italská pekárna s česnekovými a cibulovými chleby a dokonce <a href="http://www.vorwerkpodemus.de/home.html">BIO SUPERMARKET!</a> Chápete to? Bio market na nádraží… Já tedy ne.</div>
<div>
<br /></div>
<div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj1gXETimgrvehsH-bGW5HLizc3oSSkzwsIeR6kD7JdEhWymEx0DcRN4uVxAQeTvyiU9rD5cs0snZyfHDx3HrC5YLCjyZ25vAKBqZmcPPHVV3qQ7I_FC0P-4y5h-FqMdhEuDAvFgyIFH6g/s1600/IMG_20180507_110621.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="362" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj1gXETimgrvehsH-bGW5HLizc3oSSkzwsIeR6kD7JdEhWymEx0DcRN4uVxAQeTvyiU9rD5cs0snZyfHDx3HrC5YLCjyZ25vAKBqZmcPPHVV3qQ7I_FC0P-4y5h-FqMdhEuDAvFgyIFH6g/s640/IMG_20180507_110621.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Biomarkt Vorwerk Podemus im Hauptbahnhof</td></tr>
</tbody></table>
</div>
<div>
Přestože nás čekaly gastro možnosti v celých Drážďanech, neodolala jsem a koupila si kousek žampionovo-špenátové pizzy v Ditsch. A řeknu vám, z hlediska chuťových zážitků by mohl být tenhle první a zároveň poslední v tomto městě a byla bych spokojená. No nevypadá úžasně?</div>
<div>
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjmlFgO6vJDeMMX8z9MJhCiEitzAc5qYJQH3cAaAYpLQZqiBc_mHWYSnU1zB933mdr0tFoe2qblwrZ3k0RugJJBWPsbgIMFaVKii7J41sUQ8V9_Ph3wZlFq9qoxZJXg3dgO2Qg20GltLeQ/s1600/IMG_20180507_110038.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="200" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjmlFgO6vJDeMMX8z9MJhCiEitzAc5qYJQH3cAaAYpLQZqiBc_mHWYSnU1zB933mdr0tFoe2qblwrZ3k0RugJJBWPsbgIMFaVKii7J41sUQ8V9_Ph3wZlFq9qoxZJXg3dgO2Qg20GltLeQ/s200/IMG_20180507_110038.jpg" width="200" /></a><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh6eHQEirRiiBk1pID7K5_qJZigpnkOJr83_7y3sHX01zO6SqIV3SQKc3PCMuj1Nz_vECmJoQ0G4lx_eZhqlT1BeeQSvTwy2EjYvDUDy3R1lqasuZLxTp51dOAIH4ot05nH6EWoDlhkOCQ/s1600/IMG_20180507_105313.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="200" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh6eHQEirRiiBk1pID7K5_qJZigpnkOJr83_7y3sHX01zO6SqIV3SQKc3PCMuj1Nz_vECmJoQ0G4lx_eZhqlT1BeeQSvTwy2EjYvDUDy3R1lqasuZLxTp51dOAIH4ot05nH6EWoDlhkOCQ/s200/IMG_20180507_105313.jpg" width="200" /></a></div>
<div>
</div>
<div>
<br /></div>
<div>
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgP9_KMLkXtypo53SqvnRs8Wo68huYBdbaW88ph4m3INH68TRaVxeXfE495p15i5UAhqHOewSbIUmyWMwE6hdBAPCJDOoJeJWWTCZpdJ-xeBotsjlKnZOG7w878TQJdo_GICvi42Ffi7s4/s1600/IMG_20180507_110004.jpg" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="200" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgP9_KMLkXtypo53SqvnRs8Wo68huYBdbaW88ph4m3INH68TRaVxeXfE495p15i5UAhqHOewSbIUmyWMwE6hdBAPCJDOoJeJWWTCZpdJ-xeBotsjlKnZOG7w878TQJdo_GICvi42Ffi7s4/s200/IMG_20180507_110004.jpg" width="150" /></a>Procházely jsme směrem ke starému městu Innere Altstadt nákupní třídou Prager Strasse a Seestrasse. Při malé zastávce v kavárně Eisold jsme si vybraly jakousi akci presso + moučník asi za 2.50 s tím, že kafe vypiju já a štrůdl si dáme napůl. Jaké překvapení, když nám paní po chvíli k venkovnímu stolečku nese nejen kafe a moučník, ale kafe, velký kafe a moučník! Tak jsme protestovaly, že se asi spletla, jenže ona nám nějak nemohla věřit, kroutila hlavou, vrátila se zpátky do kavárny a po chvilce přišla znovu, že to kafe prostě musí být naše a že nám ho tedy dá. Takže už tehdy jsem věděla, že i kdybychom tu dnes už nic „velkého“ nezažily, tak když se řekne Drážďany, vybavím si tu bombastickou pizzu a zážitek v kavárně Eisold.</div>
<div>
<br /></div>
<div>
</div>
<div>
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEid_XPyzmxPJtjC6_CndWXoTSke0nQTeL1iJd96pFbw37Whw0kR_dBsiNXpT275SxW_omA2v9yddXE65xFu_bPtlb39BLGdKDNCpf6AIt08Mt_2PNfvqia7ZVtchksRtCoP7GjdjYbTvUM/s1600/IMG_20180507_123336.jpg" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="200" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEid_XPyzmxPJtjC6_CndWXoTSke0nQTeL1iJd96pFbw37Whw0kR_dBsiNXpT275SxW_omA2v9yddXE65xFu_bPtlb39BLGdKDNCpf6AIt08Mt_2PNfvqia7ZVtchksRtCoP7GjdjYbTvUM/s200/IMG_20180507_123336.jpg" width="200" /></a></div>
<div>
Cestou k městskému centru Innere Altstadt mne docela udivovala architektura budov. Po zážitku na nádraží bych čekala honosné, nově vystavěné prosklené budovy na jedné straně a starší zástavbu v secesním styl na straně druhé. Místo toho jsem se podivovala nad šedí totalitní účelové architektury 50. let… Ani jsem netušila, že i za hranicemi v tak velkém městě, jako jsou Drážďany, jsou stále ještě patrné východní vlivy. Když jsme ale opustily hlavní třídu a dostaly se do historického centra, začal se rýsovat docela jiný obrázek.</div>
<div>
<br />
<br />
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjEgLcRkVpzYiRHhzWbMcAlpV-DkpePNeyDUDo0c7ABoEjE90j8nmrTJmra2DLRfovHQXmBsusVV2uqpgkzcwKFHwg7WOd7_hsxmsXIA7f20pwvxcSGduyqnLdfKTNJOZqy206Z6AvOxYw/s1600/IMG_20180507_125555.jpg"><img border="0" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjEgLcRkVpzYiRHhzWbMcAlpV-DkpePNeyDUDo0c7ABoEjE90j8nmrTJmra2DLRfovHQXmBsusVV2uqpgkzcwKFHwg7WOd7_hsxmsXIA7f20pwvxcSGduyqnLdfKTNJOZqy206Z6AvOxYw/s640/IMG_20180507_125555.jpg" width="640" /></a></div>
<div>
<br /></div>
<div>
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjUguMGYFiUzenFUjGJekUjLvRoYiiIK5K2cnr8qhF-2sxS4Kv3arBUWKIdzwcYdk4aVSqB_Faehu0yaHg6XTc0TrPzUyeTuqdMwRcThI6IQCGfU783BRz5oxK_5rE39YuHs-S-dxdTxjE/s1600/IMG_20180507_125726.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="362" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjUguMGYFiUzenFUjGJekUjLvRoYiiIK5K2cnr8qhF-2sxS4Kv3arBUWKIdzwcYdk4aVSqB_Faehu0yaHg6XTc0TrPzUyeTuqdMwRcThI6IQCGfU783BRz5oxK_5rE39YuHs-S-dxdTxjE/s640/IMG_20180507_125726.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="font-size: 12.8px; text-align: center;">Částečně zakryté nádvoří Drážďanského zámku</td></tr>
</tbody></table>
</div>
<div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg2z4kwvGSC3EL2YiauHx54Ak9nx5VkvfhkcroSljcFIBaggkAfk126T8PTVQguMNI4m5dl2-aaNcN5AMShZz2PWFYqwCsQ93gCEZB0Utvlsj_UDsd4Mjf7ycv_InLW1fGFbR0xKxRHO8Q/s1600/IMG_20180507_153841.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg2z4kwvGSC3EL2YiauHx54Ak9nx5VkvfhkcroSljcFIBaggkAfk126T8PTVQguMNI4m5dl2-aaNcN5AMShZz2PWFYqwCsQ93gCEZB0Utvlsj_UDsd4Mjf7ycv_InLW1fGFbR0xKxRHO8Q/s640/IMG_20180507_153841.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Katedrála Hofkirche, největší chrámová stavba v Sasku</td></tr>
</tbody></table>
</div>
<div>
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; margin-left: 1em; text-align: right;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjZUB9vti7rspDV7ovBZDe65wuGOXUO0jqGd28L7CB5yxTT75j5WF9kH5VNgjvJtmaXYMq48fwGBjpEM2AjGnYJFpQaofk5SEfD3vld2VUQD6jtgzp_bCwxxtv52NLxTnyNEGvmQtDfDSY/s1600/IMG_20180507_131142_1.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1201" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjZUB9vti7rspDV7ovBZDe65wuGOXUO0jqGd28L7CB5yxTT75j5WF9kH5VNgjvJtmaXYMq48fwGBjpEM2AjGnYJFpQaofk5SEfD3vld2VUQD6jtgzp_bCwxxtv52NLxTnyNEGvmQtDfDSY/s320/IMG_20180507_131142_1.jpg" width="240" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Frauenkirche na náměstí Neumarkt</td></tr>
</tbody></table>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEilNJS4kADbZC3dYHN8R_6DlP6S0CVM9IoprWPQkC7W3yUI3BnNj-KHQYrWyrihQIwIJvFN131xfcwpmpNBGh0qPc_IJJvghVgf4P_1lFS88Yd2FL2VetyRJyCJxkbdfD1I799v3B6wmg8/s1600/IMG_20180507_132903.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEilNJS4kADbZC3dYHN8R_6DlP6S0CVM9IoprWPQkC7W3yUI3BnNj-KHQYrWyrihQIwIJvFN131xfcwpmpNBGh0qPc_IJJvghVgf4P_1lFS88Yd2FL2VetyRJyCJxkbdfD1I799v3B6wmg8/s320/IMG_20180507_132903.jpg" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Interiér kostela Frauenkirche</td></tr>
</tbody></table>
<br />
Prošly jsme náměstíčkem Altmarkt, na kterém se zrovna konaly trhy, nahlédly na nádvoří <a href="http://drazdany.poznej.com/drazdansky-zamek-dresdner-schloss/">Drážďanského zámku</a>, pokračovaly kolem <a href="http://drazdany.poznej.com/katedrala-hofkirche/">Katedrály Svaté Trojice</a> (Hofkirche) a dál na náměstí Neumarkt k věhlasnému kostelu <a href="http://drazdany.poznej.com/kostel-frauenkirche/">Frauenkirche</a>. Stihly jsme si prohlédnout i palác <a href="http://drazdany.poznej.com/galerie-zwinger/">Zwinger</a> s jeho nádhernou zahradou a nakonec směřovaly kam jinam než k řece. K naší smůle podél Labe právě cosi spravovali ve velkém, což mne odradilo fotit jinak velmi krásný výhled.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg59K-E-tqtKHtL-9PmZObriSGrUhl886tXPxBen4s8bG414j9l3P1sQ0IN4trr8wFQJkaDwE3fQu_au5-grOXTYxyU0xBD2RsGjod57YtN-JGlqplFfSkwKpYevEdKA98-9l6X0b72wg4/s1600/IMG_20180507_154144.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg59K-E-tqtKHtL-9PmZObriSGrUhl886tXPxBen4s8bG414j9l3P1sQ0IN4trr8wFQJkaDwE3fQu_au5-grOXTYxyU0xBD2RsGjod57YtN-JGlqplFfSkwKpYevEdKA98-9l6X0b72wg4/s640/IMG_20180507_154144.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Zwinger, údajně jedno z nejvýznamnějších stavebních děl z barokního období v Německu</td></tr>
</tbody></table>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgXzXIDxkfs8xwFCSTb92h7A0px7UJCK4GWZcSNtRGGqx-hUYgO43lo84RVOEZMbFLqaNQjgwDL4yAA85h4u9JZVmR1JCl7hbFjvl3YO1btbOgpUJlptFaa0n2rriXmtB1WvZD_tJxAs5w/s1600/IMG_20180507_154231.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="362" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgXzXIDxkfs8xwFCSTb92h7A0px7UJCK4GWZcSNtRGGqx-hUYgO43lo84RVOEZMbFLqaNQjgwDL4yAA85h4u9JZVmR1JCl7hbFjvl3YO1btbOgpUJlptFaa0n2rriXmtB1WvZD_tJxAs5w/s640/IMG_20180507_154231.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Původně se prý mělo jednat o nádvoří velkolepého zámku, který ale nebyl nikdy postaven</td></tr>
</tbody></table>
Přešly jsme most Augustus Brücke, bylo něco po poledni, slunce pálilo v plné síle a svádělo ke krátkému odpočinku. Natáhly jsme se na trávník nedaleko řeky s výhledem na historické centrum a cyklostezku, sundaly ty smradlavé tenisky po včerejším výšlapu a užívaly si chvilku klidu a odpočinku. Napadlo nás, jak je to super cestovat podél řeky vlakem a lodí, a jaké to teprve musí být na kole, a že bychom se možná mohly někdy vypravit podél Labe opět z Prahy tentokrát třeba přes Ústí a prohlédnout si Tiské stěny, dál do Drážďan, do Berlína, Hamburku a nakonec do Kielu k moři, odkud je to už jen co by kamenem dohodil do Dánska... Střídaly bychom vlakovou a lodní dopravu a v každém městě bychom se zdržely den-dva. Nápad nás tak uchvátil, že jsme se jaly zjišťovat, kolik taková jízdenka do Kielu stojí…bohužel celkem dost. I přesto nás ale nadšení nepřešlo a myslím, že jednou takovou cestu absolvujeme.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhhsEqdk9hTAkUdCdQf5DSUyOLhSs0I1DslNg5MuyyUz3EsrC72XyMj84nl3JlXs4O8326nirJ-NDAyLn1Hc5WcoCq37D0fGBzzmYzkXx9C-MnBNHqjjyt1R218SbCQs6Z9keKlk4FtuDA/s1600/IMG_20180507_141310.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="362" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhhsEqdk9hTAkUdCdQf5DSUyOLhSs0I1DslNg5MuyyUz3EsrC72XyMj84nl3JlXs4O8326nirJ-NDAyLn1Hc5WcoCq37D0fGBzzmYzkXx9C-MnBNHqjjyt1R218SbCQs6Z9keKlk4FtuDA/s640/IMG_20180507_141310.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Panorama Starého města z protilehlého břehu Labe, podél kterého vede cyklostezka</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEigyt2DcY1RTyoqHzO-TVpXTUEweNw7ueSQoz2Lq2jSAuQrITcarOlZ92EWfeQUGhX9-YH4AyjtFSXXI8kLKBzQRXOAhF_w9HRJrq_CVvym5sUo5FGESAljuZIre0uJeLzcXst2Gc2xzJI/s1600/IMG_20180507_143551_2.jpg"><img border="0" height="362" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEigyt2DcY1RTyoqHzO-TVpXTUEweNw7ueSQoz2Lq2jSAuQrITcarOlZ92EWfeQUGhX9-YH4AyjtFSXXI8kLKBzQRXOAhF_w9HRJrq_CVvym5sUo5FGESAljuZIre0uJeLzcXst2Gc2xzJI/s640/IMG_20180507_143551_2.jpg" width="640" /></a><br />
<br />
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhAXmBq-6E5T5pP6fX9lmrx0F7MvcMhxBjfBowUc-zofXXJGMI4rC0R3QXKO3a5zg1_S3Io749B9CSqXx47W1r2rzVRhMmaeMn8_X6LYVwsOcbNpdTsNRShcUjzW74f-1QsQLeRbbRmGkA/s1600/IMG_20180507_145026.jpg"><img border="0" height="362" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhAXmBq-6E5T5pP6fX9lmrx0F7MvcMhxBjfBowUc-zofXXJGMI4rC0R3QXKO3a5zg1_S3Io749B9CSqXx47W1r2rzVRhMmaeMn8_X6LYVwsOcbNpdTsNRShcUjzW74f-1QsQLeRbbRmGkA/s640/IMG_20180507_145026.jpg" width="640" /></a><br />
<br />
Po krátkém odpočinku jsme zamířily na vůbec nejkrásnější pěší třídu Hauptstrasse, kterou jsem zatím v Drážďanech viděla a kterou lemovaly nádherné vzrostlé stromy, dva pruhy trávníku a vodotrysky – připomínala mi ulice v Paříži. Koupily jsme si zmrzlinu a s lítostí zjistily, že jestli chceme stihnout ten Primark, na který jsme si nechaly něco přes hodinu, měly bychom si pospíšit…<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjBSho_yKiw2KolCpdKncOKlc5gKVEbj1yxQjh1TAKuTVlY7hFzgKUlDsJYLce_5Er9Md37-qnZ2-fs5VGjlZdtsKhQOyCelUh0_2DIsjkzZ7jhyphenhyphenfBUd9b4ya25J9ftZeYVcYBaGJC6uN4/s1600/IMG_20180507_150428.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjBSho_yKiw2KolCpdKncOKlc5gKVEbj1yxQjh1TAKuTVlY7hFzgKUlDsJYLce_5Er9Md37-qnZ2-fs5VGjlZdtsKhQOyCelUh0_2DIsjkzZ7jhyphenhyphenfBUd9b4ya25J9ftZeYVcYBaGJC6uN4/s640/IMG_20180507_150428.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Hauptstrasse může být navzdory svému názvu i místem klidu a odpočinku</td></tr>
</tbody></table>
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiNb1OUR-LyGBYiZWDwc9GbWEAHtT7e4903Sts2rVabV5uh3DWMacGBHGAlp9Qh-3UJqN3nG4WjQQDsXKB4_F7gPARIrrRoikk6HW2vTkAa_dJeIkRviu45B8AK7qPA-zke5w7rKFQvyFc/s1600/IMG_20180507_151155.jpg"><br /><img border="0" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiNb1OUR-LyGBYiZWDwc9GbWEAHtT7e4903Sts2rVabV5uh3DWMacGBHGAlp9Qh-3UJqN3nG4WjQQDsXKB4_F7gPARIrrRoikk6HW2vTkAa_dJeIkRviu45B8AK7qPA-zke5w7rKFQvyFc/s640/IMG_20180507_151155.jpg" width="640" /></a><br />
<br />
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; margin-left: 1em; text-align: right;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhqHK9LZ9C8aFJ9bMqyNwwKKyAUezOSiQowB2UHPBtx8gXgJB0pGR4Jb5PVPTyE1pz0B5KSm_Ye4XRdzr7CoGK0bHQ_0Ilwl3DtgFncQotNqRBbjuVDRE5JApfHls9gYE4mMwYqfwNU5Zk/s1600/IMG_20180507_175454.jpg" style="clear: right; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhqHK9LZ9C8aFJ9bMqyNwwKKyAUezOSiQowB2UHPBtx8gXgJB0pGR4Jb5PVPTyE1pz0B5KSm_Ye4XRdzr7CoGK0bHQ_0Ilwl3DtgFncQotNqRBbjuVDRE5JApfHls9gYE4mMwYqfwNU5Zk/s320/IMG_20180507_175454.jpg" width="240" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Při odjezdu jsem si dala tu dobrotu ještě jednou.<br />Ehm...a vidíte ty tašky? Tak právě s těmi jsme si<br />střihly sprint po Praze!</td></tr>
</tbody></table>
Vracely jsme se pomalu zpátky a čekala nás klasická nákupní křeč ve stylu „rychle-si-stihni-koupit-ty-bavlněný-trička“. No co vám budu povídat, nebylo to jednoduché, a bohužel ani etické, většina produktů je šita v Bangladéši, pravděpodobně za malý zlomek i tak nízké ceny… Na nádraží jsme už musely hodně pospíchat, abychom stihly koupit ještě tamní dříve vyhlídnuté dobroty. Jenže to jsme netušily, že bude takový problém najít nástupiště autobusu RegioJet… Následovalo zmatené pobíhání po autobusovém nádraží ve stylu „ty jdi zleva a já půjdu zprava“ a hlavně mé mírně hysterické výkřiky, že jsou už skoro dvě minuty po odjezdu autobusu a že nám nezbude než vysolit poslední eura (které nemáme…) a ubytovat se v dalším hostelu (nebo přespat na nádraží). S velkým úsilím jsme nakonec zastávku našly (značení šlo snadno přehlédnout), kde naštěstí čekalo docela dost lidí, a brzy jsme se od neznámé spolucestovatelky dozvěděly, že tenhle spoj má pravidelně více než hodinové zpoždění a že máme být úplně v klidu. S velkou úlevou jsme složily bagáž na chodník (která obnášela dva batohy, menší tašku z italské pekárny a asi dvacet tašek z Primarku), sedly si (taky na chodník), povečeřely úžasné úlovky z nádraží a užívaly si toho, že jsme všechno takhle krásně stihly. <br />
<br />
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjhw_NuowIic03icYzer0Qb2LMIHgm2NiSSbmCGB6LGINet7Megbn1THekcpQnwWdPYv_E7GtrF_iHfasZFLjhjKPcXxtbu_ggu6hAXmniPlKoUIOxIYQHj9GS799hYKNNCUZF8klv_7Rg/s1600/IMG_20180507_140421.jpg"><img border="0" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjhw_NuowIic03icYzer0Qb2LMIHgm2NiSSbmCGB6LGINet7Megbn1THekcpQnwWdPYv_E7GtrF_iHfasZFLjhjKPcXxtbu_ggu6hAXmniPlKoUIOxIYQHj9GS799hYKNNCUZF8klv_7Rg/s640/IMG_20180507_140421.jpg" width="640" /></a><br />
<br />
<br />
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg7vGqC9ed1ieREboMQFCtsXGcjW1Cqbnrsz-b2Oclentwi90mWPzso2_2lPe1LeMf-sl0C6hwBNGi6oPYK9UCibybTOvVhXo0w6K1NruFRcxZlbrz4MwqsRSmoxJFSgRuipxFIBc5mI1M/s1600/IMG_20180507_135946.jpg" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg7vGqC9ed1ieREboMQFCtsXGcjW1Cqbnrsz-b2Oclentwi90mWPzso2_2lPe1LeMf-sl0C6hwBNGi6oPYK9UCibybTOvVhXo0w6K1NruFRcxZlbrz4MwqsRSmoxJFSgRuipxFIBc5mI1M/s320/IMG_20180507_135946.jpg" /></a>Čekaly jsme vskutku skoro hodinu, cesta do Prahy ubíhala jako nic, ale jak se blížila Praha, zjišťovaly jsme, že jaksi nestíháme poslední vlak do Jižních Čech… Vyklopili nás na Florenci, a teď jak – metrem, nebo utíkat pěšky s desítkou tašek? Zvolily jsme to druhé a řeknu vám, takový svalový zápřah jsem dlouho nezažila – myslela jsem, že a) vypustím duši a chcípnu tady na pražských ulicích, b) nechám vlak dobrovolně ujet. Cestou se mi mezi jednotlivými těžkopádnými odrazy od špinavého chodníku pozdávalo prodloužení výletu o jeden den jako nejrozumnější řešení. Nějaký hostel jistě seženeme, pár korun na pivo také zbyde a zítra si užijeme ještě celý den v Praze. Nezní to báječně a dobrodružně? Když se na obzoru objevilo Hlavní nádraží a vlak měl odjíždět za 4 minuty, s vidinou dnešního odjezdu jsem se definitivně rozloučila. Ale jak je to proslulé motto? Nikdy se nevzdávej…<br />
<br />
Rozdělily jsme se strategicky – Janča dojde pro pivo, já koupím lístky (tiše jsem doufala, že koupí Plzeň). K přepážce na lístky jsem doběhla spíš z principu, přede mnou byl ještě ke všemu nějaký hrozný zdržovatel. Asi ale musel nastat jev zvaný časová smyčka, protože navzdory čekání a extrémně pomalému pracovníkovi za přepážkou se čas posunul asi jen o minutu. Vlak ale samozřejmě odjížděl z nejvzdálenějšího nástupiště… Takže poslední ukrutný sprint celým tunelem, kdy každá sekunda mohla rozhodnout, a na poslední chvíli jsme opravdu nastoupili do rychlíku. Totálně vyčerpané jsme se zhroutily do sedaček, a když Janča vytáhla dvě plechovky Plzně, měla jsem snad lepší pocit než po státnicích. Po náročném sprintu Florenc – Nádraží s 10 kg zátěží jsme si vychutnaly snad to nejlepší pivo, které jsem kdy pila, a mne začala přepadat nostalgická nálada, že výlet je nenávratně u konce. Řeknu vám, tohle jsem nečekala. Opravdu ne. Tolik zážitků za necelé tři dny? Je to vůbec možné? Odteď jsem přesvědčená, že každý odklon od původního plánu je vítán, každý výlet se počítá a možná právě ten nejkratší bude patřit mezi ty nezapomenutelné!<br />
<br />
A kam se chystáte na víkendové letní výlety vy?<br />
<br />
P.S.: Na závěr ještě přidám fotku z našeho pokoje v <a href="http://www.hostel-decin.cz/">Hostelu Děčín</a>. Pokud vám jde o dostupné, klidné a čisté místo k noclehu, cestujete vlakem a nepotřebujete nutně nějaký extra luxus, s tímto ubytováním rozhodně nešlápnete vedle. Doporučujeme!<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgCEP8lzg-YnlTt82foFLtzEF98UkPHJFFN-76kej8W25wZpiB5g3vv4gwU04cSfM0fb85QoSwMC9Jef5H1UAhR7yGlZxxjtP0Xcmrie_8uCygfl-QOrpUeH4-bIpa5rLT6Ug-G6jPHWwI/s1600/IMG_20180507_073859.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgCEP8lzg-YnlTt82foFLtzEF98UkPHJFFN-76kej8W25wZpiB5g3vv4gwU04cSfM0fb85QoSwMC9Jef5H1UAhR7yGlZxxjtP0Xcmrie_8uCygfl-QOrpUeH4-bIpa5rLT6Ug-G6jPHWwI/s640/IMG_20180507_073859.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Náš pokoj v Hostelu Děčín. Kuchyň a 2x soc.zařízení jsme sice sdílely se dvěma dalšími obsazenými pokoji, ale jelikož jsem "vychovaná" z kolejí, vůbec mi to nevadilo.</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg47DWy9Elssa2MhQ48egBobgPY3v8pEv3u13YpniwmeHxc0IALi0lsc0pHdPUP4KcUvwCv7pohwZyw7m6KeI0bc0CIeHsKxUgoDd1pwv5-zrUJCschnBHg1TNse1p_DGgGw-KtZ3M2W8c/s1600/IMG_20180507_073915.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg47DWy9Elssa2MhQ48egBobgPY3v8pEv3u13YpniwmeHxc0IALi0lsc0pHdPUP4KcUvwCv7pohwZyw7m6KeI0bc0CIeHsKxUgoDd1pwv5-zrUJCschnBHg1TNse1p_DGgGw-KtZ3M2W8c/s640/IMG_20180507_073915.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Nádraží je vskutku hned vpravo naproti, vlaky nás ale vůbec nerušily.</td></tr>
</tbody></table>
</div>
Elzahttp://www.blogger.com/profile/03002955821158039892noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6750979845082468062.post-80479153674648047782018-07-01T08:49:00.002-07:002018-07-03T12:52:46.640-07:00TIP NA VÝLET: Děčín, České Švýcarsko a Drážďany (2/3)<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
1. díl článku o příjezdu do Děčína <a href="http://elzajednomysl.blogspot.com/2018/05/tip-na-vylet-decin-ceske-svycarsko.html">ZDE</a></div>
<div class="MsoNormal">
<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<span style="color: red;"><br /></span></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhT9GJv-fYAWwSqkNL_Rdfy2l-GN7lppWA-ceFdBZBmx5M2rfj2j2C0SlPXIaurY17xkJjPvpLH08wemSVAgf_IMJU5LRllAj2LUx2wz18xG93rKrRPJbj2SQe24TKPybXh-8sADgS9LyQ/s1600/IMG_20180506_084639.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="819" data-original-width="1600" height="324" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhT9GJv-fYAWwSqkNL_Rdfy2l-GN7lppWA-ceFdBZBmx5M2rfj2j2C0SlPXIaurY17xkJjPvpLH08wemSVAgf_IMJU5LRllAj2LUx2wz18xG93rKrRPJbj2SQe24TKPybXh-8sADgS9LyQ/s640/IMG_20180506_084639.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Ranní pohled na Pastýřskou vyhlídku, ze které jsme předchozího večera měly celé děčínsko jako na dlani</td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal">
<br />
Probudily jsme se po klidné noci v hostelu Děčín něco
po sedmé hodině, na kuchyňce posnídaly zbytek pizzy ze včerejší večeře
v restauraci a banana bread ještě z domova, zkontrolovaly počasí – ač
bylo jasno, tak zatím dost chladno – a vyrazily stihnout loď. Ano, LOĎ! Miluju
vodu a lodní dopravu, a doplout někam po řece místo autobusem? Rozhodně ano!
Zaklaply jsme za sebou dveře hostelu, vzduch byl krás<o:p></o:p>ně svěží, město se teprve probouzelo, sluneční paprsky rozehřívaly chladné ulice a zcela jistě jsme nebyli jediní výletníci, jejichž cílem dnes bylo Hřensko a hlavně Pravčická brána. Míjely jsme kvetoucí stromy, ptáci zpívali jako o život a já se vskutku těšila, co zajímavého dnešní den přinese.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiac33HpVkWKdFxlM2f5VkDPmVwsxodTsdClEA5Cqqs0ylqp1uDhB1F7wfa-Ru6gKRNkV4XyjVri2J_JUTKYZvDb6_HGAn0XbeclSJelz12g1gklFJkGk_WhkNoSil9LloUNCBKgkywDb4/s1600/IMG_20180506_090821.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="716" data-original-width="1600" height="286" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiac33HpVkWKdFxlM2f5VkDPmVwsxodTsdClEA5Cqqs0ylqp1uDhB1F7wfa-Ru6gKRNkV4XyjVri2J_JUTKYZvDb6_HGAn0XbeclSJelz12g1gklFJkGk_WhkNoSil9LloUNCBKgkywDb4/s640/IMG_20180506_090821.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
Překvapilo nás, že u lodního „nástupiště“ už čekal početný hlouček lidí. Půl deváté, loď už byla přistavená, čekalo se na povel kapitána. Jak jsme záhy zjistily, většina lidí měla zakoupený výlet z Děčína do Drážďan a zpět, což obnášelo čtyřhodinovou cestu tam, čtyřhodinový rozchod a pětihodinovou (?) cestu zpátky. My měly proplout Labským kaňonem a vystoupit už po hodině plavby v Hřensku. Kouzlo lodních dlouhých plaveb jsme ale brzy odhalily.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjY7iGIiQ9LTOibNhH9eBaPGkyI8Fp4Qbqc1-1ipCr-QzFmLoM8uZyiWohEy_d5QeZ4PSLSKMyKx_9zjVsaBONN6Jc8sIWqgECfD4zJYZV5IdXZqR7d9ve6558CrvJ3ceJIGvCRrjBCWOk/s1600/IMG_20180506_092600.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="904" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjY7iGIiQ9LTOibNhH9eBaPGkyI8Fp4Qbqc1-1ipCr-QzFmLoM8uZyiWohEy_d5QeZ4PSLSKMyKx_9zjVsaBONN6Jc8sIWqgECfD4zJYZV5IdXZqR7d9ve6558CrvJ3ceJIGvCRrjBCWOk/s640/IMG_20180506_092600.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiyPMeYcthPtrShiApo7bSsIKqT5DlIr2I58eLhgtknoFEVD_75BHPZSRNZf-r0E5g_77KUL0pX2CADFSJxX79i9fLFFSyZTPkuuU3HAMUIgJmbHTlZc-fyG6zwxX0ypVbPQBeW1bmrjQQ/s1600/IMG_20180506_093918.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiyPMeYcthPtrShiApo7bSsIKqT5DlIr2I58eLhgtknoFEVD_75BHPZSRNZf-r0E5g_77KUL0pX2CADFSJxX79i9fLFFSyZTPkuuU3HAMUIgJmbHTlZc-fyG6zwxX0ypVbPQBeW1bmrjQQ/s320/IMG_20180506_093918.jpg" width="320" /></a>Na lodi dostatek místa k sezení v zastřešené i otevřené části, odevšud příjemný výhled. Brzy přišla obsluha nabídnout něco k jídlu a k pití, překvapily nás lidové ceny. Daly jsme si výborné kafe, i když mnoho účastníků volilo rovnou pivo nebo něco ostřejšího a záhy začalo na palubě vonět smažené a grilované jídlo (vegan friendy tedy rozhodně nebylo…). Někdo hodoval, někdo se jen tak díval do krajiny, někdo nenápadně popíjel svůj nápoj a pokradmu pozoroval ostatní pasažéry (jako já, věčný pozorovatel). Naše hodinka do Hřenska utekla jako nic. Doslova. A bohužel. Až jsem trochu záviděla těm, co plují až do těch Drážďan.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi7J5ZPg-_2aNT_8N4sVb1-tGJglEtFcw_LdiHaPcTyhza-C63Cjaz-Epk9iCnAhr6EqJ2nuBuT5zADJddRmI4y9T-dxhfm42-PXUwfa3fx2kzn6XL8-IqXq0OIsyYEAtj37oT9NG4RwPs/s1600/IMG_20180506_095215.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1068" data-original-width="1600" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi7J5ZPg-_2aNT_8N4sVb1-tGJglEtFcw_LdiHaPcTyhza-C63Cjaz-Epk9iCnAhr6EqJ2nuBuT5zADJddRmI4y9T-dxhfm42-PXUwfa3fx2kzn6XL8-IqXq0OIsyYEAtj37oT9NG4RwPs/s640/IMG_20180506_095215.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Plavba Labským kaňonem měla své kouzlo</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<br />
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg2LJCXUsEltYpgPcIkrv2GUAU2u2LfsoySoR_5t1bCWeCLhxO_GnNZRIH4BROFJZR5MsTOUK3KitpL5Ab9S4tDvlMFrVHZtvqikJakxy4HYaRg9oYNMGm3Aed8ydd02AwcUHQiuokP6JA/s1600/IMG_20180506_101033.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="904" data-original-width="1600" height="361" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg2LJCXUsEltYpgPcIkrv2GUAU2u2LfsoySoR_5t1bCWeCLhxO_GnNZRIH4BROFJZR5MsTOUK3KitpL5Ab9S4tDvlMFrVHZtvqikJakxy4HYaRg9oYNMGm3Aed8ydd02AwcUHQiuokP6JA/s640/IMG_20180506_101033.jpg" width="640" /></a><br />
<br />
<div class="MsoNormal">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjGS-uZnnDbTWG_J6AwoEb0_H-mUdAxiMHbAR50qZ9mIyi1s98l1aZZS8PYLJWR_94EiAQHGQA6Mf0BKNcxUB9GkOQCQ4k2D0VQfmLW59zJLPpCzHdju67VeqTJ07VfEn282WCelPl7Dtc/s1600/IMG_20180506_100910.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjGS-uZnnDbTWG_J6AwoEb0_H-mUdAxiMHbAR50qZ9mIyi1s98l1aZZS8PYLJWR_94EiAQHGQA6Mf0BKNcxUB9GkOQCQ4k2D0VQfmLW59zJLPpCzHdju67VeqTJ07VfEn282WCelPl7Dtc/s400/IMG_20180506_100910.jpg" width="300" /></a>Nás ale čekala celodenní túra Českým Švýcarskem. A sotva
jsme se vylodily, nestačily jsme zírat. Takhle jsem si Hřensko vpravdě nepředstavovala.
Myslela jsem, že se bude jednat o menší vesničku se starousedlíky, jedním
penzionem, hospodou, improvizovaným infocentrem a jedním obchodem, opak byl ale
pravdou. Chalupu aby člověk pohledal, všude se tyčily majestátné
hotely (naštěstí v saském stylu). To by bylo fajn, jenže ten saský styl doslova
hyzdily desítky vietnamských obchodů a stánků všude podél cesty, jakési „hlavní
třídy“. Oblečení, falšované značky, boty, všechno. V dobře vybaveném
infocentru s ohromnou mapou Národního parku jsme se poradily ohledně plánu
dnešní cesty a stanovily si zhruba 15 km okruh Pravčická Brána – Mezní Louka –
zpátky podél řeky Kamenice do Hřenska. Zbývalo už jen koupit svačinu (v neděli
v Děčíně ráno nebyl otevřený žádný blízký obchod), takže smíšené
zboží nebo spíš taková „večerka“, vegan možnosti takřka žádné, všude zaprášené
paštiky a konzervy. K naší radosti měli čerstvé pečivo, tak jsme vzaly několik rohlíků s plátkovým sýrem, pití a vyrazilo se.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjsxgg3yK4HJABupL2gt72vQ1hiIYcqTAWaPakzYGbkqGb-RjXOsW2wiB92LU1aiAclYM-GI9HWFatqWHXAXcRMToyCa3mX9v0Z1ufmZwFH31A0PfA5FXTtOKGErSjhSrdEUxK7C5cE6dA/s1600/IMG_20180506_102411.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1068" data-original-width="1600" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjsxgg3yK4HJABupL2gt72vQ1hiIYcqTAWaPakzYGbkqGb-RjXOsW2wiB92LU1aiAclYM-GI9HWFatqWHXAXcRMToyCa3mX9v0Z1ufmZwFH31A0PfA5FXTtOKGErSjhSrdEUxK7C5cE6dA/s640/IMG_20180506_102411.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="MsoNormal">
Nebylo těžké najít cestu, zkrátka jsme směřovaly „tam, kam
všichni“ po značené cestě a nebylo nás málo (před námi dokonce skupinka
Japonců…). Šly jsme kus po cestě podél docela frekventované silnice, a když
jsme viděly, že o kousek dál jde zabočit vlevo a dál po lesní cestě, chtěly
jsme si cestu trochu zkrátit přes zarostlou zahradu u rozbořeného domu, což se
ukázalo jako ne příliš dobrý nápad. Ačkoliv jsem šla Janče doslova
v patách, najednou jako kdyby mi někdo podrazil nohy a já sebou
švihla do trávy. Nechápu, o co jsem zakopla, nikde žádná větev, žádný kámen,
jako kdyby tam byla nějaká neviditelná struna. Chvíli jsem jenom zůstala sedět
a držela si ruku, bolelo to jako čert – hlavou mi projel katastrofický scénář,
že za měsíc pojedu do Řecka se sádrou na ruce – a modlila se, aby se to obešlo
bez následků. Asi jenom naraženina, takže dobrý, a když přešla prvotní bolest,
radši jsme rychle zmizely z prokleté zahrady a pokračovaly dál po
normální cestě. Asi ne náhodou jsem nosila posledních několik týdnů na pravém
zápěstí náramek z magnezitu, který údajně posiluje kosti… Díky Bohu.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
Poté, co jsme odbočily do lesa a začaly stoupat do prudšího
kopce (cha, to jsem ještě netušila, co nás čeká později), poprvé mne napadla
obava, zda vytyčenou trasu zvládneme a zda jsme to trochu nepřepískly
s bagáží. Asi po půl hodině jsem ale jako kdyby „vplula“ na vlnu chůze, na
nějakou námahu zapomněla a začala se vézt, ačkoli cesta k Pravčické bráně
vede prakticky stále do kopce. Kromě toho jsme si pořád povídaly a cesta
ubíhala jako voda. Několikrát jsme odbočily od „hlavního proudu“ dalších
turistů k průběžným menším výhledům, pískovcovým útvarům a dokonce pravěké
Jeskyni Českých bratří, ale to nejlepší mělo teprve nastat.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgFl9BLGOPDb5QQqbkYS5wfWYPI5it5UeQHnD0LSFckV1Fuwypd-bTH-evUG5XNTZizGh2XtzESPA1eTHDBuEWwhp5QIxCseNrqjSyaCN1kRaL52CpCScyBHHsyU5LKolrTwt5pM37cCH8/s1600/IMG_20180506_153201_1.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgFl9BLGOPDb5QQqbkYS5wfWYPI5it5UeQHnD0LSFckV1Fuwypd-bTH-evUG5XNTZizGh2XtzESPA1eTHDBuEWwhp5QIxCseNrqjSyaCN1kRaL52CpCScyBHHsyU5LKolrTwt5pM37cCH8/s640/IMG_20180506_153201_1.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhq2GVaIia50U-_1odShR0LVHVlX1jlZFBg886a8D5RafOzbiq1h3UlwS0cdB5S2stbQqgXHeeDSMuvoqvNRbRVvEW12cTAZYNa4X1KhpNsXdjJkCmxvyLgK6ReGcOxFiMlxDzjaMIsRBs/s1600/IMG_20180506_115225.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1068" data-original-width="1600" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhq2GVaIia50U-_1odShR0LVHVlX1jlZFBg886a8D5RafOzbiq1h3UlwS0cdB5S2stbQqgXHeeDSMuvoqvNRbRVvEW12cTAZYNa4X1KhpNsXdjJkCmxvyLgK6ReGcOxFiMlxDzjaMIsRBs/s640/IMG_20180506_115225.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Po necelých dvou hodinách chůze začala šňůra lidí podezřele
houstnout a my poprvé zahlédly výletní zámeček Sokolí hnízdo, zatím ještě
z podhledu. Dál jsme stoupaly po dřevěné konstrukci a pomalu se nám začaly
otevírat nádherné výhledy na lesnatou oblast národního parku České Švýcarsko.
Jen těch lidí, kdyby bylo o něco méně… Chtěly jsme projít přes restaurační
zařízení dál na „skalní plácek“, jenže nás zastavil turniket, nebo přesněji fronta
lidí před ním. Takže jestli chceme na vyhlídku, musíme platit vstup! Asi na
údržbu místních skal…<span style="mso-spacerun: yes;"> </span>Zaplacením jsme se
dostaly do „areálu“ Pravčické brány, kde to dost lidí zakempilo a svačilo – jak
by taky ne, byl čas oběda. Ačkoliv se na místě prodávalo jakési občerstvení a
pivo, vzpomněly jsme si na rohlíky se sýrem a řeknu vám, lepší rohlík se sýrem
než tenhle jsem dlouho nejedla. <o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj4fUfCf3HcIySxXmvzEPY_-Gl74MhD3woi8vvDnnbDXPgiuV6GFOamv-3PAqqkTxgXJmFCUMNOORCyPLk5yczm7509xiRBTmksuzFhm5CCuoLt0_KtfNaIIFY9EhD62jzJZn91kN59kz8/s1600/IMG_20180506_115833.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="904" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj4fUfCf3HcIySxXmvzEPY_-Gl74MhD3woi8vvDnnbDXPgiuV6GFOamv-3PAqqkTxgXJmFCUMNOORCyPLk5yczm7509xiRBTmksuzFhm5CCuoLt0_KtfNaIIFY9EhD62jzJZn91kN59kz8/s640/IMG_20180506_115833.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Restaurace Sokolí hnízdo</td></tr>
</tbody></table>
</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjSdSDCHkkG82xaPogU7RS1XSjBs-s8myBwKD6cP_eEsJfLd-r8Hj33O5mNpjnHBSkH-15KxG533gZ7F5Z27CmgyzWKV6zXKzwrO7IYaVEmDeHa3KRQ-xmeL0QvKhLKVVDogXlTBCDQGM0/s1600/IMG_20180506_131226.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjSdSDCHkkG82xaPogU7RS1XSjBs-s8myBwKD6cP_eEsJfLd-r8Hj33O5mNpjnHBSkH-15KxG533gZ7F5Z27CmgyzWKV6zXKzwrO7IYaVEmDeHa3KRQ-xmeL0QvKhLKVVDogXlTBCDQGM0/s320/IMG_20180506_131226.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="MsoNormal">
Přesunuly jsme se na vyvýšenou skalní vyhlídku, odkud se
otevřel panoramatický pohled na Labské pískovce na českém i německém území.
Něco takového jsem v životě neviděla a nemohly jsme uvěřit, že něco tak
monumentálního v Čechách je. Focení nás zaměstnalo na docela dlouhou dobu,
až jsme dokonce vychytaly příležitost vyfotit si obzor i s vyhlídkou
(téměř) bez lidí. Bylo něco po poledni, slunce pálilo jako na horách. Na to, že
nás čeká ještě pořádný hike a máme za sebou asi čtvrtinu cesty jsme se na místě docela zdržely, přesto jsme si v Sokolím hnízdě pro ucelený zážitek objednaly
pivo a palačinky a vyrazily na další zátah.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhAsTm7W-DPcEA8lWQ5YXUMwbOaACu7HokJbasj4vYon5lQCU7xHSzrmjiQwA6_llylmbGjhKuWF6d2MKo5FkEp6dXe-B0UPZWl2-lH25YddDpKoC6Ryh92F40eJm4UdPMdE6vTr5cc1Zo/s1600/IMG_20180506_135637_2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1067" data-original-width="1600" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhAsTm7W-DPcEA8lWQ5YXUMwbOaACu7HokJbasj4vYon5lQCU7xHSzrmjiQwA6_llylmbGjhKuWF6d2MKo5FkEp6dXe-B0UPZWl2-lH25YddDpKoC6Ryh92F40eJm4UdPMdE6vTr5cc1Zo/s640/IMG_20180506_135637_2.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgIGr02QcYLmKbpCqEQ5sBgXmAaaNmjrXkajYNxLdCpp1WcvtNZtgo0f0CaULBMpBu-IjM_dO5yxzifSp3YlzTjRyTtZ8z7xWqFNrGa7inJ44IS4BKy17Sv0IMwPPe-43OftRxg9mB4120/s1600/IMG_20180506_140314.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1067" data-original-width="1600" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgIGr02QcYLmKbpCqEQ5sBgXmAaaNmjrXkajYNxLdCpp1WcvtNZtgo0f0CaULBMpBu-IjM_dO5yxzifSp3YlzTjRyTtZ8z7xWqFNrGa7inJ44IS4BKy17Sv0IMwPPe-43OftRxg9mB4120/s640/IMG_20180506_140314.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhWoixiQRShEJlWU3Z8Y30PodRHQtf2gzZeCx2IAMBSvanFmyawTJkckKLR28G1u-wjvCgPl-rnJVQfnt0aE1osoiEpkReXrV23WD3L1z-74C9RIMYZ6TBuYnVxcx1mAhJ_97WL-xIo2qc/s1600/IMG_20180506_142703.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhWoixiQRShEJlWU3Z8Y30PodRHQtf2gzZeCx2IAMBSvanFmyawTJkckKLR28G1u-wjvCgPl-rnJVQfnt0aE1osoiEpkReXrV23WD3L1z-74C9RIMYZ6TBuYnVxcx1mAhJ_97WL-xIo2qc/s640/IMG_20180506_142703.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjeIQ8zd-pY-TwArfxCs2rwEZWJllh4GvGY6S5qmiA-uRoQQXeI1FebcrLcmYNjqRjfZunmXCoQNJHp61hh7U50526G8jLHnrh-ySs0Q0NEgl_LWsrx2fOpUOCWGP18KJvvlQMQYMh3wjU/s1600/IMG_20180506_202419.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1259" data-original-width="1600" height="502" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjeIQ8zd-pY-TwArfxCs2rwEZWJllh4GvGY6S5qmiA-uRoQQXeI1FebcrLcmYNjqRjfZunmXCoQNJHp61hh7U50526G8jLHnrh-ySs0Q0NEgl_LWsrx2fOpUOCWGP18KJvvlQMQYMh3wjU/s640/IMG_20180506_202419.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="MsoNormal">
<br />
Pokračovaly jsme po úzkých stezkách více či méně zpevněných,
na mnoha místech proložených dřevěnými schůdky, minuly Křídelní stěnu a
takzvaným Kozím hřbetem došly do osady jménem Mezní louka. Už bylo kolem páté
hodiny a my se chtěly dostat až do Mezné, vzdálené nejméně 5 km a vrátit se
včas do Hřenska podél řeky Kamenice. Ze všeho nejdřív jsme si ale daly rychlé
pivo v místním občerstvovacím zařízení (kde jsme se mimoděk dozvěděly, že
všichni pracovníci v pohostinství dnes dostali abnormální záhul prvním
letošním návalem turistů, který byl prý dnes větší než v sezóně) a pak
zamířily do Informačního centra. „Tak vy se chcete ještě dneska dostat pěšky,
do Hřenska, jo?“ – podotkla paní spíš pobaveně než s obdivem a vysvětlila nám,
že do Mezné bychom sice došly a do Hřenska (možná) ješ<span style="text-align: center;">tě taky, ale pro
zvládnutí dané turistické cesty potřebujeme dva převozy přes řeku Kamenici a
poslední „spoj“ jede v šest. Smířily jsme se s novou situací a
rozhodly se pro náhradní program, a to dojít ke „skalnímu městečku“ Šaunštejn a
odtud do Vysoké Lípy, ze které můžeme jet autobusem v osm dokonce až do
Děčína.</span></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjiZfomqz_nlqibUap1acyZqeW4ZtieOKYxagSKbc9953GgDN63r4qc_XPDuo4PQAOQ7dfLA6GrFlTqJkF2WaHF7cHeQQKmMOFYugrVoC4B4nbi4jsKtjQ6v6EhKGvqGdyrVVaCmnPSELM/s1600/IMG_20180506_155733.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1067" data-original-width="1600" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjiZfomqz_nlqibUap1acyZqeW4ZtieOKYxagSKbc9953GgDN63r4qc_XPDuo4PQAOQ7dfLA6GrFlTqJkF2WaHF7cHeQQKmMOFYugrVoC4B4nbi4jsKtjQ6v6EhKGvqGdyrVVaCmnPSELM/s640/IMG_20180506_155733.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Jedenáct kilometrů náročným terénem za námi, dalších devět
před námi a přitom den už se chýlil k večeru. Vyrazily jsme přes místní
kemp, docela nás zaujalo nově vybudované ubytovací zařízení a bungalovy (tip
pro příště) a začalo stoupání do dalšího prudkého kopce. Nikde už ani živáčka.
Po chvíli nám začalo být divné, že se ubíráme podezřelým směrem, načež jsme
zjistily, že jsme asi před deseti minutami zapomněly odbočit. Zašly jsme si na
pěkný kopeček… Napodruhé jsme to trefily správně, znovu se škrábaly na jiný
kopec (na který dokonce byly vybudované jakési lesní schody) a pokračovaly po
hřebenu pohoří, minuly vrch Větrovec, až k Malé Pravčické bráně, o které
jsem ani nevěděla, že existuje.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiaQ-X0UaGi3C7nH7BP6c5ORx8pAyDr_vTSbONv1UOJknlZOKYj_WuoxjiA5r_YXMKQXnlY7Vl1nwW1ZN4sficDaXf-XkrFOrHCUWfqCVqx3K4lOJz_uKoMm5QVmzj2je4luSShanyNKDc/s1600/IMG_20180506_164936.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1067" data-original-width="1600" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiaQ-X0UaGi3C7nH7BP6c5ORx8pAyDr_vTSbONv1UOJknlZOKYj_WuoxjiA5r_YXMKQXnlY7Vl1nwW1ZN4sficDaXf-XkrFOrHCUWfqCVqx3K4lOJz_uKoMm5QVmzj2je4luSShanyNKDc/s640/IMG_20180506_164936.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Zajímavé ubytovací zařízení v Mezní louce. Možná příště?</td></tr>
</tbody></table>
</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Cestou jsme ještě v rychlosti prohlédly
jedno vyhlídkové místo, blížila se sedmá hodina, slunce už bylo jen kousek nad
horizontem a my chtěly stihnout západ na Šauštejně…a hlavně ten autobus.
Přidaly jsme do kroku, jenže cesta začala být méně a méně schůdná. Klopýtly
jsme po hřebeni nějakého kopce, cesta se ztrácela až nakonec nebyla vůbec
cestou, přelézaly a podlézaly jsme popadané stromy a kličkovaly mezi větvemi.
Na mapě jsme zjistily, že směr máme sice dobrý, ale místo údolím jdeme po
vrcholku kopce. Už nebyl čas se vracet, tak jsme s vypětím všech sil
prostě sjely z toho vršku do údolí doslova po p<span style="font-family: "vivaldi";">*</span>deli, aspoň co můžu mluvit za sebe. Moje hadrové tenisky od
vietnamců držely statečně… Konečně jsme dospěly k Šauštejnu, první žebřík
po skále dobrý, ale na druhý už jsem si netroufla – mám fobii z vysokých žebříků…
Poslední dnešní výhled už jsem si odpustila a čekala uvnitř skalní soutěsky na
Janču, která se nenechala odradit. Vypadalo to tam tajemně až ďábelsky, energie
místa byla zvláštní – jak by taky ne, vždyť tu dříve přebývali loupežníci. <o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiMrKELfBncbt51S6RPjEhgrmhQhCctLW_FKH5E287msol_q4QKGWYMQpfLm31YG7jKOm0qsI3Be0EjnhkrXCiUvGAhdEMRLtN2wJugS5Pay3nobCqhqhwOus5kRn1WkqQVkoeC2wcjDXA/s1600/IMG_20180506_184809.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiMrKELfBncbt51S6RPjEhgrmhQhCctLW_FKH5E287msol_q4QKGWYMQpfLm31YG7jKOm0qsI3Be0EjnhkrXCiUvGAhdEMRLtN2wJugS5Pay3nobCqhqhwOus5kRn1WkqQVkoeC2wcjDXA/s400/IMG_20180506_184809.jpg" width="300" /></a>Poslední štace splněna a vypadalo to, že autobus hravě
stíháme, vyrazily jsme už jen loudavým krokem do Vysoké Lípy. Když jsme
opustily les, slunko zrovna zapadalo a louky byly zalité jeho zářivě teplými
paprsky, vše vypadalo najednou tak růžově a optimisticky – i když jsme se
nakonec odklonily od původního plánu a dvakrát došly trochu jinam, než bylo
v úmyslu, což jen umocnilo výsledný zážitek. Pivo bakalář v místním
hostinci chutnalo jako boží požehnání, záhy nás naložil autobus a my se vezly
vesničkami a přírodou, na kterou už padala tma, do Děčína. Cestou na hostel
jsme se ještě vydatně prošly městem, abychom našly restauraci, kde si dáme
něco malého na zub, ale z většiny nás vypoklonkovali, že už nevaří (bylo devět), takže celkový počet nachozených kilometrů se ještě navýšil :-). Poslední záchranou se stalo rychlé občerstvení – dönner kebab, který
nám na požádání připravili „jen“ se zeleninou a sýrem a byl naprosto delikátní.
Veganství se mi v Děčíně moc nedařilo, vegetariánství je ale možné úplně
kdekoliv.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
</div>
<div class="MsoNormal">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjGW2I0U-t3iMdrv_Xh8fruczMMaGR0AMXe-NS0xsRt4COzU-JthhgnWanfXpXEA-wnYSTouA7wwDXw68Ew9Mxw0hF23e9l6bmhWzF42-dWlUzzU3fPQn6xhfJq-mpAMbYNnj1FYtlosNU/s1600/IMG_20180506_192608.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="904" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjGW2I0U-t3iMdrv_Xh8fruczMMaGR0AMXe-NS0xsRt4COzU-JthhgnWanfXpXEA-wnYSTouA7wwDXw68Ew9Mxw0hF23e9l6bmhWzF42-dWlUzzU3fPQn6xhfJq-mpAMbYNnj1FYtlosNU/s640/IMG_20180506_192608.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhPTjrDHUDWN8rd4Rh2cPqxDzjitd5vJtloVHl-msRbIAC420YVtuAKb12oDMzlwdxTLMmlqmblF-VpKfMJfs9_wcO1VFnAm61ebrevcPcBxzPoH3fU8pKbyC1DjNu0DLQR841uUsmhEb0/s1600/IMG_20180506_192957.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="904" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhPTjrDHUDWN8rd4Rh2cPqxDzjitd5vJtloVHl-msRbIAC420YVtuAKb12oDMzlwdxTLMmlqmblF-VpKfMJfs9_wcO1VFnAm61ebrevcPcBxzPoH3fU8pKbyC1DjNu0DLQR841uUsmhEb0/s640/IMG_20180506_192957.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Autobusová zastávka v cíli naší cesty ve Vysoké Lípě, odkud jsme se dostaly zpátky do Děčína</td></tr>
</tbody></table>
</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Na našem milém hostelu jsme se kupodivu ani nezmohly na
postování fotek na instagram, jak jsme byly unavené, tak jsme si jen
v rychlosti připravily věci na ranní odjezd (a já zjistila, že mé boty
příšerně smrdí…) a doufaly, že osmihodinová regenerace bude stačit na zítřejší celodenní
výlet do Drážďan…<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiroihqDQ0dMhqWUwBYy6LOO6r4OoCW-6KbRoSTkduW30iijzjfJq-fNWaKxcgbJm32xR0ofAcmmkDQRtq0T4Myf8WPqMCXfhR4tqDSAHw0Yeddxs3ySJt-LPHxzObR0xLTVVRfPN-JSa8/s1600/mapy+%25282%2529.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="613" data-original-width="1366" height="286" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiroihqDQ0dMhqWUwBYy6LOO6r4OoCW-6KbRoSTkduW30iijzjfJq-fNWaKxcgbJm32xR0ofAcmmkDQRtq0T4Myf8WPqMCXfhR4tqDSAHw0Yeddxs3ySJt-LPHxzObR0xLTVVRfPN-JSa8/s640/mapy+%25282%2529.png" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Dnešní trasa: Hřensko, Pravčická brána, Malá Pravčická brána, Šaunštejn, Vysoká Lípa</td></tr>
</tbody></table>
</div>
Elzahttp://www.blogger.com/profile/03002955821158039892noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6750979845082468062.post-61073800010617707772018-05-26T14:28:00.000-07:002018-07-01T09:15:22.865-07:00TIP NA VÝLET: Děčín, České Švýcarsko a Drážďany (1/3)Cestovat mě prostě baví a asi mi dáte za pravdu, že když
vyrazíte s těmi správnými lidmi a v té správné náladě, je skoro
jedno, kam jedete a líbí se vám všude. Věřím, že na odreagování se stačí
popojet pár kilometrů a objevit neznámá místa, byť ve známé krajině. Ale proč
zrovna Ústecký kraj, 320 km vzdálený od naší domoviny?<br />
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi1uLtN-IA78sBEj7FblKjYX4qOdGAG-qSlmgpKbEmMIazUL6QQoCof3i_1IDhyphenhypheng-UlNLQBjMftB9JtBDClw83qnpRBT2uPbZgxwdIxtV6QinFgAjM9fnjTSON65AfUccrBxehPlK17TPc/s1600/IMG_20180505_160509.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi1uLtN-IA78sBEj7FblKjYX4qOdGAG-qSlmgpKbEmMIazUL6QQoCof3i_1IDhyphenhypheng-UlNLQBjMftB9JtBDClw83qnpRBT2uPbZgxwdIxtV6QinFgAjM9fnjTSON65AfUccrBxehPlK17TPc/s640/IMG_20180505_160509.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="MsoNormal">
<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Někdy v zimě jsem v dokumentu o českých
pozoruhodnostech viděla krásné záběry z Národního parku České Švýcarsko.
Skalní útvary, zalesněné kopce, monumentální Pravčická brána... Říkala jsem si
– tak tohle je opravdu v Čechách, a já tam (taky) ještě nebyla? O něco
později jsme s kamarádkou plánovaly zahraniční cestu, a když nevyšla,
přemýšlely jsme, kam vyrazit aspoň na našem území. Na Moravu je lepší jet až na
podzim, v Praze jsme byly, a co takhle nějaký přírodní park? Vzpomněla
jsem si na České Švýcarsko a bylo rozhodnuto.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh804Qd7vtGGFxRU8Mul_qUUOGw5Y0oVjGe5lI-5GFGxRrfe6-6Uin7IrYNq2itjvqPmwsSqV87Ow2Gm8L_P0Z5jLm9CTD9t7Jrulh9NvuR-NvlNpUDxjmH0u61MdyxA50Vg8e4Pjl_FdM/s1600/IMG_20180510_230954.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1589" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh804Qd7vtGGFxRU8Mul_qUUOGw5Y0oVjGe5lI-5GFGxRrfe6-6Uin7IrYNq2itjvqPmwsSqV87Ow2Gm8L_P0Z5jLm9CTD9t7Jrulh9NvuR-NvlNpUDxjmH0u61MdyxA50Vg8e4Pjl_FdM/s320/IMG_20180510_230954.jpg" width="316" /></a>Vybraly jsme ubytování v <a href="http://www.hostel-decin.cz/" target="_blank">Hostelu Děčín</a> na dvě
noci kvůli snadné dostupnosti do Hřenska (vstupní brány do NP) a do Drážďan. Na
<a href="http://www.booking.com/" target="_blank">booking</a> jsem rezervovala pobyt asi šest týdnů před cestou za 370 Kč/osobu za noc, což byla jedna
z nejlevnějších nabídek. S ubytováním jsme byly nadmíru spokojeny.
Kuchyň a sociální zařízení jsme sice sdílely se dvěma dalšími pokoji, ale to
nám nevadilo. Všude čisto, teplo, fungující zařízení a víc člověk pro
přenocování nepotřebuje. Ale zpět k samotné cestě.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Vyrazily jsme vlakem v sobotu brzy ráno. Opravdu jsem
se těšila, až za sebou nechám všechny „povinnosti“ a vyčistím si hlavu. Myslím,
že aby si člověk odpočinul a získal potřebný nadhled, musí aspoň na krátký čas
opustit své známé prostředí včetně nocování, nemám pravdu? A i když se mi
mnohdy nechce kvůli vlastním myšlenkovým omezením co všechno „musím“ a co když
třeba nevyjde počasí, nové zážitky mimo všední rutinu bych za nic nevyměnila.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Cestovní nálada dorazila krátce po nasednutí do vlaku a
hlavně pak ve Veselí nad Lužnicí, kde jsem se shledala s kamarádkou a
odkud jsme cestovaly společně. Celou cestu do Prahy jsme se obstojně zabavily
studováním map a plánováním programu a trasy. Před polednem jsme vystoupily v Praze, kde jsme původně jen chtěly přestoupit na vlak do Děčína, ale
nakonec se rozhodly, že se v Praze chvíli zdržíme a pojedeme vlakem
EuroCity o dvě hodiny později. Což se ukázalo jako nejlepší rozhodnutí; stihly
jsme totiž vynikající zmrzlinu Světozor ve Františkánské zahradě, návštěvu oblíbeného
LUSHe (a nákup oblíbené vlasové masky…) a hlavně <span style="mso-bidi-font-weight: normal;"><a href="http://www.delmart.cz/" style="font-weight: bold;" target="_blank">Delmart</a><b> </b>blízko hlavního nádraží,</span>
kde jsem byla poprvé a jsem víc než nadšená.<o:p></o:p><br />
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
</div>
<div class="MsoNormal">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjtVCKJth7TNbuqY5aXmLq2FfoyX0EV9T85tX_EVM6EHJ7VAHZ6puTomN9Oli0H4ecLlFEp6Iw6Z4uaLxwwTXtT2smrESzCgqiAN5G2NLLQDv46-zRmaWi6UO6SDeXKXGNh3wUTG8qo4C0/s1600/IMG_20180505_124233.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjtVCKJth7TNbuqY5aXmLq2FfoyX0EV9T85tX_EVM6EHJ7VAHZ6puTomN9Oli0H4ecLlFEp6Iw6Z4uaLxwwTXtT2smrESzCgqiAN5G2NLLQDv46-zRmaWi6UO6SDeXKXGNh3wUTG8qo4C0/s320/IMG_20180505_124233.jpg" width="240" /></a>Delmart je obchod s kvalitními potravinami z celého světa a zároveň bistro, kde si navolíte základ salátu a šest položek z široké nabídky čerstvých ingrediencí (luštěniny, zelenina, ořechy, sýry apod.), velká porce za 120 Kč. Jako že hooodně velká. Jako základ jsem
vybrala ledový salát a rukolu, jako doplňky cizrnu, sušená rajčata, chilli
papričky, olivy, kapii, žampiony a ostrou zálivku. Ve velké míse (asi tak pětinásobek běžné porce salátu
v restauraci) vše nadrobno nasekali takovým tím speciálním nožem, takže
objem se zmenšil tak, aby se salát aspoň vešel na talíř (v našem případě
do mega velké plastové dózy). <span style="text-align: center;">Řeknu vám, že z cesty z Prahy do Ústí jsme toho
moc neměly. Dávaly jsme pozor jen zpočátku, když železnice vedla z Prahy
podél Vltavy a prohlížely jsme krásné scenérie jejího břehu – cyklostezku,
chatové a rekreační oblasti, údolí a skály. Krásný kraj. Jenže pak nás zaujal
ten salát a tak trochu jsme zapomněly na všechno ostatní. Ani jsme
nezaznamenaly, že jedeme přes Mělník, kde se Vltava vlévá do Labe, a další pozoruhodnosti,
protože jsme celou cestu nekoukaly až na vzácné výjimky z okna, ale do
salátu. Úplně nás dostal – každé sousto plné chuti. Při příští návštěvě Prahy Delmart rozhodně nesmíte vynechat!</span><br />
<span style="text-align: center;"><br /></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgJgFRdygF-gHqmYk9yP6dVwmXvqLzzqEjVwLDVzbmcdZjKABOjvRG5v_INtb7_v803f6GRaF_A-3dp-vr9BEEbF7a7bwHqONazECdHpA_OvIy_5MSbK5zjAopSe631l2xTTIzoSZrvsAk/s1600/IMG_20180507_074328.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1088" data-original-width="1600" height="434" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgJgFRdygF-gHqmYk9yP6dVwmXvqLzzqEjVwLDVzbmcdZjKABOjvRG5v_INtb7_v803f6GRaF_A-3dp-vr9BEEbF7a7bwHqONazECdHpA_OvIy_5MSbK5zjAopSe631l2xTTIzoSZrvsAk/s640/IMG_20180507_074328.jpg" width="640" /></a></div>
<span style="text-align: center;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjtAC9LBNT0nldHtfSrlUpeADXO_4hfNwu_v8MXHRCWc9-1oDlKLBq0DBFg_anWUOEowXaFAL2ekJJrWqRdb6OOFKyUSn6yHpI9T8H1qb790nNt-WK7Tk182n0qP2E8EBny8QBAnt9svko/s1600/IMG_20180511_184658.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjtAC9LBNT0nldHtfSrlUpeADXO_4hfNwu_v8MXHRCWc9-1oDlKLBq0DBFg_anWUOEowXaFAL2ekJJrWqRdb6OOFKyUSn6yHpI9T8H1qb790nNt-WK7Tk182n0qP2E8EBny8QBAnt9svko/s400/IMG_20180511_184658.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Když jsme se konečně v Ústí vzpamatovaly a zjistily, že
do Děčína zbývá 15 minut, nemohly jsme si na poslední chvíli nechat ujít nic
jiného než jídelní vůz a po tom gastrozážitku si vychutnat dobré pivo, i kdyby
mělo stát stovku. Těch 15 minut bylo neopakovatelných. V jídelním vozu
jsem nikdy nebyla, cítily jsme se tam jako v letadle. Překvapilo mě, že
mezi třemi hlavními jídly, které nabízeli, byl luštěninový karbanátek se
zeleninou a bramborovou kaší. Tleskám. Rychle jsme dopily pivo, zaplatily 68
korun (dohromady!!!), utíkaly přes celý vůz pro batohy a vystoupily
v Děčíně. Takže? Cesta z Prahy do Ústí trvá jeden salát
z Delmartu, a z Ústí do Děčína jen jedno pivo!</div>
<div class="MsoNormal">
<br />
Bylo něco po druhé hodině odpolední. První bytosti, které
jsme na nádraží zahlédly, byly tmavé pleti. Prošly jsme poměrně zaostalou
nádražní budovou, a mírně vpravo spatřili náš milý Hostel Děčín, kde jsme si
vyzvedli klíče a složily věci na pokoji. Neotálely jsme dlouho a vyrazily za
dobrodružstvím. Směřovaly jsme podél Labe k centru města, ale po cestě se
vyškrábaly na krásnou takzvanou <b>Pastýřskou vyhlídku</b><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="color: red;"> </span></b>na skále, na které stál bývalý zámeček,
dnes občerstvení, a která, jak jsme poznali, byla oblíbeným místem všech
horolezců. Na samotném vrcholku jsme si daly studené pivo a teplé lívance a kochaly
se nádherným výhledem na celé město pod námi. Zpozorovaly jsme další vyhlídku
na protější kopci v podobě rozmazané tečky (jsem trochu krátkozraká) a
říkaly si, zdalipak k ní dospějeme ještě dnes.<o:p></o:p><br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgTzcKytc_qblLO43C2giBFmO-pAvs-35Xd_XF8AA1DbaYMc5VO-sppClOq8joZBhJ0AUO_yy9_Fadk1rPfA5ae_myDz15GXkC_ThDQqoAINI-MrHW53spXAG8bqYtXxaIznIUrv_VzO48/s1600/IMG_20180505_161249.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgTzcKytc_qblLO43C2giBFmO-pAvs-35Xd_XF8AA1DbaYMc5VO-sppClOq8joZBhJ0AUO_yy9_Fadk1rPfA5ae_myDz15GXkC_ThDQqoAINI-MrHW53spXAG8bqYtXxaIznIUrv_VzO48/s640/IMG_20180505_161249.jpg" width="640" /></a></div>
</div>
<div class="MsoNormal">
</div>
<div class="MsoNormal">
<br />
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj-dHU6dqfiCt3iIT7b2-J9A4DHzsYZQvN56BCP2We08qMHzuyX0vfPTbjIoMjDqZ-6YPLrwuqo-URVGHjYNyKSN-FDwZ7YGocyvz4lvQQZ3pk0lNT-cTLgoN7IqEolpcMsIOH9rydhkoc/s1600/IMG_20180510_232413.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1029" data-original-width="1600" height="410" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj-dHU6dqfiCt3iIT7b2-J9A4DHzsYZQvN56BCP2We08qMHzuyX0vfPTbjIoMjDqZ-6YPLrwuqo-URVGHjYNyKSN-FDwZ7YGocyvz4lvQQZ3pk0lNT-cTLgoN7IqEolpcMsIOH9rydhkoc/s640/IMG_20180510_232413.jpg" width="640" /></a><br />
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhLPco1qQHs2vjGdyCxz6pRpfcJ4AWrogO4ZoWT-dtJN-RPf4mWAABbibTwq6Sqz7E9mSD07ntoFpC5MM8zZiXRd1Y74hZqatarQvnFsNsfuT0y9qRPfDOiKYG4x52ywLr_G9pA9plpw-w/s1600/IMG_20180505_162218.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhLPco1qQHs2vjGdyCxz6pRpfcJ4AWrogO4ZoWT-dtJN-RPf4mWAABbibTwq6Sqz7E9mSD07ntoFpC5MM8zZiXRd1Y74hZqatarQvnFsNsfuT0y9qRPfDOiKYG4x52ywLr_G9pA9plpw-w/s640/IMG_20180505_162218.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
Už takhle zdálky nám bylo jasné, že se jedná o město plné
kontrastů. Honosné vilky na pravém břehu Labe, zanedbané paneláky na pravém
břehu, které jakoby nedopatřením vyčuhovaly mezi zelení a starší zástavbou.
Sešly jsme dolů kolem jedné z těch nádherných vil, přešly železniční
koleje a most přes Labe, prohlédly si výletní loď s opalovací plochou a
minigolfem (co kdyby to byla ta, kterou zítra poplujeme…) a pokračovaly na
Děčínský zámek. <o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgQNTD5V5TErcQdmFkrEgyT7Gy0PkZG8laIWr6Mp_1OjYFjvbRV8X7V6NyTrxs8nn1pd4abC5mz_RUUHpLQH4-U9GlB4LYHSPmbGtaBW_LHvbFyZFJ0oO7ejXOJ1qJxJv7IrIxMtB-zIq4/s1600/IMG_20180505_172326.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgQNTD5V5TErcQdmFkrEgyT7Gy0PkZG8laIWr6Mp_1OjYFjvbRV8X7V6NyTrxs8nn1pd4abC5mz_RUUHpLQH4-U9GlB4LYHSPmbGtaBW_LHvbFyZFJ0oO7ejXOJ1qJxJv7IrIxMtB-zIq4/s640/IMG_20180505_172326.jpg" width="640" /></a></div>
</div>
<div class="MsoNormal">
<br />
Prohlídky jsme už prošvihly, prohlédly jsme si zámek alespoň
zvenku, zámecké nádvoří a růžovou zahradu, odkud jsme měly také
výhled na historickou část města.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgxK4jrqytRRyYe_BSlH7sxaXxFTn8Sdy4_DO126-L6qCja4Nz98g2w93yh_Du3yqeHq7nLDyQBTDNFJfUDzcqw61rka6DcFjOJPGaXt9BMK7IPUXNY9dmrkvdbhspog_C7yzQ4I1dT9pM/s1600/IMG_20180505_183624.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="904" data-original-width="1600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgxK4jrqytRRyYe_BSlH7sxaXxFTn8Sdy4_DO126-L6qCja4Nz98g2w93yh_Du3yqeHq7nLDyQBTDNFJfUDzcqw61rka6DcFjOJPGaXt9BMK7IPUXNY9dmrkvdbhspog_C7yzQ4I1dT9pM/s640/IMG_20180505_183624.jpg" width="640" /></a></div>
</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
I když se to z fotek nezdá, foukal studený vítr; pocitová teplota mohla být kolem třinácti stupňů, začínala mi být docela zima a den se chýlil k večeru. Modlila jsem se, aby se moc
neochlazovalo, protože nás ještě čekal výstup na další vyhlídku zvanou <b>Kvádrberk</b><span style="color: red;"> </span>nad městem, vzdálenou asi 5 km od místa, kde jsme se právě nacházeli, a
od hostelu jsme byly taky celkem daleko. Prošly jsme přes centrum a průměrně
ošklivé náměstí, na kterém se „vyjímalo“ několik paneláků (vpravdě jsem
paneláky na náměstí města s více než 20 000 obyvateli neviděla). Opustily jsme město a absolvovaly poměrně
intenzivní výstup.<span style="color: red;"> </span>K mé velké
radosti dokonale ustal vítr, cestou jsme obdivovaly tajuplný parčík.<br />
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgvM9GdIEQWFHCNbnBhv4E9RR1gr5Qq5SCbN5pFYDUjb4zZYQ8UL7e6Tvl217SEtgJkXyn2Dj_0kVihlsE9KYdYi0Xa0WBc_JBiVQ2Pq_avo3gGU0yVpJhVyX-gduw46QCaG1MSR5R_630/s1600/IMG_20180511_185031.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgvM9GdIEQWFHCNbnBhv4E9RR1gr5Qq5SCbN5pFYDUjb4zZYQ8UL7e6Tvl217SEtgJkXyn2Dj_0kVihlsE9KYdYi0Xa0WBc_JBiVQ2Pq_avo3gGU0yVpJhVyX-gduw46QCaG1MSR5R_630/s640/IMG_20180511_185031.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Ale co nás čekalo nahoře, to teprve stálo zato. Vyhlídka Kvádrberk je ještě výš položená, než ta předchozí, a dívaly jsme se, kde jsme byly před pár
hodinami, a také na celý Děčín, zalesněné kopce, kde se listnaté stromy jakoby
náhodou mísí s jehličnatými. Slunce se sklánělo k obzoru a bylo tam
krásně. Fotily jsme, pozorovaly jsme, jen tak jsme rozjímaly. A když to slunce
vskutku vypadalo, že opravdu zapadne a (nebude nám přeci jen tak pózovat do
nekonečna), vydaly jsme se na cestu zpět.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiTIHF5R5mncuYI-qq2zMinoYASFQsq853Q5EkTv_T6wqsDrk5R1oY5enDEKT0itix-byBISGSW_OF5h3rb0iLqrs6SMUd04xw_BK107X6jKNRjuHWetrsXJTOGnYKexKEJ0tSPO2LdkHc/s1600/IMG_20180505_195050+%25282%2529.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="950" data-original-width="1600" height="379" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiTIHF5R5mncuYI-qq2zMinoYASFQsq853Q5EkTv_T6wqsDrk5R1oY5enDEKT0itix-byBISGSW_OF5h3rb0iLqrs6SMUd04xw_BK107X6jKNRjuHWetrsXJTOGnYKexKEJ0tSPO2LdkHc/s640/IMG_20180505_195050+%25282%2529.jpg" width="640" /></a><br />
<br />
<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
Ani mi to tak nepřipadalo, ale už jsme měly nějakých
25 000 kroků za sebou. Při cestě na ubytování jsme si daly výbornou
polévku a pizzu napůl v restauraci <b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><a href="http://www.parolod.cz/" target="_blank">Paroloď</a></b>, která se nacházela v krásných prostorách bývalého
hospodářského stavení u řeky Labe a která byla jedna z mála, kde „pozdě“
večer (ve 21.00h…) v Děčíně vařili (z několika restaurací jsme byly
vyhoštěny, protože kuchař/a již šel/šla domů). Na hostelu jsme zjistily, že našimi přímými sousedy je ruská
rodinka, která se vrátila z výletů stejně pozdě, jako my. Nestihly jsme
takřka nic než zalehnout do postele a těšit se, co přinese další den, na který
jsme měly v plánu cestovat lodí do Hřenska a pěšky k Pravčické bráně
a dál Českým Švýcarskem.</div>
<div class="MsoNormal">
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjucPNnIvYN2C6LZ6tehqvU8Gap-hSrb5wC52DzIsL9rBEH3PQgP9p6DIBGXu-Ha7FixW-1qcIVWCxvgUUxAJE1Rkd4j6WDVQLhX0LTtmmYzotluquZFs3xc64xYZfO54PNRujJ03H-lkI/s1600/IMG_20180505_195442.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="271" data-original-width="1600" height="108" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjucPNnIvYN2C6LZ6tehqvU8Gap-hSrb5wC52DzIsL9rBEH3PQgP9p6DIBGXu-Ha7FixW-1qcIVWCxvgUUxAJE1Rkd4j6WDVQLhX0LTtmmYzotluquZFs3xc64xYZfO54PNRujJ03H-lkI/s640/IMG_20180505_195442.jpg" width="640" /></a></div>
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Ale aby toho nebylo mnoho najednou, milý čtenáři, a abychom
se vzájemně nenudili, navrhuji dát si malou pauzu a pokračovat za pár dní.
Souhlasíš? A nezapomeň si o víkendu udělat výlet... Protože KAŽDÝ výlet
se počítá!</div>
<div class="MsoNormal">
<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br />
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhiECd6p4SWpOtw1bgADAwu7-r_iJ9XrGICHHP0Ps_MQofBacMCoEE5k7GJ651UNCIVxqAFDUeF3CxMAuR4V6e7fzHgGww3HBoLUptaIO3PwJRfl93f7YWzacYe0slDFmnwWWZfsCs_b-Q/s1600/IMG_20180505_195129.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="887" data-original-width="1600" height="354" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhiECd6p4SWpOtw1bgADAwu7-r_iJ9XrGICHHP0Ps_MQofBacMCoEE5k7GJ651UNCIVxqAFDUeF3CxMAuR4V6e7fzHgGww3HBoLUptaIO3PwJRfl93f7YWzacYe0slDFmnwWWZfsCs_b-Q/s640/IMG_20180505_195129.jpg" width="640" /></a><br />
<br />
Klid mysli a pokoj v <3 přeje<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Elza</div>
<br />Elzahttp://www.blogger.com/profile/03002955821158039892noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6750979845082468062.post-87578831839721295632018-05-18T08:58:00.002-07:002018-10-11T08:18:05.824-07:00Šetrné (ne)veganství – má to smysl, nebo ne?Nejsem extrémista. To říkám rovnou. Možná, že je to škoda (a
možná ne). Vím ale, že čím víc si něco odpírám, tím víc po tom toužím, i když
samotný výsledek za moc nestojí. Tlak vždy vyvolá protitlak. Jenže co
veganství?<br />
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiqA9NcocMBlYtQMt8E-1b41tKrz1hBHvV26SE0NqBLo3CyVGRjItJ6zEkUKz5iGRAVBtkqMIho0XfO6T3eCpb60CH5pX7wtv5qWwTx_wdQt62hwE2umB4I7HyhRKzqxGJmx96AojWJDcA/s1600/IMG_20171103_192514_442.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiqA9NcocMBlYtQMt8E-1b41tKrz1hBHvV26SE0NqBLo3CyVGRjItJ6zEkUKz5iGRAVBtkqMIho0XfO6T3eCpb60CH5pX7wtv5qWwTx_wdQt62hwE2umB4I7HyhRKzqxGJmx96AojWJDcA/s400/IMG_20171103_192514_442.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Zkusila jsem být ultimátní. Nedala jsem si pečivo, když
v něm bylo trochu mléka, ba ani kousek sýra, i když jsem na něj měla chuť.
U mnoha lidí tohle nastavení není dlouhodobě udržitelné, a já se k nim prozatím
řadím. Nekompromisní dogma totiž svádí k vrácení se do starých kolejí.
Proč si kupovat náhražky bez živin sýra s kokosovým tukem, kde není ani
gram bílkoviny, když si můžu dát ten normální? Proč si přidávat do jídel
pochybnou sójovou a rýžovou bílkovinu, která mi v izolované formě
nepřipadá moc přirozená? A využije mé tělo vůbec rostlinné proteiny? Ano, i
takové myšlenky mě napadaly…. A stále napadají.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiiaYUDaniRw-NwpX3an1hDpAQWECE1RYuM7m3JxvJo74rc55YTZv_UPNDAznk7k0pP1XulpY5x3unOFlI4b4oTuVq-6I_CEB653qmM0WqVp1WKmnGVtc7iPKijnAEMaEUDCCVIfvWERbU/s1600/IMG_20180514_220018_003.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="150" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiiaYUDaniRw-NwpX3an1hDpAQWECE1RYuM7m3JxvJo74rc55YTZv_UPNDAznk7k0pP1XulpY5x3unOFlI4b4oTuVq-6I_CEB653qmM0WqVp1WKmnGVtc7iPKijnAEMaEUDCCVIfvWERbU/s200/IMG_20180514_220018_003.jpg" width="200" /></a>I když mě soucitné stravování baví a je jednodušší, než jsem si myslela, rozhodla jsem se, že nepůjdu proti sobě a budu respektovat
své potřeby. Důvod je jednoduchý - <b>předejít vnitřnímu konfliktu a možná úplnému vzdání se celé myšlenky rostlinné stravy. </b>Když jsem pocítila, že mě tohle dogma svazuje, dala jsem volný průchod všemu, co přijde (i kdybych měla
k večeři sníst řízek). Ano, vím, že lidské tělo je nastaveno na rostlinnou
stravu a mělo by se s ní vypořádat. Věřím ale, že každý jednotlivec je
individuální vesmír se specifickými potřebami podle vrozených dispozic, psychiky
a zdravotního stavu a pokud někdo bude jíst sóju, na kterou není geneticky
„nastaven“, ublíží si.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjOLL2v4AM0JL-IH3-uzI7dCjMZioOUTe23lC-0iqi6NKrUGWHGlo8r19XND0Ywy14Kpg-FPnEUMT8f66Vevbxz67x9dbKoUH5WyBg-26CPLOCa9hy8nEys8Fxzf7ZiNciOFPxHFo9Jtvg/s1600/IMG_20180405_220306_251.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="150" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjOLL2v4AM0JL-IH3-uzI7dCjMZioOUTe23lC-0iqi6NKrUGWHGlo8r19XND0Ywy14Kpg-FPnEUMT8f66Vevbxz67x9dbKoUH5WyBg-26CPLOCa9hy8nEys8Fxzf7ZiNciOFPxHFo9Jtvg/s200/IMG_20180405_220306_251.jpg" width="200" /></a><b>Jenže když se podívám na maso nebo masný výrobek, mám i
pocit, jako kdybych byla na jiné vibrační vlně, než mrtvé tělo zvířete z velkochovu,
takže chuť přejde už v zárodku.</b> Maso proto stále nejím a nevadí mi to - mnohem větší chuťový požitek mám stejně ze smažených hub, z avotoastu nebo tempehu. No, a sýr... Sýr
si občas dám. Většinou ale ne ve všední den, spíš je to pro mě takový„svátek“.
Vím, že by mě za to určité extrémistické skupiny možná ukamenovali a nemůžu se
proto řadit mezi 100% vegany, ale…</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Já se ale nechci
řadit nikam. A také jsem se naučila nechtít všechno hned, být trpělivá sama
se sebou, ocenit se za malé kroky. Protože už to, že nejím maso a mléčné výrobky, které tvořily velkou část mého jídelníčku, a sýr si nedám každý den jako dřív, ale jednu za čas, udělá ve výsledku a z dlouhodobého
hlediska strašně moc.</b></div>
<br />
<div class="MsoNormal">
Připadá mi totiž, že mnoho lidí rostlinné snahy příliš brzy
vzdá právě proto, že je pro ně takový směr příliš striktní. Jenže malé kroky
dělají velké změny, a i kdyby se každý masožravec vzdal jedné porce masa týdně,
výrazně klesne celková spotřeba. Problémem dnešní doby je totiž nestřídmost.
Výživoví poradci hlásají, že bohatě dostačující je jíst 2-3 porce masa týdně,
tak proč to tolika z nás nestačí a například ve školních jídelnách je maso
na talíři téměř denně? Mimochodem, většina našich předků jedla maso jen ve
svátcích a i mléčných produktů bylo pomálu. Neplýtvalo se, jídlo se ctilo jako
prostředek k přežití. Domácí chovy byly přirozeně šetrné, zvířata byla
chována s mnohem větší úctou k jejich životu (a smrti), než je tomu
dnes.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgHb9WxJzCEgdASy4OZycShihpcl4sjLJ7EDzux7b1WDHQn9nsLTltDpf4xpfZ8su2qto9V1ia_08vmBQUU6KS1PVEJJuRIJct2Mzb8jYAdlpgmYyzRw-BF1vHVmbVTFntwREvXnOYu7kM/s1600/IMG_20170522_165132_609.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgHb9WxJzCEgdASy4OZycShihpcl4sjLJ7EDzux7b1WDHQn9nsLTltDpf4xpfZ8su2qto9V1ia_08vmBQUU6KS1PVEJJuRIJct2Mzb8jYAdlpgmYyzRw-BF1vHVmbVTFntwREvXnOYu7kM/s400/IMG_20170522_165132_609.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="MsoNormal">
</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Věřím, že i ta
nejmenší snaha má smysl. I to, když se párkrát za léto nakonec rozhodneš tu
kotletu nebo buřta nekoupit a místo toho dáš na gril hermelín… nebo dokonce
luštěninový burger. Ale i ten hermelín se počítá!<o:p></o:p></b></div>
<div class="MsoNormal">
<b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><br /></b></div>
<div class="MsoNormal">
Hluboce také oceňuji snahu kupovat živočišné produkty
z organického zemědělství nebo alespoň z farem, které znáte,
například v podnikové prodejně nebo přes „prodej ze dvora“. V mnoha
případech jsou podmínky zvířat neporovnatelné s konvenčním přístupem, a
tam se vyplatí podpořit samotou farmu.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgoa8DfYWnFhUEnQBFP0wgp_bM2j-oMqHko9199QLpoDgkqdF_qJjWUjwziaYNlZ2muulgVdlJ3Fxk4ym03cMsxNYXpN5Rq8yXFFup965Hks-CT_vuct0hlBHSd5u5KPTVC2iqad6J8TJk/s1600/biodynamika.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="537" data-original-width="900" height="236" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgoa8DfYWnFhUEnQBFP0wgp_bM2j-oMqHko9199QLpoDgkqdF_qJjWUjwziaYNlZ2muulgVdlJ3Fxk4ym03cMsxNYXpN5Rq8yXFFup965Hks-CT_vuct0hlBHSd5u5KPTVC2iqad6J8TJk/s400/biodynamika.png" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Rituální pěchování kravských rohů, které budou zakopány na poli; i tímto způsobem se připravují prostředky pro podpoření úrodnosti půdy. Neví se, ale funguje to. Zdroj: Bemagro.cz</td></tr>
</tbody></table>
Když už jsem se rozhodla příležitostně sýry jíst, budu
investovat do těch, které byly vyrobeny citlivě a s úctou ke zvířeti. <b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Mám ohromné štěstí, že takový statek osobně
znám. </b>Naprosto mě uchvátil systém biodynamického zemědělství, který úžasně
funguje v jihočeské farmě <a href="http://www.bemagro.cz/" target="_blank">Bemagro - biodynamický statek.</a> Nejen že jejich produkty jsou chuťově prostě dokonalé, ale na
jejich farmě máte pocit, že jste se ocitli ve zvířecím ráji, který jako kdyby
ani nebyl na našem území, ale ve švýcarských alpách. Zvířata jsou spokojená,
čistá, jsou krmena přirozenou potravou vyprodukovanou v ekologickém systému přímo na farmě, dýchají čerstvý vzduch, mají volný prostor k pohybu a k projevům
svého přirozeného chování. Je s nimi zacházeno s citem. Zní to jako pohádka, že? Pokud máš možnost, přijeď se podívat (na farmě jsou návštěvy a <a href="http://www.bemagro.cz/exkurze.html">exkurze</a> velmi vítány), nakoupit v jejich obchůdku (v nabídce je i široký výběr bio zeleniny, bylin i obilovin) nebo si objednat něco z <a href="https://obchod.bemagro.cz/">e-shopu.</a> Farma také dodává do řady kamenných obchodů v Praze, Českých Budějovicích a několika dalších měst, zkontroluj si dostupnost v <a href="https://obchod.bemagro.cz/prodejny-a-trhy/">seznamu prodejen.</a></div>
<div class="MsoNormal">
<b><br />Podnik splňuje všechny principy welfare a
ekologického zemědělství, ale nejen ty – je jakýmsi soběstačným a
samoobnovoujícím se organismem, do kterého nevstupují vnější činitelé v podobě
syntetických hnojiv, léčiv, pesticidů, herbicidů a dalších preparátů.</b></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; text-align: right;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiVLbMOXT0V2Rs3-8xcNt2JBnmeEsVhdkLUiWxmzjfCP7Rag73ejKbXZgmNudXNWfsEyIKPcmAGZ44HrGbLhZOqneDqADi9GyxUlvUhHPKGP1ZtgO_J-B-JIdcT2KkYpFWvbk2YU4XlgS8/s1600/akce2017_podzimni_preparaty10.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1000" data-original-width="824" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiVLbMOXT0V2Rs3-8xcNt2JBnmeEsVhdkLUiWxmzjfCP7Rag73ejKbXZgmNudXNWfsEyIKPcmAGZ44HrGbLhZOqneDqADi9GyxUlvUhHPKGP1ZtgO_J-B-JIdcT2KkYpFWvbk2YU4XlgS8/s400/akce2017_podzimni_preparaty10.jpg" width="327" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Příprava biopreparátů. Poznáte, co to je? :-) Zdroj: Bemagro.cz </td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal">
Je to nevíře, ale při
přípravě půdy, ošetření proti plevelům, setí, sklízení a zacházení se zvířaty a s produkty je zohledňována fáze měsíce (!!!) a astrologické vlivy. Vlastní hnojiva jsou vyráběna pomocí dávných rituálů, <b>zvířata jsou léčena homeopatiky. </b>No vážně, taky mi to vyrazilo dech. Homeopatiky!!! A
jestli Tě teď napadlo, že to celé provozují šarlatánští čarodějové? Omyl, jsou
to pragmatičtí zemědělští inženýři a přírodovědci, kteří se rozhodli vyzkoušet,
zda lze hospodařit jinak, šetrněji, inspirovali se v Německu a brzy se začali těšit nevídaným úspěchům. Jestli Tě tohle téma zajímá podobně jako mě, koukni na krátký <a href="http://www.ceskatelevize.cz/porady/1097944695-nas-venkov/314294340070004-biodynamicke-zemedelstvi/" target="_blank">dokument o Biodynamickém zemědělství.</a></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<b>Lidi, když to ještě nejde, nebuďme extrémní, ale nevzdávejme
to a dělejme malé kroky k lepšímu světu pro všechny bytosti.</b> Věřím totiž,
že za pár let bude biodynamické zemědělství a rostlinná strava úplně normální a
další generace se bude divit, čím jsme se to tehdy živili a zda jsme byli slepí
k těm všem chemikáliím a k utrpení, které velkochovy zvířatům
způsobují.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;">POSELSTVÍ (NE)
VEGANSTVÍ: Věř pocitům svého těla. Tělo Ti řekne, jestli je pro něj přirozené
jíst maso, nebo ne – musíš se ale umět zastavit a citlivě vnímat, abys jeho
poselství zachytil/a. Je jedení masa zvyk, nebo potřeba? Odpověď znáš, ať už je
kladná, nebo záporná. Obojí může být v pořádku.</i></div>
Elzahttp://www.blogger.com/profile/03002955821158039892noreply@blogger.com0