Kari "karbanátky" do batohu

Chystala jsem se na celodenní výlet zamrzlou krajinou a přemýšlela, co s sebou k jídlu. Něco sytého, ale zároveň snadno stravitelného a skladného. Veganské slané placky byla moje premiéra. No jo, ale z čeho je uplácat, když nemám namočenou čočku ani jinou luštěninu a do hodiny chci mít hotovo? A půjde to vůbec bez vajíčka?

Jako základ pro vydatných 8 placek jsem zvolila dvě hrsti jemných ovesných vloček a hrst polenty, která se tvářila, že svou lepivostí nahradí vejce. Sypkou směs jsem ve větší míse přelila vodou (tak přiměřeně), a nechala chvíli nabobtnat. Zatímco jsem rozmýšlela, co dál, usmála se na mě plechovka červených fazolí v chilli omáčce. Vždyť co by to bylo za "karbanátek" bez bílkovin! Přidala jsem půl plechovky. K tomu tři stroužky česneku, lžička mého oblíbeného kari, lžička majoránky, lžička gulášového koření, přiměřeně kajenského pepře (dle požadované ostrosti), sůl a pepř. Neodpustila jsem si ještě lžíci ostré paprikové omáčky Ajvar od firmy "natureta", kterou jsem zakoupila v kauflandu v oddělení se zeleninovými pomazánkami a omáčkami.

Všechno řádně promíchat a případně naředit vodou/nastavit polentou tak, aby ze směsi šla jakž takž uplácat placka. Na pánvi rozpálit horkuvzdorný olej (řepkový) a opékat přibližně 7 minut z každé strany (dokud nebudou mít zlatavou barvu), nechat zchladnout, dát do plastové dózy... a vyrazit na výlet!

Po více než tříhodinovém výšlapu v mrazivém počasí mi pořádně vyhládlo. Placky byly nejen příjemně ostré a hutné, ale i snadno stravitelné (jsem citlivá na luštěniny a nevhodné kombinace jídla, zvlášť když se stravuji ve spěchu). Tři kusy mě zasytily na další tři hodny podobně jako plnohodnotné hlavní jídlo.

Poselství karbanátku: NEBER ŽIVOT TAK VÁŽNĚ
Vážnost plodí starost, uvolnění radost. Přestav si svůj svět jako dětskou hru, protože on takový je.